Argut
| Argut | |
Soutok Katuně a Argutu |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 232 km |
| Plocha povodí | 9550 km² |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Akalach | |
| Ústí | |
| Katuň | |
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Karské moře, Ob | |
Argut (rusky Аргут) je řeka v Altajské republice v Rusku. Je to pravý přítok řeky Katuň (zdrojnice Obu). Včetně své zdrojnice Akalach je 232 km dlouhá. Povodí má rozlohu 9550 km².
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Protéká centrální částí pohoří Altaj. Jeho části jsou Kyzyl-Argut s velmi divokou Karagemskou průrvou[1] poblíž vesnice Beljaš - Džazator. Následuje Stepní Argut s poměrně klidným, tokem. Velmi divoké peřeje jsou v soutěsce Sapožnikova (Truba Sapožnikova), ve které je nejnebezpečnější tzv. Vodopád Sapožnikova. Na středním toku jsou další nebezpečné peřeje - práh Razdělnyj[2], Bělyj[3] a soutěska Atlanty. Poslední částí je Rychlý Argut.
[editovat] Vodní stav
Zdroj vody je sněhový, dešťový a ledovcový. Zamrzá v listopadu a rozmrzá v dubnu.
[editovat] Splouvání
Agrut je cílem extrémních vodáků, splouvá se zpravidla na raftu, obvykle v úseku od Stepního Argutu po Katuň, po které se pluje ještě 1 den k místu, kde lze raft opět naložit na auto. Prahy Karagemská průrva, Vodopád Sapožnikova a Razělnyj se přenášejí. Velmi nebezpečná je soutěska Atlanty, kde jsou pomníčky řady utonulých vodáků. Nebezpečí je kromě obtížných peřejí v odlehlosti od civilizace, špatné přístupnosti po břehu. V oblasti není mobilní signál a v řadě úseků teče řeka v soutěskách, ze kterých se nelze dostat na břeh kvůli kolmým a převislým skalám.
[editovat] Literatura
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Аргут“.
[editovat] Externí odkazy
- Mapa Argutu s vyznačením kempů a peřejí
- Deník expedice Argut 1, 2, 3, 4, 5, 6,7,8,9,10
- Popis plavby a itinerář
- Video ze splutí Argutu na raftu
- Splutí části Truby Sapožnikova na katamaranu