Votice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Votice
Pohled na město ze svahu Čeřenské hory.

Pohled na město ze svahu Čeřenské hory.

znak obce Voticevlajka obce Voticeznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0201 530905
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Votice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,4 km²
počet obyvatel: 4 596 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 483 m
PSČ: 259 01
zákl. sídelní jednotky: 25
části obce: 21
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Komenského nám. 700
25901 Votice
starosta / starostka: Jana Kocurová
Oficiální web: http://www.votice.cz
E-mail: podatelna@votice.cz

Votice
Red pog.png
Votice
Votice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Votice (něm. Wotitz, do 16. století Otice) se nachází v jihozápadní části okresu Benešov ve Středočeském kraji. Leží v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř, ve Středočeské pahorkatině. Jižně od města najdeme vrchol Mezivrata s kótou 713 m.

Leží 15 km východně od Sedlčan, 17 km jižně od okresního města Benešova, 20 km západně od Vlašimi a 26 km severně od Tábora.

V současné době žije ve městě a jeho přidružených osadách okolo 4,5 tisíce obyvatel. Votice mají status obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 15 okolních obcí a čítá kolem 15 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě je z roku 1359, ale podle archeologického průzkumu základního zdiva farního kostela provedeného v roce 1970 usuzujeme, že osada pravděpodobně vznikla po roce 1150. Město vzniklo při významné zemské stezce na jih Čech a do Rakouska. Ve 14. století existovala na místě dnešních Votic osada s kostelem a hradem, který ale později vyhořel. Větší rozmach města přineslo až 15. a 16. století. Na místě vyhořelého hradu vznikla tvrz. V 16. století byl založen pivovar. Nedaleko města se těžil vápenec. Nejrozšířenějšími řemesly obyvatel měst v té době bylo tkalcovství, hrnčířství a soukenictví.

Okolo roku 1530 vznikla ve městě židovská obec. Židé využívali výhodné polohy města v obchodování, Votice se společně s Benešovem staly nejdůležitějším obchodním centrem v oblasti. Přes město se až do 19. století dopravovala sůl ze Zrůbku na řece Vltavě do Načeradce. Obchod se ještě více rozvinul po zmodernizování státní silnice v roce 1843, a po výstavbě železniční tratě PrahaČeské Budějovice v roce 1870. Po vzniku prvních okresů v roce 1868 připadly Votice do politického okresu Sedlčany, ale staly se centrem okresu soudního. Po roce 1918 dochází k výstavbě nových čtvrtí. Druhá světová válka přinesla smutný konec votické židovské obce. I zde byli Židé od roku 1939 podrobeni útlaku, například sestěhování. 31. března 1942 byli náhle vystěhováni Židé z Benešova, většinou do Votic. 1. září 1942 byli Židé z Votic deportováni s transportem Bd táborského oberlandrátu do Terezína, odkud většinu ihned odvezl transport Bk do Malého Trostince, kde byli 10. září 1942 zavražděni. Ze 109 osob z Votic přežilo jen 12 a ze 79 osob z Benešova 6 lidí. V roce 1949 byla zbořena votická synagoga.

V letech 19491960 byly Votice poprvé ve své historii okresním městem. Díky tomu zde vyrostlo mnoho administrativních budov a celkově význam města poněkud vzrostl.

Od 1. července 1960 byl však okres zrušen a město i s okolím se stalo součástí nově vzniklého, a velmi rozsáhlého, okresu Benešov. Od 60. let probíhá intenzivní výstavba obytných, průmyslových i zemědělských objektů. Z nejvýraznějších jmenujme např. obchodní dům JEDNOTA na náměstí (1980) nebo budovu nové radnice (1983). 70. a 80. léta přinesla také nové dopravní stavby. V roce 1978 vzniklo v centru města autobusové nádraží. Od roku 1982 je v provozu přeložka silnice I/3, která odvedla tranzitní dopravu z úplného středu města na okraj, na západní svah Čeřenské hory. 27. května 1988 přivítali na nádraží ve Voticích první vlak tažený elektrickou lokomotivou. V letech 19601975 došlo k postupné integraci okolních obcí. Začalo se v roce 1960 obcí Srbice, kterou od 3. října 1975 následoval zbytek dnešních přidružených osad. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních podniků i zemědělských provozů. Vzhled města se zlepšil, byly opraveny památky.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[4]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Votice[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Votice (přísl. Javor, 2076 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, českoslov. kostel, synagoga, klášter, společenstvo řezníků a hostinských, sbor dobrovolných hasičů, výroba autokaroserií, továrna na francovku Klein a syn, hospodářské družstvo ve Voticích, lihovar, 4 výrobci lihovin, 2 mlýny, octárna, 2 pily, pivovar Maceška, sladovna, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje Melichar, velkostatkář Maceška

Služby (výběr):

2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, autodílna, 4 autodopravci, bio invalidů, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Filípek, U modré hvězdy), 2 kapelníci, knihař, 3 kožišníci, 4 krejčí pro pány, 10 krejčí pro dámy, lékárna, mechanik, 5 pekařů, pumpař, řezbář, Okresní hospodářská záložna, První občanská záložna ve Voticích, Spořitelna města Votic, 2 zahradnictví, zubní ateliér

V obci Budenín (přísl. Kaliště, Kochnov, Mladoušov, 439 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

hostinec, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

V obci Martinice (přísl. Bučovice, Nezdice, Vranov, 376 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

obchod s dobytkem, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 krejčí, družstevní rolnický lihovar, 3 mlýny, obuvník, 3 rolníci, Spořitelní a záložní spolek pro Martinice, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky

V obci Srbice (přísl. Beztahov, Jestřebice, Košovice, Nazdice, Střelítov, 702 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

výroba cementového zboží, 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbicích a Mladoušově, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nazdicích, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, pekař, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 2 obchody s uhlím, velkostatkář Maceška

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Voticích.
  • Nový a starý zámek
  • Farní kostel svatého Václava
  • Kaple Božího hrobu
  • Židovský hřbitov
  • Dvě sochy svatého Jana Nepomuckého
  • Mariánské sousoší na Komenském náměstí
  • Radnice
  • Děkanství v Táborské ulici
  • Františkánský klášter svatého Františka v jihozápadní části města

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Votice leží bezprostředně u hlavního silničního i železničního tahu z Prahy do jižních Čech. Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Votice - Tábor - České Budějovice město objíždí obchvatem. Zde navazují 2 silnice II. třídy, II/121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko a II/150 Votice - Louňovice pod Blaníkem - Čechtice - Ledeč nad Sázavou.
  • Železnice
Železniční trať 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice je ve směru Tábor jednokolejná, ve směru Benešov dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazené do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava na ní byla zahájena roku 1871.Nádraží asi 2 km západně od města, u osady Beztahov.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jemnice, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Mladá Vožice, Neveklov, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Vyšší Brod.
  • Železniční doprava
Po trati 220 jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendu 9 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 112 Louňovice pod Blaníkem - Jankov - Votice - Kosova Hora, č. 0075 Votice - Heřmaničky - Mezno a č. 0076 Votice - Olbramovice - Konopiště.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Konopiště - Bystřice - Votice - Miličín - Tábor, červená turistická značka Votice - Louňovice pod Blaníkem - Velký Blaník, modrá turistická značka Votice - Neustupov - Mladá Vožice, zelená turistická značka Votice - Smilkov - Miličín a žlutá turistická značka Votice - Jankov - Bedřichovice

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Všechny údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu, Český statistický úřad, 2001.

Národnostní složení obyvatel Votic je jednotné. Plných 97,87 % obyvatelstva se přihlásilo k české národnosti. Plných 40,14 % jsou lidé věřící. Nezaměstnanost dosahovala v době před 6 lety asi 4 %, podle údajů ÚP Benešov z března 2007 je ve městě jenom 3,8 %. 35% pracujících obyvatel města pracovalo v době sčítání v průmyslu, 10% v obchodu a prodeji, 10% také ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. 9% obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 8% v dopravě, poštovních službách a telekomunikacích. Pouhá 3% obyvatel zaměstnávalo zemědělství.

Zajímavostí je, že se počet obyvatel ve Voticích a jejich okolí již skoro 140 let v podstatě výrazněji nemění.

Rok 1869 1900 1930 1950 1980 2007
Počet obyvatel 4 816 4 198 3 860 3 191 4 558 4 482

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Název
Počet obyvatel (2001) [11]
Beztahov 119
Bučovice 31
Budenín 97
Hory 10
Hostišov 37
Javor 6
Kaliště 28
Košovice 9
Lysá 34
Martinice 58
Mladoušov 26
Mysletice 36
Nazdice 33
Nezdice 9
Otradovice 53
Srbice 76
Střelítov 14
Větrov 21
Votice 3 756
Vranov 5
Zdeboř 4
CELKEM 4 462

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Město Votice

Amerika • Beztahov • Bučovice • Budenín • Hory • Hostišov • Javor • Kaliště • Košovice • Lysá • Martinice • Mladoušov • Mysletice • Nazdice • Nezdice • Otradovice • Srbice • Střelítov • Větrov • Votice • Vranov • Zdeboř

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1863. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 94. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 806. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1580. (česky a německy)
  11. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-01, [cit. 2003-09-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]