Votice
| Votice | |
|---|---|
Pohled na město ze svahu Čeřenské hory. |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0201 530905 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Benešov (CZ0201) |
| obec s rozšířenou působností: | Votice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 36,4 km² |
| počet obyvatel: | 4 596 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 38′ 23″ s. š., 14° 38′ 22″ v. d. |
| nadmořská výška: | 483 m |
| PSČ: | 259 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 25 |
| části obce: | 21 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Komenského nám. 700 25901 Votice |
| starosta / starostka: | Jana Kocurová |
| Oficiální web: http://www.votice.cz E-mail: podatelna@votice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Votice (něm. Wotitz, do 16. století Otice) se nachází v jihozápadní části okresu Benešov ve Středočeském kraji. Leží v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř, ve Středočeské pahorkatině. Jižně od města najdeme vrchol Mezivrata s kótou 713 m.
Leží 15 km východně od Sedlčan, 17 km jižně od okresního města Benešova, 20 km západně od Vlašimi a 26 km severně od Tábora.
V současné době žije ve městě a jeho přidružených osadách okolo 4,5 tisíce obyvatel. Votice mají status obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 15 okolních obcí a čítá kolem 15 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o městě je z roku 1359, ale podle archeologického průzkumu základního zdiva farního kostela provedeného v roce 1970 usuzujeme, že osada pravděpodobně vznikla po roce 1150. Město vzniklo při významné zemské stezce na jih Čech a do Rakouska. Ve 14. století existovala na místě dnešních Votic osada s kostelem a hradem, který ale později vyhořel. Větší rozmach města přineslo až 15. a 16. století. Na místě vyhořelého hradu vznikla tvrz. V 16. století byl založen pivovar. Nedaleko města se těžil vápenec. Nejrozšířenějšími řemesly obyvatel měst v té době bylo tkalcovství, hrnčířství a soukenictví.
Okolo roku 1530 vznikla ve městě židovská obec. Židé využívali výhodné polohy města v obchodování, Votice se společně s Benešovem staly nejdůležitějším obchodním centrem v oblasti. Přes město se až do 19. století dopravovala sůl ze Zrůbku na řece Vltavě do Načeradce. Obchod se ještě více rozvinul po zmodernizování státní silnice v roce 1843, a po výstavbě železniční tratě Praha – České Budějovice v roce 1870. Po vzniku prvních okresů v roce 1868 připadly Votice do politického okresu Sedlčany, ale staly se centrem okresu soudního. Po roce 1918 dochází k výstavbě nových čtvrtí. Druhá světová válka přinesla smutný konec votické židovské obce – židovské obyvatelstvo bylo od roku 1938 podrobeno útlaku. V březnu 1942 byli do Votic násilně přestěhováni benešovští Židé, ale už 1. září 1942 byli všichni Židé z Votic deportováni do Terezína. Po válce se jich zpět vrátilo ze 188 jen 18.
V letech 1949–1960 se Votice poprvé ve své historii staly okresním městem. Díky tomu zde vyrostlo mnoho administrativních budov a celkově význam města poněkud vzrostl.
Od 1. července 1960 byl však okres zrušen a město i s okolím se stalo součástí nově vzniklého, a velmi rozsáhlého, okresu Benešov. Od 60. let probíhá intenzivní výstavba obytných, průmyslových i zemědělských objektů. Z nejvýraznějších jmenujme např. obchodní dům JEDNOTA na náměstí (1980) nebo budovu nové radnice (1983). 70. a 80. léta přinesla také nové dopravní stavby. V roce 1978 vzniklo v centru města autobusové nádraží. Od roku 1982 je v provozu přeložka silnice I/3, která odvedla tranzitní dopravu z úplného středu města na okraj, na západní svah Čeřenské hory. 27. května 1988 přivítali na nádraží ve Voticích první vlak tažený elektrickou lokomotivou. V letech 1960–1975 došlo k postupné integraci okolních obcí. Začalo se v roce 1960 obcí Srbice, kterou od 3. října 1975 následoval zbytek dnešních přidružených osad. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních podniků i zemědělských provozů. Vzhled města se zlepšil, byly opraveny památky.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice[2]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice
- 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[4]
- 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Votice[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Votice (přísl. Javor, 2076 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
Instituce a průmysl:
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, českoslov. kostel, synagoga, klášter, společenstvo řezníků a hostinských, sbor dobrovolných hasičů, výroba autokaroserií, továrna na francovku Klein a syn, hospodářské družstvo ve Voticích, lihovar, 4 výrobci lihovin, 2 mlýny, octárna, 2 pily, pivovar Maceška, sladovna, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje Melichar, velkostatkář Maceška
Služby (výběr):
- 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, autodílna, 4 autodopravci, bio invalidů, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Filípek, U modré hvězdy), 2 kapelníci, knihař, 3 kožišníci, 4 krejčí pro pány, 10 krejčí pro dámy, lékárna, mechanik, 5 pekařů, pumpař, řezbář, Okresní hospodářská záložna, První občanská záložna ve Voticích, Spořitelna města Votic, 2 zahradnictví, zubní ateliér
V obci Budenín (přísl. Kaliště, Kochnov, Mladoušov, 439 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
- hostinec, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky
V obci Martinice (přísl. Bučovice, Nezdice, Vranov, 376 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
- obchod s dobytkem, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 krejčí, družstevní rolnický lihovar, 3 mlýny, obuvník, 3 rolníci, Spořitelní a záložní spolek pro Martinice, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky
V obci Srbice (přísl. Beztahov, Jestřebice, Košovice, Nazdice, Střelítov, 702 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- výroba cementového zboží, 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbicích a Mladoušově, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nazdicích, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, pekař, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 2 obchody s uhlím, velkostatkář Maceška
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Voticích.
- Nový a starý zámek
- Farní kostel svatého Václava
- Kaple Božího hrobu
- Židovský hřbitov
- Dvě sochy svatého Jana Nepomuckého
- Mariánské sousoší na Svatojánském náměstí
- Radnice
- Děkanství v Táborské ulici
- Františkánský klášter svatého Františka v jihozápadní části města
Doprava [editovat]
Votice leží bezprostředně u hlavního silničního i železničního tahu z Prahy do jižních Čech. Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Silnice 3 E55 Mirošovice - Benešov - Votice - Tábor - České Budějovice město objíždí obchvatem. Zde navazují 2 silnice II. třídy, 121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko a 150 Votice - Louňovice pod Blaníkem - Čechtice - Ledeč nad Sázavou.
- Železnice
- Železniční trať 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice je ve směru Tábor jednokolejná, ve směru Benešov dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazené do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava na ní byla zahájena roku 1871.Nádraží asi 2 km západně od města, u osady Beztahov.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jemnice, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Mladá Vožice, Neveklov, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Vyšší Brod.
- Železniční doprava
- Po trati 220 jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendu 9 osobních vlaků.
Turistika [editovat]
- Cyklistika
- Městem vedou cyklotrasy č. 112 Louňovice pod Blaníkem - Jankov - Votice - Kosova Hora, č. 0075 Votice - Heřmaničky - Mezno a č. 0076 Votice - Olbramovice - Konopiště.
- Pěší turistika
- Územím města procházejí turistické trasy
Konopiště - Bystřice - Votice - Miličín - Tábor, Votice - Louňovice pod Blaníkem - Velký Blaník, 
Votice - Neustupov - Mladá Vožice, 
Votice - Smilkov - Miličín a 
Votice - Jankov - Bedřichovice
Obyvatelstvo [editovat]
Všechny údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu, Český statistický úřad, 2001.
Národnostní složení obyvatel Votic je jednotné. Plných 97,87 % obyvatelstva se přihlásilo k české národnosti. Plných 40,14 % jsou lidé věřící. Nezaměstnanost dosahovala v době před 6 lety asi 4 %, podle údajů ÚP Benešov z března 2007 je ve městě jenom 3,8 %. 35% pracujících obyvatel města pracovalo v době sčítání v průmyslu, 10% v obchodu a prodeji, 10% také ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. 9% obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 8% v dopravě, poštovních službách a telekomunikacích. Pouhá 3% obyvatel zaměstnávalo zemědělství.
Zajímavostí je, že se počet obyvatel ve Voticích a jejich okolí již skoro 140 let v podstatě výrazněji nemění.
| Rok | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1980 | 2007 |
| Počet obyvatel | 4 816 | 4 198 | 3 860 | 3 191 | 4 558 | 4 482 |
Místní části [editovat]
|
Název
|
Počet obyvatel (2001) [11]
|
|---|---|
| Beztahov | 119 |
| Bučovice | 31 |
| Budenín | 97 |
| Hory | 10 |
| Hostišov | 37 |
| Javor | 6 |
| Kaliště | 28 |
| Košovice | 9 |
| Lysá | 34 |
| Martinice | 58 |
| Mladoušov | 26 |
| Mysletice | 36 |
| Nazdice | 33 |
| Nezdice | 9 |
| Otradovice | 53 |
| Srbice | 76 |
| Střelítov | 14 |
| Větrov | 21 |
| Votice | 3 756 |
| Vranov | 5 |
| Zdeboř | 4 |
| CELKEM | 4 462 |
Fotografie [editovat]
-
Mariánské sousoší na náměstí ve Voticích
-
Kostel sv. Václava ve Voticích
-
Budovy městského úřadu na Komenského náměstí
-
Komenského náměstí ve Voticích s obchodním domem Jednota
| Město Votice | |
|---|---|
|
Amerika • Beztahov • Bučovice • Budenín • Hory • Hostišov • Javor • Kaliště • Košovice • Lysá • Martinice • Mladoušov • Mysletice • Nazdice • Nezdice • Otradovice • Srbice • Střelítov • Větrov • Votice • Vranov • Zdeboř |
|
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1863. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 94. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 806. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1580. (česky a německy)
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-01, [cit. 2003-09-01]. Dostupné online.
