Hořovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hořovice
Hořovická radnice

Hořovická radnice

Hořovice – znak Hořovice – vlajka

znakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): 531189
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Hořovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,55 km²
počet obyvatel: 6765 (2008)
zeměpisná šířka: 49° 50′ 10″
zeměpisná délka: 13° 54′ 11″
nadmořská výška: 375 m
PSČ: 268 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Palackého náměstí 2/2
268 01 Hořovice
starosta / starostka: Ondřej Vaculík
Oficiální web: http://www.mesto-horovice.cz/
E-mail: sekretar@mesto-horovice.cz
Hořovice na mapě
Hořovice
Red pog.png
Hořovice
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Hořovice (něm. Horschowitz) se nachází ve středních Čechách asi 50 kilometrů jihozápadně od Prahy v nadmořské výšce 361 m (nádraží). Na ploše 955 ha zde žije 6 695 obyvatel (stav ke dni 31. prosince 2007). V bezprostředním okolí města se nachází poměrně velké množství historických památek, které jsou obklopeny téměř nezničenou přírodou.

Obsah

[editovat] Historie města

Nový zámek

Je doloženo, že území, na kterém se dnes město nachází, bylo osídleno již v 10. století. Na přelomu 12. a 13. století vznikl hospodářský dvorec (na území tzv. Starého zámku, který byl koncem 15. století přestaven na gotickou tvrz). Současně s jeho vznikem byl zaznamenán prudký nárůst obyvatel, ale status města získaly Hořovice až roku 1322. V 18. století byl postaven Nový zámek. Vznik tohoto komplexu byl pro Starý zámek, který od této doby sloužil pouze jako obydlí pro úředníky, osudný (od roku 1929 je Starý zámek ve státním vlastnictví a slouží jako sídlo Vojenské lesní správy).

Nový zámek měl ve své historii hned několik vlastníků, mezi které patřil např. Jan František z Vrbna a Friedrich Wilhelm von Hanau, jehož smrtí zanikla hořovická větev rodu a zámek připadl státu. 1922 získal zámek zpět jeho pravnuk Jindřich Schaumburg. Po druhé světové válce byl na základě Benešových dekretů znárodněn. Nyní je zámek ve správě památkového úřadu středních Čech.

V 19. století zajišťovala obživu většině obyvatel cvočkařská výroba. Hřebíky a cvočky místních kovářů zásobovaly i okolní země. S nárůstem konkurence v tomto oboru klesala poptávka po hořovických cvočcích, a tak mnozí řemeslníci přicházeli o práci. Hledání nové obživy bylo velmi složité, a tak v kraji zavládla chudoba. O tom ostatně pojednává i Nerudův fejeton Výlet do kraje bídy.

Až do roku 1960 byly Hořovice okresním městem, do hořovického okresu patřil do roku 1936 také Beroun.

Velkým přínosem pro toto město je bezesporu průmyslová zóna v 6 km vzdáleném Žebráku.[zdroj?] Ta svým vznikem (v 90. letech 20. století) výrazně snížila nezaměstnanost nejen v Hořovicích, ale i v okolních obcích.

[editovat] Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

[editovat] Rok 1932

Ve městě Hořovice (přísl. Tihava, Velká Víska, 5028 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

Instituce a průmysl:
okresní soud, okresní úřad, berní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, učitelský ústav, františkánský klášter, vojenská lesní správa, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo hostinských a výčepníků, řezníků a uzenářů, 2 cihelny, městská elektrárna, továrna na harmoniky, továrna na kamaše, továrna na kamna, lihovar, 4 mlýny, továrna na nábytek, 3 pily, pivovar, 4 slévárny železa, strojírna, železárna

Služby (výběr):
3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 4 autodrožky, městský biograf, časopis, chemická čistírna, 2 drogerie, 2 fotoateliery, geometr, 3 hodináři, 10 hostinců, 5 hotelů (Kalaš, Plzeňka, Radnice, Valdek, Zelený strom), 2 kapelníci, knihkupectví, 2 knihtiskárny, lékárna U černého orla, 2 optici, řezbář, Městská spořitelna, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, 2 velkostatky (vojenských lesů, Schaunmburg), zubní ateliér, 3 železářství

[editovat] Geografická poloha

Město Hořovice leží na severu brdských lesů s nejvyšší horou Tok (865 m n. m.). V Brdských lesích je téměř nezničená příroda (s řadou endemitů především z rostlinné říše). V blízkosti Hořovic se rozprostírá Český kras a CHKO Křivoklátsko, které jsou cílem mnoha turistických stezek.

Městem samým protéká Červený potok, jehož koryto bylo opraveno po povodních v roce 1995. V západní části se nachází Obecní les o rozloze 16 ha. Druhý les nalezneme na jižní straně, těsně přilehlý k okrajovým domům města. Jeho rozloha činí 60,86 ha a jmenuje se Dražovka. K městským lesům patří ještě ne tolik rozsáhlé zalesněné plochy jako například Remízek. Přímo v centru, za zdí Nového zámku, se rozkládá zámecký park. Na jeho ploše je i několik vzácných stromů (například jinan dvoulaločný).

[editovat] Památky města

Nový zámek, pohled z parku

[editovat] Památky v okolí

[editovat] Doprava

Vlakové nádraží v Hořovicích

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice 114 Cerhovice - Hořovice - Hostomice - Dobříš a silnice 117 Žebrák - Hořovice - Komárov - Strašice - Spálené Poříčí.
Hořovice se nacházejí 6 km od dálnice D5, která spojuje Prahu a Plzeň.
  • Železnice
Hořovice protíná železniční trať 170 Beroun - Plzeň - Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží železniční stanice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Nedaleko od centra města je autobusové nádraží (na Náměstí Boženy Němcové).
Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Broumy, Dobříš, Kladno, Komárov, Plzeň, Praha, Příbram, Strašice, Zbiroh, Zdice, Žebrák.
Městská hromadná doprava je realizována jedinou linkou C9, na které je od února 2008 zaveden bezplatný provoz.[7]
  • Železniční doprava
Železniční stanicí Hořovice jezdilo v pracovních dnech 15 párů rychlíků, 4 páry expresů a 14 párů osobních vlaků, o víkendu 14 párů rychlíků, 4 páry expresů a 10 párů osobních vlaků.

[editovat] Kultura

  • Kulturní dům je od 20. let 20. století využíván různými zájmovými organizacemi, konají se zde každý rok kurzy tance, taneční zábavy či maturitní plesy. V dopoledních hodinách tu probíhají prodejní akce.
  • Klub Labe je situován v části města, jež je nazývána Velká Víska. Návštěvníci tu mohou vidět známé i neznámé hudební či divadelní interprety. Mimo jiné se tu občas uskuteční promítání filmů, školní akademie, besedy a výstavy. Dříve zde byla loutková scéna a probíhal zde festival Loutkářské Hořovice.
  • Městské kino, ve kterém se promítá od roku 1929, čelilo silné konkurenci pražských multikin, nabízejících kvalitnější obraz, zvuk a další služby. Do konce roku 2008 se zde promítalo každý večer, nyní je kino uzavřeno.
  • K Hořovicím nezapomenutelně patří Cibulový jarmark, který se koná každý rok na podzim. Na tomto jarmarku se vystavují a prodávají např. právě odsud velice známé cibulové copy, pořádají různé výstavy ručních prací a mnoho dalších produktů, které vypovídají o zručnosti českého národa. K docílení správné atmosféry hraje známá Hořovická muzika.
  • Mezi další tradiční akce patří také Slavíkovy Hořovice, Hořovice Václava Hraběte, Hořovická heligónka a vánoční trhy.

[editovat] Školství

Gymnázium Václava Hraběte

Místní školství je zastoupeno hned ve třech stupních. Dvě mateřské školy, dvě základní (Základní škola na Vísce a Nová škola) a dvě střední školy (Gymnázium Václava Hraběte a SOŠ – Střední odborná škola). Dětem je umožněno též zájmové vzdělávání v Základní umělecké škole Josefa Slavíka a ve Středisku volného času.

[editovat] Sport

Město disponuje plaveckým bazénem, aquaparkem, sportovní halou, která je v blízkosti fotbalového hřiště, zimního stadionu a tenisových kurtů. Díky tomuto sportovnímu areálu tu funguje několik sportovních oddílů (badminton, volejbal, florbal, tenis a jiné). Na severozápadním okraji města se nachází letiště, které je využíváno pro sportovní i civilní létání. Na zdejším jezdeckém ranči se konají i parkurové závody.

[editovat] Významné osobnosti

[editovat] Hořovičtí rodáci

[editovat] Lidé, kteří v Hořovicích a okolí působili

[editovat] Zdroje

  1. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 362-363. (česky a německy)
  7. ↑ Společnost pro veřejnou dopravu: Hořovice

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Hořovice


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ho%C5%99ovice&oldid=8251301“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích