Ješaja Horowitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

{{Infobox | třída těla = vcard | styl dat = text-align:left;

| záhlaví = Ješaja Horowitz | třída záhlaví = fn

| obrázek = Hrob Ješaji Horowitze v Tiberias | styl obrázku = font-size:100%; border-bottom: 1px solid #C0C0C0; | popisek = Hrob Ješaji Horowitze v Tiberias

| popis1 = Rodné jméno | data1 = Ješaja ben Avraham

| popis2 = Narození | data2 = ?1565
Praha

| popis3 = Úmrtí | data3 = {Chyba: neplatný čas [[<51ppm9 2014-09-29T21:24:51+00:00pondělípm5151=error>záříu9k2014-09-29T21:24:51+00:00UTC 201429kpm2712014vpm9á ppmMon, 29 Sep 2014 21:24:51 +0000pm09UTC30Mon, 29 Sep 2014 21:24:51 +0000UTC09 vpmpondělíuUTC-fu92014-09-29T21:24:51+00:00302420149 9UTC9pmpondělíUTC271UTC9pm</51ppm9>}
Tiberias

]] [[Kategorie:Úmrtí Chyba: neplatný čas]]

Ješaja ben Avraham ha-Levi Horowitz (?1565, Praha24. března 1630, Tiberias), počeštěně též Izajáš Horowitz nebo Izajáš Hořovský (hebrejsky ישעיה בן אברהם הלוי הורוויץ‎‎) zvaný též podle svého nejvýznamnějšího díla ha-Šelah ha-kadoš (השל״ה הקדוש‎‎) byl židovský rabín, učenec a kabalista.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Horowitz se narodil v Praze do slavné a významné rodiny Horowitzů, ale brzy se odstěhoval společně se svým otcem do Polska. Jeho učiteli byli tehdy významní polští rabíni jako Me'ir z Lublinu nebo Jehošu'a Falk. Roku 1597 se stal místopředsedou soudního dvora (av bejt din) v Dubnu, roku 1606 pak ve Frankfurtu nad Mohanem. Během tohoto období se mu narodil syn, pozdější rabín Šabtaj Šeftl Horowitz. Roku 1614 byli Židé z Frankfurtu vyhnáni a Horowitz se vrátil do Prahy, kde sloužil do r. 1621 jako rabín. Po smrti své ženy se odstěhoval do Izraele. Původně se usadil v Jeruzalémě, kde se stal vůdčí autoritou a rabínem aškenázské jeruzalémské komunity. Snažil se o obnovení duchovního života židovské obce a nebránil se ani kontaktům a vlivům sefardské orientální komunity, jejichž některé zvyky přejal. Zemřel v Tiberias a je pohřben poblíž hrobu Maimonida.

Kabala[editovat | editovat zdroj]

Od svého mládí se Horowitz intenzivně zabýval židovskou mystikou - kabalou. Již roku 1597 vydal dílo svého otce Emek beracha se svými vlastními kabalistickými glosami a komentářem. V Jeruzalémě a v Galileji se setkal s dílem Mošeho Cordovera, Josefa Kara a především Jicchaka Lurii. Podle Horowitze byla kabala skutečným učením sděleným Bohem Mojžíšovi na Sinaji a nastal čas pro její odhalení jako úvod k budoucímu vykoupení. Rovněž v otázkách výkladu Bible preferoval výklady mysticky orientované (Nachmanides) před racionalisty (Maimonides).

Jeho hlavním, kabalou ovlivněným dílem se stal spis Šnej luchot ha-brit (Dvě desky smlouvy, hebrejsky: שני לוחות הברית‎‎, známé pod akrostichem של״ה - Šelah). Poprvé byl tento spis vydán v Amsterdamu r. 1649. Skládá se ze dvou částí, Derech chajim (Cesta života), která se zabývá zákony a pořadím svátků v židovském kalendáři, druhou je pak Luchot ha-brit (Desky smlouvy) vypočítavající 613 přikázání. Celá kniha je eticko-halachickým dílem ve kterém kabala a její myšlenky slouží jako pomoc pro návod, jak žít plnohodnotný a z etického pohledu bezúhonný život.

Halacha[editovat | editovat zdroj]

Ješaja Horowitz byl respektovanou autoritou v oblasti halachy. I ve Šnej luchot ha-brit je možné najít řadu odkazů na talmudickou literaturu a metodologii. Byl částečným odpůrcem talmudické studijní metody pilpul, kterou na jedné straně odmítal jako hlavní náplň studia Talmudu, na druhou stranu považoval „skutečný pilpul“ jako jeden z nástrojů, které můžou přivést člověka k netušeným informacím v textu tento postup aplikoval i na studium kabalistických spisů jako např. Zohar. Ohledně Tóry a halachy se vyjadřoval jako o kontinuálně pokračujícím procesu, který není možné zastavit a který umožňuje člověku správně reagovat a naplňovat Boží zákon vždy podle doby a místa, ve kterém žije.

Horowitz po celé 18. století duchovně ovlivnil nejen svou novou obec v Jeruzalémě, ale především prostřednictvím svého syna Šabtaje Šeftla, který zůstal v Evropě, i celou středo- a východoevropskou židovskou populaci. Je možné, že některé jeho myšlenky měly vliv na vznik chasidismu.

Další významná díla[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější díla patří také modlitební kniha (sidur) Ša'ar ha-šamajim (Brána nebes), vydaná až v 18. století a dále jeho komentáře a novely k několika dílům (např. kalendář Mordechaje ben Hilela nebo komentář k Zoharu, který se zachoval pouze v rukopisné podobě). Velký vliv měly i jeho dopisy zasílané z Izraele do Evropy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]