Liteň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liteň
Pohled na obec od kopce Mramor

Pohled na obec od kopce Mramor

znak obce Liteňznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0202 531456
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Beroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,76 km²
počet obyvatel: 1078 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 322 m
PSČ: 267 27
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Náměstí 71
26727 Liteň
starosta / starostka: Karel Kliment
Oficiální web: http://www.liten.cz/
E-mail: ou@obecliten.cz
Liteň na mapě
Liteň
Red pog.png
Liteň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Liteň je městys v okrese Beroun, kraj Středočeský. Leží v Hořovické pahorkatině zhruba 4,5 km jz. od hradu Karlštejna, 9 km jv. od Berouna a 42 km jz. od Prahy. Žije zde asi 1000 obyvatel. K Litni patří osady Běleč, Leč a Dolní Vlence, kde nad místními obyvateli převažují chataři.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195.

  • 1324- první dochovaná zmínka
  • 1352 až 1357- výstavba kostela
  • 1530- jednu z liteňských tvrzí kupuje Petr Kapoun ze Smiřic
  • 1571- kupuje část panství Adam Budovec z Budova
  • 1577- Jan starší Vratislav z Mitrovic kupuje obě části liteňského panství
  • 1639- vypálení švédskými vojsky generála Bannera
  • 1648- Liteňské panství kupuje Jakub Kuňata z Bubna
  • 1680- začátek židovského osídlení
  • 1711- panství kupuje Bechyně z Lažan
  • 1728- Liteň kupují Vratislavové z Mitrovic
  • 1767- založen rajcech

V roce 1838 byla obec povýšena na městys.

  • březen 1850- Liteň kupuje Josef František Daubek
  • 1925- elektrifikace Litně

V městysi Liteň (přísl. Dolní Vlence, Leč, 1061 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[1] lékař, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, drogerie, 2 holiči, hospodářské družstvo, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, malíř, 2 mlýna, 3 obuvníci, pekař, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, sedlář, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Litni, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Daubek, 2 zámečníci a zednický mistr.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Historie územně-správního začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

Nádražní ulice v Litni
Liteň - letecký snímek

Nachází se zde kino, restaurace i fotbalové hřiště a tenisové kurty. Je zde mateřská škola a základní škola, která slouží i dětem z okolních vesnic. V obci ordinuje lékař pro děti i dospělé a zubař.

Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Liteň. Jednotka SDH Liteň spadá do kategorie JPO III/1 tzn., že zabezpečuje výjezd jednoho družstva do 10 minut od vyhlášení mimořádné události.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace: Do městyse vedou silnice III. třídy.
  • Železnice: Liteň protíná železniční trať 172 Zadní Třebáň - Lochovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1901. Na území městyse leží úvraťová železniční stanice Liteň a železniční zastávka Běleč.
  • Autobusová doprava: V městysi měly v roce 2011 zastávku autobusové linky Králův Dvůr-Liteň-Svinaře-Zadní Třebáň (v pracovních dnech 4 spoje), Králův Dvůr-Tetín-Liteň (v pracovních dnech 4 spoje) a Beroun-Zadní Třebaň (v pracovních dnech 3 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
  • Železniční doprava: Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 742. (česky a německy)
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.