Liteň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liteň
Pohled na obec od kopce Mramor

Pohled na obec od kopce Mramor

znak obce Liteňznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0202 531456
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Beroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,76 km²
počet obyvatel: 1078 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 322 m
PSČ: 267 27
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Náměstí 71
26727 Liteň
starosta / starostka: Karel Kliment
Oficiální web: http://www.liten.cz/
E-mail: ou@obecliten.cz
Liteň na mapě
Liteň
Red pog.png
Liteň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Liteň je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží v Hořovické pahorkatině zhruba 4,5 km jz. od hradu Karlštejna, 9 km jv. od Berouna a 42 km jz. od Prahy. Žije zde asi 1000 obyvatel. K Litni patří osady Běleč, Leč a Dolní Vlence, kde nad místními obyvateli převažují chataři.

Liteň leží v chráněné krajinné oblasti Český kras.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195.

  • 1324- první dochovaná zmínka
  • 1352 až 1357- výstavba kostela
  • 1530- jednu z liteňských tvrzí kupuje Petr Kapoun ze Smiřic
  • 1571- kupuje část panství Adam Budovec z Budova
  • 1577- Jan starší Vratislav z Mitrovic kupuje obě části liteňského panství
  • 1639- vypálení švédskými vojsky generála Bannera
  • 1648- Liteňské panství kupuje Jakub Kuňata z Bubna
  • 1680- začátek židovského osídlení
  • 1711- panství kupuje Bechyně z Lažan
  • 1728- Liteň kupují Vratislavové z Mitrovic
  • 1767- založen rajcech

V roce 1838 byla obec povýšena na městys.

V městysi Liteň (přísl. Dolní Vlence, Leč, 1061 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[1] lékař, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, drogerie, 2 holiči, hospodářské družstvo, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, malíř, 2 mlýna, 3 obuvníci, pekař, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, sedlář, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Litni, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Daubek, 2 zámečníci a zednický mistr.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Historie územně-správního začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

V Litni je ve stálém provozu kino. Ve stejné budově je i pošta.

V Litni je v celoročním provozu kino. Místní knihovna zajišťuje služby pro čtenáře.

Pro sportovní vyžití je k dispozici fotbalové hřiště u liteňské Sokolovny a tenisové kurty.

V Litni je zajištěna základní lékařská péče: pravidelně zde ordinuje praktický lékař pro děti i dospělé a zubař.

Pro děti je k dispozici mateřská škola situovaná na okraji Litně v klidové zóně se zahradou a hřištěm.

Základní škola v Litni nese jméno Františka Josefa Řezáče (1819-1879).

Základní škola v Litni nese jméno liteňského faráře Františka Josefa Řezáče (1819-1879), reformátora školství a vězeňství, který se zasadil o zřízení školy v Litni. Škola zajišťuje základní školní docházku pro děti z Litně a z okolních vesnic. Navštěvuje ji 220 - 230 žáků. Výuku ve škole zajišťuje 18 plně kvalifikovaných učitelek. Škola realizovala řadu projektů ke zkvalitnění výuky. Pro aktivní žáky jsou organizovány zájmové kroužky. Žáci se pravidelně dobře umisťují v různých soutěžích.

Žáci ZŠ Liteň po přednášce Ing. Petra Ondráčka NON STOP PLAVBA 27. 5. 2014

ZŠ Liteň dlouhodobě spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze, Fakultou  elektrotechnickou na jejích projektech: Popularizace vědy a výzkumu na ČVUT v Praze, Moderní učitel 21. století, Elektrotechnická olympiáda.

V Litni rozvíjí své aktivity spolky a další nestátní a neziskové organizace.

Liteňští hasiči u zbrojnice

V Litni aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů Liteň. Jednotka SDH Liteň spadá do kategorie JPO III/1. Je schopná zabezpečit výjezd jednoho družstva do 10 minut od vyhlášení mimořádné události.

Liteňský sbor je nejstarším nepřetržitě pracujícím sborem na Berounsku. Jeho historie počíná v červenci roku 1877. Od roku 1945 je sídlem sboru bývalá židovská synagoga na náměstí. Sbor organizuje výcvik svých členů a účastní se soutěží v požárním sportu. Nové členy získává mezi mládeží v oddílu mladých hasičů.

Kromě požární represe, prevence a souvisejících branných a vzdělávacích aktivit liteňští hasiči také každoročně pořádají v areálu statku celodenní kulturní program Loučení s létem s ukázkou požární techniky a hasičských dovedností.

V rámci prevence i spolupráce s dalšími spolky se podílejí na kulturních akcích jiných pořadatelů jako stavění a kácení máje, pálení čarodějnic, Zimní běh Litní,a další.

Liteňští hasiči věnují péči i své tradici. V roce 2012 si pořídili svůj hasičský prapor a historické hasičské obleky. Zajistili kompletní zrenovaci požární stříkačky R.A. Smekal Slatiňany z roku 1935. Tím dokáží dodat akcím, kterých se účastní dobový kolorit.

Domeček Hořovice pořádá akce pro děti

Pro osoby se zdravotním postižením nabízí v Litni své služby pracoviště občanského sdružení Domeček v Hořovicích. Liteňský Domeček se též aktivně podílí na kulturní nabídce pro obyvatele Litně a okolí především pro děti a rodiny s dětmi. Významně se účastní na celodenních programech Areálu Liteň.

Sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením poskytuje i Digitus Mise, o.p.s. Hořovice.

V Litni působí občanské sdružení Tillia, o. s., které provozuje mateřské centrum v budově školy bývalého Středního odborného učiliště v Litni.

Pocta Jarmile Novotné na liteńském zámku.
Zkouška před koncertem v Čechovně 7. 9. 2013.

Na Zámku v Litni sídlí občanské sdružení Zámek Liteň, které zde rozvíjí rozsáhlé a rozmanité umělecké a kulturní aktivity. Jeho cílem a posláním je podle stanov obnovovat odkaz významné liteňské osobnosti - operní pěvkyně Jarmily Novotné a rodu Daubků. Sdružení usiluje o obnovu povědomí veřejnosti o životě a díle mezinárodně proslulé umělkyně. Zaměřuje se i na prezentaci významu rodu Daubků nejen pro Liteň, ale celou českou společnost 19. a 1. poloviny 20. století. Aktivity občanského sdružení se soustředí především na hudební a kulturní život zámeckého areálu. Sdružení podporuje tvůrčí aktivity mladých umělců různých uměleckých žánrů. Důležitým cílem je postupná obnova a revitalizace zámku a parku. Aktivity sdružení využívají neopakovatelného genia loci zámku i jeho parku. Koncerty jsou pořádány přímo v budově zámku, upravených prostorách Čechovny a v zámeckém parku. Sdružení každoročně pořádá hudební festival Pocta Jarmile Novotné, vydává CD a DVD s jejími nahrávkami a koncerty festivalu. Připravilo i reedici vzpomínek Jarmily Novotné byla jsem šťastná. Programy občanského sdružení Zámek Liteň si získaly pozornost médií a významných českého i zahraničního života.

Pocta Jarmile Novotné - zámecký park pod Čechovnou

Pocta Jarmile Novotné je také příležitostí pro návštěvu liteňského zámku a pečlivě upraveného parku, který běžně není veřejnosti přístupný.

Budova Sředního odborného učiliště v Litni
Areál Liteň poskytuje zázemí pro celodenní programy

Do roku 2012 působilo v Litni Střední odborné učiliště s internátem, jehož zřizovatelem byl Středočeský kraj. Navázalo na práci Učňovské školy zemědělské, obor kovář-podkovář, která se vznikla v 50. letech a na počátku měla k dispozici pouze provizorní budovu čp. 367 nazývanou podle toho Stará škola. Od 50. let byl areál učiliště sousedící se zámkem postupně rozšiřován. Pro výuku sloužila na východním křídle areálu dvoupatrová budova školy s jídelnou a dvoupatrová budova internátu s čp. 402. Na severním křídle areál uzavírají dvě budovy dílen praktické výuky vybavené pro práci s kovem a se dřevem. Bývalá budova truhlářské dílny s půdorysem L spojuje severní křídlo s křídlem východním. Na budovu školy navazuje objekt kotelny. Vznikl tak uzavřený areál s vnitřní komunikací a parkovacími plochami a zatravněnou plochou téměř 10.000 m2. Příjezd vozidel z ulice Pode zděmi je zajištěn hlavní branou na severu mezi kovářskou dílnou a zdí zámeckého parku. Po zrušení učiliště (právním nástupcem se stala Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Beroun - Hlinky v Berouně) byl areál převeden Středočeským krajem na Městys Liteň. Liteň a její spádová oblast tak získala zázemí pro obecně prospěšné služby, kulturní, sportovní a vzdělávací programy místního i nadregionálního významu. Areál tak spolu se zámeckým parkem a zahradou mateřské školy vytváří na severu Litně rozsáhlou klidovou a rekreační zónu.

Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 na Kovářích v Litni 2014: studenti Matěj Hlavín a Václav Hradil se svými mistry Janem Hejnarem a Václavem Kadlecem.

V areálu jsou ordinace lékařů pro dospělé a pro děti. V bývalé školní jídelně nabízí veřejnosti stravování jídelna s celotýdenním provozem. Provozovatel areálu má v budově školy k dispozici učebny a kanceláře. Budova školy poskytuje i zázemí pro pořádání kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí v areálu i obci (šatny, skladovací prostory, kanceláře pro organizátory a rozhodčí.

Budova školy a TESKO objekt původní kovářské školy umožňuje i pořádání výstav jako například při Kovářích v Litni.

Na ploše areálu slouží pro děti ze sousední mateřské školy a děti návštěvníků celodenních programů dětský koutek a původní sportoviště Středního odborného učiliště. K dispozici je malé fotbalové hřiště, hrazdy, lana pro šplh.

Areál Liteň nabízí zeleň a plochy pro sport, rekreaci a celodenní programy.

Provozovatelé bývalé dílny praktického výcviku zajišťují dostupnost řemeslných služeb pro obyvatele Litně a okolí. Původní kovářská a zámečnická dílna také slouží i jako externí pracoviště pro praktickou výuku oboru kovář Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 - Zlíchově (SŠUŘ), takže původní náplň areálu je zčásti v nových podmínkách zachována.

V letním období slouží původní internát Středního odborného učiliště jako turistická ubytovna a cyklopenzion. Nabízí turistům kapacitu 40 lůžek. Parkovací plochy, prostory pro bezpečné uložení kol a možnost posezení a grilování u ohniště v uzavřeném areálu jsou odpovídajícím zázemím pro akce uzavřených skupin, pobyty škol v přírodě, outdoorové, cyklistické a turistické akce a školení.

K zajištění provozu areálu bývalého učiliště Městys Liteň založil (společně s poskytovatelem sociálních služeb z Hořovic Digitus Mise, o.p.s.) společnost Atelier Svatopluk, o.p.s.. Tato společnost v roce 2013 k zajištění provozu a marketingu Areálu Liteň a jeho programů vytvořila s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně 2 chráněná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením.

Zastavení Naučné stezky Liteň v areálu bývalého učiliště

Vzhledem ke své historii, poloze a novému zaměření se stal Areál Liteň i jedním ze zastavení nové Naučné stezky Liteň, jejíž panely byly instalovány v průběhu roku 2013 (projekt realizovala Atelier Svatopluk, o.p.s. s podporou Mikroregionu Karlštejnsko z prostředků Programu rozvoje venkova. Návštěvníci akcí v areálu i ubytovaní turisté jsou tak orientováni pro všech čtyřech tématických stezkách Naučné stezky Liteň odlišených barevným značením a směrovkami (červená, modrá, zelená, žlutá).

V Areálu Liteň jsou od roku 2011 každoročně pořádány celodenní a vícedenní kulturní, sportovní a společenské programy, které si již našly svoje účastníky mezi místními i zájemci z jiných krajů ČR. Na jejich organizaci se kromě Atelieru Svatopluk, o.p.s. podílí i další spolky a instituce z Litně a Berounska a tým dobrovolníků.

LiteňFest 2014

LiteňFest - hudební festival folkové hudby a country. Festival pořádá Atelier Svatopluk, o.p.s. s milovníky folkové hudby a country z Berouna. Na festivalu vystupují kapely nejen z Berounska, ale celé ČR. Hudební program doplňují doprovodné programy pro děti a mládež. Programů v areálu bývalého učiliště se pravidelně se svými zdravotně postiženými klienty účastní pracovníci chráněného bydlení Domečku Hořovice v Litni a Domova pro mentálně postižené z nedalekých Suchomast. Tím programy areálu přispívají k jejich integraci a terapii. Festival tak oživuje nabídkou celodenního programu pro rodiny s malými dětmi z Litně a Berounska.

Kováři v Litni 2014
Skupina historického šermu v Areálu Liteň.

Kováři v Litni - celostátní setkání kovářů, podkovářů, dráteníků, klempířů a dalších profesí pracujících s kovem. Akci pořádá Atelier Svatopluk,o.p.s. ve spolupráci s Kovárnou pro radost v Kytíně. Kromě zkušených kovářů se zde prezentuje kovářské mládí ze Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 - Zlíchově (tato škola zde má i své externí pracoviště praktické výuky) nebo Střední odborné školy v Hradci Králové. Ke kovářskému setkání jsou rovněž připraveny doprovodné programy: koncerty stylové hudby, vystoupení skupiny historického šermu. Pro malé děti jsou připraveny speciální programy. I setkání Kovářů v Litni je tak vhodnou nabídkou celodenního programu pro rodiny s malými dětmi. Setkání Kováři v Litni tématicky navazuje na původní zaměření školy, která v areálu působila. Účast na Kovářích v Litni kromě toho nabízí absolventům této školy, jejím učitelům a vychovatelům, aby se vrátili do učňovských let svého mládí a na své bývalé pracoviště. Tím Kováři v Litni přispívají k oživení nejen nabídky kulturních programů, ale i života obce.

Závodníci na Zimním běhu Litní 2014 18. 1. 2014
Malí závodníci na Zimním běhu Litní 2014 18. 1. 2014

Zimní běh Litní - běh zámeckým parkem a Litní v několika kategoriích. Trasa vede rekonstruovaným zámeckým parkem a areálem bývalého učiliště, kde je i zázemí závodu..II. ročníku 17. 1. 2014 se zúčastnilo 251 závodníku z celé ČR (např. Kroměříže, Mariánských lázní či Koutů na Šumavě). Nejmladšímu běžci bylo 15 měsíců a nejstaršímu 85 let. Návrh trasy, soutěžní podmínky odpovídají parametrům podobných soutěží a jsou výsledkem aktivity místních sportovců a organizátorů (p. Stanislav Krtek z Litně). Závod organizuje Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE – odloučené pracoviště Liteň a podílejí se na něm: občanské sdružení Zámek Liteň, Sdružení dobrovolných hasičů Liteň, Městys Liteň, Základní škola F. J. Řezáče a Atelier Satopluk o. p. s. Závodu se účastní i zdravotně postižení běžci z chráněného bydlení v Litni.

Brána Statku Liteň z Nádražní ulice
Litenští hasiči pořádají každoročně Loučení s létem
Z liteňského náměstí vede Nádražní ulice

K zámeckému areálu v Litni přiléhá jeho někdejší hospodářský dvůr označovaný místními jako Statek Liteň. K vjezdu sloužila dodnes používaná hlavní brána z Nádražní ulice. V 19. století zde byl kromě starších objektů postaven pivovar se sladovnou. Vznikl tak rozsáhlý prostor výrobní prostor v centru městyse s vlastními vnitřními komunikacemi a dvory. I když prostory jsou veřejnosti nepřístupné, Statek Liteň je několikrát ročně využíván pro veřejné kulturní a sportovní programy.

Zde se každoročně na počátku září koná program Loučení s létem, který pořádá Sbor dobrovolných hasičů Liteň ve spolupráci s DOMEČKEM HOŘOVICE a Lucií Smíškovou. Liteňští hasiči zde předvádějí svou techniku. Diváci mohou sledovat družstva při požárním útoku, ukázky zásahu hasičů při požáru auta, výcvik služebních psů Policie ČR. Program je doplněn různými zábavnými disciplinami a koncertem.

Společenský život v Litni ilustruje i fakt, že všechny tyto programy organizuje kolem tří desítek dobrovolných nadšenců.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Budova nádraží v Litni.
    Pozemní komunikace: Do městyse Liteň vedou silnice III. třídy ze západu ze směru od Berouna, z východu od Svinář a Zadní Třebaně, ze severu od Karlštejna a jihozápadu od Nesvačil. Centrem Litně z východu prochází hlavní ulice Nádražní, která pokračuje jako Náměstí na západě u budovy Úřadu městyse Liteň končící křižovatkou ve tvaru T. Na jih od náměstí vede silnice směrem na Nesvačily na sever pak ulice směrem ke škole a kostelu. Na západ pak směřuje silnice směrem na Beroun. U čerpací stanice je na Nádražní ulici kolmá ulice Jana Bašty ve směru na Karlštějn. Po severním okraji Litně vede kolem mateřské školy, Areálu Liteň a zámecké zahrady směrem ke hřbitovu a parku u kostela sv. Petra a Pavla ulice Pode Zděmi.
  • Výhybka pro změnu směru jízdy vlaku v úvraťové stanici Liteň. Vlevo směr Zadní Třebaň, vpravo směr Lochovice.
    Železnice: Liteň protíná železniční trať 172 Zadní Třebáň - Lochovice jako jednokolejná regionální trať. Provoz trati byl zahájen roku 1901. V té době po trati kromě osobních vlaků jezdily i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Tuto dobu dnes připomínají jen skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem a kolejiště stanice. Tyto skladovací prostory byly v 2. polovině rozšířeny. Na území městyse Liteń je dodnes v provozu úvraťová železniční stanice Liteň. Nádražní budova již neslouží svému účelu. Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak mění směr, aby pokračoval v jízdě do cílové stanice. Období parní trakce, kdy musela být lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku dnes připomíná kolejiště stanice a panel jednoho ze zastavení Naučné stezky Liteň. V současné době již není stanice obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku.
  • V obvodu městyse Liteň je na trati 172 ještě železniční zastávka Běleč. I v Bělči již původní nádražní budova neslouží svému původnímu účelu a cestujícícím je k dispozici pouze přístřešek.I železniční stanice Běleč je zastavením Naučné stezky Liteň.
  • Zastávka autobusu na Náměstí Liteň
    Autobusová doprava: V městysi měly v roce 2011 zastávku autobusové linky Králův Dvůr-Liteň-Svinaře-Zadní Třebáň (v pracovních dnech 4 spoje), Králův Dvůr-Tetín-Liteň (v pracovních dnech 4 spoje) a Beroun-Zadní Třebaň (v pracovních dnech 3 spoje)  Pokrytí autobusovou dopravou zajišťuje společnost Probo Trans, která provozuje 3  linky. které zajišťují spojení obce s místy, odkud obyvatelé Litně dojíždějí za prací a žáci do ZŠ Liteň. V obci je celkem 5 autobusových zastávek vybavených jednotně řešenými přístřešky v přírodním provedení.
  • Motorový vlak M 810 v železniční stanici Liteň.
    Železniční doprava: Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel.
  • M262-1168 v železniční stanici Liteň 8.9.2013 9.49
    V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu již šestým rokem zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle Litně Liteňka. Milovníky železniční historie do Litně zpravidla doveze legendární motorová souprava M262 Kredenc. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku.
  • Liteň je vyhledávaným cílem cyklistů
    Cykloturistika: Liteň a Berounsko jsou cílem cykloturistů. Silnice III. třídy ze všech směrů Liteň spojují s hustou sítí cyklotras Berounska, Karlštejnska a Prahy. Region nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit přírodních, historických, architektonických a technických. Cykloturisty při volbě jednodenních výletu do okolí Litně orientují čtyři tématické stezky Naučné stezky Liteň, z nichž 3 vedou v různých směrech mimo obvod Městyse Liteň nebo do vesnic spadajících do obvodu Městyse. Turistická ubytovna a cyklopenzion nabízí pro cykloturisty možnost bezpečného uložení kol. Cílem cykloturistů mohou být též kulturní programy pořádané v Litni.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Panely zastavení Naučné stezky Liteň v parku u kostela sv. Petra a Pavla.
    Naučná stezka Liteň nabízí turistům a návštěvníkům procházku nebo projížďku na kole po pozoruhodnostech malebného městyse Liteň a jeho okolí. Byla realizována společností Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni v roce 2013 s podporou mikroregionu Karlštejnsko a financována z  programu Podpory rozvoje venkova. Liteňskou naučnou stezku tvoří čtyři tématické barevně odlišené stezky

– modrá, zelená, červená a žlutá se zastaveními na historických, architektonických, přírodních a technických pozoruhodnostech. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami. Každá z tematických stezek nabízí zajímavý program na jednodenní výlet.

Zámek v Litni
Severní přůčelí zámku od brány u kostela

Zámek Liteň - byl založen 1195 jako tvrz. Po roce 1648 byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Zámek tvoří jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu bez křídel a rizalitů. Jeho vnější výraz vytváří bílá barokní fasáda s charakteristicky rytmizovanými okny. Výzdobu oken tvoří ve štuku šambrány a suprafenstry. Na západní stěně jsou dvě okna okna iluzivní. Významnou érou zámku je panství Daubků po roce 1850, kdy se stal centrem moderně koncipovaného velkostatku. První z Daubků byl i významným politickým činitelem české společnosti 2. poloviny 19. století. Proto zámek hostil řadu významných osobností té doby. V této tradici pokračoval i poslední z Daubků - Jiří v období před 2. světovou válkou. Na své pobyty v Litni a na zámku vzpomíná jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná ve svých pamětech Byla jsem šťastná. K poctě slavné pěvkyně je na zámku každoročně pořádán festival nesoucí její jméno. Po roce 1989 byl zámek vydán v restituci a později prodán. Současný vlastník provádí postupně obnovu budovy zámku, přiléhajících hospodářských budov a parku a akcentuje tradici Daubků a Jarmily Novotné. V roce 1893 měl 42 místností, dnes už pouze 28

  • Salla terrena liteňského zámku u západní zdi parku.
    Zámecký park v Litni.
    Zámecký park pod Čechovnou
    Brána Statku Liteň..
    Na sever k zámku přiléhá francouzský park založený při barokních úpravách. Na severní straně je park uzavřen severní stěnou zámku a částečně severní stěnou budovy Čechovny, na západě směrem ke kostelu a hřbitovu a na severu ohradní zdí, která park odděluje od ulice Pode Zděmi. Na východě je park ohraničen zdí, která jej odděluje od areálu bývalého Středního odborného učiliště. V této zdi jsou na severním a jižním konci patrné zazděné vchody do areálu, které původně obě plochy spojovaly. Propojení dokládá v areálu i obrubníky a dlažba chodníčku vedoucího k zazděné jižní brance pod budovou Čechovny. V parku roste větší počet vzrostlých stromů. Výsadba nových stromů je spojována s patronátem uměleckých osobností účastnících se festivalu Pocta Jarmile Novotné. V parku jsou stavby a části typické pro barokní zámky a parky. U západní zdi směrem ke kostelu je salla terrena, Pod severní stranou zámku je ve svahu vytvořena grotta, pod kterou je upraven prostor amfiteátru využívaného při koncertech. Podobné terénní úpravy jsou pod terasou Čechovny. V centrálním trávníku je umělé jezírko. Po obvodě parku jsou upraveny cesty stíněné vzrostlými stromy. Ohradní zdi jsou zdobeny zvířecími figurami. Zámek ani park není veřejnosti přístupný s výjimkou hudebních a společenských programů.
  • Hospodářský dvůr nazývaný Statek Liteň. Jak bylo běžné u českých tvrzí a později zámků, přiléhal k nim hospodářský dvůr jako průchozí předpolí zámku. Hospodářský dvůr je v situován na východ od zámku. Na severní straně tvoří jeho hranici areál Středního odborného učiliště, na východě zástavba v ulici Jana Bašty a na jižní Nádražní ulice, kde byla dodnes používaná hlavní brána z Nádražní ulice. Ve starší době zde vznikla kovárna a další dílny. Pro zemědělskou produkci a skladování sloužily hovězí, koňské a volské stáje, sýpka a budovy správní. V 19. století v době rozvoje a modernizace velkostatku zde byl postaven pivovar se sladovnou, lihovar, bednářská dílna na výrobu sudů a působila zde i lihovarnická škola. Vznikl tak rozsáhlý výrobní prostor v centru městyse s vlastními vnitřními komunikacemi a dvory. Zástavba Litně byla zároveň obohacena o typickou industriální architekturu konce 19. a počátku 20. století. Rozsáhlá budova pivovaru již neslouží svému účelu a zatím chátrá.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Litni.
    Kostel sv. Petra a Pavla - vystavěn 1352-1357. 1648 byl zrekonstruován. Na kruchtě jsou varhany z roku 1906 instalované při přístavbě kostelní věže. Erb  Daubků nad vchodem kostela s heslem  Suscipere finire (Omezit závazky) připomíná jejich podporu kostela a financování jeho úprav a rozšíření. U zdi kostela v zahradě je pomník padlým v 1. světové válce. V ohradní zdi kostela jsou zazděny kamenné segmenty ze Staroměstské radnice v Praze. Za kostelem v ulici Pode Zděmi je výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého.
  • Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
    Čechovna. Dům správce liteňského panství v zámecké zahradě. Je situován naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo hospodářského dvora. V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech. Jeho otec byl správcem liteňského panství. Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básníkova dětská léta v domě připomíná jeho pamětní deska z roku 1925. Dům není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se zde konají koncerty, přednášky a diskuse. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná výzdoba fasády, především šambrány a suprafenstry oken.
  • Muzeum Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha.
    Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné - sídlí v budově původní liteňské fary proti kostelu sv. Petra a Pavla. Expozice muzea připomíná historii liteňského zámku a jeho majitelů., život a dílo osobností spojených s Litní: Jarmily Novotné, Svatopluka Čecha, V. B. Třebízského. Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností. Působení V. B. Třebízského na faře připomíná jeho pamětní deska na budově muzea. Muzeum nabízí i vlastní turistickou známku.
  • Pomník Svatopluka Čecha v parku
    Pomník básníka a spisovatele Svatopluka Čecha v parku u kostela sv. Petra a Pavla. Pomník sedícího Svatopluka Čecha je umístěn na místě někdejší památné lípy, pod kterou si v jeho básni "Ve stínu lípy" vyprávějí a vzpomínají liteňští sousedé. Ve sbírce se básník vrátil šťastných let svého dětství, která prožil v Litni. Čechovu báseň připomíná i název restaurace vedle školy - "Ve stínu lípy". Od fary v ose bočního vchodu kostela je z ulice několikastupňové schodiště pokračující cestou ke kostelu. Park u pomníku je nově upraven a proti pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň upozorňující návštěvníka na pomník a pobyt Svatopluka Čecha v litni, kostel sv. Petra a Pavla a Základní školu Františka Josefa Řezáče. Návštěvníci Litně si mohou ve stínu lípy odpočinout na lavičce a vrátit se do časů básníkova mládí nebo zavzpomínat na svá školní léta. Občerstvení nabízí restaurace vedle školy stylově nazvaná Ve stínu lípy.
  • Hasičská zbrojnice v Litni vznikla radikální představbou židovské synagogy
    Synagoga na náměstí byla vystavěna v 17.století. Od května 1945 ji užívají liteňští hasičí, kteří ji měli nejprve zapůjčenu od Místního národního výboru. V roce 1956 byla radikálně přestavěná a upravena jako požární zbrojnice. V roce 1980 byla rozšířena do současné podoby a je využívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Přestavba zcela odstranila charakteristické prvky a výzdobu synagogy, takže původní náplň budovy dnes připomínají jen písemné prameny. Existence synagogy a židovského hřbitova dokládá poměrně početnou židovskou komunitu v Litni v době vzniku synagogy a zřízení hřbitova.
  • Židovský hřbitov na kraji lesa jižně od obce (přístup cestou v prodloužení ul. Mánesova 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.). Vystavěn 1680 při velkém moru. Nejstarší náhrobky jsou ještě z 18.století. Náhrobků je cca 400. Není přístupný v židovské svátky.
  • Hrobka rodiny  Daubků v Litni
    Hrobka rodiny Daubkovy, na východním okraji obce při ul. Nádražní (49°54′2″ s. š., 14°9′36″ v. d.). Novorenesanční stavba pochází z roku 1888 a autorem návrhu je Antonín Wiehl. Autory výzdoby fasády a interiéru kaple je Josef Václav Myslbek a Maxmilián Pirner. Naposledy byla využita v roce 1994 při převezení ostatků operní pěvkyně Jarmila Novotná (provdaná Daubková) z New Yorku. Monumentální stavba včleněná do lesoparku nese všechny znaky rukopisu A. Wiehla - autora vyšehradského Slavína, rekonstrukce Novoměstské radnice, několika objektů Výstaviště v Holešovicích a vlastního domu na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze.
  • Špejchar na náměstí.
    V centru Litně v Nádražní ulici pod Náměstím se dochoval špejchar, jehož zdivo a dispozice prokazují pozdně renesanční původ. Kamenné zdivo je viditelné na neomítnuté východní štítové stěně špejcharu. Tato památka dokládá centrum obce ve středověku a raném novověku, kdy špejchar sloužil k ukládání obilí. Interiér byl upraven pro kulturní účely a je zde možno vidět unikátní miniaturní loutkové divadlo s jevištěm ve dvou poschodích budovy. V přízemí je hlediště divadla a výstavní prostory.
  • Památný strom dub letní najdete na jihozápad od Litně na silnici na Nesvačily
    Dub letní Pod Cihelnou, památný strom jz. od obce, při silnici na Nesvačily (49°53′41″ s. š., 14°8′22″ v. d.)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Erb  Daubků nad vchodem kostela s heslem  Suscipere finire (Omezit závazky)
    Od roku 1847 v Litni hospodařil Josef František Daubek (1806-1882), statkář, podnikatel a významný obrozenecký činitel. Liteňské panství (deskový statek) koupil v roce 1850 a rozšířil jeho výrobu o pivovar, sladovnu a lihovar v zámeckém areálu v části nazývané Statek Liteň. Vytvořil tak moderní zemědělský podnik. Josef František Daubek se také zasloužil o rozvoj Litně. V hospodářském areálu zámku založil lihovarnickou školu a zámek se stal místem setkání řady významných osobností. například o rozšíření a opravy chátrajícího kostela sv. Petra a Pavla v Litni. Angažoval se jako jeden z iniciátorů a zakladatelů Národního divadla v Praze. Památku jeho a jeho dědiců připomíná erb rodu Daubků nad vchodem kostela s rodovým heslem  Suscipere finire (Omezit závazky).
  • Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
    V roce 1875 v liteňské farnosti coby kaplan u faráře Františka Josefa Řezáče začínal obrozenecký činitel Václav Beneš Třebízský (1849-1884), kněz a spisovatel. Působil zde velice krátce, protože v témže roce onemocněl a Liteň trvale opustil. Jeho romantická tvorba je inspirována místem jeho působení (např. Vzpomínky Karlštejnského havrana). Třebízského působení v Litni připomíná pamětní deska na budově bývalé fary (dnes Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné) a část muzejní expozice.
  • Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
    Od roku 1865 až do své smrti jako farář v Litni působil František Josef Řezáč (1819 - 1879), kněz, pedagog, politik a významný reformátor školství a vězeňství. Prosazoval vícejazyčnou výuku na školách. Politicky se angažoval jako člen Českého zemského sněmu a Říšské rady. Zasloužil se o založení školy v Litni, která jako projev úcty nese ve svém názvu jeho jméno. Řezáčovy zásluhy o Liteň a její školu připomíná i pamětní deska vedle vchodu do školy.
  • Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy.
    U zdi Základní školy Františka Josefa Řezáče v Litni je pohřben profesor Otomar Pravoslav Novák (1851 – 1892), významný český paleontolog a jediný žák a pokračovatel Joachima Barranda (jméno slavného francouzského vědce dalo jméno označení geologické a paleontologické oblasti mezi Prahou a Plzní - Barrandien). V této oblasti se Novák zabýval dokumentací původní fauny. V době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 v Litni tuberkulóze, kde bydlel u své sestry Růženy Wiltrové, manželky ředitele liteňské školy. Proto zde našel i místo svého posledního odpočinku a o jeho hrob je vzorně pečováno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Liteň ve Wikimedia Commons

  1. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 742. (česky a německy)
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.