Liteň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liteň
Pohled na obec od kopce Mramor

Pohled na obec od kopce Mramor

znak obce Liteňznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0202 531456
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Beroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,76 km²
počet obyvatel: 1078 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 322 m
PSČ: 267 27
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Náměstí 71
26727 Liteň
starosta / starostka: Ing. Miroslav Horák
Oficiální web: http://www.liten.cz/
E-mail: ou@obecliten.cz
Liteň na mapě
Liteň
Red pog.png
Liteň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Liteň je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji[1]

Leží v Hořovické pahorkatině zhruba 4,5 km jihozápadně od národní kulturní památky hrad Karlštejna, 9 km  přibližně 15 km jihovýchodně od Berouna a 42 km jihozápadně od Prahy. Žije zde asi 1000 obyvatel. K Litni patří osady Běleč, Leč a Dolní Vlence, kde nad místními obyvateli převažují chataři.

Část území městyse Liteň[2]leží v chráněné krajinné oblasti Český kras.[3]


Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195.

Náhrobek zazděný v jižní stěně kostela sv. Petra a Pavla
  • 1324- první dochovaná zmínka
  • 1352 až 1357- výstavba kostela
  • 1530- jednu z liteňských tvrzí kupuje Petr Kapoun ze Smiřic
  • 1571- kupuje část panství Adam Budovec z Budova
  • 1577- Jan starší Vratislav z Mitrovic kupuje obě části liteňského panství
  • 1639- vypálení švédskými vojsky generála Bannera
  • 1648- Liteňské panství kupuje Jakub Kuňata z Bubna
  • 1680- začátek židovského osídlení
  • 1711- panství kupuje Bechyně z Lažan
  • 1728- Liteň kupují Vratislavové z Mitrovic
  • Erb rodu Daubků na liteňském kostele
    1767- založen rajcech

V roce 1838 byla obec povýšena na městys.

V městysi Liteň (přísl. Dolní Vlence, Leč, 1061 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, drogerie, 2 holiči, hospodářské družstvo, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, malíř, 2 mlýna, 3 obuvníci, pekař, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, sedlář, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Litni, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Daubek, 2 zámečníci a zednický mistr.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Historie územně-správního začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun


Urbanistický vývoj městyse[editovat | editovat zdroj]

Veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

Úřad městyse Liteň na Náměstí 71

Orgánem obce je podle zákona o obcích Zastupitelstvo městyse Liteň, které má 9 členů. Vzhledem k počtu zastupitelů není volena rada. Zastupitelstvo volí starostu. [12]

Správu obce zajišťuje Úřad městyse Liteň. [13], který sídlí v domě čp. 71 na Náměstí. Úřad městyse zajišťuje výkon správy na úseku matriky a pohřebnictví (správa hřbitova). Městys Liteň zřizuje základní školu, mateřskou školu, kino, knihovnu a muzeum. Výkon státní správy na ostatních úsecích zajišťuje Městský úřad v Berouně.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Městys Liteň se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.

  • Běleč (leží v k. ú. Běleč u Litně)
  • Dolní Vlence (leží v k. ú. Liteň)
  • Leč (leží v k. ú. Liteň)
  • Liteň (i název k. ú.)

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní škola v Litni nese jméno Františka Josefa Řezáče (1819-1879).

Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni nese jméno liteňského faráře Františka Josefa Řezáče (1819-1879). František Josef Řezáč byl významný reformátor školství a vězeňství, který se zasadil o zřízení školy v Litni Škola zajišťuje základní školní docházku pro děti z Litně a z okolních vesnic.[14]Navštěvuje ji 220 - 230 žáků. Výuku ve škole zajišťuje 18 plně kvalifikovaných učitelek. Škola realizovala řadu projektů ke zkvalitnění výuky. Pro aktivní žáky jsou organizovány zájmové kroužky. Žáci se pravidelně dobře umisťují v různých soutěžích. ZŠ Liteň dlouhodobě spolupracuje s odbornými institucemi a vysokými školami. Jejím partnerem v projektech zkvalitnění výuky je České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická. Předmětem spolupráce je účast ZŠ Liteň na projektech ČVUT v Praze: Popularizace vědy a výzkumu na ČVUT v Praze (2013 - 14), Moderní učitel 21. století (2014 - 15), Elektrotechnická olympiáda od 2013. Zásluhu Františka Josefa Řezáče o školu v Litni připomíná kamenná pamětní deska u vchodu do školy. I když je budova rekonstruována, na vnitřní dispozici a části interiéru pochází z doby výstavby původní budovy. Základní Františka Josefa Řezáče v Litni je jedním ze zastavení naučné stezky[15]Pro děti v předškolní věku je k dispozici mateřská škola situovaná na okraji Litně v klidové zóně se zahradou a hřištěm.[16]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Litni je ve stálém provozu kino. Ve stejné budově je i pošta.

V Litni je v celoročním provozu kino působící v budově kulturního domu, ve kterém je umístěna i Česká pošta. Zřizovatelem kina je Městys Liteň. [17]

Místní knihovna [18]je dislokována ve stejné budově jako kino. Zřizovatelem knihovny je Městys Liteň. Knihovna je členěna na oddělení pro dospělé a oddělení pro děti a mládež. V obou odděleních je zastoupena krásná i naučná literatura. K 1.1.2002 měla knihovna 10457 svazků a 158 čtenářů, z toho 66 dětí do 15 let. Odebírá také 18 časopisů, převážně odborných.

V Litni působí Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Zřizovatelem muzea je Městys Liteň. Muzeum prezentuje kulturní tradice Litně turistům a návštěvníkům městyse Liteň. [19]Podílí se i na pořádání kulturních a společenských akcí pro obyvatele Litně, například festivalu Pocta Jarmile Novotné.

Zdravotnictví a sociální služby[editovat | editovat zdroj]

V Litni je zajištěna základní lékařská péče: pravidelně zde ordinuje praktický lékař pro děti i dospělé a zubař. Sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením poskytuje i Digitus Mise, o.p.s. Hořovice. Sociální služby pro zdravotně postižené zajišťuje odloučené pracoviště Domeček, o. s. Hořovice.

Sport a tělovýchova[editovat | editovat zdroj]

Pro sportovní vyžití je k dispozici fotbalové hřiště u liteňské Sokolovny a tenisové kurty

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

Spolky a neziskové organizace[editovat | editovat zdroj]

V Litni rozvíjí své aktivity nestátní a neziskové organizace. Do této kategorie spadá 7 občanských sdružení založených podle zákona o občanských sdruženích (podle platného občanského zákoníku spolky) a 1 obecně prospěšná společnost.

Občanská sdružení (Spolky)[editovat | editovat zdroj]

Liteňští hasiči u zbrojnice

Sbor dobrovolných hasičů Liteň[editovat | editovat zdroj]

V Litni aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů Liteň[20]Jednotka SDH Liteň spadá do kategorie JPO III/1. Je schopná zabezpečit výjezd jednoho družstva do 10 minut od vyhlášení mimořádné události. Liteňský sbor je nejstarším nepřetržitě pracujícím sborem na Berounsku. Jeho historie počíná v červenci roku 1877. Od roku 1945 je sídlem sboru bývalá židovská synagoga na náměstí. Sbor organizuje výcvik svých členů a účastní se soutěží v požárním sportu. Nové členy získává mezi mládeží v oddílu mladých hasičů. Kromě požární represe, prevence a souvisejících branných a vzdělávacích aktivit liteňští hasiči také každoročně pořádají v areálu statku celodenní kulturní program Loučení s létem s ukázkou požární techniky a hasičských dovedností. V rámci požární prevence i spolupráce s dalšími spolky se podílejí na kulturních, společenských, branných a sportovních akcích jiných pořadatelů: stavění a kácení máje, pálení čarodějnic, Zimní běh Litní a další. Liteňští hasiči věnují péči i své tradici. V roce 2012 si pořídili svůj hasičský prapor a historické hasičské obleky. Zajistili kompletní renovaci požární stříkačky R.A. Smekal Slatiňany z roku 1935. Využití historické techniky a stejnokrojů dodává akcím liteňské jednotky SDH dobový kolorit a rozvíjí hasičské tradice.

Domeček Hořovice pořádá akce pro děti

DOMEČEK HOŘOVICE, středisko volného času, odloučené pracoviště Liteň[editovat | editovat zdroj]

Významné místo mezi neziskovými organizacemi v Litni má DOMEČEK HOŘOVICE, středisko volného času, odloučené pracoviště Liteň[21]Liteňské pracoviště sdružení Domeček se podílí na přípravě a realizaci všech kulturních a sportovních programech pro obyvatele Litně. Specializuje se na aktivity pro děti a rodiny s dětmi. Významně se podílí na organizaci celodenních programů Areálu Liteň, do jejichž programu zařazuje atraktivní aktivity pro děti a oživuje tím nabídkou celodenního programu pro rodiny s malými dětmi z Litně a Berounska. Podobným způsobem ve spolupráci s Domovem pro mentálně postižené z nedalekých Suchomast připravuje motivační aktivity pro své zdravotně postižené klienty z chráněného bydlení Domečku Hořovice v Litni. Tyto specifické aktivity jsou zařazovány i na několikadenní programy v Areálu Liteň (hudební festival LiteňFest, Kováři v Litni, Zimní běh Litní). Tato forma podpory zdravotně postižených přispívá k jejich integraci a terapii.

Festival Pocta Jarmile Novotné na zámku v Litni připomíná slavnou pěvkyni

Zámek Liteň, občanské sdružení[editovat | editovat zdroj]

Na Zámku v Litni sídlí občanské sdružení Zámek Liteň, [22]které zde rozvíjí rozsáhlé a rozmanité umělecké a kulturní aktivity. Jeho cílem a posláním je podle stanov obnovovat odkaz významné liteňské osobnosti - operní pěvkyně Jarmily Novotné a rodu Daubků. Sdružení usiluje o obnovu povědomí veřejnosti o životě a díle mezinárodně proslulé umělkyně. Zaměřuje se i na prezentaci významu rodu Daubků nejen pro Liteň, ale celou českou společnost 19. a 1. poloviny 20. století. Aktivity občanského sdružení se soustřeďují především na hudební a kulturní život zámeckého areálu. Sdružení podporuje tvůrčí aktivity mladých umělců různých uměleckých žánrů. Důležitým cílem je postupná obnova a revitalizace zámku a parku. Aktivity sdružení využívají neopakovatelného genia loci zámku i jeho parku. Koncerty jsou pořádány přímo v budově zámku, upravených prostorách Čechovny a v zámeckém parku. Sdružení každoročně pořádá hudební festival Pocta Jarmile Novotné, vydává CD a DVD s jejími nahrávkami a koncerty festivalu. Připravilo i reedici vzpomínek Jarmily Novotné Byla jsem šťastná. Programy občanského sdružení Zámek Liteň si získaly pozornost médií a významných českého i zahraničního života. Pocta Jarmile Novotné je také příležitostí pro návštěvu liteňského zámku a pečlivě upraveného parku, který běžně není veřejnosti přístupný.

Tillia, občanské sdružení[editovat | editovat zdroj]

V Litni působí občanské sdružení Tillia, o. s., které provozuje mateřské centrum v budově školy bývalého Středního odborného učiliště v Litni.

Spolek NOVÁ LITEŇ[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2014 působí v Litni Spolek NOVÁ LITEŇ..]][23]

Obecně prospěšné společnosti[editovat | editovat zdroj]

K zajištění provozu areálu bývalého učiliště Městys Liteň založil (společně s poskytovatelem sociálních služeb z Hořovic Digitus Mise, o.p.s.) společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. [24] Atelier Svatopluk, o.p.s. v roce 2013 k zajištění provozu a marketingu Areálu Liteň a jeho programů vytvořila v roce 2013 s podporou Úřadu práce ČR]], krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně [[chráněné pracovní místo] pro dvě osoby se zdravotním postižením. Na jednom je zaměstnán údržbář zajišťující údržbu a provoz areálu na dalším fotograf, který se podílí dokumentaci regionu, tvorbě prezentací a na aktualizaci a inovaci prezentací Litně a Naučné stezky Liteň. Vzhledem k počtu obyvatel Litně je vytvoření udržitelných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením významným příspěvkem na úseku zaměstnanosti.

Areál Liteň[editovat | editovat zdroj]

Brána Areálu Liteň z ulice Pode Zděmi

Do roku 2012 působilo v Litni Střední odborné učiliště s internátem, jehož zřizovatelem byl Středočeský kraj. Navázalo na vzdělávací činnost své předchůdkyně, kterou byla Učňovská škola zemědělská v Litni, obor kovář - podkovář, která se vznikla v 50. letech a na počátku měla k dispozici pouze prrostory v zámku Liteň a provizorní budovu čp. 367 uprostřed areálu. Tato budova je proto nazývána Stará škola. Od 50. let byl areál učiliště sousedící se zámkem a propojený se zámeckou zahradou postupně rozšiřován. Pro výuku sloužila na východním křídle areálu dvoupatrová budova školy s učebnami, kabinety a s jídelnou a dvoupatrová budova internátu čp. 402 s kapacitou 40 lůžek. Na severním křídle areál uzavírají dvě budovy dílen praktické výuky vybavené pro práci s kovem a se dřevem. Bývalá budova truhlářské dílny s půdorysem L spojuje severní křídlo s křídlem východním. Na budovu školy navazuje objekt kotelny.

Areál Liteň nabízí zeleň a plochy pro sport, rekreaci a celodenní programy.

Výstavbou těchto budov vznikl uzavřený areál s vnitřními komunikacemi, parkovacími plochami a zatravněnou plochou o celkové výměře téměř 10.000 m2. Příjezd vozidel z ulice Pode zděmi je zajištěn hlavní branou na severu mezi kovářskou dílnou a zdí zámeckého parku. Propojení areálu učiliště a zámku v době, kdy na zámku sídlilo střední odborné učiliště, dokládá v areálu dlažba a obrubníky chodníčku vedoucího k zazděné jižní brance pod budovou Čechovny a dvě zazděné brány na severním a jižním konci zdi oddělující areál a zámeckou zahradu. Pro pěší slouží branka v jihovýchodní části areálu. Podle usnesení zastupitelstva Středočeského kraje č. 51-13/2010/ZK z 1.12.2010 bylo sloučeno Odborné učiliště Liteň se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Beroun - Hlinky jako jediné nástupnické organizace k 1.9.2011.[25] Po zrušení středního odborného učiliště byl areál převeden Středočeským krajem na Městys Liteň. Liteň a její spádová oblast tak získala zázemí pro obecně prospěšné služby, kulturní, sportovní a vzdělávací programy místního i nadregionálního významu.Areál spolu se zámeckým parkem a zahradou mateřské školy vytváří na severu Litně rozsáhlou klidovou a rekreační zónu. V areálu jsou ordinace lékařů pro dospělé a pro děti. V bývalé školní jídelně nabízí jídelna veřejnosti stravování jídelna s celotýdenním provozem. Provozovatel areálu Atelier Svatopluk, o.p.s. má v budově školy k dispozici učebny a kanceláře. Budova školy poskytuje i zázemí pro pořádání kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí v areálu i obci. Při vícedenních programech v areálu jsou zde umístěny šatny účinkujících a účastníků, skladovací prostory, kanceláře pro organizátory a rozhodčí a občerstvení.

Zastavení Naučné stezky Liteň v areálu bývalého učiliště

Budova školy a TESKO objekt původní kovářské školy umožňuje i pořádání výstav jako například při Kovářích v Litni. Zatravněná plocha areálu slouží též pro děti ze sousední mateřské školy a děti návštěvníků celodenních programů. Dětem a jejich rodičům a učitelkám je k dispozici dětský koutek a původní sportoviště Středního odborného učiliště. K dispozici je malé fotbalové hřiště, hrazdy, lana pro šplh. Provozovatelé bývalé dílny praktického výcviku zajišťují dostupnost řemeslných služeb pro obyvatele Litně a okolí. Původní kovářská a zámečnická dílna také slouží i jako externí pracoviště pro praktickou výuku oboru kovář Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 - Zlíchově,[26]takže původní náplň areálu je zčásti v nových podmínkách zachována. V letním období slouží původní internát Středního odborného učiliště jako turistická ubytovna a cyklopenzion. Nabízí turistům kapacitu 40 lůžek. Parkovací plochy, prostory pro bezpečné uložení kol a možnost posezení a grilování u ohniště v uzavřeném areálu jsou odpovídajícím zázemím pro akce uzavřených skupin, pobyty škol v přírodě, outdoorové, cyklistické a turistické akce a školení. Vzhledem ke své historii, poloze a novému zaměření se stal Areál Liteň i jedním ze zastavení nové Naučné stezky Liteň, jejíž panely byly instalovány v průběhu roku 2013.[27]Návštěvníci akcí v areálu i ubytovaní turisté jsou tak orientováni pro všech čtyřech tematických stezkách Naučné stezky Liteň odlišených barevným značením a směrovkami (červená, modrá, zelená, žlutá).

Tradiční kulturní, sportovní a společenské programy v Litni[editovat | editovat zdroj]

V Litni jsou každoročně pořádány celodenní a vícedenní kulturní, sportovní a společenské programy, které si již našly svoje účastníky mezi místními i zájemci z jiných krajů ČR. Na jejich organizaci se podílí Úřad městyse Liteň, Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni, spolky a instituce z Litně a Berounska a tým dobrovolníků z řad občanů Litně. Například v hodnocení Zimního běhu Litní v roce 2014 uvádí ve svém poděkování organizátoři Eva Knopová, Stanislav Krtek a Jana Krtková 32 osob, které jim pomáhaly a které se na organizaci a realizaci závodu podílely.[28]

LiteňFest 2014

LiteňFest[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2012 se v Areálu Liteň koná hudební multižánrový festival folkové hudby a country LiteňFest[29]pořádá Atelier Svatopluk, o.p.s.]][30]s milovníky folkové hudby a country z Berouna. Na festivalu vystupují kapely z Berounska i celé ČR (např. 2013 Braboux, New Rebels, Ž.Z. (Želkovický Zbytek), RUDOLFINUM, Broucy na Zádech, Půl dechu do měchu, MODROLIT, Hon na medvídka, Petrolej & Co.. Většina folkových skupin, které zde již vystoupily, si LiteňFest zařadila do svého koncertního kalendáře na další léta.[31]Velikost plochy areálu a jeho vnitřní komunikace umožňují využití mobilního pódia na návěsu kamionu. Pro vyhraněný okruh zájemců o žánr folk a country je zajímavé, že v areálu Liteň lze i stanovat.]][32]Dvoudenní koncertní program folkových a country kapel doplňují doprovodné programy pro děti a mládež. .

Kováři v Litni[editovat | editovat zdroj]

Kováři v Litni 2014

Od roku 2014 je v areálu bývalého (původně kovářského učiliště) pořádáno celostátní setkání kovářů, podkovářů, dráteníků, klempířů a dalších profesí pracujících s kovem. Pořadatelem akce Kováři v Litni je Atelier Svatopluk,o.p.s. a Kovárna pro radost[33]v nedaleké středočeské obci Kytín. Projekt Kováři v Litni navazuje na podobou akci Svinařské řetězení,[34]která se konala na zámku v obci Svinaře na Berounsku. Kromě zkušených kovářů se na setkání Kováři v Litni prezentuje kovářské mládí. Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 - Zlíchově zde má i své externí pracoviště praktické výuky. Setkání kovářů se aktivně účastní i Střední odborná škola v Hradci Králové. Ke kovářskému setkání jsou rovněž připraveny doprovodné programy: koncerty stylové hudby, vystoupení skupiny historického šermu. Pro malé děti jsou připraveny speciální programy. I setkání Kovářů v Litni je tak vhodnou nabídkou celodenního programu pro rodiny s malými dětmi. Setkání Kováři v Litni tematicky navazuje na původní zaměření školy, která v areálu působila. Účast na Kovářích v Litni kromě toho nabízí absolventům této školy, jejím učitelům a vychovatelům, aby se vrátili do učňovských let svého mládí a na své bývalé pracoviště. Tím Kováři v Litni přispívají k oživení nejen nabídky kulturních programů, ale i života obce.

Zimní běh Litní[editovat | editovat zdroj]

Závodníci na Zimním běhu Litní 2014 18. 1. 2014

Od roku 2013 je pořádán Zimní běh Litní, jehož trasa veden ulicemi městysu a zámeckým parkem. Start a cíl závodu a zázemí pro účastníky a organizátory závodu je v areálu bývalého učiliště. Běh je pořádán ve věkových kategoriích pro muže, ženy a mládež. Například II. ročníku 17. 1. 2014 se zúčastnilo 251 závodníku z celé ČR (Kroměříž, Mariánské lázně či Kouty na Šumavě). Nejmladšímu běžci bylo 15 měsíců a nejstaršímu 85 let.[35]Návrh trasy, soutěžní podmínky odpovídají parametrům podobných soutěží a jsou výsledkem aktivity třech desítek místních sportovců a organizátorů Závod Zimní běh Litní organizuje Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE – odloučené pracoviště Liteň[36]a podílejí se na něm: občanské sdružení Zámek Liteň, Sdružení dobrovolných hasičů Liteň, Městys Liteň, Základní škola Františka Josefa Řezáče a Atelier Svatopluk o. p. s. Závodu se účastní i zdravotně postižení běžci z liteňského centra chráněného bydlení DOMEČEK HOŘOVICE, občanské sdružení a z Domova pro mentálně postižené v Suchomastech, pro které je účast na závodě motivující a je součástí jejich terapeutického a rehabilitačního programu. Závod je podporují liteňští podnikatelé jako sponzoři a partneři. Zimní běh Litní podporují mediálně periodika Berounska a servery specializované na sport a běžecké soutěže.

Liteňští hasiči: Loučení s létem 2013

Loučení s létem[editovat | editovat zdroj]

Tradiční kulturní, společenský a branný program, který každoročně na počátku září pořádá Sbor dobrovolných hasičů Liteň ve spolupráci s DOMEČKEM HOŘOVICE a Lucií Smíškovou. Místem konání programu Loučení s létem je Statek Liteň u liteňského zámku, který je v průběhu roku veřejnosti uzavřen.[37]Liteňští hasiči využívají Loučení s létem k prezentaci své požární techniky a svých odborných dovedností. Diváci mohou sledovat družstva hasičů při požárním útoku, ukázky zásahu hasičů při požáru auta, výcvik služebních psů Policie ČR. Program je doplněn různými zábavnými disciplinami, koncertem hudebních skupin a trhy místních produktů. Loučení s létem podporují liteňští podnikatelé jako sponzoři a partneři. Akci podporují mediálně periodika Berounska a servery specializované na požární sporty a práci sborů dobrovolných hasičů.

Rozsvěcení vánočního stromu[editovat | editovat zdroj]

V době adventu je tradičně v prostoru před kostelem sv. Petra a Pavla a Základní školou F. J. Řezáče v Litni ozdoben jeden ze smrků jako vánoční strom Městyse Liteň. Jeho první rozsvícení je spojeno s kulturním programem a místními trhy a ukázkou tradičních liteňských řemesel.[38] Program tradičně pořádá Městys Liteň, Sbor dobrovolných hasičů Liteň, Domeček Hořovice, středisko volného času, odloučené pracoviště Liteň, Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni a v roce 2014 nově založený Spolek NOVÁ LITEŇ..]][39]

Galerie ze života obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Z liteňského náměstí vede Nádražní ulice
  • Pozemní komunikace: Do městyse Liteň vedou silnice III. třídy ze západu ze směru od Berouna, z východu od obcí Svinaře a Zadní Třebaň, ze severu od městyse Karlštejn a z jihozápadu od obce Nesvačily. Centrem Litně z východu na západ prochází hlavní ulice Nádražní, která pokračuje jako Náměstí a na západě u budovy Úřadu městyse Liteň končí křižovatkou ve tvaru T. Na jih od náměstí vede silnice směrem na Nesvačily, na sever pak ulice směrem ke škole a kostelu. Od školy na západ pak směřuje silnice směrem na Beroun a na východ pokračuje ulice Pode Zděmi podél hřbitova a zámecké zdi, kde se otáčí směrem k areálu bývalého učiliště. U čerpací stanice je na Nádražní ulici kolmá ulice Jana Bašty ve směru na Karlštejn. Z křižovatky na hranici Litně je na ulici Jana Bašty kolmá ulice Pode Zděmi, která vede po jejím severním okraji vede kolem mateřské školy, Areálu Liteň a zámecké zahrady směrem ke hřbitovu a parku u kostela sv. Petra a Pavla ulice Pode Zděmi.
  • Výhybka pro změnu směru jízdy vlaku v úvraťové stanici Liteň. Vlevo směr Zadní Třebaň, vpravo směr Lochovice.
    Železniční stanice Liteň: Liteň protíná železniční trať 172 Zadní Třebáň - Lochovice jako jednokolejná regionální trať. Provoz trati byl zahájen roku 1901. V té době po trati kromě osobních vlaků jezdily i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Tuto dobu dnes připomínají jen skladovací objekty a nákladová rampa]] na východním konci nádraží před železničním přejezdem a kolejiště stanice. Tyto skladovací prostory byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Na území městyse Liteń je dodnes v provozu úvraťová železniční stanice Liteň. Budova nádraží již neslouží svému účelu. Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak mění směr, aby pokračoval v jízdě do cílové stanice. Období parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku, dnes připomíná kolejiště stanice. Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. Panel u nádraží seznamuje turisty s historií nádraží a trati i s tím, co to je úvrať v drážní dopravě. V současné době již není stanice obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku.[40]
  • V obvodu městyse Liteň je na trati 172 ještě železniční zastávka Běleč. I v Bělči již původní nádražní budova neslouží svému původnímu účelu a cestujícím je k dispozici pouze přístřešek. Železniční zastávka Běleč (stejně jako železniční stanice Liteň) je zastavením A 12 zelené trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati 172.[41]
  • Zastávka autobusu na Náměstí Liteň
    Autobusová doprava: V městysi měly v roce 2011 zastávku autobusové linky Králův Dvůr - Liteň - Svinaře - Zadní Třebáň (v pracovních dnech 4 spoje), Králův Dvůr-Tetín-Liteň (v pracovních dnech 4 spoje) a Beroun-Zadní Třebaň (v pracovních dnech 3 spoje) Pokrytí autobusovou dopravou zajišťuje společnost Probo Trans, která provozuje 3 linky. které zajišťují spojení obce s místy, odkud obyvatelé Litně dojíždějí za prací a žáci do ZŠ Liteň. V obci je celkem 5 autobusových zastávek vybavených jednotně řešenými přístřešky v přírodním provedení.
  • Železniční doprava: Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol.[42] Na trati Praha - Beroun jsou používány elektrické jednotky 471 City Elefant.[43] přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel.
  • V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu od roku 2008 zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Milovníky železniční historie do Litně zpravidla doveze legendární motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn.[44].
  • Cykloturistika: Litní vede cyklotrasa: Beroun – Tetín – Koněprusy (Tetín – Koda – Liteň – Pod Vinnou – Koněpruské jeskyně – Havlíčkův mlýn – Beroun – Tetín) o délce 27 km středně náročné trati vhodné pro horská (MBT) kola.[45] Liteň a Berounsko jsou vyhledávaným cílem cykloturistů. Silnice III. třídy ze všech směrů Liteň spojují s hustou sítí cyklotras Berounska, Karlštejnska a Prahy. Region nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit přírodních, historických, architektonických a technických. Cykloturisty při volbě jednodenních výletu do okolí Litně orientují čtyři tematické stezky Naučné stezky Liteň, z nichž 3 vedou v různých směrech mimo obvod Městyse Liteň nebo do vesnic spadajících do obvodu Městyse. Turistická ubytovna a cyklopenzion nabízí pro cykloturisty možnost bezpečného uložení kol. Cílem cykloturistů mohou být též kulturní programy pořádané v Litni.
  • Turistika: Litní[46] procházejí turistické trasy vyznačené turistickými značkami, které vytyčuje a udržuje Klub českých turistů[47] Podle značení Klubu českých turistů je Liteň turistické informační místo číslo: BE086[48]
  • modrá turistická značka: Beroun - Koda - Korno - Liteň - Svinaře - Halouny - Jezírko - Řevnice - Dobřichovice - Všenory - Jíloviště - Trnová - Měchenice
  • zelená turistická značka: Tetín - Tobolka - Vinařice - Liteň - Běleč - Zadní Třebaň - Halouny - Kytín - Malá Svatá Hora - rozcestí (Mníšek pod Brdy)


Galerie doprava v Litni[editovat | editovat zdroj]

Naučná stezka Liteň[editovat | editovat zdroj]

Panely v parku u kostela

Naučná stezka Liteň je vytvořena na území městysu Liteň a obcí v obvodu městyse (Běleč, Vlence)[49]okres Beroun a CHKO Český kras.

Projekt Naučné stezky Liteň realizovala společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni,[50] jejímž zakladatelem je Městys Liteň. Stezka byla vytvořena s podporou Region Karlštejnsko, o.s. a financována dotací Státního zemědělského a intervenčního fondu z programu Podpory rozvoje venkova ve výši 994 806,00 Kč.[51] Celkové náklady na realizaci stezky činily 1.048.100,79 Kč.[52] Zařadila se tak k dalším naučným stezkám, které byly v mikroregionu Karlštejnsko již vytvořeny.[53] Obsahová příprava a instalace panelů se uskutečnila v průběhu roku 2013. Realizace naučné stezky proběhla v těchto fázích: výběr témat zastavení, výběr míst pro instalaci informačních panelů a stavební řízení, výběrové řízení, výroba a instalace panelů, sazba textů a fotografií na informační panely, výroba plastových informačních tabulí a jejich osazení na panely v terénu. Vlastní realizaci provedla jako veřejnou zakázku malého rozsahu v termínu od 1.6. do 31. 10. 2013 firma Ing. Vladimír Glaser podle smlouvy o dílo uzavřené s Atelier Svatopluk, o.p.s. dne 20. 5. 2013.[54] V rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení. Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu. Průběh přípravy stezky a instalace informačních panelů byl průběžně dokumentován. Informace o zprovoznění stezky byly průběžně poskytovány serverům specializovaným na propagaci naučných stezek. Naučná stezka Liteň je tvořena čtyřmi tematickými barevně odlišenými stezkami: modrá, zelená, červená a žlutá. Na panelech a digitální prezentaci jsou stezky značeny velkými písmeny A (zelená), B (žlutá), C (modrá), D (červená) a pořadovým číslem zastavení v každé ze stezek. Nejvíce zastavení má zelená stezka (12), žlutá (7), modrá (4), červená (4).Začátek stezek je na Náměstí v Litni, kde jsou panely Vítejte v Litni a Špejchar označený jako 0. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami podle barvy každé ze stezek. Každá z tematických stezek nabízí zajímavý program na jednodenní výlet. Naučná stezka Liteň je svým zaměřením určena všem turistům a návštěvníkům městyse Liteň a jeho nejbližšího okolí. Zastavení těchto stezek upozorňují na historické, architektonické, přírodní a technické pozoruhodnosti Litně a okolních obcí. Tím naučná stezka oslovuje zájemce o všechny kategorie atraktivit. Největší počet zastavení je v parku u kostela sv. Petra a Pavla (dříve Svatopetrské náměstí).Park u Liteňského pomníku byl v roce 2013 nově upraven a proti pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň k zastavením Zámek, Svatopluk Čech, kostel sv. Petra a Pavla a Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni.

Vítejte v Litni[editovat | editovat zdroj]

Značení červené stezky

Výchozím bodem všech čtyř stezek je Náměstí v Litni. Zde je také zastavení 0 Špejchar. Jednotlivé stezky nabízejí návštěvníkům tato zastavení.[55]

Zelená stezka[editovat | editovat zdroj]

A1. Synagoga A2. Svatopluk Čech A3. Muzeum A4. Kostel A5. Škola A6. Zámek A7. Učiliště A8. Vlence A9. Vodárna A10. Pískovna A11_1. Pomník A11_2. Mlýny A12. Nádraží Běleč

Žlutá stezka[editovat | editovat zdroj]

B1. Obora B2. Skuhrov B3. Mlýny B4. Leč B5. Obora B6. Babka B7. Hřbitov

Modrá stezka[editovat | editovat zdroj]

C1. Cechovna C2. Nádraží Liteň C3. Kapličky C4. Hrobka

Červená stezka[editovat | editovat zdroj]

D1. Vyhlídky Liteň D2. Skuhrov, Hatě D3. Obora D4. Korno

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Litni
  • Jezírko v zámeckém parku
    Zámek Liteň (čp. 1) byl založen 1195 jako tvrz. Po roce 1648 byl přestavěn do barokní podoby a získal současnou dispozici. Zámek tvoří jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu se čtyřmi křídly a atriem. Barokní sloh je zastoupen mansardovou střechou ozdobenou věžičkou. Vnější výraz zámku vytváří bílá klasicistní fasáda s charakteristicky rytmizovanými okny. Výzdobu oken tvoří ve štuku šambrány a suprafenstry. Na zdi západního křídla jsou dvě okna iluzivní. První poschodí zámku sloužilo reprezentačním účelům a byla zde instalována sbírka obrazů významných autorů 'Hynais, Brožík, Švabinský a další.). Po znárodnění v roce 1949 byla pro účely středního odborného učiliště provedena řada znehodnocujících zásahů. (V roce 1893 měl zámek 42 místností, v roce 1990 pouze 28). Zachovaly se však stropní fresky, jejichž autorem Quido Mánes a kazetové podlahy v prvním patře. Významnou érou zámku je panství Daubků po roce 1850, kdy se stal centrem moderně koncipovaného velkostatku. První z Daubků byl i významným politickým činitelem české společnosti 2. poloviny 19. století. Proto zámek hostil řadu významných osobností té doby. V této tradici pokračoval i poslední z Daubků - Jiří v období před 2. světovou válkou. Po roce 1948 byl zámek vyvlastněn. Po roce 1989 byl zámek vydán v restituci[56] a později prodán. Současný vlastník provádí postupně obnovu budovy zámku , přiléhajících hospodářských budov a parku. Zámek je společně se zámeckým parkem a dalšími budovami a pozemky v parku a hospodářském dvoře (zahrada, ohradní zeď vč. torza domku oranžérie, salla terrena, oranžérie, budova hosp. dvora čp. 150, úřednický dům čp. 187, budova hosp. dvora, špýchar, kovárna, studna, brána I. a II.zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958.[57]
  • Brána Statku Liteň z Nádražní ulice
    Zámecký park v Litni. Na sever k zámku přiléhá francouzský park založený při barokních úpravách. Na severní straně je park uzavřen severní stěnou zámku a částečně severní stěnou budovy Čechovny, na západě směrem ke kostelu a hřbitovu a na severu ohradní zdí, která park odděluje od ulice Pode Zděmi. Na východě je park ohraničen zdí, která jej odděluje od areálu bývalého Středního odborného učiliště. V této zdi jsou na severním a jižním konci patrné zazděné vchody do areálu, které původně obě plochy spojovaly. V období 50. - 70. let byla z parku funkčně a stavebně oddělena plocha areálu učiliště. V parku roste větší počet vzrostlých stromů. Výsadba nových stromů po roce 1990 je spojována s patronátem uměleckých osobností účastnících se festivalu Pocta Jarmile Novotné. Poprvé zasadil nový strom v roce 20012 americký herec John Malkovich, dále prof. Jiří Bělohlávek V rámci 3. ročníku festivalu pěvci Martina Janková, Dagmar Pecková, Štefan Margita a Adam Plachetka.[58]V parku jsou stavby a části typické pro barokní zámky a parky. U západní zdi směrem ke kostelu je salla terrena. Pod severní stranou zámku je ve svahu vytvořena grotta, pod kterou je upraven prostor amfiteátru využívaného při koncertech. Podobné terénní úpravy jsou pod terasou Čechovny. Další architektonicky zajímavou stavbou je oranžérie. V centrálním trávníku parku je umělé jezírko. Po obvodě parku jsou upraveny cesty stíněné vzrostlými stromy. Plán parku z roku 1922 však uvádí podstatně více cenných druhů stromů. V letech 2012 a 2013 byla zahájena revitalizace parku. Od roku Ohradní zdi jsou zdobeny zvířecími figurami. Park stejně jako zámek není veřejnosti přístupný.[59]
  • Hospodářský dvůr nazývaný Statek Liteň Jak bylo běžné u českých tvrzí a později zámků, přiléhal k nim hospodářský dvůr jako průchozí předpolí tvrze nebo zámku. Hospodářský dvůr liteňského zámku je situován na východ od zámku. Budova správcovského domu Čechovna sousedí s bývalou sýpkou. Na severní straně tvoří jeho hranici areál Středního odborného učiliště, na východě zástavba v ulici Jana Bašty a na jižní Nádražní ulice, kde byla dodnes používaná hlavní brána z Nádražní ulice. Ve starší době zde vznikla kovárna a další řemeslnické dílny. Pro zemědělskou produkci a skladování sloužily hovězí, koňské a volské stáje, sýpka a budovy správní. V 19. století v době rozvoje a modernizace velkostatku v 2. polovině 19. století zde byl postaven pivovar se sladovnou, lihovar, bednářská dílna na výrobu sudů a působila zde i lihovarnická škola. O významu lihovarnické školy ve své době svědčí fakt, že byla první školou tohoto zaměření v Předlitavsku a že její zakladatel Josef Šebestian Daubek[60] na jejím založení spolupracoval s profesorem Karlem Kruisem, profesorem kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopníkem mikrofotografie pod UV světlem a autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy. Kruis zde také po určitou dobu po roce 1881 působil a prováděl výzkum[61]Vznikl tak rozsáhlý výrobní prostor v centru městyse s vlastními vnitřními komunikacemi a dvory. Stavby, o které byl hospodářský dvůr v 19. století rozšířen jsou situovány v blízkosti železniční stanice na trati do Třebaně a Lochovic, která plánována a realizována v letech 1892 - 1901. Budovami pivovaru a lihovarnické školy je v zástavbě centra Litně zastoupena typická industriální architektura konce 19. a počátku 20. století.[62]
Kostel sv. Petra a Pavla v Litni.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Litni Původně gotický kostel byl vystavěn 1352 - 1357. Za třicetileté války byl v roce 1639 zcela vypálen Švédy. Roku 1661 musel být znovu postaven v barokním slohu. V letech 1756 – 1767 byl jednolodní kostel obdélníkového půdorysu se čtvercovým presbytářem rozšířen o sakristii na severní straně a o půlkruhové a přístavky po stranách. V letech 1800 a 1880 byl opravován. V roce 1892 upraven v novorománském slohu. V roce 1906 byla přistavěna věž a průčelí upraveno novobarkokně. Při těchto úpravách byla snesena dřevěná zvonice na jižní straně kostela. Na kruchtě jsou varhany z roku 1906 instalované při přístavbě kostelní věže. Erb Daubků nad vchodem kostela s heslem Suscipere finire (Omezit závazky) připomíná jejich podporu kostela a financování jeho úprav a rozšíření v letech 1880 – 1906. U na jižní zdi kostela v zahradě stojí pomník padlým v [[1. světové válce]. V jižní zdi kostela jsou zazděna torza náhrobních kamenů. V ohradní zdi kostela v parku jsou zazděny kamenné segmenty ze Staroměstské radnice v Praze. Kostel sv. Petra a Pavla je společně s ohradní zdí a výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19453/2-343 s účinností od 3. 5. 1958[63]V ohradní zdi za kostelem v ulici Pode Zděmi je výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého.[27][64]
  • Čechovna
    Čechovna. Dům šp. 150 u liteňského zámku sloužil pro správce liteňského panství. Přízemní budova je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo hospodářského dvora, kde navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu budova uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pocházející z poloviny 18. století patří prvky vrcholného baroka mezi nejcennější stavby zámeckého areálu. Hodnotné je zejména trojosé západní průčelí s bohatě zdobeným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenstry oken. V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec [65] byl správcem liteňského panství. Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básníkova dětská léta v domě připomíná jeho pamětní deska z roku 1925 s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Dům není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se zde konají koncerty, přednášky a diskuse. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958.[66]
Pomník Svatopluka Čecha v parku
Muzeum Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha.
  • Pomník Svatopluka Čecha v Litni Pobyt básníka a spisovatele Svatopluka Čecha (1853 - 1856) připomíná v Litni kromě pamětní desky na Čechovně jeho pomník v parku u kostela sv. Petra a Pavla mezi kostelem a budovou fary. Pomník Svatopluka Čecha je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19453/2-343 s účinností od 3. 5. 1958.[67]Od fary v ose bočního vchodu kostela tvoří vstup do parku z ulice Pode Zděmi několikastupňové schodiště k pomníku pokračující cestou ke kostelu. Socha sedícího Svatopluka Čecha v životní velikosti je umístěna na místě někdejší památné lípy, pod kterou si v jeho básni Ve stínu lípy vypráví a vzpomíná osm liteňských sousedů. Ve sbírce se básník vrátil do šťastných let svého dětství, která prožil v Litni. Čechovu báseň připomíná i název restaurace Ve stínu lípy vedle školy. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Svatopluk Čech byl od konce 19. století do své smrti mimořádně oblíbenou osobností. Již za jeho života a zejména po smrti (23. únor 1908) byla náměstí, ulice a školy v Čechách nazývány jeho jménem a byly odhalovány jeho pomníky a busty.
  • Hasičská zbrojnice vznikla z židovské synagogy
    Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v čp. 2 budově liteňské fary proti kostelu sv. Petra a Pavla. Fara byla na tomto místě nejprve umístěna do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi. Následně byla na stejném místě v letech 1889 - 1890 postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.[68]Autorem projektu rekonstrukce byl liteňský stavitel Fišer (zajímavostí je, že architekt Antonín Wiehl, který projektoval hrobku Daubků zpracoval návrh nové budovy liteňské fary, který pro nákladnost nebyl akceptován). Původní fara proti hlavnímu vchodu do kostela sv Petra a Pavla byla v letech 1867 - 68 nahrazena jednopatrovou budovou školy, která byla později několikrát rozšířena až do současné podoby. Fara s ohradní zdí zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958[69]Na budově muzea je osazena pamětní deska připomínající působení V. B. Třebízského na liteňské faře do 28. července 1875 do listopadu 1875, tedy v původní budově fary na místě, kde stojí škola.. Muzeum obsahově navazuje na muzejní expozici v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha. Současná expozice muzea je výrazně zaměřena na život a dílo pěvkyně Jarmily Novotné a připomíná historii liteňského zámku a jeho majitelů. Vedle Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha je muzejní expozice věnována i dílu dalších osobností spojených s Litní (V. B. Třebízský, F.J. Řezáč). Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Muzeum nabízí i vlastní turistickou známku 1580[70]Muzeum je jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň[71]
  • Židovský hřbitov v Litni
    Synagoga.Původní stará židovská synagoga v Litni je doložena na plánu Litně z 1840 : Stála na příčné ulici vedoucí Litní od východu k západu (současné Náměstí). Na počátku 2. poloviny 19. století byla na stejném místě postavena nová synagoga, kterou židovská komunita užívala do 30. let 20. století. Budovu synagogy od května 1945 užívá Sbor dobrovolných hasičů v Litni, kterému ji nejprve zapůjčil Místní národní výbor v Litni. V roce 1956 byla radikálně přestavěná, zvýšena o patro a upravena jako požární zbrojnice. V roce 1980 byla rozšířena do současné podoby a je využívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Přestavba zcela odstranila charakteristické prvky a výzdobu synagogy, takže původní náplň budovy dnes připomínají jen písemné prameny. Existence synagogy a židovského hřbitova dokládá, že v Litni byla v době vzniku synagogy a zřízení hřbitova početná židovská komunita v době vzniku synagogy a zřízení hřbitova.[72]
  • Hrobka rodiny Daubků v Litni
    Židovský hřbitov. na kraji lesa jižně od obce (přístup cestou v prodloužení ul. Mánesova 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.). Vystavěn 1680 při velkém moru. Velmi zachovalý hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu (přibližně 400). Židovský hřbitov, náhrobky a márnice s domem hrobníka jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 15580/2-347 s účinností od 3. 5. 1958 Židovský hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) </ref> Na okraji hřbitova je situována márnice a domek hrobníka. Hřbitov je rozdělen na starou a novou část. Opravován v 80. a 90. l. 20. stol. Poslední dřevěný náhrobek (1843) je ve sbírkách Státního židovského muzea v Praze, kde je vystaven v expozici v bývalé obřadní síni Pohřebního bratrstva. Nejstarší náhrobky (barokního typu) pocházejí z 18.století. Poslední pohřeb se zde konal před r. 1941.[73]Existence a velikost židovského hřbitova v Litni nasvědčuje velikosti a významu židovské komunity. Prameny dokládají židovské osídlení Litně od 2. poloviny 17. století, pravděpodobně existovalo již dříve. Prameny uvádějí narůstající počet židovských rodin mezi rokem 1675 a rokem 1847. V roce 1675 se uvádějí 3 rodiny, 1715 4 rodiny (21 osob), 1770 70 osob, 1793 101 osob, 1847 175 osob. Například v roce 1770 tvořila židovská komunita 19,6 % obyvatel Litně. Od roku 1880 počet židovského obyvatelstva klesá až na 13 osob v roce 1930, kdy židovské obyvatelstvo tvořilo pouze 1,6 % obyvatelstva Litně. Židovská náboženská obec existovala v Litni jistě na konci 18. století a po roce 1922 byla spojena s židovskou obcí v Berouně. Zvláštností židovského osídlení v Litni je, že zde nebylo vytvořeno židovské ghetto a že domy židovské komunity se ani nekoncentrovaly v určité lokalitě. Židovská komunita bydlela rozptýleně mezi ostatním křesťanským obyvatelstvem v 10 – 15 domech. Domy židovských rodin byly většinou na hlavní ulici vedoucí ze severu od Svatopetrského náměstí na jih Hořejšímu náměstí.[74]Židovský hřbitov v Litni není přístupný ani v dnech židovských svátků[75]
  • Hrobka rodiny Daubků. Autorem je Antonín Wiehl (26.4.1846 - 4.11.1910), jeden z nejvýznamnějších představitelů české architektury přelomu 19. a 20. století a novorenesančního slohu ("obnovené české renesance").[76]Wiehl je autorem monumentálního vyšehradského pohřebiště významných osobností Slavín, rekonstrukce Novoměstské radnice, několika objektů Výstaviště v Holešovicích a vlastního domu na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze. Hrobka s pohřební kaplí je situována na východním okraji Litně. (49°54′2″ s. š., 14°9′36″ v. d.) Na konci východním konci Nádražní ulice u křižovatky s božími mukami je po pravé straně mezi stromy viditelná původní cesta pro pohřby v ose hrobky. Novorenesanční stavba pochází z roku 1888. Autory výzdoby fasády a interiéru kaple jsou Josef Václav Myslbek a Maxmilián Pirner. Naposledy byla využita v roce 1994 při převezení ostatků operní pěvkyně Jarmila Novotná (provdaná Daubková) z New Yorku. Monumentální stavba je citlivě včleněná do anglického parku a nese všechny znaky rukopisu A. Wiehla - novorenesanční centrála, zdi z neomítnutých cihel, hlavice sloupů, použití neomítnutého kamene. Hrobka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 34255/2-345 s účinností od 3. 5. 1958.[77]Pohřební kaple čtvercového půdorysu podobná panteonu. V tympanonu nad vchodem dvě letící postavičky dětí (putti) nesoucí vavřínový věnec s mozaikovou výplní červeného kříže na žlutém pozadí (autorem návrhu tympanonu je J. V. Myslbek, 1888). Nad vchodem je pískovcový pás s nápisem RODINA DOUBKOVA. Na ploché plechová střeše osazen tambur s nízkou kupolí a skleněnou vitráží. Nároží kaple jsou zdobena čtyřmi sochami andělů s kovovými křídly. Mramorový oltář se sochou sv. Josefa s Ježíškem byl navržen Josefem Václavem Myslbekem v letech 1884-1886.[78]K zajištění ostrahy hrobky byl v jejím sousedství u silnice postaven domek pro hlídače, kolem kterého vede další přístupová cesta k hrobce. [79]
Špejchar na náměstí
  • Špejchar v Litni. V centru Litně po pravé straně Nádražní ulice pod Náměstím ve směru od nádraží se dochoval špejchar. Jeho zdivo, dispozice a okna prokazují pozdně renesanční původ. Tato památka dokládá centrum obce ve středověku a raném novověku, kdy špejchar sloužil k ukládání obilí z obecních polí. Později jej měli v nájmu židovští obchodníci s obilím, kteří měli významné postavení na trhu s obilím v Litni. V 1. polovině 19. století zde byly ukládány prostředky pro hasení požárů a budova byla rozšířena směrem na východ. Na východní štítové stěně špejcharu je viditelné neomítnuté kamenné zdivo. Nově přistavěná část byla označována jako hasičská kolna a Sbor dobrovolných hasičů v Litni (který je nejstarším sborem v okrese Beroun) ji využíval až do roku 1946, kdy získal jako svou zbrojnici židovskou synagogu. Poté byl špejchar využíván k různým především skladovacím účelům. Od počátku 20. století bylo využití špejcharu předmětem různých návrhů například na vytvoření městských lázní, ale i návrh na demolici a jiné využití pozemku v centru obec. V 70. letech 20. století byl interiér špejcharu upraven pro kulturní účely a bylo zde umístěno unikátní miniaturní loutkové divadlo s jevištěm ve dvou poschodích budovy. V západní části špejcharu jsou zachovány původní dřevěné konstrukce krovu a schodiště. V přízemí budovy je v západní části hlediště divadla a ve východní výstavní prostory.[80]
  • Vodovod Liteň. Vlevo od cesty z Litně na Běleč je přízemní budova vodárny s komínem. Byla postavena podle projektu z března 1894 jako čerpací stanice vodovodu pro velkostatek Liteň. Pravděpodobně od téhož roku funguje s minimálními úpravami déle než 130 let. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování (pivovar, lihovar), které inicioval Josef Šebestián Daubek. Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni. Čerpací stanice odebírá z prameniště přibližně 200m3 pitné vodu denně.Načerpaná voda je akumulována ve vodojemu před hydroforovou stanicí nadbytečné množství je odváděno do potoka. Čerpací stanice zajišťuje pitnou vodu pro dolní tlakové pásmo liteňského vodovodu. Pro horní tlakové pásmo zásobující objekty ve vyšší poloze (v kopcích nad Litní) je voda jímána do vodojemu pod vrchem Mramor. K jímání je využíván zářez zpevněný vyskládaným lomovým kamenem pokračujícím kameninovým hrdlovým potrubím. [81]Vodovod je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 104653 s účinností od 11.2.2012[82]

Galerie památek v Litni[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Galerie přírodních pozoruhodností[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

S městysem Liteň jsou spojeny osudy řady významných osobností.

  • Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek[83]23. února 1908, Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a cestovatel: Proslavil se především vlasteneckou tvorbou. Svými příběhy pana Broučka s prvky science-fiction se stal průkopníkem tohoto žánru v Čechách.[84]Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí.[85] Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích[86] a v Litni.. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 18731876 byl redaktorem Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.[87]Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Jeho pohřbu 1. března 1908 z Panteonu Národního muzea na hřbitov na Vyšehradě se podle dobových zpráv účastnilo 200.000 lidí a byl důkazem úcty, které Svatopluk Čech požíval.[88]Čechovo dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením Jménem, srdcem stejně Čech.[89] Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy. [90]Ještě za jeho života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech. V sadech byl v roce 1924 odhalen jeho pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze po něm byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Braníku a Čechova škola v Tróji. Jeho jméno nesou názvy ulic, náměstí a škol v dalších českých městech. Památku Svatopluka Čecha si i po sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek[91], Bezděkov[92], Peruc[93], Postupice, Obříství. Jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy byly v různých místech označovány lípy jako Lípa Svatopluka Čecha. V Obříství na Mělnicku je Památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895 - 103 žil.[94]Pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7 na domě 577/44 v Letohradské ulici (1890-95) a 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. V téže době žil též ve vile Pod Havránkou 134/15 v Tróji. Jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy byly na různých místech Čech označovány lípy jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni prožil sice jen část svého dětství, ale situoval do ní své významné a populární dílo Ve stínu lípy. Proto Liteň od konce 19. století prezentuje Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kresinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.[95]Jeho památku připomíná od roku 1925 pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna, pomník u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha a Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo.[96][97][98][99]
  • Od roku 1847 v Litni hospodařil Josef František Daubek (1806-1882), statkář, podnikatel a významný obrozenecký činitel. Liteňské panství (deskový statek) koupil v roce 1850 a rozšířil jeho výrobu o pivovar, sladovnu a lihovar v zámeckém areálu v části nazývané Statek Liteň. Vytvořil tak moderní zemědělský podnik. Josef František Daubek se také zasloužil o rozvoj Litně. Zámek v Litni se již za prvního z Daubků stal místem setkání řady významných osobností. například o rozšíření a opravy chátrajícího kostela sv. Petra a Pavla v Litni. Angažoval se jako jeden z iniciátorů a zakladatelů Národního divadla v Praze. Památku jeho a jeho dědiců připomíná erb rodu Daubků nad vchodem kostela s rodovým heslem Suscipere finire (Omezit závazky).
  • Josef Šebestián Daubek (24. 12. 1842 Polička, † 15. 7. 1922 Liteň), statkář, podnikatel, průkopník moderního lihovarnictví. Svými progresívními formami podnikání se řadí do první generace významných českých průmyslníků přelomu 19. a 20. století. Vlastnil velké parní mlýny v Brněnci na Svitavsku. Po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Vlencích v roce 1882 se zaměřil na modernizaci liteňského velkostatku a zvláště na rozvoj na zdokonalování lihovarnické výroby, Společně s prof. Karlem  Kruisem založil v Litni v prostorách hospodářského dvora zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. S jeho jménem je spojena řada významných změn v Litni. Podporoval výstavbu železniční trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a železniční stanice v Litni ((1901), Finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, výstavbu jeho věže (1892), vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan (1893).. Byla realizována stavba hrobky Daubků podle návrhu významného českého architekta Antonína Wiehla (1888), jejíž sochařskou výzdobu navrhl Josef Václav Myslbek. Za zásluhy o potravinářský průmysl se stal členem Národohospodářského ústavu při ČAVU v Praze[100]
  • Od roku 1865 až do své smrti jako farář v Litni působil František Josef Řezáč (1819 - 1879), kněz, pedagog, politik a významný reformátor školství a vězeňství. Prosazoval vícejazyčnou výuku na školách. Politicky se angažoval jako člen Českého zemského sněmu a Říšské rady. Zasloužil se o založení školy v Litni, která jako projev úcty nese ve svém názvu jeho jméno. Řezáčovy zásluhy o Liteň a její školu připomíná i pamětní deska vedle vchodu do školy.
  • V roce 1875 v liteňské farnosti coby kaplan u faráře Františka Josefa Řezáče začínal obrozenecký spisovatel a kněz Václav Beneš Třebízský (1849-1884). Působil zde velice krátce, protože v témže roce onemocněl a Liteň trvale opustil. Jeho romantická tvorba je inspirována místem jeho působení (např. Vzpomínky Karlštejnského havrana). Třebízského působení v Litni připomíná pamětní deska na budově bývalé fary (dnes Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné) a část muzejní expozice.
  • Narodil se zde Vincenc Prousek (1823 – 1900), reformátor rakouského školství, činný převážně na Moravě a ve Vídni.
  • U zdi Základní školy Františka Josefa Řezáče v Litni je pohřben profesor Otomar Pravoslav Novák (1851 – 1892), významný český paleontolog. Jeho učitelem byl slavný francouzský paleontolog Joachim Barrande, jehož jméno se stalo označením geologické a paleontologické oblasti mezi Prahou a Plzní - Barrandien). V této oblasti se Novák jako jediný žák a zdatný pokračovatel Barranda zabýval dokumentací původní fauny. V době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 v Litni tuberkulóze, kde bydlel u své sestry Růženy Wiltrové, manželky ředitele liteňské školy. Proto zde našel i místo svého posledního odpočinku a o jeho hrob je vzorně pečováno.
  • Karel Kruis (13. 5. 1851 Kosmonosy - 27. 12. 1917 Praha), profesor kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopník mikrofotografie pod UV světlem. Od roku 1881 působil na lihovarnické škole založené v hospodářském areálu liteňského zámku.1899 založil na Vysoké škole technické v Praze samostatný Ústav praktické fotografie, v němž byl jmenován řádným profesorem kvasné chemie a fotografie a kde založil fotoateliér. 1903 byl autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy. 1906 byl jmenován profesorem Institutu des Fermentations v Bruselu. 1912 se stal čestným členem České chemické společnosti pro vědu a průmysl.[101]

Galerie osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie pamětních desek a pamětních míst[editovat | editovat zdroj]

Liteň v literatuře a umění[editovat | editovat zdroj]

Svatopluk Čech Ve stínu lípy[editovat | editovat zdroj]

V Litni prožil krátký úsek svého dětství (1853 - 1856) básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. 2. 1846 - 23. únor 1908). Liteň si Svatopluka Čecha připomíná ve vztahu k jeho básni Ve stínu lípy.[102]Poprvé vyšla časopisecky v Květech v roce 1879. Patřila mezi autorova nejoblíbenější díla. Socha sedícího Svatopluka Čecha v životní velikosti je symbolicky umístěna na místě památné lípy, pod kterou si v jeho básni Ve stínu lípy vypráví a vzpomíná osm liteňských sousedů. Panely odkazují i na další místa spojená s Čechovým pobytem: liteňskou školu, kostel a zejména zámek s domem, kde bydlel - Čechovnou.[103]Svatopluk Čech,[104] kostel sv. Petra a Pavla[105] a Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni.[106]Návštěvníci Litně si mohou ve stínu lípy odpočinout na lavičce a vrátit se do časů básníkova mládí nebo zavzpomínat na svá školní léta. Čechovu báseň připomíná i restaurace vedle školy stylově nazvaná restaurace Ve stínu lípy. Litňi tak Svatopluk Čech Čech věnoval báseň, ve které se vrátil šťastných let svého dětství, která prožil v Litni. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Svatopluk Čech byl od konce 19. století do své smrti mimořádně oblíbenou osobností. Již za jeho života a zejména po smrti (23. únor 1908) byla náměstí, ulice a školy v Čechách nazývány jeho jménem a byly odhalovány jeho pomníky a busty. V Praze, kde po většinu svého života žil a kde zemřel, je po něm pojmenován Čechův most, sady s jeho sochou na pražských Vinohradech, Náměstí Svatopluka Čecha a podobně ulice, náměstí a školy v různých českých městech. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě.[88] Park u Liteňského pomníku byl v roce 2013 nově upraven.

Josef Kreisinger: Liteň a přifařené k ní obce[editovat | editovat zdroj]

Historií Litně a obcí v liteňské farnosti se zabýval liteňský farář, vikář a čestný kanovník páter Josef Kreisinger (9.12. 1857 - 21. 10. 1934). V roce 1896 vlastním nákladem vydal knihu Liteň a přifařené k ní obce a čistý výtěžek věnoval spolku pro vystavění věže při chrámu páně v Litni. V úvodu práce uvádí, že navazuje na myšlenku svého předchůdce faráře Františka Josefa Řezáče zpracovat historii Litně. Kreisingerova kniha je cenná podrobnými citacemi z farních kronik a listin liteňské vrchnosti k dějinám městyse, liteňského panství a farnosti. Popisuje vývoj kostela sv. Petra a Pavla, fary, zámku, školy, hřbitova, židovského hřbitova a dalších míst. Uvádí přehled majitelů panství, jeho správců, farářů, starostů a dalších činitelů městyse. Práce obsahuje i přepis nápisů v kostele a na kostelních zvonech.Josef Kreisinger je pohřben na liteňském hřbitově.[107]

Jarmila Novotná Byla jsem šťastná[editovat | editovat zdroj]

Na své pobyty v Litni a na zámku vzpomíná jeho manželka Jiřího Daubka pěvkyně Jarmila Novotná 23. září 1907 Praha – 9. února 1994 New York ve své vzpomínkové knize Byla jsem šťastná.[108]

Festival Pocta Jarmile Novotné[editovat | editovat zdroj]

K poctě slavné pěvkyně je na liteňském zámku každoročně pořádán hudební festival nesoucí její jméno Pocta Jarmile Novotné. Pořadatelem je Zámek Liteň, občanské sdružení. Festival si získal jméno mezi interprety a účastní se jej sólisté významných světových operních scén. V roce 2014 zde vystoupila Martina Janková, Dagmar Pecková, Adam Plachetka a Štefan Margita. Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka a za doprovodu orchestru PKF – Prague Philharmonia byly uvedeny árie a předehry z oper Mozarta, Mascagniho, Rossiniho, Čajkovského, Saint-Saënse a Smetany. Koncerty se konají v budově zámku, Čechovně i v zámeckém parku jako open air koncert. Festival si klade za cíl uctít památku jedné z nejvýznamnějších pěvkyň dvacátého století a ukázat ji nejen jako mimořádnou uměleckou osobnost, ale i jako statečnou ženu. Festivalové koncerty doplňují vzpomínky a diskusní vystoupení pamětníků, muzikologů, historiků umění a interpretů. [109]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Středočeský kraj. kr-stredocesky.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  2. Rozbory Chráněné krajinné oblasti Český kras. ceskykras.ochranaprirody.cz [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  3. Správa CHKO Český kras. ceskykras.ochranaprirody.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 742. (česky a německy)
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Zastupitelstvo. liten.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  13. Úřad městyse. liten.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  14. Škola. zsliten.cz [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  15. Škola. karlstejnsko.info [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  16. Mateřská škola Liteň. ms-liten.webnode.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  17. Kino. liten.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  18. Knihovna. liten.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  19. Muzeum Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha [online]. Liteň: Městys Liteň, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (čeština) 
  20. Sbor dobrovolných hasičů Liteň [online]. Sbor dobrovolných hasičů Liteň, 2014, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  21. DOMEČEK HOŘOVICE, středisko volného času, odloučené pracoviště Liteň [online]. DOMEČEK HOŘOVICE, středisko volného času, odloučené pracoviště Liteň, 2014, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  22. Zámek Liteň, občanské sdružení [online]. Liteň, 2014, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  23. Spolek Nová Liteň [online]. Spolek Nová Liteň, 2014, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  24. Atelier Svatopluk, o.p.s.. or.justice.cz [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  25. Historie školy [online]. Beroun: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Beroun - Hlinky, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  26. Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 - Zlíchově. Praha : Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 - Zlíchově. [ssuar.cz Dostupné online.] (česky) 
  27. Učiliště. Ořech : Karlštejnsko. Dostupné online. (česky) 
  28. MÜNZBERGER, Lukáš. Zimní běh Litní a zámeckým parkem - sobota 18. 11. 2014 [online]. Liteň: Městys Liteň, 18. 11. 2014, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  29. Liteňfest. litenfest.webnode.cz [online].  [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.  
  30. Havelka. Liteňfest 2014. liten.cz [online]. 19. 5. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.  
  31. Liteňfest. litenfest.webnode.cz [online].  [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.  
  32. Liteňfest. litenfest.webnode.cz [online].  [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.  
  33. SLAVATA, Zdeněk. Kovárna pro radost [online]. Kytín: Zdeněk Slavata, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  34. ŠIMKOVÁ, Romana. Amatérští kováři se sjeli do Litně. Berounský deník [online]. 8.6.2014, roč. 2014 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online.  (česky) 
  35. MÜNZBERGER, Lukáš. Zimní běh Litní a zámeckým parkem - sobota 18. 11. 2014 [online]. Liteň: Městys Liteň, 18. 11. 2014, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  36. Fotogalerie: 2. ročník - Zimní běh Litní a zámeckým parkem [online]. Hořovice: DOMEČEK HOŘOVICE, středisko volného času, 20. 11. 2014, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  37. Liteň. Liteň : Městys Liteň, 2011. [url = http://www.liten.cz/2011/08/luceni-s-letem-2011-na-statku-v-litni/ Dostupné online.] Kapitola Loučení s létem 2011 na Statku Liteň. (česky) 
  38. Rozsvícení vánočního stromu s vánočními trhy. liten.cz [online]. 20. 11. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné online.  
  39. Rozsvícení vánočního stromu s vánočními trhy [online]. Liteň, 2014, [cit. 2014-12-02]. [www.liten.cz Dostupné online.] (česky) 
  40. Karlštejnsko. Ořech : Karlštensko, 2014. Dostupné online. (česky) 
  41. Nádraží Běleč. Ořech : Karlštensko, 2014. Dostupné online. (česky) 
  42. Linka S 7 [online]. Praha: ROPID, 1012-06-22, rev. 2013-06-11, [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  43. Jančar. City Elefant - pantograf, který je lepší než Pendolino. technet.idnes.cz [online]. 5. 6. 2008 [cit. 2014-11-21]. Dostupné online.  
  44. Podbrdský motoráček. Praha : KŽC, s. r. o., 2014.. Dostupné online. (česky) 
  45. Turistika a cyklistika v okolí Karlštejnu [online]. Karlštejn: Národní památkový ústav - hrad Karlštejn, národní kulturní památka, [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  46. Liteň [online]. Praha: [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  47. Klub českých turistů. kct.cz/cms [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  48. LITEŇ Číslo turistického informačního místa: BE086 [online]. Praha: Klub českých turistů, [cit. 2014-12-08]. (česky) 
  49. Liteň. Liteň : Městys Liteň. Dostupné online. (česky) 
  50. HAVELKA, Jan. Atelier Svatopluk, o.p.s.. Liteň : Městys Liteň, 2013. Dostupné online. (česky) 
  51. ANTON, Michal. ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA [online]. I. vyd. Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2014-03-22, [cit. 2014-12-06]. Kapitola Schválené Žádosti o dotaci v rámci sedmnáctého kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova – opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu, s. 1 - 11. Dostupné online. (česky) 
  52. Naučná stezka "Liteň" [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., rev. 2014-02-10, [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (česky) 
  53. Všechny Naučné stezky Karlštejnska [online]. Ořech: Karlštejnsko, [cit. 2014-12-06]. [karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska Dostupné online.] (česky) 
  54. Smlouva o dílo naučná stezka Liteň [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., 20.5.2013, [cit. 2014-12-06]. [file:///C:/Videos/Downloads/27706-2025018%20(1).pdf Dostupné online.] (česky) 
  55. Naučná stezka Liteň [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  56. MRÁZOVÁ, Šárka. Liteňské návrty. E-Harmonie [online]. 28.8.2012, roč. 2012, čís. 8 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  (česky) 
  57. Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  58. Zámecký park [online]. Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  59. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  60. Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  61. [[1]]. Kruis, Karel. scheufler.cz/ [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  62. Zámek Liteň [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  63. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  64. Kostel [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  65. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha : F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  66. Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  67. socha Svatopluka Čecha [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  68. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun : nákladem vlasním, 1896. 79 s. ISBN null. S. 42. (česky) 
  69. Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  70. No. 1580 - Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, Městys Liteň [online]. Janovice: Turistické známky, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (čeština) 
  71. Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  72. Synagoga [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  73. FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-900895-1-8. S. 93. (česky) 
  74. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 3.díl Kolí-Mi. Praha : LIBRI, 2002. 952 s. ISBN 80-85983-15-X. Kapitola Liteň, s. 517-519. (česky) 
  75. Hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  76. KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. , roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  77. Pohřební kaple [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  78. BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. , roč. 18, čís. 2, s. 22-27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  79. Hrobka [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  80. Špejchar [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. | issn = Dostupné online. (český) 
  81. Vodárna [online]. Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  82. Vodovodní síť býv. velkostatku [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  83. Matriční záznam o narození a křtu
  84. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čech Svatopluk, s. 47.  
  85. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha : F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  86. REGIONÁLNÍ AUTOŘI A REGIONÁLNÍ LITERATURA VLAŠIMSKA A PODBLANICKA [online]. Vlašim: Městská knihovna Vlašim, [cit. 2014-12-05]. Kapitola Autoři minulých staletí A - J. Dostupné online. (česky) 
  87. ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 55.  
  88. a b VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola Svatopluk Čech, s. 2.  
  89. STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha : Topič, 1909. 58 s. (česky) 
  90. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha : Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165-186. (česky) 
  91. POKORNÁ, Magdalena. \rodinné kořeny Svatopluka Čecha. Matiční listy – literární příloha Zpravodaje Matice české [online]. duben 2009, roč. 2009, čís. 7 [cit. 2014-12-05], s. 3-6. Dostupné online.  (česky) 
  92. Spiessova naučná stezka.Zastavení 1 Bozděkov [online]. Bozděkov: Bozděkov, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  93. LANC, Antonín. Historie obce Peruc [online]. Peruc: Městys Peruc, 23.5.2006, rev. 23.5.2013, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (českz) 
  94. SVATOPLUK ČECH (*21.2. 1846 Ostředek u Benešova – †23. 2. 1908 Praha) [online]. Obříství: Obec Obříství, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  95. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň : nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. ISBN null. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. (česky) 
  96. A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  97. A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  98. A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  99. C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  100. Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  101. [[2]]. Kruis, Karel. scheufler.cz/ [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  102. ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha : Eduard Valečka, 1886. 91 s. (čeština) 
  103. Zámek. karlstejnsko.info [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  104. Svatopluk Čech. karlstejnsko.info [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  105. Kostel sv. Petra a Pavla. karlstejnsko.info [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  106. Základní škola F.J. Řezáče. karlstejnsko.info [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  
  107. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun : vlastní náklad, 1896. 79 s. ISBN null. (česky) 
  108. NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. Beroun : Nakladatelství Machart, 2014 (3. opravené vydání). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3.  
  109. Pocta Jarmile Novotné. zamekliten.cz/festival/ [online].  [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.  
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň : nákladem autora, 1896. S. 1 - 79.  
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923, [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165 - 186. Dostupné online. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha : Topič, 1909. 58 s. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha : F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha : Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]