František Ženíšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Ženíšek
Portrét od Jana Vilímka
Portrét od Jana Vilímka
Narození 25. května 1849
Rakouské císařství Praha
Úmrtí 15. listopadu 1916 (ve věku 67 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Národnost česká
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Ženíšek na sklonku života

František Ženíšek (25. května 1849, Praha15. listopadu 1916, Praha) byl český malíř.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Josefa Ženíška a jeho ženy Karoliny. František byl již v mládí považován za velmi nadaného umělce, první úspěchy slavil již v žákovských letech. Byl součástí tzv. „Generace českého Národního divadla“, do níž patřili i Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Josef Tulka, Julius Mařák, Adolf Liebscher aj. - generace vlasteneckých umělců glorifikujících národní myšlenky. Jeho malířský styl plně odpovídal tehdy rozšířenému oficiálnímu vkusu, tvořil v akademicky uhlazené formě ovlivněné neorenesancí. Byl vynikající kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů včetně monumentální malby, perfektní figuralista.

Spolu s Mikolášem Alešem vyhráli soutěž na výzdobu foyer Národního divadla (ve velkých polích na stěnách komponoval obrazy Mýtus, Život lidský, Historie a Bohatýrský zpěv, na stropě pak je jeho triptych Úpadek, Vzkříšení a Zlatý věk umění), mimo to mu také byla svěřena výzdoba stropu hlediště (alegorie osmi múz - Lyrika, Epika, Tanec, Mimika, Hudba, Malířství, Sochařství, Architektura jsou oleje na plátně, umístěné již hotové na strop) a byl autorem první opony, která shořela roku 1881. K dalším Ženíškovým význačným dílům patří malby oken karlínského kostela sv. Cyrila a Metoděje, lunety v Národním muzeu či řada portrétů. Ženíškův obraz Neposkvrněné početí Panny Marie je umístěn v retabulu Kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě. Ženíškovy malby jsou ceněny pro svou vysokou technickou úroveň.

Byl i vyhledávaným portrétistou, který namaloval a nakreslil na 80 vynikajících portrétů. Od 80. let 19. století jej podporoval jej Josef Šebestián Daubek, majitel velkostatku Liteň a Brněnec. Spolu s Ženíškem patřili do okruhu Daubkových hostů další přední umělci Mikoláš Aleš, Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský Antonín Wiehl, které Daubek podporoval zadáváním uměleckých zakázek. Ženíšek se s Daubkem seznámil v roce 1878 v Paříži. Na pozvání Daubka na zámku v Litni a na zámku ve Vlencích nedaleko od Litně [1] Ženíšek namaloval řadu svých historických obrazů, pro které mu Daubek stál i modelem (například pro Oldřicha na Ženíškově slavném obraze Oldřich a Božena). Na zámku v Litni Ženíšek vytvořil svůj a v roce 1880 zde vytvořil svůj první návrh opony pro Národní divadlo v Praze. Ženíšek dokonce Daubka doprovázel v roce 1884 a 1885 na jeho svatební cestě a namaloval portrét obou novomanželů.[2] Josef Šebestián Daubek pokračoval v tradici podpory českých malířů, sochařů a architektů, kterou založil jeho otec Josef František Daubek po příchodu na Zámek Liteň 1850.

V letech 18851896 byl profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (jeho asistentem byl Jakub Schikaneder). V letech 18961915 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Za svého pedagogického působení vychoval celou řadu žáků, mezi nimiž jsou např. Jaroslav Špillar, Jan František Gretsch, František Urban, Jan Dědina, V.K.Budka , Karel Záhorský, Arnošt Hoffbauer, syn František Ženíšek, Jan Preisler aj.

Oženil se s Barborou Otradovcovou a měl s ní tři dcery (Božena, Barbora, Ludmila) a tři syny (Julius, František, Karel) [p 1]. Syn František Ženíšek mladší (18771935) byl také malíř.

Oba dva jsou pochováni na Olšanských hřbitovech (hřbitov IV, odd. 4, hrob 17). Na hrob byla v roce 1936 osazena busta Františka Ženíška od Ladislava Kofránka.

Slavný Ženíškův obraz Oldřich a Božena (snad nejpopulárnější Ženíškův obraz z r. 1882, v držení Národní galerie, vystaven v Jiřském klášteře na Pražském hradě) převedl rytec Bedřich Housa do známkové podoby; třicetičtyřkorunová poštovní známka s tímto obrazem byla vyhlášena vítězem ankety o nejkrásnější českou známku roku 2009.

Velmi známá je také replika obrazu Oldřich a Božena, reprodukovaná jeho žákem V. K. Budkou, která vznikala neuvěřitelných deset let, podílel se na ní také František Ženíšek mladší jak radami tak i štětcem, dokončena však byla až po jeho smrti roku 1939[zdroj?].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  1. Malíř Josef Ženíšek (1855-1944), který rovněž působil v Praze, není s rodinou F. Ženíška v žádném příbuzenském vztahu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  1. Daubkové, Mecenáši umění [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. VYBÍRAL, Jindřich. Česká“ versus „italská“ neorenesanãní vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. Zprávy památkové péče [online]. 2014, roč. 74, čís. 3 [cit. 2014-12-14], s. 83-90, 89. Dostupné online.  (česky)