František Ženíšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Ženíšek
Portrét od Jana Vilímka
Portrét od Jana Vilímka
Narození 25. května 1849
Rakouské císařství Praha
Úmrtí 15. listopadu 1916 (ve věku 67 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Národnost česká
Povolání malíř
František Ženíšek na sklonku života

František Ženíšek (25. května 1849, Praha15. listopadu 1916, Praha) byl český malíř.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Josefa Ženíška a jeho ženy Karoliny. František byl již v mládí považován za velmi nadaného umělce, první úspěchy slavil již v žákovských letech. Byl součástí tzv. „Generace českého Národního divadla“, do níž patřili i Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Josef Tulka, Julius Mařák, Adolf Liebscher aj. - generace vlasteneckých umělců glorifikujících národní myšlenky. Jeho malířský styl plně odpovídal tehdy rozšířenému oficiálnímu vkusu, tvořil v akademicky uhlazené formě ovlivněné neorenesancí. Byl vynikající kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů včetně monumentální malby, perfektní figuralista.

Spolu s Mikolášem Alešem vyhráli soutěž na výzdobu foyer Národního divadla (ve velkých polích na stěnách komponoval obrazy Mýtus, Život lidský, Historie a Bohatýrský zpěv, na stropě pak je jeho triptych Úpadek, Vzkříšení a Zlatý věk umění), mimo to mu také byla svěřena výzdoba stropu hlediště (alegorie osmi múz - Lyrika, Epika, Tanec, Mimika, Hudba, Malířství, Sochařství, Architektura jsou oleje na plátně, umístěné již hotové na strop) a byl autorem první opony, která shořela roku 1881. K dalším Ženíškovým význačným dílům patří malby oken karlínského kostela sv. Cyrila a Metoděje, lunety v Národním muzeu či řada portrétů. Ženíškův obraz Neposkvrněné početí Panny Marie je umístěn v retabulu Kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě. Ženíškovy malby jsou ceněny pro svou vysokou technickou úroveň.

Byl i vyhledávaným portrétistou, který namaloval a nakreslil na 80 vynikajících portrétů.

V letech 18851896 byl profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (jeho asistentem byl Jakub Schikaneder). V letech 18961915 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Za svého pedagogického působení vychoval celou řadu žáků, mezi nimiž jsou např. Jaroslav Špillar, Jan František Gretsch, František Urban, Jan Dědina, Karel Záhorský, Arnošt Hoffbauer, syn František Ženíšek, Jan Preisler aj.

Oženil se s Barborou Otradovcovou a měl s ní tři dcery (Božena, Barbora, Ludmila) a tři syny (Julius, František, Karel) [p 1]. Syn František Ženíšek mladší (18771935) byl také malíř.

Oba dva jsou pochováni na Olšanských hřbitovech (hřbitov IV, odd. 4, hrob 17). Na hrob byla v roce 1936 osazena busta Františka Ženíška od Ladislava Kofránka.

Slavný Ženíškův obraz "Oldřich a Božena" (snad nejpopulárnější Ženíškův obraz z r. 1882, v držení Národní galerie, vystaven v Jiřském klášteře na Pražském hradě) převedl rytec Bedřich Housa do známkové podoby; třicetičtyřkorunová poštovní známka s tímto obrazem byla vyhlášena vítězem ankety o nejkrásnější českou známku roku 2009.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Malíř Josef Ženíšek (1855-1944), který rovněž působil v Praze, není s rodinou F. Ženíška v žádném příbuzenském vztahu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Galerie[editovat | editovat zdroj]