Miroslav Tyrš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém kritikovi, estetikovi a profesorovi. O partyzánském oddíle pojednává článek Miroslav Tyrš (partyzánský oddíl).
Miroslav Tyrš
Portrét od Jana Vilímka
Portrét od Jana Vilímka
Narození 17. září 1832
Děčín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. srpna 1884 (ve věku 51 let)
řeka Oetztaler Ache nedaleko Oetzu
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko
Občanství Česko
Povolání kunsthistorik
Citát
Přeskoč, přelez, ale nepodlez
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tyršův portrét Františka Ženíška v Památníku Sokola Pražského (1883)

Prof. Ph.Dr. Miroslav Tyrš (narozen jako Friedrich Emmanuel Tirsch) (17. září 1832, Děčín[1]8. srpna 1884, Oetz, Tyrolsko) byl český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku.[2] Jeho otec (jehož otec - zedník Karel Tirsch - pocházel z Krbice/Körbitz(německojazyčné, dnes již zaniklé obce)[3]) i matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, pocházeli z Čech, mluvili však německy.[4] Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky. V roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do DöblinguVídně, kde ještě téhož roku zemřel. Tyršova matka zemřela o dva roky později v Kropáčově Vrutici, kam se předtím se synem uchýlila. Na tuberkulózu v útlém věku zemřely i jeho obě sestry.

Byl tedy od svých šesti let vychováván v české vlastenecké rodině svého strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku, později ve Stránově.

V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke svému strýci Ant. Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů a pak na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury.[2]

Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra.

Revoluce 1848 tehdy šestnáctiletého Tyrše velice ovlivnila a proto se rozhodl přestoupit na akademické gymnázium, které bylo více vlastenecké. Odtud pak odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila a tak přestoupil na filozofickou fakultu, kde se věnoval studiu filozofie a estetiky. Chtěl získat vzdělání všestranné, navíc se věnoval studiu matematiky a na lékařské fakultě i anatomii. V roce 1855 studia ukončil. Neměl však peníze a proto se stal vychovatelem synů továrníka Bartelmusa v Novém Jáchymově u Berouna. S jeho syny cvičil, ve volných chvílích pracoval na českém tělocvičném názvosloví. V nedaleké myslivně se seznámil s Jindřichem Fügnerem. V roce 1860 byl v Praze promován na doktora filozofie a rok poté, po pádu Bachova režimu se do Prahy odstěhoval. Zpočátku projevoval mnoho různých zájmů, nesoustředil se na určitý vědní odbor. Do Riegrova naučného slovníku zpracoval několik filozofických hesel. Žil skromně z nevelkého platu cvičitele soukromého tělocvičného ústavu. [2]

V roce 1881 byl Tyrš jmenován docentem na České technice a ve studijním roce 1882/83 přednášel metodologii dějin umění. Zároveň se ucházel o místo na české Filozofické fakultě Karlovy Univerzity a v říjnu 1883 zde byl jmenován soukromým docentem a od 1.1. 1884 mimořádným profesorem s platem 1 200 zl. ročně. [5]

Roku 1884 Tyrš jako redaktor časopisu Zlatá Praha uzavřel smlouvu s Ottovým nakladatelstvím na vydání Dějin výtvarných umění, z nichž stačil odevzdat první část, než zahynul v srpnu 1884 v Alpách.

Odborné statě o umění[editovat | editovat zdroj]

  • Dr. Miroslav Tyrš, O umění, Svazek I. Pojednání obecná, Praha 1932, (Sokolský archiv, sv. 4)
  • Dr. Miroslav Tyrš, O umění, Svazek II. Z dějin umění od doby orientální do renesance, Praha 1934 (Sokolský archiv, sv. 6)
  • Dr. Miroslav Tyrš, O umění, Svazek III. Úvahy a posudky o výtvarných pracích z výstav a porot z let 1872-1879 (Sokolský archiv, sv. 7)
  • Dr. Miroslav Tyrš, O umění, Svazek IV. - obsahuje mj. Láokóon. Dílo doby římské, Praha 1873 (Sokolský archiv, sv. 10)
  • Dr. Miroslav Tyrš, Úvahy a pojednání o umění výtvarném, Díl 1. Praha 1901 (s monografiemi Josef Mánes, Jaroslav Čermák)

Zakladatel Sokola[editovat | editovat zdroj]

Byl jedním ze zakládajících členů tělocvičného spolku Sokol Pražský na jaře roku 1862.[6] Byl v letech 1862 až 1864 jeho prvním tělovýchovným (a placeným) náčelníkem a práci se věnoval naplno. Roku 1863 navrhl vytvoření Sboru pro vzájemnost československých spolků tělocvičných a svolat všechny cvičitele, avšak to mu rakousko-uherské úřady nepovolily a byl i policejně vyšetřován.

V šedesátých letech 19. století několikrát kandidoval za mladočechy a byl do českého zemského sněmu zvolen. Stal se pak i poslancem říšské rady.[2]

Spolu s dalšími kolegy navrhl uspořádat první slet sokolů již roku 1866, i tento záměr byl úředně zakázán. Když bylo v roce 1871 vydáno první číslo časopisu Sokol, uveřejnil v jeho úvodu stať Náš úkol, směr a cíl.[7] V době příprav oslav 20. výročí založení Sokola navrhl uspořádat veřejné cvičení s průvodem Prahou. Prvotní svůj návrh pak rozšířil na uspořádání sjezdu všech sokolských jednot z Čech a Moravy s přizváním bratrkých spolků ze světa (1. Všesokolský slet).

Vytvořil pro něj v únoru 1882 Základy tělocviku (dokončil Vilém Kurz). Stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů). Tato práce, nazývaná později i Tyršovou soustavou, předložená cvičitelskému sboru Sokola Pražského, byla základem sestav pro sletová cvičení.[7]

Nejen Sokol[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Tyrš žil dlouho hlavně pro Sokol, ale zabýval se i nadále estetikou a výtvarným uměním. Stal se předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a také byl v porotě pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Kvůli studiu výtvarných technik cestoval několikrát do zahraničí. V roce 1881 byl jmenován docentem dějin umění na české technice. Po prvním všesokolském sletu mu úřady podmínily možnost učení na univerzitě rezignací činnosti v Sokole. Roku 1884 po těžkém rozhodování podmínku splnil, v Sokole rezignoval a byl jmenován mimořádným profesorem univerzity. Dlouho však neučil.[2]

Až po smrti svého přítele Jindřicha Fügnera se zamiloval do jeho dcery Renáty, kterou vychovával a vzdělával jako domácí učitel. Svatba s Renátou, o 22 let mladší, byla umožněna po delším vztahu, když ke sňatku dala svolení jak matka, tak její poručník. Brzy po svatbě se u Tyrše objevily první příznaky jeho nervové nemoci, s kterou se odjel léčit do ciziny. Od roku 1869 mu nemoc stále více ubírala síly.[2]

Tragické úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Při svém druhém ozdravném pobytu ve svých 51 letech zemřel tragickou smrtí – utonul v říčce Ötztaler Ache u osady Habichen v Tyrolských Alpách.[7] Podle některých zdrojů se jednalo o nehodu[8], podle jiných o sebevraždu. V případě sebevraždy někteří spekulují, že trpěl syfilidou, a to bylo důvodem sebevraždy.[9]

Druhého všesokolského sletu se již nedočkal.

Miroslav Tyrš je pohřben na Olšanských hřbitovech a sdílí zde mohylu společně s Jindřichem Fügnerem.

Uctění památky[editovat | editovat zdroj]

Po založení první sokolské župy v roce 1884 v Kolíně byla tato pojmenována jeho jménem, Tyršova.[7] K mohyle na Olšanech byly vysílány při všesokolských sletech delegace k uctění pomátky obou zakladatelů Sokola.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Vznik Sokola, s. 23.  
  3. http://www.komotau.de/koerbitz.htm - Zaniklá obec Krbice/Körbitz
  4. http://zpravy.idnes.cz/sokol-vznikl-diky-nemcum-tvrdi-sudetonemecka-organizace-pe8-/domaci.aspx?c=A100916_105705_domaci_hv - Sokol vznikl díky Němcům, tvrdí sudetoněmecká organizace
  5. Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986
  6. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha : Olympia, 1975. Kapitola Doba vzniku Sokola, s. 11.  
  7. a b c d KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha : Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola I. všesokolský slet 1882, s. 7.  
  8. http://dinosaurus.bloguje.cz/603458-miroslav-tyrs.php
  9. Svět ohrožují SEBEVRAŽDY Pestrý svět: V. Tomanová

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 77, 82, 139, 220, 222

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]