Tonutí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka

Tonutí neboli topení se je situace, při níž dochází ke vdechování vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je život ohrožující nedostatek kyslíkuhypoxie mozku. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí nebo utopení se (při cizím zavinění utopení).

Primární tonutí je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například horolezce při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného aerosolu tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru.

Sekundární tonutí vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd.

Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá.

V 15 % se jedná o suché tonutí, kdy podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku.

V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.[1]

Okolnosti tonutí (USA)[editovat | editovat zdroj]

  • 44 % souvisí s plaváním
  • 17 % souvisí s použitím lodě
  • 14 % nejasné okolnosti
  • 10 % souvisí s potápěním
  • 7 % souvisí s dopravními nehodami

Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

První pomoc[editovat | editovat zdroj]

  • Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího
  • Zkontrolovat ústní dutinu
  • Co nejrychleji vdechnout do dýchacích cest
  • Dle stavu začít resuscitovat, zejména při tonutí dětí (někdy i u podchlazené, neoblečené osoby, při tonutí v zimě) je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minutách po události [1].
  • léčba podchlazení (hypotermie)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o problematice tonutí v ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha : Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Utopení, s. 66–69.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]