Kardiopulmonální resuscitace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čeští záchranáři provádějí srdeční másaž a endotracheální intubaci

Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je metoda, jejíž pomocí oddalujeme klinickou smrt a zamezujeme nevratným poškozením životně důležitých orgánů. Do KPR řadíme nepřímou srdeční masáž a plicní ventilaci.

Provádíme při zjištění známek zástavy oběhu – postižený nereaguje na silný podnět, nedýchá (mohou však být zachovány občasné lapavé dechy), je voskově bledý, rty, ušní boltce, špička nosu, nehtová lůžka jsou namodralá.

Doporučené postupy[editovat | editovat zdroj]

Správný postup pro poskytování KPR upravují doporučené postupy (guidelines) vydané Evropskou radou pro resuscitaci. Následující text je vytvořen v souladu s doporučením European Resuscitation Council a American Heart Association 2010.

Guidelines dělíme do tří skupin:

  • resuscitace laiky
  • resuscitace zdravotníky či školenými zachránci
  • resuscitace profesionální posádkou ZZS

Postup při poskytování KPR[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
    • pokusíme se upoutat její pozornost hlasitým oslovením a zatřesením za rameno. Zběžně postiženého ohledáme, jestli nemá jiná život ohrožující poranění, která případně ošetříme
      • POKUD NEREAGUJE:
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
    • zavoláme hlasitým "Pomoc!" další zachránce z okolí
  3. Zprůchodníme dýchací cesty.
    • pokud je to možné, zraněného uložíme na záda a dýchací cesty uvolníme prostým zakloněním hlavy a odstraněním překážek v dutině ústní (např. bahno u tonoucích, zvratky, ale i obyčejná žvýkačka nebo umělý chrup…)
  4. Zjistíme, zda postižený dýchá.
    • přiložíme ucho k jeho ústům a kontrolujeme dýchání třemi smysly. Dech slyšíme, cítíme na tváři a vidíme, zda se zvedá hrudník
      • POZOR! za zachovalé dýchání nepočítáme "lapavé" dechy
      • POKUD NEDÝCHÁ:
  5. Voláme 155.
    • uvedeme naše jméno, tel. číslo a polohu, zdravotní stav pacienta, případně povětrnostní podmínky a terénní přístupnost pro přistání vrtulníku LZS
  6. Pokud zjistíme, že pacient:
    1. má zachované dýchání:
      • uložíme zraněného do stabilizované polohy a monitorujeme jeho životní funkce do příjezdu ZZS
    2. nedýchá,
      • nezdržujeme se zjišťováním tepu, protože k zástavě krevního oběhu dochází v brzké době po zástavě dýchání
  7. Pokud je v okolí AED použijeme jej (necháme si jej přinést)
  8. Zahájíme zevní srdeční masáž

Zevní srdeční masáž[editovat | editovat zdroj]

Masáž srdce
  • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní část hrudní kosti mezi prsními bradavkami)
  • frekvence je 100 - 120 stlačení za minutu
  • masírujeme s propnutýma rukama přeloženými zápěstími přes sebe (případně s propletenými prsty) kývavým pohybem celého těla
  • stlačujeme do hloubky 5 cm, u dětí do hloubky 1/3 hrudníku
  • při dvou zachráncích jeden poskytuje srdeční masáž, druhý plicní ventilaci, v případě únavy se mohou zachránci vystřídat po 2 minutách KPR

Plicní ventilace[editovat | editovat zdroj]

Dýchání z úst do úst
Resuscitační rouška
  • postiženému zakloníme hlavu
  • prsty jedné ruky zacpeme nosní díry a nadechneme se (objem vdechu by měl být jako u normálního nádechu, velký objem vdechu je chybou!)
  • široce otevřeme ústa, přitiskneme je kolem úst poraněného a vydechneme vzduch do jeho plic
  • pozorujeme, jak se zvedá hrudník
  • oddálením úst umožníme výdech, pozorujeme hrudník, zda klesá, a zároveň se nadechujeme
  • máme-li k dispozici lékárničku použijeme resuscitační roušku, nebo resuscitační masku
Shrnutí rozdílů při resuscitaci
Poměr stlačení : vdechům Technika stlačování Zahájení KPR
Dospělí 30:2 2 ruce 30 stlačeními
Kojenci a děti 1 - 8 let 30:2 1 - 2 ruce pozn. 1 5 vdechy
Novorozenci 3:1 2 prsty pozn. 2 5 vdechy

Poznámky:

  1. technika stlačování záleží na vzrůstu dítěte / zachránce
  2. při poskytování KPR dvěma zachránci se doporučuje používat metodu objímání (obejmeme rukama hrudník dítěte a resuscitujeme dvěma palci ), při poskytování KPR jedním zachráncem stlačujeme ukazovákem a prostředníkem jedné ruky

Resuscitace laiky[editovat | editovat zdroj]

Za laického zachránce se považuje každý občan České republiky starší 18 let, který je ze zákona povinen poskytnout první pomoc.

Laický zachránce poskytuje nepřetržitou srdeční masáž, a pokud se sám nerozhodne jinak, vynechává plicní ventilaci. U laiků neodlišujeme doporučované postupy pro resuscitaci dospělých a dětí, postup se liší pouze technikou stlačování hrudníku. Pokud se laický zachránce rozhodne provádět plicní ventilaci, postupuje podle doporučených postupů pro zdravotníky a školené zachránce.

  1. Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
  3. Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
  4. Voláme 155.
  5. Zahajujeme zevní srdeční masáž.
    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
    • frekvence stlačení 100 - 120 za minutu
    • hloubka stlačení 5 - 6 cm (u dětí přibližně 1/3 předozadního průměru hrudníku)
  6. V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
    1. neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
    2. nepřevezme pacienta ZZS
    3. nedojde k úplnému vyčerpání zachránce.

Resuscitace školenými zachránci[editovat | editovat zdroj]

Dospělí[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
  3. Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
  4. Voláme 155.
  5. Zahajujeme KPR
    • KPR započneme 30 stlačeními
    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
    • frekvence stlačení 100 za minutu
    • hloubka stlačení 5 - 6 cm
    • následují 2 vdechy, velký objem je chybou!
  6. V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
    1. neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
    2. nepřevezme pacienta ZZS
    3. nedojde k úplnému vyčerpání zachránce.

Děti[editovat | editovat zdroj]

U kojenců a dětí od jednoho roku do puberty bývá zástava krevního oběhu způsobená dušením. Postup je stejný jako u dospělých, avšak je lépe použít změněné pořadí.

  1. Zjistíme, zda je dítě v bezvědomí.
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
  3. Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
  4. Zahajujeme KPR
    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
    • KPR započneme 5 vdechy, velký objem je chybou!
    • následuje 30 stlačení : 2 vdechům
    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
    • frekvence stlačení 100 - 120 za minutu
    • hloubka stlačení přibližně 1/3 předozadního průměru hrudníku)
    • pokud do 1 minuty kompletní resuscitace nedojde k obnovení základních životních funkcí, VOLÁME 155
  5. V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
    1. neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
    2. nepřevezme pacienta ZZS
    3. nedojde k úplnému vyčerpání zachránce.

Novorozenci[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjistíme, zda je novorozenec v bezvědomí.
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
  3. Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
  4. Zahajujeme KPR
    • KPR započneme 5 vdechy, vyfukujeme cca objem našich úst, velký objem je chybou!
    • následuje 3 stlačení : 1 vdechu
    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní konec hrudní kosti, mezi bradavkami)
    • hrudník stlačujeme dvěma prsty
    • frekvence stlačení 100 - 120 za minutu
    • hloubka stlačení přibližně 1/3 předozadního průměru hrudníku
    • pokud do 1 minuty kompletní resuscitace nedojde k obnovení životních funkcí, voláme 155.
  5. V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
    1. neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
    2. nepřevezme pacienta ZZS
    3. nedojde k úplnému vyčerpání zachránce.

Automatizovaný externí defibrilátor[editovat | editovat zdroj]

Defibrilátor je lékařský přístroj používaný k defibrilaci, tedy ke zrušení fibrilace komor. Defibrilátor je schopný elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce. Při komorové tachykardii či fibrilaci komor není srdce schopno plnit svou funkci kvůli nekoordinovaným stahům. V těchto případech se defibrilací přeruší tento nezdravý stav pomocí silného elektrického výboje, aby se následně srdce mohlo pravidelně rozběhnout.

AED jsou defibrilátory optimalizované pro širokou veřejnost, která by za jejich pomoci měla být schopná poskytnout efektivnější KPR. V cizině jsou tyto přístroje již běžně rozmístěny,avšak v České republice prozatím nedošlo k jejich rozšíření a veřejnost nebyla s použitím AED dostatečně seznámena.

Resuscitace za pomocí AED[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
  3. Pošleme pro AED.
  4. Zprůchodníme dýchací cesty a zjistíme, zda postižený dýchá.
  5. Voláme 155.
  6. Otevřeme / spustíme AED.
    • po zapnutí nás bude AED navádět mluveným slovem
    • prvním krokem je nalepení elektrod na hrudník raněného
    • po nalepení elektrod nás AED vyzve, abychom se nedotýkali pacienta, a vyhodnotí jeho stav
    • při fibrilaci komor se AED nabije na příslušnou hodnotu a vyzve nás k podání výboje zmáčknutím tlačítka
    • při výboji se nedotýkejte pacienta.
  7. Provádíme KPR:
    • nepřetržitě provádíme KPR, než bude doneseno a připraveno AED
    • KPR poskytujeme podle výše popsaných doporučených postupů
    • při KPR pacienta od AED neodpojujeme
    • pokud bude potřeba další výboj, AED nás přibližně po minutě upozorní k jeho podání.
  8. V zevní srdeční masáži pokračujeme, dokud:
    1. neobnovíme krevní oběh a dýchání (objeví se známky života – kašlání, polykání, pohyb, otevření očí)
    2. nepřevezme pacienta ZZS
    3. nedojde k úplnému vyčerpání zachránce.

Zahájení a ukončení resuscitace[editovat | editovat zdroj]

Včasné zahájení srdeční masáže je zásadní pro její účinnost. Při masáži okamžitě po pádu nemocného je naděje na uzdravení velmi vysoká. Jediným přípustným zdržením je volání ZZS.

Při každém kolapsu srdce tzv. infarktu myokardu, doporučuje se zavolat Záchrannou službu jako první věc, kterou uděláte, následná masáž se nesmí ničím přerušovat. Zástava oběhu je v případě dospělých nejčastěji způsobena fibrilací srdečních komor, což nelze odstranit bez patřičného vybavení (defibrilátoru) a s uplývajícím časem šance rychle klesá (po 5 minutách nastávají ireverzibilní poškození CNS = centrální nervová soustava).

Při obnovení základních životních funkcí uložíme poraněného do stabilizované polohy a nadále kontrolujeme zdali dýchá až do příjezdu ZZS.

Význam kardiopulmonální resuscitace[editovat | editovat zdroj]

Hlavním významem srdeční masáže je překlenutí období mezi zástavou srdce a odbornou lékařskou pomocí. Několik minut od zástavy je reálná naděje na plné obnovení životních funkcí a plnohodnotného života. Srdeční masáž zřídka vyřeší původní problém, ale zpomalí postupný proces umírání.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POKORNÝ, Jan; MALINA, Antonín; MATOUŠEK, Radovan. Základní neodkladná resuscitace za podpory automatizované externí defibrilace [online]. [cit. 2008-05-20].  
  • Neodkladná resuscitace – KPR 2005 [online]. [cit. 2008-05-20].  
  • ZUCHOVÁ, Barbora. Základní postupy neodkladné resuscitace - Guidelines 2005 [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2007-12-07, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  • BERÁNKOVÁ, M.; HOLZHAUSEROVÁ, B.; FLEKOVÁ, A.. První pomoc pro střední zdravotnické školy. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-99-8.  
  • ADAMS, B.; HAROLD, C.E.. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-893-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]