Fibrilace komor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Komorová fibrilace (KF) je závažná srdeční arytmie, kdy se srdeční převodní systém přestane synchronizovat, vznikne elektrický chaos a srdeční svalstvo se začne nekoordinovaně stahovat, čímž srdce přestane fungovat jako pumpa, dochází k oběhové zástavě a není-li stav urgentně řešen,dojde k úmrtí jedince.

Incidence[editovat | editovat zdroj]

Příčinou fibrilace komor je nesčetné množství onemocnění a ve své podstatě velká část smrtelných onemocnění končí komorovou fibrilací a následnou úplnou zástavou srdeční činnosti jako konečným mechanizmem úmrtí. Fibrilace komor je příčinou zástavy oběhu asi ze 40 % a předchází úplné srdeční zástavě (asystolie). U dětí je pak KF příčinou 7 - 15 % zástav srdce.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Komorová fibrilace je život akutně ohrožující stav, který lze zvrátit tzv. defibrilací. Pomocí elektrického výboje je synchronizována polarizace srdečních buněk a srdeční činnost se pak může plně obnovit. Defibrilace je velmi limitována časem a i při kvalitní kardiopulmonální resuscitaci velmi rychle klesá šance na úspěšnou defibrilaci. Po deseti minutách od počátku zástavy oběhu je šance na úspěšnou defibrilaci kolem 5 %. Naopak pokud postižený dostane výboj cca do 3 - 5 minut od vzniku KF, šance na úspěšné obnovení srdeční činnosti může být až okolo 49 až 75 %, v závislosti na příčině zástavy oběhu. Každou minutu od vzniku zástavy oběhu se snižuje šance na přežití o 10 - 15 %. V případě, že není rychle dostupná možnost defibrilace, lze se pokusit o prekordiální úder - tedy úder pěstí do hrudní kosti, jeho efekt je však malý a využitelný jen ihned po vzniku fibrilace. Arytmie je vesměs rezistentní na podávání antiarytmických léků, tyto se používají víceméně jen ke stabilizaci obnoveného srdečního rytmu či následné dlouhodobé sekundární prevenci. U rizikových nemocných (např. se závažnější formovou ischemické choroby srdeční především u pacientů po infarktu myokardu s těžší poruchou funkce levé komory, některými typy kardiomyopatií, některými vzácnějšími vrozenými poruchami či po prodělané epizodě fibrilace komor) se v rámci sekundární prevence zavádí implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD), který v případě vzniku fibrilace komor sám arytmii rozezná a aplikuje defibrilační výboj.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2005