Infarkt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako infarkt (česky též záhať) se v lékařství označuje místní odumření tkáně způsobené uzavřením příslušné zásobovací tepny. Ta může být blokována překážkou (krevní sraženinou, nánosem cholesterolu apod.), mechanicky stlačena nebo protržena v důsledku úrazu.
K onemocněním způsobeným či jinak souvisícím s infarktem patří:
- infarkt myokardu – infarkt srdeční tkáně
- plicní embolie – infarkt plic - pouze na podkladě předchozí venostázy v malém (plicním) oběhu (např. z důvodu selhání levého srdce)
- mozková mrtvice – z 80 % zapříčiněna infarktem
- choroba vnějšího sevření cév – nejhorší formou je nekróza projevující se jako gangréna
- antifosfolipidní syndrom
- sepse – otrava krve
- temporální arteritida
- kýla – hernie
- volvulus