Aorta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aorta
Lidská aorta (červeně) v kontextu srdce
Lidská aorta (červeně) v kontextu srdce
Latinsky aorta
Gray's subject #142

Aorta (srdečnice) je největší a nejdelší tepna v těle savců (včetně člověka). Rozvádí krev z levé srdeční komory do celého těla pomocí systému větvících se tepen.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Aorta je ve skutečnosti poměrně vágní označení, které se v řadě případů používá i v anatomii bezobratlých. U bezlebečných, což jsou blízcí příbuzní obratlovců, se používají termíny „hřbetní aorta“ a „břišní aorta“, přičemž krev je z břišní aorty pumpována do jednotlivých žaberních tepen, odkud se po okysličení sbíhá do aorty hřbetní a pokračuje do celého těla. U ryb je změna: krev se do břišní aorty dostává ze srdce. Následně však opět vstupuje do žaberních tepen, po okysličení se vlévá do hřbetní aorty a z ní putuje do celého těla.[1]

U obojživelných a suchozemských skupin obratlovců dochází k postupnému snižování počtu arteriálních oblouků (vlastně bývalých žaberních tepen), což vede ke zkracování aorty.[1] Břišní aorta, která dříve především vedla odkysličenou krev do žaber, je redukovaná a mění se na tzv. vzestupnou část aorty (aorta ascendens), zatímco původní „hřbetní aorta“ se označuje jako aorta sestupná (aorta descendens).[2] Celou aortou u suchozemských živočichů vede vesměs krev okysličená. Proto se z ní již poměrně brzy mohou odštěpovat nové tepny, které vedou krev do hlavy (karotidy).[1] Další redukce proběhla u ptáků a savců (nezávisle). Zatímco vývojově nižší čtvernožci mají zachovány dvě větve čtvrtého aortálního oblouku vedoucího krev buď do levé, nebo do pravé poloviny těla odděleně, u ptáků se zachovává pouze pravá větev tohoto oblouku a u savců pouze ta levá.[3]

Popis lidské aorty[editovat | editovat zdroj]

Schéma lidské aorty s hlavními odstupujícími tepnami; na obrázku není zachycen zbytek sestupné části aorty

Aorta vystupuje z levé komory srdeční kraniálně (tzn. směrem k lebce, „nahoru“) a zahýbá doleva (vytváří levý oblouk aorty typický pro savce). Ze vzestupné části aorty (aorta ascendens) vycházejí drobné cévy zásobující krví srdce - věnčité tepny. Vzestupná aorta přechází v aortální oblouk (arcus aortae). Z něj vybíhají důležité větve pro krevní zásobení hlavy a krku a horních končetin - truncus brachiocephalicus (který se dále větví na pravou tepnu podklíčkovou a na pravou krkavici), dále levá tepna podklíčková a levá krkavice. Sestupná část aorty prochází hrudní a břišní dutinou a je proto dělená na dvě části - část hrudní (pars thoracica) a část břišní (pars abdominalis). Z pars thoracica vycházejí drobné větve pro zásobení dýchací trubice, jícnu, perikardu a mediastina a dále mezižeberní tepny. Z pars abdominalis vystupují důležité větve pro cévní zásobení břišních orgánů a také větve pro zásobení dolních končetin.

Přehled základních větví lidské aorty:[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Oběhová soustava [online]. . Dostupné online.  
  2. Romer, Alfred Sherwood; Parsons, Thomas S.. The Vertebrate Body. Philadelphia, PA : Holt-Saunders International, 1977. ISBN 0-03-910284-X. S. 419–421.  
  3. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2009.  
  4. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha : Grada, 2004.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo aorta ve Wikislovníku