Věnčitá tepna
| Tepna: Věnčité tepny | |
|---|---|
 |
|
| Věnčité tepny a jejich větve (červeně) v lidském srdci | |
| latinsky | arteriae coronariae |
| přítok | vzestupná část aorty |
| odvodná žíla | věnčivé žíly |
| MeSH | Coronary+Vessels |
Věnčité tepny (též koronární tepny) jsou tepny, které přivádí krev do srdeční svaloviny a vyživují ji. Jsou proto zcela zásadní pro srdeční činnost. Vyskytují se u většiny obratlovců, nejlépe jsou ovšem vyvinuty u příčnoústých paryb (žraloci a rejnoci), krokodýlů, ptáků a savců – včetně člověka. Naopak u většiny kostnatých ryb a u primitivních čtyřnožců není systém koronárních tepen téměř vůbec vyvinut.[1]
Anatomie člověka [editovat]
Rozlišují se dvě věnčivé tepny, pravá tepna věnčitá (arteria coronaria dextra) a levá tepna věnčitá (arteria coronaria sinistra). Obě vychází z oblasti na samotném začátku aorty v oblasti těsně za poloměsíčitými chlopněmi. Následně se zanořují do srdeční svaloviny a vykazují vlnovitý průběh – to souvisí se značnými změnami objemu srdeční svaloviny.[2]
- Pravá tepna věnčitá – zásobuje pravou předsíň, pravou komoru a levou předsíň[3]
- Levá tepna věnčitá – zásobuje především levou předsíň, levou komoru a pravou komoru[3]
Obě věnčité tepny jsou přibližně stejně silné. Pravá věnčitá tepna se však výrazně více větví, což souvisí s nedostatkem kyslíku v dutině pravé komory (svalovina je zde tedy odkázána výhradně na věnčité tepny).[2]
Související onemocnění [editovat]
Jednotlivé větve věnčitých tepen nemají téměř žádné spojky s větvemi okolními.[2] Když se jedna věnčitá tepna ucpe, je tedy velice obtížné zásobovat danou část srdeční svaloviny kyslíkem, a snadno dochází k patologickým stavům. Za takových okolností může okrsek svaloviny začít odumírat (tzv. infarkt myokardu).
