Věnčitá tepna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tepna: Věnčité tepny
Coronary arteries.png
Věnčité tepny a jejich větve (červeně) v lidském srdci
latinsky arteriae coronariae
přítok vzestupná část aorty   
odvodná žíla věnčivé žíly
MeSH Coronary+Vessels

Věnčité tepny (též koronární tepny) jsou tepny, které přivádí krev do srdeční svaloviny a vyživují ji. Jsou proto zcela zásadní pro srdeční činnost. Vyskytují se u většiny obratlovců, nejlépe jsou ovšem vyvinuty u příčnoústých paryb (žraloci a rejnoci), krokodýlů, ptáků a savců – včetně člověka. Naopak u většiny kostnatých ryb a u primitivních čtyřnožců není systém koronárních tepen téměř vůbec vyvinut.[1]

Anatomie člověka[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se dvě věnčivé tepny, pravá tepna věnčitá (arteria coronaria dextra) a levá tepna věnčitá (arteria coronaria sinistra). Obě vychází z oblasti na samotném začátku aorty v oblasti těsně za poloměsíčitými chlopněmi. Následně se zanořují do srdeční svaloviny a vykazují vlnovitý průběh – to souvisí se značnými změnami objemu srdeční svaloviny.[2]

Obě věnčité tepny jsou přibližně stejně silné. Pravá věnčitá tepna se však výrazně více větví, což souvisí s nedostatkem kyslíku v dutině pravé komory (svalovina je zde tedy odkázána výhradně na věnčité tepny).[2]

Související onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé větve věnčitých tepen nemají dostatečně velké spojky s větvemi okolními (tzv.kolaterály).[2] Když se věnčitá tepna zúží, dochází k zhoršenému zásobení dané části srdeční svaloviny kyslíkem, a snadno dochází k patologickým stavům. Onemocnění se nazývá Ischemická choroba srdeční. Nejčastěji dochází k zužování tepen při atheroskleroze. Projevem nedokrevnosti(ischemie) je pak bolest na hrudi - angina pectoris. Pokud dojde k úplnému uzávěru některé z věnčitých tepen, pak může okrsek svaloviny zásobovaný touto tepnou začít odumírat a vzniká infarkt myokardu. Léčbou je buď zavedení stentu (t.j.jakési výztuže) do zúženého místa pomocí katetru zavedeno nejčastěji z tepny na zápěstí nebo z třísla - PCI prováděná intervenčním kardiologem. Další možností je operace srdce - koronární by-pass - přemostění zúžených míst pomocí štěpů - nejačastěji prsních tepen nebo pomocí žil odebraných z dolních končetin. Operace je prováděna na pracovišti kardiochirurgie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2009.  
  2. a b c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha : Grada, 2004.  
  3. a b GRAAFF, Van De. Human Anatomy. 6. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2001.