Šok (lékařství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pro jiné významy, viz šok.
Šok
Klasifikace
MKN-10 R57.

V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za psychický stav.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

  • vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
  • zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.

Příznaky výšeuvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu.

Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.

Definice šoku obecně[editovat | editovat zdroj]

Odborně[editovat | editovat zdroj]

Akutní generalizovaný pokles perfuze tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.

Laicky[editovat | editovat zdroj]

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)[editovat | editovat zdroj]

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

  • poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

  • septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
  • poranění míchy
  • těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

  • krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník)
  • přetlakový pneumothorax

Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku[editovat | editovat zdroj]

Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.

Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením[editovat | editovat zdroj]

  • Základním příznakem je předpoklad poškození vnitřních orgánů nebo velkých skupin svalstva.
  • Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
  • Bledá, chladná kůže, pocení
  • Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
  • Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
  • Mdloba

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)[editovat | editovat zdroj]

  • Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155
  • Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)

AntiShockPosition.PNG, pokud to jeho zranění umožňuje.

    • Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv. autotransfuzní poloha – postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.

Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu poté nadzvednout tak, aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°. Můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.

  • Zabraňujeme podchlazení pacienta

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.

Příznaky anafylaktického šoku[editovat | editovat zdroj]

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

  • Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
  • Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
  • Dušnost, sípavé dýchání
  • Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc u anafylaktického šoku[editovat | editovat zdroj]

Epipen je laická injekční stříkačka s adrenalinem


  • Volat okamžitě 155
  • Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
  • Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen - je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. (článek v anglické Wikipedii).

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.

Protišoková opatření[editovat | editovat zdroj]

Často také známá pod zkratkou 5T. Je dobré si k jednotlivým bodům přečíst vysvětlivku, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá

    • teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji)
    • ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit - rozhovor slouží i jako kontrola vědomí
    • tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
    • tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha)
    • transport: zavolat 155, sami pacienta nikam neodnášíme

Reference[editovat | editovat zdroj]


Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.