Cyanóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cyanóza
Klasifikace
MKN-10 R23.0
Aterialthrombosis.jpg

Cyanóza (z řec. κυάνος kyanos 'tmavě modrý, siný') je modravé až modrofialové zbarvení kůže a sliznic, které se objevuje při nedostatečném okysličení krve (hypoxemie), tedy při růstu redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l. Cyanóza je častější u polyglobulie a vzácnější u anémie.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme dva základní typy cyanózy: centrální a periferní. Dále existuje smíšený typ cyanózy.

Centrální typ[editovat | editovat zdroj]

Postihuje rovnoměrně kůži celého těla, cyanóza je i na sliznicích a kůže je teplá. Vzniká při nedostatečném okysličování tepenné krve v plicích.

Periferní typ[editovat | editovat zdroj]

Nerovnoměrný, viditelný zejména na okrajových částech těla - prsty, ušní boltce, rty. Kůže je chladná. Vzniká delším setrvání krve v kapilárách a žílách, nejčastěji při pravostranné srdeční slabosti. Stejným typem je i cyanóza, která je způsobená chladem.

Smíšená cyanóza[editovat | editovat zdroj]

Kombinace centrální a periferní cyanózy, projevuje se u levostranné srdeční slabosti.

Související články[editovat | editovat zdroj]