Otakar Španiel

Pamětní deska Otakara Španiela na rodném domě v Jaroměři

Otakar Španiel (13. června 1881 Jaroměř – 15. února 1955 Praha) byl významný český sochař, řezbář, medailér, profesor na UMPRUM a AVU.

Život

Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902 až 1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením J. V. Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde byl žákem Alexandre Charpentiera.

Pobyt v Paříži byl rozhodující pro vytváření jeho osobitého stylu a další zaměření tvorby. Nemenší význam pak jistě mělo přátelství s Antoinem Bourdellem. V roce 1917 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a od roku 1919 byl profesorem na AVU.

Za nacistické okupace byl vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích. Jeho bratr, čs. generál Oldřich Španiel, odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944 až 1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Beneše.

Dílo

Tvorba umělce vychází ze secese, je v ní patrný vliv J. V. Myslbeka. V počátcích tvorby, kdy se věnoval klasickému sochařství, kromě tradičních témat aktů (Myjící se žena, 1906; Ženy v lázni, 1908) byli jeho častým tématem sportovci (Fotbalista, Skokan, 1908). Po návratu z Paříže je v jeho díle zřetelný vliv Bourdella (Tanečnice, 1915; Dívka s rukávníkem, 1916). Jeho tvorba po 1. světové válce má blíže k neoklasicismu, stal se téměř oficiálním státním umělcem a není divu, že se v ní projevuje jistý akademismus.

V jeho díle dominuje reliéfní tvorba, v níž dosáhl světové úrovně. Věnoval se medailím, mincím, plaketám a portrétu.

V letech 1902–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Z díla:

• busty:
  • Jan Evangelista Purkyně
  • Jaroslav Vrchlický
  • Max Švabinský
  • Josef Mánes
  • Bedřich Smetana
  • Alois Jirásek
  • Mikoláš Aleš
  • Ivo Vojnovič
  • Jože Plečnik
  • Josef Suk starší
  • Karel Kovařovic
  • Antonín Podlaha
• pomníky:
  • socha Tomáše Garrigue Masaryka
  • pomník J. Mánesa
• Je spoluautorem (s V. H. Brunnerem) výzdoby dveří západního průčelí chrámu sv. Víta (Praha, realizace 1929)

• 

  Soška legionáře v zimní výzbroji na pamětní desce bitvy u Bachmače

Ocenění

Již v roce 1927 se stal členem České akademie věd a umění. Po druhé světové válce byl jmenován laureátem Státní ceny, zasloužilým umělcem a získal řadu významných ocenění na výstavách doma i v zahraničí.

Jeho jméno nese v pražských Řepích jedna ulice a základní škola.