Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Neposkvrneneho poceti Ostrava 2009.JPG
Místo
stát ČeskoČesko Česko
kraj Moravskoslezský
okres Ostrava-město
obec Ostrava, Přívoz
zeměpisné souřadnice 49° 51′ 3,8″ s. š., 18° 16′ 22,6″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev římskokatolická církev
provincie moravská
diecéze Ostrava-Opava
děkanát Ostrava
farnost Ostrava-Přívoz
datum posvěcení 1899
Architektonický popis
stavební sloh novogotika
výstavba
Specifikace
délka 36 m
výška loď: 27 m
věže: 67 m
Odkazy
oficiální web http://privoz.farnost.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je významnou novogotickou stavbou v Ostravě. Nachází se na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze a je druhým kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie v Ostravě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o 36,43 m dlouhou a 27 m vysokou stavbu. Použit byl historizující sloh novogoticko-románský. Půdorys je tvořen lodí ve tvaru kříže, do níž je vepsána oválně protáhlá rotunda. Rotunda má klenbu s velkým rozpětím podle Monierova systému. Ačkoliv podle původních plánů měla být kopule nad křížovou lodí, z finančních důvodů nebyla stavba realizována.

Po obou stranách průčelí kostela tvořeného pavlánem stojí 67 m vysoké věže v gotickém stylu. Ve věžích jsou zavěšeny celkem tři ocelové zvony z roku 1921 vyrobené Vítkovickými železárnami, které nahradily původní pětici zvonů ze zvonoviny. Ve východní věži je umístěn největší zvon Maria (1350 kg), v západní věži pak prostřední zvon Metoděj (850 kg) a malý zvon Aloisius (475 kg).

Pavlán zastřešuje hlavní vchod, nad kterým se nachází velké gotické okno. Rozeta původně zobrazovala obraz Neposkvrněného srdce Panny Marie, během druhé světové války však byla zničena. Za hlavním vchodem se nachází chrámová předsíň oddělená od hlavní lodi kovanou mříží. Pravá část předsíně tvoří kapli Bolestné Panny Marie, ve které je umístěn oltář a Pieta. Nad předsíní se nachází kůrvarhany. Ty mají 28 rejstříků, dva manuály a mechanickou trakturu. Původní barevná okna s obrazy Panny Marie byla během války zničena a již nebyla obnovena.

Hlavní oltář z roku 1926 je v pseudogotickém stylu. Přední spodní část je z bílého kararského mramoru, zatímco zadní část je pískovcová. Původní oltář však byl dřevěný. V retabulu je obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od malíře Františka Ženíška, který daroval olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. V oltáři jsou umístěny ostatky svatého Bartoloměje, Fruktuosa a Longina. V chrámové lodi se nacházejí ještě dva vedlejší oltáře, každý u bočního vchodu. Kazatelna s přístřeškem je dřevěná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Přívozu chodili do kostela svatého VáclavaMoravské Ostravě, toužili však po vlastní farnosti. Tyto touhy navíc umocňovala snaha o povýšení na město. V dubnu 1890 byl ustanoven spolek pro stavbu kostela Panny Marie. Projekt vypracoval známý vídeňský architekt Camillo Sitte, který také vytvořil územní plán pro celý Přívoz. Ten je dodnes vysoce ceněn pro svou architektonickou hodnotu. Kostel měl být původně dostavěn v roce 1898 na památku padesátileté vlády císaře Františka Josefa I., dokončení se však o rok protáhlo. Slavnostní vysvěcení se konalo 15. srpna 1899 na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Obřad řídil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a jako zástupce císařské rodiny se ho zúčastnil arcivévoda Evžen.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]