Brněnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brněnec
„Schindlerova továrna“ v Brněnci (stav 2004)

„Schindlerova továrna“ v Brněnci (stav 2004)

znak obce Brněnecvlajka obce Brněnecznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 577863
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: Svitavy
pověřená obec:
historická země: Čechy + Morava
katastrální výměra: 6,29 km²
počet obyvatel: 1402 (2008)
nadmořská výška: 370 m
PSČ: 569 04
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Moravská Chrastová 77
569 04 Brněnec
starosta / starostka: Blahoslav Kašpar
Oficiální web: http://www.brnenec.gwh.cz/
E-mail: starosta@brnenec.cz

Brněnec
Red pog.png
Brněnec
Zdroje k infoboxu a částem obce

Brněnec (německy Brünnlitz)[1] je obec v okrese Svitavy, kraj Pardubický, zhruba 15 km jjv. od Svitav. Jádro vsi leží v Čechách, ale dnes jsou k němu přivtěleny i části ležící na Moravě, takže obec se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1557, kdy patřil pod panství hradu Svojanov.

V prosinci 1789 prošlo Brněncem ruské vojsko, což trvalo několik dní. Přivalilo se ze sousední Moravy, táhlo přes Svojanov a Bystré do Poličky a dále do Čech. Místní obyvatelé si všimli jeho pestrého složení: v čele jeli kozáci s dlouhými píkami, za nimi následovali myslivci, granátníci a mušketýři.[2]

Na začátku 19. století byly položeny základy místního průmyslu: kupní smlouvou z 13. září 1804 odkoupil František Diebl za 100 zl. pozemky od Jana Schwaba k vybudování papírny.[3] Diebl pak o 10 let později (5. listopadu 1814) svou papírnu se všemi pozemky prodal za 28 000 zl. Jiřímu Schönovi.[3] Další majitel továrny, Jiří Winarský, ji za 30 000 zl. v dubnu 1854 prodal židovskému podnikateli Izáku Löw-Beerovi, který ji vzápětí přebudoval na přádelnu vlny.[3] Z té se postupně stala poměrně významná textilka; ve vlastnictví rodiny Löw-Beerů zůstala následujících 84 let, až do začátku německé okupace Sudet v roce 1938 (Brněnec se tehdy dostal přímo na hraniční čáru Třetí říše a „zbytkového Česka“), kdy byla arizována a později (24. února 1940) prodána vídeňské firmě Hoffmann. Textilka byla postupně přeměněna na pomocnou muniční továrnu, pobočku nacistického koncentračního tábora Gross-Rosen ve Slezsku. Právě sem do této továrny v letech 194445 sudetoněmecký podnikatel Oskar Schindler umístil cca 1100 židovských vězňů (Schindlerův seznam), čímž je zachránil před smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.

8. května 1945 byl Brněnec i s okolím osvobozen Rudou armádou a zdejší koncentrační tábor zrušen.

  • V roce 1843 byl W. F. Stankem v Olomouci odlit zvon pro místní zvonici[4]
  • V roce 1867 měl Brněnec pouze 19 domů se 105 obyvateli, Podlesí se Zářečím 35 domů a 213 obyvatel.[2]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Divadelní soubor E. Vojana[editovat | editovat zdroj]

Ochotnické divadlo působící od září 1935 v Lidovém domě v Moravské Chrastové. V roce 1985 přejmenován na divadelní soubor E. Vojana Brněnec. Divadlo spolupracuje s členy Městského divadla Brno (Jan Heger-Kučera, František Lešovský).[5]

Narodila se tu malířka Irmgard Lang-Scheer 17.6.1901 . Zemřela 5.2.1986 v Drážďanech. V nedaleké vesnici Bělá nad Svitavou je v kostele Všech Svatých její freska " Alžběta Durinská rozdávající chléb chudým" kreslená v roce 1932 při rekonstrukci kostela..

Brněnecfest aneb punkovey klystýr[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o open air jednodenní festival. Působí zde především punková scéna z České republiky. Pořádá se každý rok, již od roku 2000.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Brněnec se člení na 3 katastrální území:

  • Brněnec – většina katastru leží v Čechách a zahrnuje místní části (zároveň ZSJ) Brněnec a Podlesí
  • Chrastová Lhota – leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Chrastová Lhota
  • Moravská Chrastová – téměř celý katastr leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Moravská Chrastová

V období 19761990 náleželo k Brněnci i celé území bývalého města Březová nad Svitavou (obec se od Brněnce odtrhla a roku 1999 získala opět městský status).[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brünnlitz bei Zwittau
  2. a b Vlastivědná kniha české dvoutřídní obecné školy v Brněnci (KR 65, Brněnec uložena v OA Litomyšl)
  3. a b c Miroslav Kučera, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4)
  4. Konečný Stanislav: Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička, 1999
  5. Naše město, svitavský kulturní a informační měsíčník
  6. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]