Národní galerie v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Národní galerie. Další významy jsou uvedeny v článku Národní galerie (rozcestník).
Veletržní palác spravuje největší sbírku umění Národní galerie

Národní galerie v Praze (zkráceně jen Národní galerie, zkratka NG) je státní organizace spravující největší sbírku výtvarného umění v Česku. Galerie vznikla ze soukromě iniciované obrazárny, která od konce 18. století veřejně vystavovala původně zapůjčené obrazy, současný charakter získala v 1. polovině 20. století. Umění ze svých sbírek vystavuje ve stálých expozicích a pořádaných výstavách v několika budovách v Praze i mimo ni, které jsou všechny významnými kulturními památkami.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů vlastenecky zaměřené české šlechty (Kolovratové, Šternberkové, Nosticové) společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla pozdvihnout upadlý umělecký vkus české veřejnosti. Organizace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce. Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu. Právě Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce – Moderní galerie Království českého jako soukromý majetek věnovaný císařem Františkem Josefem I. Moderní galerie pak začala budovat základní kolekci českého umění 20. století.

V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového československého státu. Vedení Obrazárny se v roce 1919 ujal Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii. Za druhé světové války, v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Současná Národní galerie v Praze byla zřízena a posvěcena v roce 1949 zákonem o Národní galerii v Praze.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Národní galerie v Praze je výzkumnou organizací, jejímž hlavním účelem je provádět základní i aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím vědeckých publikací, výstav, výukových programů, metodik, příp. převodem technologií. Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.

Výstavní prostory[editovat | editovat zdroj]

Národní galerie v Praze spravuje nejrozsáhlejší umělecké sbírky v České republice, které jsou umístěny v depozitářích a částečně v expozicích, které jsou přístupné veřejnosti:

Sbírka starého umění
Sbírka umění 19. století
  • České umění 19. století ze sbírek Národní galerie v PrazeZámek Fryštát v Karviné
  • Umění 19. století od klasicismu k romantismuSalmovský palác

Některá díla 19. století jsou také součástí expozice ve Veletržním paláci (Česká moderna I., Francouzské umění 19. století).

Sbírka orientálního umění
Sbírka moderního a současného umění
Krátkodobé výstavy

Prostory pro časově omezené výstavy se nacházejí ve většině budov Národní galerie, poněkud samostatnější jsou:

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Středověké umění v Čechách a ve střední Evropě (Klášter sv. Anežky České)[editovat | editovat zdroj]

Evropské umění od antiky do závěru baroka (Šternberský palác)[editovat | editovat zdroj]

Baroko v Čechách (Schwarzenberský palác)[editovat | editovat zdroj]

[editovat | editovat zdroj]

Umění 20. a 21. století (Veletržní palác)[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]