Hans von Aachen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans von Aachen

Hans von Aachen (1552 v Kolíně nad Rýnem4. března 1615 v Praze) byl německý malíř období manýrismu.

Mládí, pobyt v Itálii a Mnichově[editovat | editovat zdroj]

Alegorie aneb Vítězství Spravedlnosti (1598) olej na měděné desce, 56 x 47 cm Alte Pinakothek, Mnichov

Malíř se svým jménem hlásí k místu původu jeho rodiny, sám se však již narodil roku 1552 v Kolíně nad Rýnem, kde získal i základní školení u antverpského malíře, který ho orientoval na vlámský portrét (Smějící se mladíci. Autoportrét).Tohoto základního vyučení se mu dostalo tedy u Nizozemce Georga Jerrigha.[1] Svůj osobitý styl, založený především na portrétním mistrovství, však získal a k virtuozitě dovedl až v Itálii pod vlivem jednak nizozemských umělců usazených v Římě (přístřeší a pomoc při hledání práce v Římě nalezl u malíře Anthonise Santvoorta), jednak benátských malířů, především Paola Veroneseho. V Itálii pobýval od roku 1574, zde si vydobyl určité postavení a zdejší prestižní zakázky (Portrét vévody Franceska de Medici; Giovanniho da Bologni aj.) mu přinesly pozvání na mnichovský dvůr, kde pracoval v letech 1588 - 1596[1] pro Viléma V. Bavorského, rodinu Fuggerů apod. (Podobizna Antona Fuggera st., oltářní obrazy kostela sv. Michala).

Na dvoře Rudolfa II. v Praze[editovat | editovat zdroj]

Portrét císaře Rudolfa II, Kunsthistorisches Museum, Vídeň

Císař Rudolf II. se snažil získal Hanse von Aachen do svých služeb a k trvalému pobytu v Praze, tehdy metropoli Svaté říše římské, po několik let. Umělec svá díla pro císařské sbírky tvořil již od první návštěvy Prahy v roce 1588, na dvůr Rudolfa II. se však přestěhoval až o hodně později, v roce 1597.[1] Tvořil podobizny (několik portrétů Rudolfa II., Portrét děvčátka, Portrét císaře Matyáše), ale i mytologické, alegorické, náboženské a žánrové výjevy (Vítězství Spravedlnosti, Zvěstování P. Marii, Osvobození Andromédy, Nerovný pár). Byl vynikající kreslíř, malíř se suverénním rukopisem, mistr elegantních postav, tvůrce oblíbených žánrových scén, často velmi realistických, někdy až překvapivě nepřikrášlených. Především však byl vynikající portrétista, jenž dovedl v portrétech vystihnout víc než jen fyzickou podobu.

Nerovný pár, Kunsthistorisches Museum, Vídeň

Na Rudolfově dvoře však Hans von Aachen působil nejen jako malíř. Jako císařův důvěrník byl pověřován i různými diplomatickými i obchodními misemi, především v Itálii, kde uměnímilovnému císaři dojednával zajímavé akvizice (do Rudolfovy sbírky pomohl získat nejlepší soudobá i starší díla, z nichž některá jsou ve sbírkách Pražského hradu dodnes, např. obrazy italských mistrů - Tiziana, Veroneseho, Tintoretta aj.) a zprostředkovával i jiné záležitosti podle jeho přání. V malířově domě na náměstíčku za klášterem sv. Jiří na Pražském hradě se setkávali umělci i významné osobnosti pražského dvora i ze zahraničí, naopak malíř i jeho žena byli často zváni do urozených domů a diplomatických rezidencí. V Praze zdomácněl a zůstal zde i po císařově smrti.[1]

Ve dvorských službách zůstal i po Rudolfově smrti - stal se oficiálním portrétistou nového císaře, Rudolfova mladšího bratra Matyáše.

Zemřel jako úspěšný a bohatý (spolu se svou ženou Reginou vylepšovali rodinný rozpočet obchodováním s vínem) 4. března roku 1615 v Praze. Pochován je v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Odkaz společnosti[editovat | editovat zdroj]

Bakchus, Cereus a Amor, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
Únos Proserpiny, Muzeul Naţional Brukenthal, Sibiu

Jeho popularita se šířila prostřednictvím grafických listů reprodukujících jeho díla; listy pak sloužily jako předlohy i inspirace dalším malířům jak současným, tak budoucím.

Syntézou vlámských a italských vlivů připravoval počátky české barokní malby, zapůsobil především na Karla Škrétu.

Obrazárna Pražského hradu[editovat | editovat zdroj]

Některé z jeho prací jsou v obrazárně na Pražském hradu zachovány

  • Hlava dívky, olej na plátně z roku 1600, v inventáři je nepřetržitě
  • Podobizna císaře Matyáše jako českého krále, olej z let 1612-1613, vrátil se z Vídně roku 1894[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NEUMANN, Jaromír. Obrazárna Pražského hradu. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Kapitola Katalog děl, s. 56.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jacoby, Joachim. Hans von Aachen 1552-1615, Deutscher Kunstverlag, München & Berlin 2000.
  • Van Mander, Karel. Het Schilder-Boeck, Amsterdam 1604, fol. 289v-291r.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu