Společnost vlasteneckých přátel umění
Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách (Privat Gesellschaft patriotischer Kunst-Freunde) byl spolek založený roku 1796 Františkem Josefem, hrabětem ze Šternberka a Manderscheidu v Praze. Iniciátorem Společnosti byl malíř, historik umění a obchodník Johan Jakob Quirin Jahn. Obrazárna Spolku se spolu s Moderní galerií, založenou roku 1902 císařem Franzem Josephem I. stala po roce 1918 základem Národní galerie v Praze.
Obsah |
Cíle [editovat]
Protože Rakousko-Uherské mocnářství v letech rostoucí centralizace moci pohlíželo na Prahu s despektem a postupně odtud odváželo především do Vídně rozsáhlé soubory uměleckých předmětů (např. likvidovalo Obrazárnu Pražského hradu), rozhodla se skupina vzdělaných aristokratů a měšťanů těmto tendencím čelit. [1]
Založení [editovat]
V roce 1796 byla založena v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění a ještě téhož roku začala budovat svou Obrazárnu. Ta měla sloužit pro výchovné působení na veřejnost, zejména na studující mládež. V roce 1800 spolek založil vysokou uměleckou školu, kterou nazval Akademií. [1] Prvním ředitelem Akademie byl Josef Bergler, narozený v Salzburgu a působící předtím v Passau.
Sbírky [editovat]
Až do roku 1835 neměla Společnost žádné vlastní obrazy, vše si půjčovala. Občas došlo i ke koupím, obratem obrazy spolek nabídl v dražbách k prodeji. Tím podnítila sběratelský zájem a než se podařilo díla prodat, byla vystavována pro veřejnost. [1]
Záhy po založení společnosti se jejím jménem hrabě František Šternberk roku 1797 obrátil na císaře i inspektory Pražského hradu s žádostí o zapůjčení obrazů, které měli ve svých bytech císařští úředníci, nebo byly uloženy ve skladech. Žádosti bylo vyhověno, společnost tak na čas získala z hradu 67 obrazů již 1.dubna 1797, dalších 32 kusů roku 1802. Stísněné výstavní prostory je neumožnily všechny vystavit, některé byly uskladněny. Od roku 1836 se obrazy začaly hradu vracet, velká část se následně dostala navždy do Vídně. [1] Po roce 1885 byla část sbírek instalována v nově postavené budově dnešního Rudolfina (Dům umělců).
V roce 1918 měla Obrazárna Společnosti ve svých sbírkách vedeno 30 obrazů původem z Pražského hradu.
Obrazárna Společnosti tvořila po 140 let ústřední českou veřejnou obrazárnu. [1]
Vznik Národní galerie [editovat]
Po vzniku Československého státu bylo rozhodnuto, že sbírkový fond Společnosti bude základem Národní galerie. [1]
Společnost vlasteneckých umění v Praze existovala až do roku 1950, kdy byly státem všechny společenské organizace buď zrušeny, či pozměněny v rámci Národní fronty. V roce 1992 byla založena Společnost přátel Národní galerie v Praze, která považuje spolek vzniklý roku 1796 za svého předchůdce.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f NEUMANN, Jaromír. Obrazárna Pražského hradu. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Kapitola V., s. 39.
