Claude Monet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Monet roku 1899

Claude Oscar Monet (14. listopadu 1840 v Paříži5. prosince 1926 v Giverny) byl francouzský impresionistický malíř a grafik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1840 v Paříži, po pěti letech se jeho rodina odstěhovala do Normandie, Le Havru. Jeho prvním malířským učitelem byl Eugèn Boudin, se kterým se setkal roku 1856. Boudin ho uvedl do tajů olejomalby a práce v plenéru. Roku 1859 se vrátil zpět do Paříže na studia, ale právě v tomto městě na něj nalehla další vlna umění. Monet se zapsal do akademie Suisse v Paříži, kde poznal Pissara, Delacroixe a Courbeta. V roce 1861 dostal povolávací rozkaz do Alžírska. Tam onemocněl tyfem a proto byl z další služby uvolněn. Když se vrátil za účelem rekonvalescence do Le Havru, seznámil se s nizozemským malířem Jongkindem.

Obrazy Clauda Moneta

V roce 1862 se Monet vrátil do Paříže a usadil se v ateliéru Charlese Gleyra. Gleyre vůči svým žákům nešetřil kritikou, a tak ho Monet neměl rád. Tento rok se setkal se Sisleym, Bazillem a Renoirem se kterými trávil dlouhé hodiny v debatách o umění. Také společně malovali v krajině a sdíleli myšlenky o působení světla, což je později spojilo ve formování impresionismu. Začátkem roku 1863 uspořádal první výstavu. Roku 1866 se setkává s modelkou Camille Doncieux a o čtyři roky později se s ni oženil. V roce 1867 se přestěhoval k zámožnému Bazillovi a také mu porota Salónu odmítla vystavovat obrazy. Monet se však nevzdal a spolu s Renoirem se vyšplhali na kolonádu Louvru, aby odtud mohli malovat pařížské ulice. Monet strávil léto s rodiči v Saint-Adresse, zatímco těhotná Camille zůstala v Paříži pod dohledem Bazilla a Pissara. Vrátil se až po narození jeho syna Jeana.

V roce 1869 porota Salónu opět nepřijala jeho obrazy a Monet odjel na léto do Saint-Michel. V červnu legalizoval svůj vztah s Camille a odjel do Trouville, kde ho zastihla pruská válka. Jeho přítel Bazille zemřel na frontě. Monet šel nejdříve do Londýna za Pissarem a poté do nizozemského městečka Zaandam. Po návratu do Francie zjistil, že Camille zdědila velké jmění, takže si mohou pronajmout domek v Argenteuil. V roce 1873 Monet nepřihlásil žádný svůj obraz na Salón. Spolu s Caillebottem založil sdružení nezávislých umělců.

Jejich první výstava se konala v roce 1874 u slavného fotografa Nadara, ale moc toho neprodali. Veřejnost se vysmívala jeho obrazu Imprese, východ slunce. Nikdo však netušil, že se podle obrazu bude jmenovat nový směr malířství. Další rok se koná aukce v aukční síni Drouot. Výsledky jsou sice mizerné, ale pomalu se začíná formovat okruh příznivců nového umění. Roku 1881 se opět odstěhoval, do Fécampu na normandském pobřeží. Podruhé se oženil s Alicí Hoschedéovou v roce 1892, která zemřela roku 1911, o 3 roky dříve nežli jeho syn Jean.

Monetovy obrazy měly stále větší a větší úspěch. Upravil si svou zahradu v Giverny tak, aby vypadala jako živý obraz. V roce 1922 po první světové válce byl již Monet úplně slepý a věnoval státu sérii leknínů. V roce 1923 došlo k operaci jeho očí a on se mohl vrátit k práci. Starala se o něj jeho snacha Blanche a on maloval až do své smrti roku 1926.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Monet je pravý otec impresionismu. Začal jako žák ve studiu malíře Boudina. Především hodně vycházel ze stylu Maneta. Vytvořil, stejně jako Manet, obraz Snídaně v trávě. Jeho obrazy jsou plné zářivých barev a odrazů – naplněné světlem. Svá plátna pokrýval bezpočtem jednotlivých tahů štětce. Barvy se čistě blyští z obrazu a vytvářejí dojem neklidu a životnosti krajiny.

Claude Monet prezentoval na jedné výstavě obraz Imprese – východ slunce (původně se měl jmenovat Moře). Snaží se zaznamenat smyslové zážitky – snaží se vyslovit dojem a náladu. Na obraze je moře a nad ním východ slunce, které se odráží na vodní hladině. V pozadí jsou vidět stěžně od velkých lodí. Loďka v popředí je vytvořena jen několika málo tahy štětcem. Jeden kritik kdysi řekl, že Monet tímto znázorňuje jen jakési „IMPRESE“ (dojmy) a nazval tyto malíře impresionisty, oni to přijali.

Dáma se slunečníkem – cyklus obrazů

Na obrazech je žena na rozkvetlé louce, někdy se vyskytuje i postava chlapce. Postavy jsou malovány z podhledu. Tyto obrazy jsou jedny z mála, kde je postava hlavním námětem. Monet maloval především krajiny.

Snídaně v trávě

Všechny postavy mají společenské oděvy. Ubrus leží přímo na zemi a na něm je občerstvení. Kolem ubrusu posedávají lidé – Monetovi přátelé. Obraz je bez plynulého přechodu barev – věnuje se především světlu. Mezi korunami stromů jsou vidět paprsky slunce – fragmenty světla se objevují i na zemi. Monet toto dílo nikdy nedokončil, neměl na to finanční prostředky – začaté dílo musel dát svému věřiteli, po pár letech obraz sice dostal zpět, ale byl celý poničený, tak plátno rozřezal a vybral pouze tři fragmenty.

Kupky sena – cyklus obrazů

V těchto obrazech je větší dominance barev, která poté ovlivnila malíře v 1. polovině 20. století – impulz pro vznik abstraktního umění.

Obrazy z Londýna

Na díle je pravá londýnská mlha nad Temží. V pozadí je vidět londýnský parlament. Toto téma maloval vícekrát v různých fázích (západ slunce, ranní mlha, …)

Lekníny

Lekníny v Monetově zahradě v Giverny

Častým motivem jsou lekníny na jeho zahradě (zahrada vypadala spíš jako park). Tato díla se začala více podobat abstraktním plochám – ztrácí se konkrétní námět, jsou to osvětlené – barevné plochy.

Nádraží Saint Lazare – byl fascinován oblaky páry z vlaků, na tomto místě namaloval mnoho obrazů.

Katedrála v Rouenu – namaloval několik verzí tohoto obrazu v různých světelných podmínkách a ročních obdobích.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu