Muzeum městské hromadné dopravy v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
Tramvaje v muzeu
Tramvaje v muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Vozovna Střešovice
Zakladatel Dopravní podnik hl. m. Prahy
Založeno 1993
Zaměření dopravní prostředky MHD a související expozice
Původní účel budovy tramvajová vozovna
Souřadnice
Oficiální webové stránky
Trolejbusový zastávkový sloupek, trolejová věž LIAZ-Schörling a hlídač expozice

Muzeum městské hromadné dopravy v Praze otevřel v květnu 1993 Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. ve vozovně Střešovice v souvislosti s ukončením jejího pravidelného provozu v roce 1992. Vozidla z muzejních sbírek jsou chráněna jako technické památky, rovněž sama vozovna byla koncem roku 1991 prohlášena za technickou památku.

Historie muzea[editovat | editovat zdroj]

K prvním tradicím využití historických vozidel patřily tzv. jubilejní jízdy. Již 28. září 1925 se konala slavnostní jízda dvou otevřených vozů koňky a několika různých elektrických tramvají i zcela nových autobusů u příležitosti 50. výročí zahájení provozu pražské koňky, v trase její nejstarší trasy. 18. září 1947 se konala jubilejní jízda u příležitosti 50. výročí založení městského dopravního podniku. Roku 1956 byl historický vůz koňky i moderní vozidla vystaveny v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Bubenči v rámci I. celostátní výstavy místního hospodářství. V létě 1962 se konala náborově pojatá jízda u příležitosti 30. výročí vozovny Vokovice, 18. listopadu 1962 jel konvoj z Parku kultury k Andělu na počest 110. výročí historie podniku Tatra n. p., nástupce někdejší Ringhofferovy továrny.

V roce 1964 byla sbírka historických vozidel soustředěna na 4. a 5. kolej do vozovny Pankrác a později ve vozovně Vokovice a uvažovalo se o zřízení muzea, pro jeho umístění padaly návrhy na vozovny Střešovice, Švábky, Karlín, Orionka, Valentinka či Košíře. 12. září 1965 se konala další, dosud největší jubilejní jízda, z náměstí I. P. Pavlova do Parku kultury, s 20 vozy sestavenými do 13 vlaků a dvěma doprovodnými nekolejovými vozidly. Od roku 1969 se uvažovalo o tom, že by pro stálou expozici byly využity 25.–30. kolej vozovny Vokovice, které dosud sloužily jako lakovna a uvolnily se přestěhováním této činnosti do nových ústředních dílen v Hostivaři. Uvažovalo se o tom, že by muzeum mělo vlastní vchod přímo z ulice. V roce 1969 a na jaře 1971 se do vokovické vozovny přestěhovala vozidla z Pankráce. Na dvoře vozovny se konaly jednou až dvakrát ročně výstavy vozidel. 28. září 1975 se opět konala jubilejní jízda, v trase Radlická – Park kultury. V průvodu 15. září 1985 z Mánesova mostu přes Lazarskou k Parku kultury se poprvé představily i nákladní a pracovní vozy. V roce 1987 konala vozovna Pankrác akci k 60. výročí a roku 1988 vozovna Strašnice k 80. výročí, vozovna Střešovice uspořádala v roce 1989 na dvoře výstavku k 80. výročí a roku 1991 se konala jízda u příležitosti Všeobecné československé výstavy. V letech 1991–1992 se konalo celkem 24 výstav na dvoře vokovické vozovny, naposledy 30. a 31. května 1992. V té době bylo 44 historických vozidel deponováno na 1.–6. koleji.

Dne 26. srpna 1992 vydalo vedení odštěpného závodu Elektrické dráhy pokyn s názvem „Změna poslání a organizační struktury dopravní provozovny Střešovice“. Od 1. září 1992 přestaly být z vozovny vypravovány vlaky na běžné linky, bylo zde vytvořeno středisko smluvních jízd a postupně sem byly soustředěny sbírky z Vokovic. 14. května 1993 zde bylo slavnostně otevřeno Muzeum MHD. Jubilejní jízdy 23. září 1995 a 18. září 2005 se děly již pod patronací muzea.

Uspořádání a provoz[editovat | editovat zdroj]

Muzeum je přístupné pouze o sobotách a nedělích v letní sezoně (cca duben až listopad), výjimečně či na vyžádání i jindy. Volně přístupný je dvůr vozovny a občerstvení, které se nachází v objektu bývalé výpravny u vrátnice. V kolejovém oblouku u horních vrat vozovny je na dvoře vyznačena výstupní i nástupní zastávka historické tramvajové linky č. 91, která jezdí pouze o sobotách a nedělích v letní sezóně.

Výstavní prostory s placením lidového vstupného (v roce 2010 činí od 35 do 16 Kč) se nacházejí na 10 kolejích v západních dvou lodích vozovny, vstup je vraty nejzápadnější koleje a pokladna je umístěna hned za vraty. V objektu jsou vystaveny historické tramvaje, autobusy i trolejbusy i další stálé výstavy. Východní dvě lodě, rovněž s deseti kolejemi, slouží jako depozitář a dílny pro exponáty, které jsou rozpracované nebo se do expozice nevešly, je zde i jeden vagon metra typu Ečs na samostatné podbetonované koleji. Ve východních, veřejnosti nepřístupných lodích se nacházejí také vozidla, která jsou používána pro smluvní jízdy a pro provoz historické tramvajové linky č. 91, a provádí se zde operativní servis vozidel z běžných linek.

Při dnech otevřených dveří a jiných příležitostech bývá vstup do muzea zdarma a na dvoře vozovny bývá expozice moderních vozidel nebo i vybraných historických exponátů, které nejsou součástí stálé expozice.

Zaměstnanci Dopravního podniku hl. m. Prahy, jejich rodinní příslušníci, důchodci DP, držitelé senior pasů a děti do 6 let mají vstup do muzea zdarma.

Sbírky muzea[editovat | editovat zdroj]

Soubor historických vozidel byl prohlášen za památku poprvé v roce 1975. Poté 21. července 1998 byl soubor 50 historických vozidel a 34 dalších sbírkových předmětů opět prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Sbírka muzea obsahuje přibližně 50 vozidel, přičemž jednoznačně převažují tramvaje, součástí expozice je však i několik autobusů, trolejbusů a servisních vozidel. Jsou zde vystaveny i modely některých vozidel, která se do dnešních dob nedochovala, mezi nimi i model vlaku metra typu Tatra R1, který nikdy nebyl reálně nasazen. Ne všechna sbírková vozidla jsou aktuálně vystavená ve veřejně přístupné části muzea – část z nich se nachází v té části vozovny, která slouží jako depozitář. Některé exponáty jsou zapůjčené od jiných institucí, například modely vozidel od Muzea hlavního města Prahy.

Tramvajové vozy[editovat | editovat zdroj]

Vůz koňské tramvaje vystavený v expozici Muzea MHD (od té doby byl exponát doplněn o pár vycpaných koní)
Elektrické tramvaje Ringhoffer
Pokladna pro samoobslužné placení v tramvají
Tramvaj Tatra T1
  • 90, vůz koněspřežné tramvaje, výrobce Ringhoffer, 1886
  • 88, elektrický obousměrný motorový osobní vůz, výrobce Righoffer + Křižík, 1900
  • 109, elektrický obousměrný motorový osobní vůz, výrobce Righoffer + Křižík, 1901
  • 200, elektrický obousměrný motorový salonní vůz, výrobce Righoffer + Křižík, 1900
  • 275, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „dvoustovák“, výrobce Righoffer + Křižík, 1908
  • 297, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „dvoustovák“, výrobce Righoffer + Křižík, 1909
  • 357, elektrický obousměrný motorový osobní vůz, výrobce Ringhofferovy závody + Elektrotechnická a. s. + Kolben, 1915
  • 444, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „štyrstovák“, výrobce Ringhofferovy závody + Křižíkovy závody, 1923
  • 500, vyhlídkový (otevřený) elektrický obousměrný motorový osobní vůz, výrobce Righofferovy závody + Křižík, 1913
  • 2222, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „dvoutisícovák“, výrobce Ringhofferovy závody + ČKD, 1930
  • 2239, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „dvoutisícovák“, výrobce Ringhofferovy závody + ČKD, 1930
  • 2294, elektrický obousměrný motorový osobní vůz „dvoutisícovák“, výrobce Ringhofferovy závody + ČKD + Škodovy závody, 1932
  • 3063, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz „ponorka“, výrobce Ringhoffer-Tatra + Škodovy závody (+ ČKD-Praga), 1942
  • 3083, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz „mevro“, výrobce Tatra + ČKD-Praha, 1948
  • 5001, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz T1, výrobce Tatra + ČKD Stalingrad, 1951
  • 6002, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz T2, výrobce Vagonka Tatra Smíchov + ČKD Stalingrad, 1955
  • 6149, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz T3, výrobce Vagónka Tatra Smíchov + ČKD, 1962
  • 6340, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz T3, výrobce Vagónka Tatra Smíchov + ČKD, 1964, provozní stav z 80. let, vystaven od roku 2013[1]
  • 8084, elektrický jednosměrný motorový osobní vůz T3M, výrobce Vagónka Tatra Smíchov + ČKD, 1976, původní evidenční číslo 6986, přestavený na T3M v roce 1981 (v depozitáři)
  • 9048, elektrický obousměrný motorový osobní vůz KT8D5, výrobce Vagónka Tatra Smíchov + ČKD, 1990[2]
  • 526, otevřený vlečný osobní vůz „ofeňák“, výrobce Ringhoffer, 1896
  • 608, vlečný osobní vůz „velkej (dlouhej) vamberák“, výrobce Ringhoffer, 1908
  • 624, vlečný osobní vůz „malej vamberák (vajíčko)“, výrobce Ringhoffer, 1909
  • 638, vlečný osobní vůz „malej vamberák (vajíčko)“, výrobce Ringhoffer, 1909
  • 728, vlečný osobní vůz „malej (krátkej) vamberák“, výrobce Ringhofferovy závody, 1920
  • 999, vlečný osobní vůz „plecháč“, výrobce Ringhofferovy závody, 1926
  • 1111, vlečný osobní vůz „plecháč“, výrobce Ringhofferovy závody, 1928
  • 1219, vlečný osobní vůz „plecháč - kolíňák“, výrobce Továrna na vozy a. s. Kolín, 1931
  • 1314, vlečný osobní vůz „krasin“ či „stodola“, výrobce Ringhofferovy závody, 1931
  • 1523, vlečný osobní vůz „krasin“, výrobce Závody Ringhoffer-Tatra, 1942
  • 1580, vlečný osobní vůz „krasin“, výrobce Závody Ringhoffer-Tatra, 1946
  • 1583, vlečný jednosměrný osobní vůz „rychlík“, výrobce Ústřední dílny DP Rustonka, 1964
  • 4053 nákladní elektrický motorový vůz „lóra“, Righofferovy závody + Křižík, 1917
  • 4072 tramvajová elektrická lokomotiva, Ústřední dílny DP – Rustonka, 1952
  • 4092, elektrický motorový vůz na broušení kolejnic, Schörling Wagonbau Hannover, 1966
  • 4525, vlečný otevřený nákladní vůz „lóra – uhelka“, Ringhofferovy závody, 1917
  • 4532, vlečný samovýklopný otevřený nákladní vůz Ochsner – „lóra“, Ringhofferovy závody, 1926
  • 5001, vlečný plošinový nákladní vůz „lóra“, Ringhoffer, 1898–1899
  • 5007, vlečný otevřený nákladní vůz „lóra“, Ústřední dílny DP – Centrála Holešovice, 1909
  • 5034, pojízdná prodejna jízdenek (přestavěno z letního vozu koňky), Ústřední dílny DP – Rustonka, 1928
  • 5101, pojízdná měnírna, Ringhofferovy závody + ČKD, 1930
  • oplenové vozíky na kolejnice, Ústřední dílny DP – Rustonka, 1917–1946
  • akumulátorový vozík pro posun, ČKD + Ústřední dílny EP (Rustonka), 1934
  • vozík vrchní stavby (nekolejový přívěs k tramvaji), výrobce neznámý + Ústřední dílny EP Rustonka, cca 1925–1935
  • 2504, nýtovaná nádrž na vodu z kropicího elektrického motorového vozu, Ústřední dílny EP Rustonka, 1922
  • SZ 1, strojní zatlačovačka, Dopravní podniky hlavního města Prahy, 1974

Tramvajové vozy v muzeu, které nejsou součástí sbírky chráněných technických památek:

  • 4213 a 4217, služební elektrické motorové vozy. Původem motorové vozy z řady 348–358 z roku 1915, později sloužily jako sněžné pluhy.
  • 4537, někdejší vlečný vůz sloužící jako pojízdná prodejna jízdenek, slouží jako dočasná kancelář muzea
  • 6003, 6005, 6006 pomocné vozíky
  • 6418, 6339, 6410 (již zlikvidován), 6336, vyřazené vozy Tatra T3, které sloužily po odstrojení interiéru a instalaci regálů jako sklady
  • 3062, elektrický motorový vůz „ponorka“ „Kroužku městské dopravy“ z roku 1942
  • 240, elektrický motorový vůz „Kroužku městské dopravy“ z roku 1908
  • 723, vlečný vůz „vamberák“ z roku 1920

Trolejbusy[editovat | editovat zdroj]

Trolejbus Škoda 8Tr
  • 303, trolejbus Praga TOT „pračka“, Praga + ČKD Elektrotechnika, 1936
  • 431, trolejbus Tatra T 400/III, Tatra Kopřivnice + ČKD Stalingrad + Tatra Praha, 1953–1954
  • 494, trolejbus Škoda 8 Tr, Škoda Plzeň, 1959

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Mechanický označovač jízdenek
  • 52, autobus Škoda 506 N, Akciová společnost dř. Škodovy závody Plzeň + Továrna na karosérie Uhlík Praha, 1929
  • 206, autobus Škoda 706 RO, Závod Avia J. Dimitrova + Karosa, 1951
  • 4881, autobus Škoda 706 RTO, Liaz + JSZ Jelcz, 1973
  • 7135, autobus Škoda ŠM 11, Karosa, 1981
  • 3709, autobus Karosa B 731, Karosa, 1985
  • 4382, kloubový autobus Ikarus 280, Ikarus, 1988

Vozidla metra[editovat | editovat zdroj]

  • 1009, vůz metra Ečs, Mytiščinský strojírenský závod, 1973 (v depozitáři, není vystaven)
  • T212.1614 (T4, 703.614-8), dieselová lokomotiva metra, Turčianske strojárne Martin, 1977 (v depozitáři)
  • 2374, čelní vůz metra 81-71, Mytiščinský strojírenský závod, 1988 (v depozitáři)

Montážní vozy pro opravy troleje[editovat | editovat zdroj]

Montážní trolejová věž Praga
  • 7, montážní trolejová věž Praga, Automobilové závody Klementa Gottwalda + ústřední dílny EP Rustonka, 1948
  • 92, montážní trolejová věž Schörling – Mercedes, Daimler Benz + Schörling-Hannover Wagonbau, 1966
  • 6-0220, montážní trolejová věž Schörling – Škoda 706 RT, výrobce Liaz Mnichovo Hradiště + Schörling-Hannover Wagonbau, 1968–1969

Stálá výstava Od koňky k metru[editovat | editovat zdroj]

  • modely vozidel – kolem 15 modelů v měřítku 1:20, jedna tramvajová souprava v měřítku 1:10
  • model letenské stráně (koňka, lanovka, Křižíkova elektrická dráha, Letenský zámeček, most)
  • kontroléry
  • staniční sloupky a značení
  • součásti lanové dráhy na Petřín
  • průvodčí (vč. figuriny)
  • pochůzkář po trati (vč. figuriny)
  • výhybkářské budky
  • dobové vybavení vozovny (dřevěné zaměstnanecké skříňky, skříňka na hasičské náčiní, vodovodní kohoutek s výlevkou)
  • zařízení pro odběr proudu z troleje

Stálá výstava Trakční vedení pražských tramvají a trolejbusů[editovat | editovat zdroj]

  • součásti trolejového vedení, zavěšení, napájení apod.
  • sloupy, hlavice sloupů, signalizace, ukazatele přestavníků výhybek
  • montážní vozy tažené koňmi (model 1:10, originální součásti)
  • mazání troleje

Stálá výstava Vrchní stavba[editovat | editovat zdroj]

  • kolejnice koňky
  • ruční řezání kolejnic
  • vzorník vítkovických kolejnic
  • obsah vozíku vrchní stavby, měření rozchodu kolejí
  • pluhy na sníh

Stálá výstava Historie pražského metra[editovat | editovat zdroj]

  • model depa Kačerov
  • model vozů metra z ČKD (1:15)
  • pražec s napájecí kolejnicí
  • vzorky upínání kolejnic k pražcům

Jiné exponáty[editovat | editovat zdroj]

  • prodejní automat jízdenek Merona
  • mechanické označovače jízdenek (instalovány v autobusech ev. č. 7135, 3709 a 4382)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Od soboty 30. března se opět otevře Muzeum MHD v pražských Střešovicích, BUSportál.cz, 28. 3. 2013
  2. Muzeum MHD ve Střešovicích slaví 20. výročí, BUSportál.cz, 28. 5. 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Muzeum MHD (Prague) ve Wikimedia Commons