Židovské muzeum v Praze
Židovské muzeum v Praze vzniklo roku 1906. Jeho účelem bylo zdokumentovat historii, tradice a zvyky židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě, a to především kvůli právě probíhající asanaci pražského židovského ghetta, a tudíž jeho nevyhnutelnému a nenávratnému zániku. S návštěvností přesahující 550 000 návštěvníků ročně jde o nejnavštěvovanější muzeum v České republice.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Pražské židovské muzeum vzniklo roku 1906 jako součást euroamerického proudu muzealizace židovstva. V Praze k tomu navíc přistupovala snaha zdokumentovat židovskou historii po asanaci Josefova. Ve 20. letech se muzeum těšilo poměrně vysoké návštěvnosti, v důsledku hospodářské krize ovšem zájem o jeho expozice opadl.[2]
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava nacisté donutili Židovskou náboženskou obec v Praze, jíž židovské muzeum patřilo, vykonávat rozkazy Ústředny pro židovské vystěhovalectví (později přejmenována na Ústřední úřad pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě).[3] Židovské muzeum v Praze se přejmenovalo na Ústřední židovské muzeum a 3. srpna 1942 začalo systematicky shromažďovat movité památky zrušených židovských náboženských obcí nacházejících se v celém protektorátu. Zatímco židovští pracovníci muzea byli motivováni snahou zachránit židovský majetek, aby pak po válce mohl být navrácen obcím zpět, z pohledu nacistů měli židovští pracovníci ulehčit práci jejich orgánům. Mezi lety 1941–1945 tak počet muzejních předmětů stoupl z několika tisíc na 200 000.[4]
Po válce obnovilo Židovské muzeum v Praze svou činnost již 13. května 1945 pod správou Rady židovských náboženských obcí a vedením Hany Volavkové. 26. června 1946 se pak uskutečnila první poválečná výstava muzea.[5]
4. dubna 1950 bylo muzeum zestátněno a přejmenováno na Státní židovské muzeum. Za normalizace znemožňovala akce StB Pavouk Židům přístup k informacím ve Státním židovském muzeu.[6]
Roku 1994 byla budova navrácena Židovské obci v Praze a část sbírek Federaci židovských obcí ČR. Bylo založeno zájmové sdružení právnických osob Židovské muzeum v Praze a jeho členy se staly Federace židovských obcí ČR a Ministerstvo kultury České republiky, které do sdružení vložily své sbírky.[7] Jeho ředitelem se stal Leo Pavlát.
Současnost [editovat]
Ve sbírkách muzea se nacházejí židovské církevní objekty, náboženské předměty, rukopisy, staré spisy, synagogální textilie a další věci. Většina těchto exemplářů pochází z pozůstalosti rodin, které byly vyvražděny během holokaustu.
Židovské muzeum v současnosti spravuje 5 synagog: Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Španělskou synagogu, Klausovou synagogu a Obřadní síň pohřebního bratrstva, Starý židovský hřbitov a Židovský archiv sídlící ve Smíchovské synagoze. Muzeum také spravuje Starý židovský hřbitov a Židovský hřbitov na Žižkově.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Statistika kultury 2010 I. díl • Kulturní dědictví (muzea, galerie a památkové objekty)
- ↑ RUPNOW, Dirk. „Ústřední židovské muzeum“ v Praze 1942–1945. Terezínské studie a dokumenty. 2000, s. 279.
- ↑ KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha : Maxdorf & Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. s. 10–14.
- ↑ Rupnow (2000), s. 280–282.
- ↑ Rupnow (2000), s. 287.
- ↑ Václav Žák: Rozhovor Listů s Radkem Schovánkem, Listy č. 2/2001, URL: http://www.blisty.cz/files/isarc/0104/20010424f.html
- ↑ Zakladatelská smlouva Židovského muzea v Praze
