Klausová synagoga
| Klausová synagoga | |
|---|---|
Synagoga od východu |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| obec | Praha |
| zeměpisné souřadnice | 50° 5′ 23″ s. š., 14° 25′ 2″ v. d. |
| Základní informace | |
| náboženství | judaismus |
| užívání | Součást Židovského muzea |
| Architektonický popis | |
| stavební sloh | baroko, rokoko |
| výstavba | 1689–1694 |
| Specifikace | |
| Odkazy | |
| adresa | U Starého hřbitova, Staré Město, Praha |
| oficiální web | Židovské muzeum v Praze |
 multimediální obsah na Commons |
|
Klausová synagoga, se nachází u vstupu na Starý židovský hřbitov v Praze Josefově. Jedná se o barokní budovu vystavěnou v letech 1689–94 na místě původní renesanční synagogy zničené roku 1689 požárem. Za jejím založením stál právě tehdejší představený původní synagogy Šalamoun Chališ Kohen. Název „Klausová synagoga“ pochází z německého slova Klaus, které je přepisem latinského slova claustrum, což znamená „malou budovu“. Původně zde totiž byly tři menší stavby, jejichž výstavbu financoval primas židovského ghetta a dvorní Žid Rudolfa II. Mordechaj Maisel roku 1573. Jedna sloužila jako vlastní synagoga, ve druhé byla škola Talmudu (ješiva), vedená mj. Maharalem a ve třetí byla budova pohřebního bratrstva zvaného Chevra kadiša. Dnešní podoba pochází z poslední velké rekonstrukce z 80. let 19. století. V synagoze je v současnosti umístěna stálá expozice Židovského muzea „Židovské zvyky a tradice“.
Obsah |
Popis [editovat]
Založena roku 1689 na místě původní synagogy z roku 1564. Nad vchodem do synagogy je hebrejský nápis זה השער ליי צדיקים יבאו בו (Toto je brána k Hospodinu, spravedliví skrze ni vcházejí). Na východní stěně je dochován barokní aron ha-kodeš, postaven r. 1689 za přispění Samuela Oppenheima. Původně uprostřed stávala čtvercová bima a sedadla po obvodu hlavní místnosti. Synagoga zaujímala zvláštní postavení - byla největší stavbou pražského ghetta a také synagogou pohřebního bratrstva.
Synagoga je patrová, horní galerie byla používána jako ženská loď. V letech 1883–84 došlo k velké rekonstrukci a přestavbě, kdy hlavní loď byla prodloužena západním směrem. Uvnitř byla udělána štuková výzdoba, vně pak oprava fasád. Z této doby pochází i barevné vitráže v oknech. K menším rekonsturkcím došlo v letech 1960, 1979, 1982 a 1983, kdy byl zrekonstruován aron ha-kodeš. V roce 1984 zde Státní židovské muzeum instalovalo stálou „expozici starých hebrejských tisků a rukopisů“. Po ustanovení Židovského muzea v Praze v roce 1994 zde byla instalována expozice „Židovské zvyky a tradice“. V ženské galerii jsou exponáty týkající se událostí v životním cyklu, v hlavním sále pak expozice týkající se svátků a zvyků s nimi souvisejících.
Rabíni [editovat]
Nejdůležitějšími rabíny působícími v této synagoze byli Baruch Jeiteles, Eleazer Fleckeles, Samuel Kauder a Efraim Teweles.
Bibliografie [editovat]
- FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno : Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
- TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy: Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha : Končel, 1932. Dostupné online.
