Jeruzalémská synagoga
| Jeruzalémská synagoga | |
|---|---|
Pohled na průčelí Jeruzalémské synagogy |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| obec | Praha |
| zeměpisné souřadnice | 50° 5′ 5″ s. š., 14° 25′ 55″ v. d. |
| Základní informace | |
| náboženství | judaismus |
| ritus | ortodoxní judaismus |
| dnešní židovská obec | ŽNO Praha |
| datum posvěcení | 16. září 1906 |
| užívání | činná synagoga, bohoslužby |
| Architektonický popis | |
| stavební sloh | maurský sloh |
| výstavba | 1904–1906 |
| Specifikace | |
| kapacita | 850 míst |
| Odkazy | |
| adresa | Jeruzalémská 7, Praha |
| oficiální web | www.synagogue.cz/Jerusalem |
 multimediální obsah na Commons |
|
Jeruzalémská synagoga, též Jubilejní synagoga, je největší a nejmladší synagoga v Praze. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě a byla postavena v letech 1905 až 1906 v maurském a secesním slohu, jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny během asanace pražského židovského ghetta.[1]
Obsah |
Název [editovat]
Pro synagogu se používají dva názvy, a to Jubilejní a Jeruzalémská. První a zároveň původní označení, Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I., budova získala na počest 50. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn. Druhý název, který se ujal více, vychází z názvu ulice, v níž se synagoga nachází.[2] V minulosti se též používal název Velká synagoga.[3]
Historie [editovat]
.jpg)
Po rozhodnutí o asanaci židovského ghetta vznikl v roce 1898 Spolek pro vybudování nového chrámu, neboť bylo třeba postavit novou synagogu, jako náhradu ze Cikánovu, Veledvorskou a Novou synagogu, které měly být zbourány. V roce 1899 zakoupil Spolek starý dům v Jeruzalémské ulici na Novém Městě, jakožto pozemek pro novou stavbu. První projekt na stavbu v novorománském duchu byl předložen ještě tentýž rok architektem Aloisem Richterem, druhý návrh od stavitele Josefa Linharta, v novogotickém slohu, roku 1901 a konečně v roce 1903 předložil zkušený vídeňský architekt mnoha synagog v Rakousko-Uhersku, Wilhelm Stiassny, návrh v maurském slohu, který byl roku následujícího schválen a tak se mohlo započít se stavbou.
K jedné z nejkurióznějších překážek ve výstavbě synagogy patří námitka vznesená nedalekým sborem kostela Sv. Jindřicha, že „zpěv ze synagogy bude rušit o nedělích křesťanské věřící“. Stavba byla na náklady Spolku zbudována stavitelem Aloisem Richterem mezi 26. červnem 1905 a 16. zářím 1906, kdy byla na svátek Simchat Tóra slavnostně zasvěcena. O rok později přešla z majetku Spolku na pražskou židovskou obec.[3]
Do začátku druhé světové války sloužila Jeruzalémská k bohoslužbám neologického charakteru. Za okupace soužila jako skladiště konfiskovaného židovského majetku a bezprostředně po válce byla její činnost obnovena. Bohoslužby se zde pravidelně konají dodnes.
V rámci nedávné rekonstrukce byla objevena a obnovena původní výzdoba, sestávající z bohatě malovaných ornamentů ve stylu vídeňské secese. Jedná se o jedinou dochovanou synagogu s touto výzdobou na světě.[3]
Popis objektu [editovat]
Synagoga je příkladem secesní stylizace tzv. maurského slohu.[4] Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: זה השער ליי צדיקים יבאו בו, což znamená „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví“ (Žalm 118:20).[5] Štít průčelí vrcholí mramorovými deskami Desatera a dvěma věžičkami. Střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: הלוא אב אחד לכלנו הלוא אל אחד בראנו, což je v češtině „Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ (Malachiáš 2:10).[6][3]
Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rozdělen dvěma řadami sedmi islámských oblouků, nesoucích ženskou galerii. Předprseň galerie je zdobena biblickými citáty v hebrejštině. Nalevo od vstupu v hlavní lodi je umístěna nápisová deska, která sem byla přenesena z Cikánovy synagogy. Přízemí hlavní lodi i galerie jsou osvětleny velkými okny s vitrážemi. Bylo otázkou cti věnovat Spolku finanční dar, proto i některá okna mají nápisy v němčině či češtině, že byla věnována tou či onou rodinou. Vysoký svatostánek (aron ha-kodeš) je ozdoben reliéfem vinného keře a deskami Desatera.
Na západní empoře jsou umístěny rozměrné varhany a interiér doplňují četné tepané lustry.
Kromě hlavního vchodu se do synagogy vchází bočním vchodem, který vede na schodiště k ženské galerii. Tam se také nachází vstup do malé modlitebny, ve které se dnes konají bohoslužby. Dnes se v synagoze konají bohoslužby v orodoxním ritu.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. s. 133.
- ↑ VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. s. 19-20.
- ↑ a b c d Jubilejní synagoga [online]. Atlas Česka.cz, [cit. 2012-04-08]. Dostupné online.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. s. 323.
- ↑ Ž 118, 20 (Kral, ČEP)
- ↑ Mal 2, 10 (Kral, ČEP)
Literatura [editovat]
- CHRASTILOVÁ, Jiřina; PROKOP, Ivan. Devět židovských cest. Praha : Paseka, 2008. 400 s. ISBN 978-80-7185-905-5.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno : Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
