Bartholomeus Spranger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bartholomeus Spranger
Autoportrét z 80. let 16. století
Autoportrét z 80. let 16. století
Narození 21. března 1546
Antverpy
Úmrtí srpen 1611
Praha
Národnost vlámská
Povolání malíř
Hnutí manýrismus (renesance)
Významná díla Epitaf zlatníka Müllera, kolem 1592
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bartholomeus Spranger van den Schilde[p 1] (21. března 1546, Antverpy — srpen 1611, Praha) byl vlámský manýristický malíř, kreslíř a rytec, který se stal malířem na císařském dvoře Rudolfa II.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V Antverpách pracoval s vlámskými krajináři: Cornelis van Dalem, Jan Mandijn a Frans Mostaert. Poté cestoval do Paříže a po Itálii. Po dobu osmi měsíců pracoval v Miláně a tři měsíce v Parmě.

Pracoval na nástěnných malbách v různých církvích. V Římě se stal, stejně jako El Greco, chráněnec Giulia Clovia. Papež Pius V. ho v roce 1570 jmenoval dvorním malířem. Poté byl povolán do Vídně římským císařem Maxmiliánem II., který ale zemřel krátce po Sprangerově příjezdu v roce 1576. Jeho nástupce Rudolf II. měl o Sprangerovy služby také zájem, a v roce 1581 jej jmenoval dvorním malířem a také komorníkem de chambre. V roce 1583 se Spranger společně s dvorem přestěhoval do Prahy a jakožto malíř si získal nemalý význam. Patřil, podobné jako Hans von Aachen, k velmi blízkému okruhu kolem panovníka. V Praze se oženil a posléze v roce 1611 zemřel krátce před tím, než byl Rudolf sesazen.

Práce[editovat | editovat zdroj]

Sprangerovy obrazy pro Rudolfa II. většinou zobrazují mytologické akty v různých složitých pózách, s určitým napojením na císařovy esoterické pozdně renesanční filosofické myšlenky. Jeho obrazy jsou nejvíce charakteristické pro závěrečnou fázi severního manýrismu. Zdaleka nejlepší kolekce je ve Vídni.

Spranger také pracoval jako sochař. Své znalosti sochařství získal ve spolupráci s vlámským sochařem Hans Montem, který také působil na pražském dvoře.

Aegidius Sadeler, který nějakou dobu žil v jeho domě v Praze, a Hendrik Goltzius, šířili Sprangerovu slávu po celé Evropě.

Ve Sprangerově díle jsou silně zastoupeny mytologické náměty s erotickým nádechem, které vytvářel pro panovníkovu osobní potěchu. Známý je jeho obraz jiného zaměření Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera, na kterém je zachycen ukřižovaný Kristus a rodina zlatníka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Šlechtický predikát van den Schilde získal Spranger od Rudolfa II. v roce 1588 a vychází z vlámského slova schilderen, líčit nebo vyprávět

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bartholomeus Spranger na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]