Julius Mařák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julius Mařák
Julius Mařák
Julius Mařák
Narození 29. března 1832
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. října 1899 (ve věku 67 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Některá data se získávají z datové položky.

Julius Eduard Mařák (29. března 1832 Litomyšl[1]8. října 1899 Praha) byl český malíř – krajinář, kreslíř a grafik druhé poloviny 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 185253 studoval na pražské akademii u profesora M. Haushofera, poté v letech 1853–55 v Mnichově u profesora L. Rottmanna. Od roku 1858 bydlel ve Vídni, po roce 1887 se přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Jeho žáky byli mj. Antonín Slavíček a Alois Kalvoda. Svým působením založil tzv. Mařákovu krajinářskou školu.

Byl strýcem operního pěvce Otakara Mařáka, houslisty Jana Mařáka a harfistky Jarmily Mařákové-Schulzové, manželky překladatele Ivana Schulze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Návrat z pastvy (1888)

Mařák se celý život věnoval krajinomalbě. Je také jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě Národního divadla v Praze, kam namaloval slavná místa českých dějin (Říp, Blaník, Vyšehrad atp.). Jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze.

Stylově se jeho dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. Mařák vytvořil stovky kresebných studií v plenéru. Jeho častým námětem byl intimní lesní interiér, který zachycoval romantickým, snivým způsobem. Mařákova barevnost se pohybuje především na škále zemitých hnědí, okrů a zelení, to vše plnoplasticky promodelované světlem a stínem. V pozdějších pracích se projevuje rozvolňování malířského rukopisu, které v mnohém předznamenává impresionistickou tvorbu jeho žáků.

Kresba mu však byla nejen přípravou k malbě, ale také finálním výtvarným projevem. Velké proslulosti dosáhl při práci s uhlem. Už v roce 1868 vytvořil pro pařížské a mnichovské nakladatelství Goupil & Kaeser uhlem kreslené cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby, které se po převodu kreseb grafikem E. Willmannem do podoby rytin staly ve své době evropsky proslulé. Podobný úspěch přinesl i cyklus Lesních samot, opět kreslený uhlem a Willmannem převedený do podoby ocelorytu. Z grafických technik ovládal Mařák techniku leptu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století vytvořil cyklus asi třiceti leptů intenzivně využívajících možnosti šerosvitného účinku, který tato technika nabízí. Mařákovy kresby a grafiky ještě silněji než jeho malby přesně a důsledně zachycují detaily krajiny a lesní vegetace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, Naděžda: Julius Mařák a jeho žáci, Národní galerie (katalog výstavy), Praha 1999

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]