Stanislav Lolek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Lolek
Narození10. listopadu 1873
Palonín, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. května 1936 (ve věku 62 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov v Mařaticích
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor a designér
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mařákovi žáci, zleva – Kalvoda, Langer, Sátra, Ullmann, Bubeníček, Lolek

Stanislav Lolek (10. listopadu 1873 Palonín[1]9. května 1936 Uherské Hradiště[2]) byl český malíř, grafik a ilustrátor, žák Julia Mařáka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z okolí Mohelnice. Narodil se v rodině učitele Jakuba Lolka a jeho ženy Anny, rozené Hlouškové.[1] Nejprve studoval lesnickou školu v Písku a v letech 1893–1895 pracoval jako lesník na velkostatku ve Lnářích. Zde kreslil mapy a doplňoval je svými ilustracemi.

Po třech letech svého zdejšího působení mu bylo doporučeno, aby šel studovat malířství na Akademii výtvarných umění do Prahy. Zde studoval v letech 1895–1901 u prof. Julia Mařáka a prof. Rudolfa von Ottenfelda. Absolvoval jarní a letní malířské exkurze na Okoři a v Lochovicích u Zdic. Dle vzpomínek Aloise Kalvody na jarním malířském pobytu v Lochovicích prof. Mařák bolestně snášel Lolkovu sytou barevnost a pravil: "Já vám ten cinggrün musím zkonfiscírovat." Na konci studia St. Lolek obdržel Hlávkovo absolventské cestovní stipendium, a to v letech 1901 a 1902. V následujících letech studoval v Mnichově, pravděpodobně v nově založené soukromé grafické škole u Heinricha Wolffa (1875-1940). Dle Prokopa Tomana studoval u prof. Neumanna a prof. Heinemanna (nedohledatelní).

V letech 1903 až 1907 nejčastěji maluje v jižních Čechách (např. Lnáře, Blatná a Mirovice). Rovněž cestuje na hony do Bukoviny a do Ruska. V roce 1906 má první soubornou výstavu v Mladé Boleslavi v nově vybudované Sokolně boleslavské. Příznivou, výstižnou a květnatou kritiku na jeho výstavu píše do Národní politiky (29. 12. 1906) Karel Domorázek-Mráz: "...všude vidíte a cítíte to hřejivé kouzlo koloristní, odvážně uchvacované s pevnou, osobitou jistotou, která už dnes zjevně vystupuje, rozlišujíc Lolka od druhých malířů-krajinářů." Zároveň však varuje před "sklonem k líbivosti, snad i neuvědomělou koncesí přílišnému lyrismu, v níž mohl by utonouti...".

Jeho tvorbu po formální stránce významně ovlivnila společná cesta do Francie, Belgie a Německa s Ant. Slavíčkem a Janem Minaříkem v r. 1907. Ant. Slavíčka a jeho choť v roce 1909 doprovází i do Dalmacie. Z těchto cest nejsou známy obrazy malované St. Lolkem. V následné domácí tvorbě se však autor přiklání k impresionismu a k osobité verzi pointilismu. Mezi lety 1907 a 1912 maluje zejména v okolí Telče a na severní Moravě v Lošticích. Po I. sv. válce většinu života strávil v Uherském Hradišti, kde v roce 1931 postavil vilu s ateliérem a v letech 1929–1935 vykonával funkci ředitele Slováckého muzea.

Celoživotně sledoval život zvířat. Byl vášnivý nimrod a vlastnil kolibu v revíru u Ružomberku, který měl pronajatý v letech 1921 až 1934.

V letech 1896–1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Následně byl zakládajícím a dlouholetým členem Sdružení výtvarných umělců moravských. Rovněž byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze, zřejmě od. r. 1907. Tyto spolky mu uspořádaly souborné výstavy v letech 1924 a 1934. Roku 1931 byl St. Lolek jmenován řádným členem České akademie výtvarných umění.

Zemřel 9. května 1936 v Uherském Hradišti a byl pohřben v rodinné hrobce na hlavním městském hřbitově v Mařaticích.[3]

V Praze, v Olomouci a v Zábřehu na Moravě jsou po Stanislavu Lolkovi pojmenovány ulice.[4][5][6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Maloval především krajinu, zvířata a pohledy do parků a zámeckých alejí s figurální stafáží. Jeho krajinářskou tvorbu charakterizovala dobová kritika jako impresionistickou a temperamentní.[7]

Stanislav Lolek v době studia na AVU Praze tvořil v duchu střední generace Mařákových žáků (např. Na Litavce pod Plešivcem, Na okraji lesa a Krajina před bouří, vše z r. 1897). Intimní náladová krajinomalba, či symbolistní tematika se odráží například v obrazech Pasoucí se ovce (1900), Jarní krajina (1901) a Smutek v lese (1906). Výrazný zlom v jeho tvorbě nastal po návštěvě Paříže v r. 1907. V impresionistickém duchu maloval např. obrazy Luhačovická alej (1907), V hostinské zahradě (1909) a Železárny vítkovické (1909). Neoimpresionistický dělený rukopis využíval ve svém nejlepším obraze Za humny (Podvečer) z r. 1912.

V pozdějším období se jeho tahy štětcem prodlužovaly a bývaly uspořádány do šikmo směřující šrafury ornamentálního vyznění, např. Krajina s Buchlovem, Senoseč (1923), Cikánské baráky (1925) a Pastva podvečer (1933). K pastózně pojaté pointilistické „skvrně“ se překvapivě vrátil v obraze Krajina s kravami z r. 1926, který je v majetku Varšavského národního muzea. K vrcholným dílům pozdního období patří Letní restaurace z r. 1927.

Stanislav Lolek byl ve své době nejznámějším malířem lesní zvěře, kterou jako vášnivý nimrod měl možnost pozorovat v jejím přirozeném prostředí. Mezi rané práce zřejmě patří obraz Losi, dynamiku zvířecího boje dobře reprezentuje Útočící jestřáb a impresionistické pojetí obrazy Liška a Bažant a koroptev.

Významná je jeho činnost ilustrátorská (např. Z pole a lesa, vydal Promberg v Olomouci, Kniha džunglí, nakladatelství Vilímek Praha, Lovecký deník, vlastní kniha z r. 1947). V roce 1920 na podkladě jeho kreseb spisovatel Rudolf Těsnohlídek začal v Lidových novinách zveřejňovat svoji bajku pro děti Liška Bystrouška, hudební skladatel Leoš Janáček pak podle tohoto literárního díla napsal hudbu a libreto ke své opeře Příhody lišky Bystroušky.[8]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze, např. obrazy Na pastvě (1903) a Za humny (1931)
  • Moravská galerie v Brně, např. obrazy Smutek v lese (1906) a Železárny vítkovické (1909)
  • Galerie výtvarného umění v Hodoníně, např. obrazy Trh v moravském městě (1899), Za humny (Podvečer) (1912), Krajina s ovcemi a Tůň v lese
  • Muzeum umění Olomouc, např. obrazy Krajina před bouří (1897), Luhačovická alej (1907) a Lesní krajina se srnkami
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, např. obrazy V hostinské zahradě (1909) a Lesní interiér
  • Galerie Středočeského kraje, obrazy Kaštanová alej v Mladé Boleslavi, Stromová alej a Louka
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě, např. obrazy Večerní krajina (1905) a Pohled na Uh. Hradiště a Alej v Luhačovicích (1923)

Významné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1906 – první souborná výstava, Mladá Boleslav
  • 1924 – výstavy k padesátinám, JUV v Praze a SVUM v Hodoníně
  • 1929 – výstava Julius Mařák a jeho škola, JUV v Praze
  • 1933 – výstava k šedesátinám, JUV v Praze
  • 1934 – výstava k šedesátinám, SVUM v Hodoníně
  • 1977 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně
  • 1999 – výstava Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze
  • 2016 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Uherské Hradiště
  3. Hroby a hrobky s uměleckými díly - sochař Jaroslav Krepčík, malíři Stanislav Lolek a Josef Schneiderka | iDobryDen. www.idobryden.cz [online]. [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  4. Praha-Kolovraty, Lolkova. Lolkova [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  5. Olomouc, Lolkova. Lolkova [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  6. Zábřeh na Moravě, Stanislava Lolka. Stanislava Lolka [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  7. Na sedmatřicáté výstavě.... Lumír. 24. 4. 1924, s. 220. Dostupné online. 
  8. Za liškou Bystrouškou se vypravte do Loštic. Zastavte se v její kavárně. Plzeň [online]. 2015-07-31 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Domorázek-Mráz, K.: Stanislav Lolek v Ml. Boleslavi. Národní politika, roč. 24, č. 357, s. 1-2, 29. 12. 1906.
  • Kalvoda, A.: Stanislav Lolek. Dílo, roč. 9, 1911, s. 253–260.
  • Šuman, V.: K Lolkově padesátce. Dílo, roč. 17, 1923–24, s. 31–32.
  • Lolek, S.: Lovecký deník. Praha: Společenská knihtiskárna 1947.
  • Pyšná, J.: Stanislav Lolek, výstava krajinářské tvorby. GVU v Hodoníně 1967.
  • Kosíková, J.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 1977.
  • Tunklová, I.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]