Svatý Jan pod Skalou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Jan pod Skalou
Sv. Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu

Sv. Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu

znak obce Svatý Jan pod Skalouvlajka obce Svatý Jan pod Skalouznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0202 531804
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Beroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,09 km²
počet obyvatel: 175 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 233 m
PSČ: 266 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Svatý Jan pod Skalou čp. 11, 26601 Beroun
starosta / starostka: Ing. Pavel Vokál
Oficiální web: http://www.svatyjan.cz
E-mail: svjan@nextra.cz
Svatý Jan pod Skalou na mapě
Svatý Jan pod Skalou
Red pog.png
Svatý Jan pod Skalou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Svatý Jan pod Skalou je obec ve Středočeském kraji, okrese Beroun, asi 30 km JZ od Prahy a necelých 5 km východně od Berouna. Leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras a společně s Karlštejnem a starodávným Tetínem patří mezi nejzajímavější turistické lokality okresu.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klášter Svatý Jan pod Skalou.

Poustevník Svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v pol. 11. století u jeskyně sv. Ivana založil dceřiný klášter.[1] Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.

Současné budovy jsou z let 1653-1661. V letech 1726-1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer.[2] Klášter byl zrušen roku 1785 a proměněn na zámek. Od roku 1925 zde byla škola, v letech 1953-1958 věznice, později pak škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V současnosti je v bývalém klášteře Svatojánská kolej, Vyšší odborná škola pedagogická a ekologické centrum Kavyl.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Svatý Jan pod Skalou (přísl. Sedlec, 596 obyvatel, katol. kostel, Učitelský ústav) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

biograf Pedagogium, obchod s dřívím, 4 hostince, mlýn, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, vápenka (Nestomické závody, Solvayový spolek pro chem. a hutní výrobu)

Pamětihodnosti obce[editovat | editovat zdroj]

Svatojánská skála při pohledu z ulice

Kostel Narození sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana. Raně barokní stavba z let 1657-1661 podle plánů C. Luraga s bohatou vnitřní výzdobou. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.

V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará, že to byl muž, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před sv. Ludmilou a sv. Václavem.

Nejkrásnější ve Svatém Janu je impozantní vápencová Svatojánská skalní stěna, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty na skálu, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Sv. Kříže z roku 1714.

V obci je hřbitov s kaplí postavenou v neogotickém slohu. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou nechal postavit v letech 1847 - 1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.

Svatým Janem protéká potok Loděnice, místně nazývaný Kačák, který na svém zbývajícím toku k ústí do Berounky proráží pod kopcem Třesina u nedaleké vesnice Hostim ukloněné souvrství devonských vápenců a vytváří působivou skalní stěnu. V nedaleké trampské osadě Fort Adamsonu vznikla populární píseň „Kačák hučí jak Mississippi“.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měla zastávku autobusová linka 384 Praha,Zličín - Beroun,Hostim (v pracovní dny 7 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech III. Praha: Academia 1980, str. 475-478.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Všeobecná encyklopedie UNIVERSUM, Odeon Praha, 2002
  2. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 476.
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1636. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]