Svatá (okres Beroun)
| Svatá | |
|---|---|
Vila JUDr. Josefa Scheinera |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0202 531791 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Beroun (CZ0202) |
| obec s rozšířenou působností: | Beroun |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 5,5 km² |
| počet obyvatel: | 381 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 56′ 17″ s. š., 13° 57′ 32″ v. d. |
| nadmořská výška: | 460 m |
| PSČ: | 267 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Svatá 48 26751 Zdice |
| starosta / starostka: | Mgr. Alexandra Pavlišová |
| Oficiální web: http://www.obecsvata.cz/ E-mail: svata@svata.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Svatá se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 10 km západně od Berouna. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 381 obyvatel.
Hlavní část vesnice se rozkládá kolem skalnatého kopce nazývaného Svatská skála či Obecná skála, z jehož vrcholku (481 m n. m.) je rozhled do všech stran, zejména na do údolí Litavky, na Hudlice a na okolní lesy a kopce. Seskupení zástavby na východě u silnice na Trubín je označováno pomístním názvem Pod horou. Severozápadně od Obecné skály sahá výběžek zástavby ke Svatské Hájovně a Škrobinám; v této oblasti se nachází i svatské fotbalové hřiště. Nejzápadnější část zástavby nese název Král podle hájovny, v níž se roku 1860 spřátelili Jindřich Fügner s Miroslavem Tyršem a zrodila se zde myšlenka organizace Sokol. Na jihozápadě patří ke katastru obce rozsáhlý Vraní les, jemuž dominuje přírodní památka - skalnatý hřeben Vraní skála (536 m n. m.), a další polesí. Hranici s katastrem Hudlic tvoří v lesní oblasti silnice II/236, hranici s obcí Broumy Hředelská cesta (tyto dvě hranice na sebe navazují na křižovatce Zelený kříž), na jihozápadě s katastrem Svaté sousedí Hředle u Zdic, na jihovýchodě Černín (část Zdic), na východě Trubín a Trubská, na severu a severozápadě Hudlice.
V roce 1950 byla osada Svatá 1. díl připojena z obce Černín a sloučena s osadou Svatá 2. díl.[1]
Vesnicí prochází silnice II/236 ze Zdic do Roztok u Křivoklátu, ze které ve Svaté odbočuje silnice k západu do Trubína a Králova Dvora. Autobusová doprava je přes Svatou vedena ve směru Králův Dvůr – Kublov – Broumy. Severozápadním směrem prochází vsí modře značená turistická trasa ze Zdic do Hudlic.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1553.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932 [editovat]
V obci Svatá II. díl (425 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
2 hostince, krejčí, pila, řezník, tesařský mistr, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obcí vede silnice 236 Zdice - Křivoklát - Lány - Slaný.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je odbočná železniční stanice Zdice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 170 Praha - Beroun - Plzeň - Cheb a na trati 200 Zdice - Protivín.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obci měla zastávku autobusová linka Beroun-Skryje (v pracovní dny 7 spojů, o víkendu 3 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
Reference [editovat]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1634. (česky a německy)
