Lanškroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lanškroun
Radnice

Radnice

znak obce Lanškrounvlajka obce Lanškrounznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0534 580511
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Lanškroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 20,64 km²
počet obyvatel: 10 124 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 373 m
PSČ: 563 01
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Lanškroun, Nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun
starosta / starostka: Mgr. Stanislava Švarcová
Oficiální web: http://www.lanskroun.eu
E-mail: posta@lanskroun.eu

Lanškroun
Red pog.png
Lanškroun
Lanškroun, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Lanškroun (německy Landskron) leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko zemské hranice s Moravou. Žije v něm kolem 10 tisíc obyvatel. Je zasazen v širokém údolí Moravské Sázavy, rámovaném lesnatou vrchovinou. U města se nachází soustava rybníků, sloužících dnes k rekreaci a sportovnímu vyžití.

Město má pravidelné středověké založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renesanční radnice z let 15811582. K dalším významným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, děkanský kostel sv. Václava, barokní kostel sv. Anny, empírový kostel sv. Maří Magdaleny, mariánský sloup z roku 1684, barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piano a mnohé další. V nově zrekonstruované části místního zámku se nachází městské muzeum se stálou expozicí o historii města.

Dnešní Lanškroun je městem s rozvinutou podnikatelskou činností (zejména v oblasti elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu) i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s téměř 23 000 obyvateli: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov (okres Ústí nad Orlicí), Petrovice (okres Ústí nad Orlicí), Rudoltice, Sázava (okres Ústí nad Orlicí), Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek.

Lanškroun leží na silnici I/43 (BrnoSvitavyPolsko). Končí zde krátká železniční trať z Rudoltic; většina osobních vlaků je vedena do České Třebové, kde je návaznost na dálkovou dopravu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánský klášter, který byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od r. 1622).

V době třicetileté války bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku 1683 je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marciho (1595-1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem.[2]

Starostové (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lanškrouně.
Zámek v Lanškrouně, původně gotický klášter

Části města[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

rok 1910 1920 1930 1937 1940 1942 1944 1945 1948 1965 1980 1990 1994 1998 2002 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet obyvatel 6253 6351 6425 6678 5420 4102 4134 4200 4520 6980 7410 8100 8956 9125 9852 9769 9847 9690 9716 10360 10317 10242 10159 10117 10124

Významné osobnosti a rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Město Lanškroun: Základní informace o městě Lanškroun [online]. [cit. 2011-01-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]