Bruntál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městu. O zámku pojednává článek Bruntál (zámek).
Bruntál
Historické náměstí v Bruntále

Historické náměstí v Bruntále

znak obce Bruntálvlajka obce Bruntálznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0801 597180
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Bruntál
pověřená obec:
historická země: Slezsko + Morava
katastrální výměra: 29,34 km²
počet obyvatel: 16 925 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 547 m
PSČ: 792 01
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Bruntál
Nádražní 20
792 01 Bruntál
starosta / starostka: Ing. Petr Rys, MBA
Oficiální web: http://www.mubruntal.cz
E-mail: posta@mubruntal.cz

Bruntál (Česko)
Red pog.png
Bruntál, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bruntál (německy Freudenthal)[2] je okresní město v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba původního Bruntálu leží ve Slezsku. Leží 55 km od Olomouce na Černém potoce. Žije zde asi 17 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Katastr města se skládá ze dvou oddělených území - Bruntál a Karlovec. Část Kunov leží na katastru Nových Heřminov.

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560–1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, slezsky Brůntal, latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238–1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal).
  • Česky Karlovec, německy Karlsberg, polsky Karłowiec.
  • Česky Kunov, německy Kunau, polsky Kunów.

Název města Bruntálu vznikl nepřesným překladem německého „Freudenthal", volně přeloženo jako „Údolí radosti". Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456.

Název města Bruntál existuje i v jiných jazycích: rusky Брунталь (Bruntaľ), Фройденталь (Frojdentaľ), jidiš פרויידנטל (Frojdental, Froydental), řecky Μπρουντάλ (Bruntal), litevsky Bruntalis (bruntálský = Bruntalio), arabsky برونتال (Brūntāl), hebrejsky ברונטאל (Bruntal).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov.[3] V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem r. 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc.

Zámek

Po roce 1318 spadalo město do opavského knížectví a po jeho rozdělení v roce 1377 do knížectví krnovského. Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.

Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 161720 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více jak polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.[zdroj?]

Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (168284) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764). Habsburskou monarchií prohrané slezské války pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.

Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech 19181938, za 1. ČSR.

Vznik Československa převážně německokazyčný Bruntál odmítl a přihlásil se k provincii Sudetenland, jejíž odpor musel být zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a nově přicházejícími Čechy (úředníci, policisté, vojáci) však stále doutnala a zesílila ve 30. letech 20. století, kdy se projevil u většiny německých obyvatel nacionalismus, umocněný těžkými dopady světové hospodářské krize. V říjnu 1938, po mnichovské krizi, byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/45 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.

Po 2. sv. válce[editovat | editovat zdroj]

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 194546 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[4] Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník a.s.

V období šedesátých let minulého století se Bruntál stal centrem stejnojmenného územně správního celku. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter řadou necitlivých zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, vč. rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.

Přes rozsáhlé snahy v porevolučních letech zůstává Bruntál spolu se stejnojmenným územním celkem hospodářsky nejslabším regionem ČR dle kupní síly (INCOMA GfK), sužovaným dále vysokou mírou nezaměstnanosti, historickou povahou související s poválečným vysídlováním a přesídlováním obyvatelstva, nízkou kupní silou, relativně vysokým podílem romského obyvatelstva (dle Mapy soc. vyloučení až 30% v jednotlivých lokalitách) a nízkou vzdělanostní úrovní v oblasti.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Bruntálu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6243 7895 8117 8060 8443 8597 9905 7623 8239 9686 14029 16800 17627[p 1]

V celém městě je evidováno 1 685 adres: 1 684 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 316 domů, z toho 1 265 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bruntálu (tj. Vnitřní Město, Krnovské Předměstí, Nisské Předměstí, Olomoucké Předměstí, ale bez Karlovce a Kunova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6243 7393 7602 7582 7924 8077 9547[p 2][p 3] 7433 7654 9125 13592 16572 17453

V samotném Bruntále je evidováno 1 656 adres, vesměs čísla popisná.[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 290 domů, z toho 1 245 trvale obydlených.

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bruntále.

Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku včetně koupaliště se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu (ulice Dukelská), za budovami internátu SPŠ.[8] Tato poslední část prošla rozsáhlou rekonstrukcí prováděnou od roku 2009.

  • Městské hradby
Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Významné domy[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalý panský dům
  • Gabrielův dům
  • Rodný dům Teresy Kronesové
  • Mildnerova vila
  • Budova Společenského domu
  • Dům Dr. Sigmunda Berla - postavil rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann

Sloupy[editovat | editovat zdroj]

Ostatní dominanty[editovat | editovat zdroj]

  • Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
  • Výškové stavby - Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
  • Morový kříž (nachází se u křižovatky Kavalcovy ulice a ulice Na Svahu). Byl postaven u společného hrobu obětí moru v Bruntále v roce 1714 a byl po generace udržován. Odsun Němců v roce 1945 zasáhl i toto pietní místo, po tomto roce se o něj již nikdo nestaral. Kříž byl citlivě obnoven dle dobových fotografií až v roce 2004 péčí Klubu o starý Bruntál za pomocí nadace Via Bona z USA.[9]

Územní členění[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Bruntálu

Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných katastrálních území, jimiž je původně ryze slezský katastr Bruntál-město (za dob socialismu byly k jeho katastru připojeny i některé moravské pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského Karlovce, jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže Slezská Harta. Další součástí je Kunov, ležící rovněž ve Slezsku.

  • Bruntál-město, místní část Bruntál
  • Karlovec

Kunov leží na katastrálním území Nových Heřminov, územně technická jednotka Nové Heřminovy-Bruntál.[10]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Bruntál a Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál.

Bruntál je okresní město a také obec s rozšířenou působností s pověřeným obecním úřadem. Okres Bruntál se skládá ze 67 obcí, ORP z 22 obcí.

Pohled na severní část bruntálského náměstí, v pozadí věž děkanského kostela

Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál:

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.

Starostové Bruntálu[editovat | editovat zdroj]

Předváleční (němečtí) představitelé města od 1809[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Josef Thiel (1809),
  • Cyril Riedel (1817 – 1833),
  • Karl Kurzweil (1833 – 1834),
  • Josef Fenz (1834 – 1840),
  • Florian Schneider (1840 – 1847),
  • Franz Rudolf Wohlfarth (1847 – 1859),
  • Florian Hadwiger (1859 – 1864),
  • Anton Luft (1864 – 1876),
  • Gustav Gabriel (1876 – 1887),
  • Friedrich Kurzweil (1887 – 1888),
  • Heinrich Ludwig (1888 – 1901),
  • Wenzel Franz Olbrich (1901 – 1919) zakladatel moderní urbanizace města,
  • Franz Heinz (1919 – 1934),
  • JUDr. Rudolf Bayer (1934 – 1938),
  • Walter Kindermann (1938)

Pováleční (čeští) představitelé města[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Lazar (7. 5. 1945)
  • Emil Tomeček (30. 5. 1945)
  • Ladislav Hladký (2. 8. 1945 – 21.10.1948)
  • Zdeněk Košacký (1948 – 1950)
  • Jan Dohnal (1950 - 1954),
  • Jaroslav Bradáč (1954 – 1960),
  • Zdeněk Krůček (1960 – 1960),
  • Leopold Najzar (1960 – 1962),
  • Bohuslav Tomeš (1962 – 1970),
  • Mečislav Schmidt (1970 – 1976),
  • Emil Rohel (1976 – 1986) spolutvůrce socialistické koncepce města, zahrnující rozsáhlou panelovou výstavbu s likvidací původních celých městských částí,
  • Ing. Stanislav Šlechta (1986 – 1989),

Porevoluční starostové města[editovat | editovat zdroj]

  • Ing. Miroslav Ručka (1989 – 1990),
  • Ing. František Přikryl (1990 – 1994),
  • Ing. František Kuna (1994 – 1995),
  • Miroslav Bureš (1995 – 1998),
  • Bc. Petr Krejčí (1998 – 2000),
  • Ing. František Struška (2000 – 2002),
  • Bc. Stanislav Navrátil (2002 – 2006),
  • Ing. Leoš Gregovský (2006 – 2007),
  • Ing. František Struška (2007 – 2010)
  • Ing. Petr Rys, MBA (od r. 2010)

Průmysl a obchod[editovat | editovat zdroj]

Bruntál byl založen jako horní město, které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a kožedělného. Po válce fungující firma Moravolen, navazující na tradici výroby firmy Gustav Marburg & Söhne, byla z důvodu obrovské konkurence textilu z Číny uzavřena. Jedinou v současné době fungující menší textilní firmou je Batex. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly. Těžba sopečného tufitu, spojená s unikátním odkrytím jižní části sopečného pole Uhlířského vrchu, probíhala v šedesátých letech minulého století.

Jedním z významných odvětví je výroba plastických hmot. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik (bývalé Lisovny nových hmot) a Linaset, a.s. vyrábějící plastové výlisky a nástroje pro vstřikování plastů. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky.

Významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka zahraniční firmy Osram, působící v prostorách bývalého Hydrometalurgického závodu (HMZ a.s.), následníka Rudných Dolů Jeseník a.s., kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, jemné dráty a cívky. V tomtéž areálu působí dvě firmy, které se od společnosti Osram oddělily, Firma Global Tungsten&Powders, jejíž hlavní náplní je výroba wolframových a wolframkarbidových prášků a firma Macco, produkující chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.

Stará a neméně slavná tradice pivovarnictví je v městě zastoupena sladovnou s více než staletou nepřetržitou výrobou, která navázala na měšťanský pivovar, založený roku 1557. Slad v době největšího rozmachu (přibližně 60. léta minulého století) odkupovaly také např. japonské pivovary. Sladovna produkuje zahuštěné sladové výluhy sirupovité konzistence s charakteristickou vůní a chutí. Produktem, známým především v 90. letech minulého století, je např. domácí pivo - výrobek, který umožní domácí zkvasení za příměsi vody. Tento byl s úspěchem exportován i do takových zemí, jako je Austrálie. Ve městě existují již nefunkční zrací sklepy pro výrobu sýrů. Známým porevolučním výrobkem jsou Havlíkovy tyčinky z produkce Havlík&spol.

Z důvodu hyperkonkurenčního prostředí a otevřenosti českého průmyslu lze vysledovat i likvidaci tradičních průmyslových odvětví, mezi kterými je zastoupen dříve existující konzervárenský závod SELIKO, kde se vyráběly zejména sirupy, kompoty, sterilizovaná zelenina a nápoje (předchůdcem byly Hanácké lihovary a konzervárny - předtím místní pivovar), bývalé společnosti jsou např. ČSAO závod Bruntál, významný výkupce a producent mlékárenské výroby - Jesenické mlékárny, dále Zemědělské stavby Bruntál - kravíny, silážní jámy, seníky s jeřáby aj., Dřevosloh - výroba nábytku a dýh, zmíněný Moravolen, dnes nahrazen v jižní části svých bývalých prostor halou obchodního domu Kaufland.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice s poliklinikou je v severní části města v Nádražní ulici. V současnosti se nazývá Podhorská nemocnice a je členem skupiny AGEL. V nedávné minulosti při reorganizaci zdravotnictví se zvýšila důležitost nemocnice snahou ministerstva zrušit nemocnice v okolí, např. v Rýmařově, s cílem většího využívání tohoto zdravotnického zařízení pacienty ze spádových oblastí. Přesto jsou součástí areálu nemocnice celé nevyužívané budovy a činnost je omezena z důvodu nedostatku lékařů.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je 5 základních škol:

Budova Základní školy a městského osmiletého gymnázia
Vrchní pohled budovy ZŠ a MOG Bruntál
  • ZŠ Jesenická (sportovně zaměřená)
  • ZŠ Školní (před sloučením středních škol spojená s městským osmiletým gymnáziem, sídlící v budově bývalého německého chlapeckého semináře nazývané Petrin, t.j. teologický výklad „stojící na skále“).

Na škole byl roku 1990 založen sbormistrem Mgr. Jaroslavem Číhalem dětský pěvecký sbor Rosnička, který od té doby pravidelně získává na různých celostátních i mezinárodních soutěží ta nejvyšší ocenění.

  • ZŠ Cihelní
  • ZŠ Okružní
  • škola AMOS (pouze nižší stupeň, výběrová, soukromá - v budově 3. ZŠ)

Střední školy jsou:

  • Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace (sloučeno s MOG Bruntál a SG Vrbno)
  • Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Bruntál, příspěvková organizace
  • Střední škola služeb, Bruntál, příspěvková organizace

Ve městě dále působí také soukromá Vysoká škola podnikání Ostrava , Základní umělecká škola a Středisko volného času, Pedagogicko-psychologická poradna a jiné.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Kino Centrum Bruntál

Má dva sály, v obou se hraje dvakrát denně. Jednou měsíčně zde probíhá Studentský filmový klub.

  • Městská knihovna Bruntál

Nachází se v Brožíkově ulici. Městská knihovna Bruntál

  • Městské divadlo
  • Kulturní dům

Nachází se v Dukelské ulici. Pořádají se zde plesy, přednášky, taneční soutěže a jiné kulturní akce.

  • Klub za starý Bruntál

Dobrovolné sdružení občanů majících zájem o historii i současnost města a místních částí založen v lednu 1990.

  • Galerie Freud & Thal – Největší soukromá galerie současného umění v České republice. Se sídlem na Ruské ulici v památkově chráněné budově bývalého soudu.

Němečtí literáti[editovat | editovat zdroj]

O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v knize Dny strachu (Tato kniha zachycuje atmosféru po příchodu Rudé armády, oprávněné obavy ze surovosti, příchod dvou původem slovenských členů Revolučních gard, původně kriminálníků, jejich běsnění, až po samotnou deportaci do Německa.)

Čeští spisovatelé[editovat | editovat zdroj]

Jan Brothánek Poslední rok v československém Bruntále, popisující očima okresního hejtmana situaci v Bruntále a období Mnichova. Popisuje řádění henleinovců, jejich fanatizmus a bojůvky v městě a v okolí. Karel Ptáčník v Město na hranici, - sleduje osudy pohraničního města na severní Moravě v letech 1945 - 46, zobrazuje 1 rok života na pohraničí v celé jeho chaotičnosti, drsnosti a brutalitě. Události v trilogii jsou pravdivé, spisovatel žil v Bruntále v letech 1946 – 1956.

Film[editovat | editovat zdroj]

Výjimečně krásné a v Česku neobvykle nedotčené bezprostřední okolí města je kulisou dějství filmu Johanka z Arku režiséra Luca Bessona (1999). Řada osob z města jistě dodnes vzpomíná na svůj kompars ve snímku. Císař a tambor (1998) je sice filmová pohádka, ale zachycuje reprezentativní prostory bruntálského zámku, díky kterým do města míří řada turistů. Snímek z Bruntálska, nikoli tedy města samotného, je filmový debut režiséra Bohdana Slámy Divoké včely. Film popisuje velmi zdařile surovost prostředí a rázovitost lidských charakterů. Město je zmíněno v jednom z řady seriálu Comeback z produkce TV Nova jako "drsný kraj", což někteří místní hrdě přijali.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází množství sportovních zařízení[11]

  • Wellness centrum Bruntál
  • Městské koupaliště
  • Zimní stadión
  • Fotbalové hřiště (TJ Slavoj)
  • atletické hřiště
  • sportovní hala
  • u 1. ZŠ sportovní areál (košíková, volejbal, lehká atletika a další)
  • u 3. ZŠ areál pro skateboarding
Pravidelné sportovní akce
  • otužilecký Bruntálský krystalek (leden)
  • závod běžkařů pod Uhlířským vrchem (únor)
  • cyklistický závod Memoriál Petra Hábla okolo Slezské Harty od 5 do 42 km okolo sopky Velký Roudný (květen)
  • turistický pochod Po Bruntálských sopkách - 15 - 25 – 50 km na Venušinu sopku, Velký Roudný (září)
  • závod v běhu na 10 km Večerní běh Bruntálem (červen)
  • běh Silážní střela (říjen)
    • Jde o závod o nejrychlejšího běžce do schodů 12 patrového bruntálského sila, kterého se účastní děti, dorost i dospělí, amatéři, sportovci i profesionální hasiči. Organizátoři v městě Bruntál pořádají pravidelně běh ve čtyřech věkových kategoriích po schodech nejvyšší budovy v Bruntále, silážní věže společnosti Agrocom Invest na Zahradní ulici. Dosahované časy se pohybují od 1 do 3 minut. Pořádá OPEN HOUSE Bruntál, což je místní nízkoprahové zařízení.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na silnici číslo 11 vedoucí z Ostravy přes Opavu směrem na Šumperk, Hradec Králové a Prahu. Další důležitou dopravní tepnou je hlavní silnice číslo 45 z Olomouce ve směru na Krnov.

Městem vede již od roku 1872 železniční trať OlomoucKrnov - Opava. Od roku 1901 je v provozu trať Bruntál - Malá Morávka, provoz skončil v roce 2009. Ve městě je vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ.

Městská autobusová doprava v Bruntále má dvě pravidelné linky, provozovatelem je Veolia Transport Morava a. s.

Heliport se nachází na jihozápadním okraji města v Centrální hasičské stanici C1 v Zeyerově ulici od roku 1994.

Vojsko a obrana[editovat | editovat zdroj]

Posádkové velitelství s pěším plukem sídlilo ve městě od roku 1920. V říjnu roku 1938 přistála cca desítka německých vojenských transportních letadel Ju52 na louce západně od kasáren při vojenském cvičení Grün (Plán St). Kasárny nesly od roku 1947 jméno plukovníka Edmunda Klimka. V poválečném období přibyly sklady leteckého týlu a technického materiálu.

V období po okupaci ČSSR zabrala Rudá armáda na severu města prostory, kde měla střelnici. Posádka s rozsáhlým technickým automobilovým parkem sídlila na západním okraji města v Rýmařovské ulici. ČSLA zde doplnila také silniční stavební prapor. Po odsunu ruských okupačních vojsk zde zůstala velká ekologická zátěž, vybydlené panelové domy spolu s trvající problematikou využití prostor bývalých kasáren. Podstatně menší prostor využívala Československá armáda. Měla sklad nazývaný Marburk v bývalé textilní továrně u železničního viaduktu, zde probíhala v období totality utajená vojenská výroba. Vojenská správa sídlila v Komenského ulici pod zámkem, nyní v Jesenické ulici. Sklady Civilní obrany se nacházejí v severní části obce Staré Město u Bruntálu.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Sopky v okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Během explozí byla z kráteru na větší vzdálenosti vyvrhována láva, která po utuhnutí dopadla na povrch v podobě nesouvislých sopečných vyvrženin (pyroklastik). Naopak při výlevech láva z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Sopečné vyvrženiny tvoří většinou sopečný kužel.

Výlet do této lokality je nejen pěknou procházkou, může být i zdrojem poučení o rozmanitosti přírody.

Za samostatnou zmínku stojí také Lávový proud u Meziny, jako součást Venušiny sopky. Jde o skalní stěnu sopečného původu o šířce více než 100 metrů a výšce 10-20 metrů ve vzdálenosti 1 km od vrcholu sopky severovýchodním směrem.

Vodní nádrže a toky[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrž Slezská Harta
  • Slezská Harta
  • nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
  • Bukový rybník "Balaton"
    • Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidovaný Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
  • Kobylí rybník "u Žabáku"
    • Kobylí rybník je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonem. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 o rekord v délce pobytu ve studené vodě.
  • horní rybník na Bukovém potoku
  • koupaliště v parku
  • Černý potok (přítok Moravice)

Hory[editovat | editovat zdroj]

Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov) a zalesněným hřebenem s bývalou sovětskou střelnicí, vytyčeným vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny, na severu (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na rodném domě Terezy Kronesové

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Družební města za socialismu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 14 881 Čechů, 1278 Moravanů, 100 Slezanů, 604 Slováků, 46 Němců, 43 Poláků, 22 Ukrajinců; 3 203 řím. kat., 86 čsl. hus., 88 evang., 25 pravosl., 12 238 bez vyzn.
  2. z toho: Bruntál (vnitřní město) 1457, Krnovské Předměstí 3685, Nisské Předměstí 2986, Olomoucké Předměstí 1419
  3. z toho: 396 Čechoslováků, 8904 Němců, 10 Židů, 11 Poláků; 8901 řím. kat., 344 evang., 49 čsl., 73 izrael., 34 starokatol., 136 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 848.  
  3. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae 2. Praha : [s.n.], 1912. 574 s. Kapitola č. 246, s. 237-239.  
  4. Domovský okres Freudenthal/Bruntál [online]. . Dostupné online.  
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1, 18.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.  
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  8. http://intr.sps-br.cz
  9. http://www.slezska-harta.cz/bruntal
  10. http://registry.czso.cz/irso/cisdet.jsp?orgkodcis=43&kodcis=43&kod=597180&z=1608293&selvaz=52
  11. Přehled sportovních zařízení

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IRGANG, Winfried. Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725. Bonn ; Bad Godesberg : Verl. Wissenschaftl. Archiv, 1971. 276 s. (německy) 
  • CEPEK, Josef a kol. Bruntál : příběh nejstaršího města. Bruntál : Město Bruntál, 2013. 185 s. ISBN 978-80-260-3197-0

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu