Bruntál

Bruntál
	Historické náměstí v Bruntále
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0801 597180
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností:	Bruntál
	pověřená obec:
historická země:	Slezsko + Morava
katastrální výměra:	29,34 km²
počet obyvatel:	17 686
zeměpisná šířka:	49° 59'
zeměpisná délka:	17° 27'
nadmořská výška:	409 m
PSČ:	792 01
zákl. sídelní jednotky:	15
části obce:	3
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Bruntál; Nádražní 20; 792 01 Bruntál
starosta / starostka:	Ing. František Struška (ČSSD)
	Oficiální web: http://www.mubruntal.cz; E-mail: posta@mubruntal.cz
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek z oblasti geografie nebo místopisu potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Tento článek pojednává o městu. O zámku pojednává článek Bruntál (zámek).

Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál, v Nízkém Jeseníku. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

[editovat] Územní členění

Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných katastrálních území, jimiž je původně ryze slezský katastr Bruntál-město (za komunismu byly k jeho katastru připojeny i některé moravské pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského Karlovce, jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže Slezská Harta.

[editovat] části obce

Bruntál (něm. Freudenthal)
Karlovec (něm. Karlsberg)
Kunov (něm. Kunau)

[editovat] katastrální území

Bruntál-město (něm. Freudenthal-Stadt)
Karlovec (něm. Karlsberg)

[editovat] Název

Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560-1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, slezsky Brůntal, latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238-1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal).
Česky Karlovec, německy Karlsberg, polsky Karłowiec.
Česky Kunov, německy Kunau, polsky Kunów.

Název města Bruntálu vznikl zkomolením německého názvu města, které se německy nazývalo Freudenthal. Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456. Při přejímání německých jmen bývala velmi častá záměna F či V za B, takže Vrudental byl zkomolen na Brudental - Bruntál.^[zdroj?]

Název města Bruntál existuje i v jiných jazycích: rusky Брунталь (Bruntaľ), Фройденталь (Frojdentaľ), jidiš פרויידנטל (Frojdental, Froydental), řecky Μπρουντάλ (Bruntal), litevsky Bruntalis (bruntálský = Bruntalio) , arabsky برونتال (Brūntāl), hebrejsky ברונטאל (Bruntal).

[editovat] Historie

Bruntál byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210.

Z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že Uničov byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v českých zemích tedy obdržel magdeburské městské právo a je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka z institucionálního hlediska.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba drahých kovů. Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze opavských vévodů, a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stal se i centrem cechovní řemeslné výroby a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízením mýtní stanice, doložené k roku 1296.

Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo svobodné panství Bruntál. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna.

Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a morovými epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal Řád německých rytířů.

Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku.

Další stavební rozvoj města nastal v letech 1918—1938. V 30. letech 20. století sílil v městě nacionalismus u většiny německých obyvatel. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou 7. května 1945.

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.^[1] Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.

Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele.

Pohled na severní část bruntálského náměstí, v pozadí věž děkanského kostela

Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál:

Dlouhá Stráň (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
Mezina (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
Milotice nad Opavou (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
Moravský Kočov a Slezský Kočov (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
Nová Pláň (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
Nové Heřminovy (od 1. 7. 1979 do 31. 12. 1991)
Oborná (od roku 1961 do 31. 12. 1991)
Staré Město (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
Valšov (od 1. 7. 1979 do 23. 11. 1990)

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.

[editovat] Významné osobnosti

Pamětní deska na rodném domě Terezy Kronesové

[editovat] Starostové Bruntálu

(neúplný seznam)

Anton Luft (1864-1876)
Gustav Gabriel (1876-1887)
Friedrich Kurzweil (1887-1888)
Wenzel Franz Olbrich (1901-?)
Petr Krejčí
Stanislav Navrátil
Leoš Gregovský (2006-2007)
František Struška (2000-2002, 2007-)

O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v Dny strachu a Karel Ptáčník v Město na hranici.

[editovat] Průmysl

Bruntál byl založen jako horní město, které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a kožedělného. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponožky. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly.

Jedním z nejdůležitějších odvětví je výroba plastických hmot. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik a Linaset, a.s. (bývalé Lisovny nových hmot), vyrábějící platové výlisky a nástroje pro plastikářskou výrobu. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky.

Velmi významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka firmy Osram (působící v bývalých Hydrometalurgických závodech), kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, wolframové a wolframkarbidové prášky, jemné dráty a cívky. V tomtéž areálu působí firma Macco, produkující chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.

[editovat] Školství

Budova Základní školy a městského osmiletého gymnázia v Bruntále

Ve městě je 5 základních škol:

1. ZŠ
2. ZŠ (spojená s městským osmiletým gymnáziem)
3. ZŠ
4. ZŠ
škola AMOS (pouze nižší stupeň, výběrová, soukromá - v budově 3. ZŠ)

Střední školy jsou:

Ve městě dále působí také Vysoká škola podnikání Ostrava a základní umělecká škola.

[editovat] Kultura

Kino Centrum Bruntál

Má dva sály, kde v každém se hraje dvakrát denně. Jednou měsíčně zde probíhá Studentský filmový klub.

Městská knihovna Bruntál

Nachází se na ulici Brožíkova. Městská knihovna Bruntál

Městské divadlo
Kulturní dům

Nachází se na ulici Dukelská. Pořádají se zde plesy, přednášky, taneční soutěže a jiné kulturní akce.

Klub za starý Bruntál

Dobrovolné sdružení občanů majících zájem o historii i současnost města a místních částí založen v lednu 1990.

[editovat] Sport

krytý bazén (předpokládaná rekonstrukce)
koupaliště v zámeckém parku
Zimní stadión
Fotbalové hřiště (TJ Slavoj)
atletické hřiště
sportovní hala
areál u ZŠ se sportovním zaměřením
lezecká stěna

Pravidelné sportovní akce

otužilecký Bruntálský krystalek (leden)
závod běžkařů pod Uhlířským vrchem (únor)
cyklistický závod Memoriál Petra Hábla okolo Slezské Harty 5 do 42 km okolo sopky Velký Roudný (květen)
turistický pochod Po Bruntálských sopkách - 15 - 25 - 50 km na Venušinu sopku, Velký Roudný (září)
závod v běhu na 10 km Večerní běh Bruntálem (červen)
běh Silážní střela (říjen)
- Jde o název závodu o nejrychlejšího běžce do schodů 12 patrového bruntálského sila, kterého se účastní děti, dorost i dospělí, amatéři, sportovci i profesionální hasiči. Organizátoři v městě Bruntál pořádají pravidelně běh ve čtyřech věkových kategoriích po schodech nejvyšší budovy v Bruntále, silážní věže společnosti Agrocom Invest na Zahradní ulici. Dosahované časy se pohybují okolo 60 sec - 3 min. Pořádá OPEN HOUSE Bruntál, což je místní projekt pro mládež se státní dotací MV ČR.

[editovat] Doprava

Město leží na důležité hlavní silnici číslo 11 vedoucí z Ostravy přes Opavu směrem na Šumperk, Hradec Králové a Prahu. Další důležitou dopravní tepnou je hlavní silnice číslo 45 z Olomouce ve směru na Krnov.

Městem vede již od roku 1872 železniční trať Olomouc – Krnov - Opava. Od roku 1901 je v provozu trať Bruntál - Malá Morávka. Ve městě je jedno vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ.

Městská hromadná doprava má dvě pravidelné linky.

[editovat] Pamětihodnosti

Bruntálský zámek a park

Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně koupaliště, za budovami internátu SPŠ.

Městské hradby

Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu

[editovat] Kostely

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné
Evangelický kostel
Hřbitovní kaple sv. Michala

[editovat] Významné domy

Bývalý panský dům
Gabrielův dům
Rodný dům Teresy Kronesové
Mildnerova vila
Budova Společenského domu
Dům Dr. Sigmunda Berla - postavil rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann

[editovat] Sloupy

Klippelův sloup
Sloup Nejsvětější Trojice

[editovat] Ostatní dominanty

Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
Výškové stavby - Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
Morový kříž na ulici Kavalcova.

Obětem moru v Bruntále z roku 1714 byl u společného hrobu postaven kříž a ten byl po generace udržován. Po roce 1945 po odsunu Němců se již o něj nikdo nestaral a po odlomení jeho shnilé vrchní části zde zůstal jen sloup, přes který později místní obyvatelé přidělali ráhno. Klub Za starý Bruntál ukončil v roce 2004 obnovu kříže a malby na plechu dle starých fotografií.
Z darů a práce členů klubu byl zajištěn materiál na nový kříž – byly použity modřínové trámy. Měděné rozety byla zajištěna pomocí grantu u americké nadační organizace VIA BONA. Malbu provedl a daroval rýmařovský malíř. (zdroj: KZSB)

[editovat] Přírodní zajímavosti

[editovat] Sopky v okolí

[editovat] Vodní nádrže a toky

Vodní nádrž Slezská Harta

Slezská Harta
nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
Bukový rybník "Balaton"
- Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidovaný Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. Místní obyvatelé jej znají spíše pod názvem Balaton.^[zdroj?] V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
Kobylí rybník "u Žabáku"
- Kobylí rybník je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonovými břehy. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Rybník je oblíbeným místem pro vodní ptactvo a místní rybáře.^[zdroj?] Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 v délce pobytu ve studené vodě.
horní rybník na Bukovém potoku
koupaliště v parku
Černý potok (přítok Moravice)

[editovat] Hory

Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov), severní zalesněný hřeben s bývalou sovětskou střelnicí vytyčený vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).