Stavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: význam slova stav.

Stavy byly ve středověku a raném novověku privilegované uzavřené skupiny obyvatelstva, které získaly podíl na politické moci ve státě. Především to byla vysoká šlechta - páni, vlastnící rozsáhlý pozemkový majetek, hrady a zámky. Její příslušníci se snažili spolurozhodovat s panovníkem o dění v zemi a omezit jeho moc. Zastávali důležité administrativní a soudní úřady a byli členy panovnických poradních orgánů (například královské rady). Ve 12.-13. století se v evropských zemích objevila první stavovská zastupitelstva, jako byly cortesy na Pyrenejském poloostrově, anglický parlament nebo francouzské generální stavy. V nich zasedali představitelé vysoké šlechty a také zástupci dalších stavů, drobného rytířstva, církve a královských měst. Kontrolovat panovníka se snažili především v otázce vybírání daní, vedení válek a ve výjimečných případech rozhodovaly i o obsazení trůnu (například anglický parlament nebo polský Sejm).

Složení stavovských zastupitelstev a pravomoci stavů se v jednotlivých zemích lišily. Valná většina obyvatelstva, venkovští zemědělci, kteří tvořili majoritní součást společnosti, a městská chudina, byla politicky bezprávná. Existují však případy ve skandinávských zemích nebo v Aragonu, kdy získali přístup do stavovského zastupitelstva také svobodní rolníci, a stali se tak dočasně stavem. Na druhé straně ztratilo české duchovenstvo během husitských válek možnost zasedat v českém sněmu a stavem být přestalo.

Během 15.-16. století se v řadě evropských zemí posadila státní forma centralizované stavovské monarchie (imperium mixtum). Šlo o dualistické státní zřízení, v němž se na správě a řízení státu podílel vedle dědičného panovníka také stavovsko-zastupitelský orgán (Anglie, Francie, jednotlivá německá knížectví ad.)

Dobová představa[editovat | editovat zdroj]

Schéma hierarchicky uspořádané stavovské společnosti vystřídalo ve 13. století představu o společnosti trojího lidu. To bylo spojeno s rozvojem měst, které narušily raně středověkou strukturu společnosti, která se skládala především z bojovníků, rolníků a duchovních.[1]

Mezi lidmi panovaly hluboké rozdíly, které nebyly zapříčiněny pouze rozdílnými majetkovými poměry. Každý člověk patřil do určité společenské vrstvy. To určovalo jeho veškerý život. Podle svého postavení se lidé chovali, bydleli, stravovali i oblékali. Nosit například jiný oděv, než jaký příslušel danému společenskému stavu, se považovalo za velmi hříšné.

Ve středověké společnosti existovali však také lidé, kteří do žádné společenské vrstvy nepatřili. Většinou neměli stálý domov a v podstatě žili na okraji křesťanské společnosti, která jimi opovrhovala, tuláci, žebráci, prostitutky, ale také potulní herci nebo kejklíři či kočovní cikáni.

Česká stavovská obec[editovat | editovat zdroj]

V Čechách se začala stavovská obec a zemský sněm formovat koncem 13. století.[2] Nejprve vznikly stavy vyšší šlechty a duchovenstva, za husitského hnutí přibyla nižší šlechta a královská města, zatímco duchovenstvo bylo dočasně z politického života vyřazeno (nesmělo zasedat na českých sněmech). V 15.-16. století měly svůj vlastní stavovský sněm také všechny vedlejší země Koruny české. Jejich složení se lišilo. Na rozdíl od českého království zasedali na těchto sněmech také církevní preláti, ale v Horní Lužici chyběla nižší šlechta, zatímco ve Slezsku tvořila zvláštní stav ještě knížata. Po Bitvě na Bílé hoře se nejdůležitějších stavem na českém sněmu stalo duchovenstvo, podporující nástup habsburského absolutismu.

K převaze panovnické moci nad stavovskou spěl vývoj nejenom v českých zemích, ale také v jiných evropských monarchiích, Španělsku a Francii, později také v Anglii. Stavovskou monarchii (imperium mixtum) vystřídala pozvolna absolutní monarchie (imperium absolutum), která omezila moc stavů na minimum. To znamenalo v mnoha případech omezení nebo úplný konec svolávání stavovských zastupitelstev.

Příklady stavů[editovat | editovat zdroj]

Příklady stavů v různých zemích Svaté říše římské (16. století)
Země
Stavy
Poznámka
Čechy Pánové, rytíři, měšťané S husitskou revolucí zanikl stav duchovní
Morava Pánové, rytíři, měšťané K tomu biskup Olomouce
Dolní Lužice Pánové, rytíři, měšťané Opati z Neuzelle patřili od reformace k panskému stavu
Horní Lužice „Zemský stav“ a měšťané Zemský stav se sestával z duchovenstva a šlechty s jedním společným hlasem.
Dolní Rakousy Duchovenstvo, pánové, rytíři, měšťané
Horní Rakousy Duchovenstvo, pánové, rytíři, měšťané
Tyrolsko Duchovenstvo, šlechta, měšťané, rolníci Rolníci byli zastoupeni nad zemskými soudními obcemi.
Saské kurfiřtství Šlechta a měšťané Šlechta byla rozdělena na "Amtssassen" und "Schriftsassen."
Meklenbursko Zemští pánové (rytířstvo), duchovenstvo a měšťané Duchovenstvo skončilo v roce 1549 s reformací

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Le Goff, J., Kultura středověké Evropy, s. 256-257.
  2. Žemlička, J., Století posledních Přemyslovců, Praha 1986, s. 244-245.

Související články[editovat | editovat zdroj]