Generální kortesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katalánské kortesy (středověká miniatura)

Generální kortesy (španělsky Las Cortes Generales) je španělský a portugalský název pro stavy, resp. parlament.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Systém kortesů vznikl ve Španělsku ve středověku jako součást feudálních vládních struktur. Corte byla rada tvořená nejvýznamnějšími feudály z nejbližšího okolí krále. První kortesy vznikly v Leónském království roku 1188. Po sloučení Leónu a Kastilie význam kortesů poklesl. S pokračující reconquistou šlechta chudla, protože nesla hlavní tíhu nákladů, zatímco bohatství měšťanů narůstalo. Aby získal další příjmy, zval král do kortesů jejich zástupce. Fueros, kteří byli garanty městských svobod, byli častými přispěvateli do státní pokladny. Tehdy vzrostla moc kortesů a ty mohly odporovat králi a vetovat jeho rozhodnutí. Hlavními spornými body bylo snižování a zvyšování daní. Po sjednocení Španělska nebyly kortesy legálně sjednoceny a stavy aragónské i navarrské zůstaly samostatné až do roku 1716, respektive 1812. V období zlatého španělského věku se stala role kortesů formální. Během španělské války za nezávislost vykonávaly Cádizské kortesy funkci vlády v exilu a roku 1812 přijaly ústavu. Od té doby vykonávaly kortesy podobné funkce jako jiné evropské parlamenty.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti mají Generální kortesy podle ústavy z roku 1976 dvě komory:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cortes Generales na anglické Wikipedii a Cortes Generales na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]