Německý spolkový sněm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo sněmu

Německý spolkový sněm (německy Deutscher Bundestag, zkratka: DBT) je jediná[zdroj?] komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně. Je volen přímou volbou a v politickém systému Německa se jedná o jediný spolkový ústavní orgán s bezprostřední demokratickou legitimací.

Německý spolkový sněm má nejméně 598 poslanců (oficiálně nazývaných Členové Německého spolkového sněmu, německy Mitglieder des Deutschen Bundestages) a jeho normální funkční období trvá čtyři roky. Kvůli volebnímu systému počet poslanců kolísá (v současnosti – 2009 jich je 622).

Budova Spolkového sněmu
Zasedací sál Spolkového sněmu

Vedení[editovat]

V jeho čele stojí předseda Spolkového sněmu (Bundestagspräsident), který je volen poslanci. V současném 17. Spolkovém sněmu jím je Norbert Lammert (CDU). Viceprezidenty a zástupci prezidenta jsou Gerda Hasselfeldtová (CSU), Wolfgang Thierse (SPD), Hermann Otto Solms (FDP), Petra Pau (Linkspartei (Strana levice) a Katrin Göringová-Eckardtová (Bündnis 90/Die Grünen (Spojenectví 90/Zelení).

Charakteristika[editovat]

Parlamentní frakce současného Spolkového sněmu k 27. 10. 2009

Jako ústavní orgán má Spolkový sněm řadu funkcí: zákonodárnou funkci (vytváří spolkové právo a mění ústavu). Dále schvaluje mezinárodní smlouvy se státy i organizacemi a přijímá spolkový rozpočet. V rámci své kreativní funkce jmenuje spolkového kancléře a podílí se na volbě spolkového prezidenta, spolkových soudců a členů dalších spolkových orgánů. Vykonává parlamentní kontrolu vlády a spolkové exekutivy a kontroluje nasazení Bundeswehru. Politicky je dále významná veřejnoprávní funkce, dle níž má Spolkový sněm za úkol vyjadřovat přání obyvatelstva a též informovat obyvatelstvo.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu