Armáda České republiky
| Armáda České republiky |
|
|---|---|
Znak a kruhový znak letounů a vozidel. |
|
| Založeno | 1. ledna 1993 |
| Složky armády | |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Miloš Zeman |
| Ministr obrany | Vlastimil Picek |
| Náčelník Generálního štábu | Petr Pavel |
| Stav | |
| Věk odvodu | 18 let |
| K dispozici pro službu |
2 414 728, věk 15–49 (2005) |
| Vhodných pro službu |
1 996 631, věk 15–49 (2005) |
| Roční počet branců | 66 583 (2005) |
| Aktivních vojáků | 21 057 vojáků a 8 288 civilních zaměstnanců[1] |
| Rezervistů | 676 [2] |
| Zahraniční mise | 91[3] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 42 053,4 milionu Kč |
| Podíl na HDP (%) | 1,11 %[4] |
Armáda České republiky tvoří hlavní část ozbrojených sil České republiky, do kterých se dále řadí Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.
Česká republika je od roku 1999 členem organizace NATO a tato skutečnost silně ovlivňuje úkoly Armády České republiky.
Hlavním úkolem ozbrojených sil České republiky je zabezpečování obrany území České republiky s využitím možnosti kolektivní obrany daných článkem 5. Washingtonské úmluvy.
Obsah |
Historie [editovat]
Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky). Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[5]
Technika a zbraně, výstroj a výzbroj [editovat]
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1 367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letadel a 50 bojových vrtulníků.
| Výstrojní součástky AČR |
|---|
| taktická košile Ubacs vz.95 |
| oboustranný Baret vz. 95 |
Struktura [editovat]
Základní organizační struktura Armády České republiky:[6]
- Generální štáb Armády České republiky (Praha)
- Společné síly - bojové jednotky, jednotky bojové podpory a bojového zabezpečení (velitelství v Olomouci)
- Síly podpory - stacionární jednotky a zařízení armády (velitelství ve Staré Boleslavi)
- Některé jednotky jsou přímo podřízené ministerstvu obrany. Některé z těchto jednotek patří k nejlépe vycvičeným a vybaveným v rámci Armády ČR. Součástí Vojenského zpravodajství je např. 601. skupina speciálních sil.
Společné síly [editovat]
Pozemní síly AČR [editovat]
- 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
- 71. mechanizovaný prapor (Hranice)
- 72. mechanizovaný prapor (Přáslavice)
- 73. tankový prapor (Přáslavice)
- 74. lehký motorizovaný prapor (Bučovice)
Vzdušné síly AČR [editovat]
- 21. základna taktického letectva (Čáslav)
- 22. základna letectva (Náměšť nad Oslavou)
- 23. základna vrtulníkového letectva (Přerov)
- 24. základna dopravního letectva (Praha - Kbely)
- 25. protiletadlová raketová brigáda (Strakonice)
- 26. brigáda velení, řízení a průzkumu (Stará Boleslav)
- Správa letiště Pardubice
Podpůrný komplet společných sil AČR [editovat]
- 14. brigáda logistické podpory (Pardubice)
- 141. zásobovací prapor (Pardubice)
- 142. prapor oprav (Klatovy)
- 101. spojovací prapor (Lipník nad Bečvou)
- 103. středisko CIMIC/PSYOPS (Lipník nad Bečvou)
- 104. zabezpečovací prapor (Olomouc)
- Velitelství výcviku - Vojenská akademie (Vyškov)
Síly podpory [editovat]
- Krajská vojenská velitelství (14 x)
- Základna opravovaného materiálu (Štěpánov)
- Základna neopravovaného materiálu (Brno)
- Základna munice (Týniště nad Orlicí)
- Základna zdravotnického materiálu (Bystřice pod Hostýnem)
- Základna oprav (Lázně Bohdaneč)
- Distribuční centrum (Pardubice)
- Nemocniční základna (Hradec Králové)
- Veterinární základna (Chotyně)
- Ústřední vojenský veterinární ústav (Hlučín)
- Centrum letecké záchranné služby (Líně)
- Spádová vojenská zdravotnická zařízení (7× - Bechyně, Hradec Králové, Praha, Prostějov, Přáslavice, Vyškov a Žatec)
- Regionální úřady vojenské dopravy (3× - Hradec Králové, Olomouc a Plzeň)
- Rota zabezpečení (Stará Boleslav)
Zahraniční mise [editovat]
Povinnost zúčastnit se zahraničních misí vyplývá ze závazků vůči NATO a EU. Čeští vojáci rovněž pracují jako pozorovatelé OSN A OBSE v různých částech světa.
V současné době probíhají mise:
Bosna a Hercegovina
- V rámci Operace Althea: Cílem operace Althea je zachovat bezpečí a mír, ale mise má také přispět k většímu pokroku Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci a k potírání korupce a organizovaného zločinu.
Afghánistán
- V Afghánistánské provincii Lógar působí od 19. března 2008 Provinční rekonstrukční tým v rámci mise NATO ISAF.
- V Lógaru také působí jednotka AČR MAT (Military Advisory Team - Armádní poradní tým) dislokovaná na základně Shank.
- V provincii Vardak se od prosince 2010 střídají jednotky poradního a výcvikového týmu (OMLT - Operational Mentoring and Liaison Team). Současná pátá jednotka bude působit do dubna 2013.
Kosovo
- Mise KFOR: V současné době působí na velitelství KFOR jedenáct českých vojáků. Ti se v mezinárodním štábu podílejí na plnění operačního úkolu.[7]
Somálsko
- V rámci operace EU-NAVFOR - Atalanta působí v Somálsku tři čeští vojáci. Operace má mandát k ochraně plavidel, která jsou součástí Světového potravinového programu (WFP).
Sinaj
- Na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem působí od listopadu 2009 mimo jiné i tři důstojníci Armády České republiky.
Mali
- V rámci Mise EU působí v Mali nebojová jednotka zaměřená na výcvik. Jejím úkolem je ochrana velitelství výcvikové mise EU TM (Training Mission) v Bamaku.
Historie misí [editovat]
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.
| název | popis | kde | počet | kdy | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Pouštní bouře | osvobozovací operace (ČSA) | Kuvajt | 200 | 1990 - 1991 |
| 2. | UNGCI | humanitární operace | Irák | 320 | 1991 - 2003 |
| 3. | UNPROFOR | mírová mise | země bývalé Jugoslávie | 2250 | 1992 - 1995 |
| 4. | UNCRO | mírová mise | Chorvatsko - Krajina | 750 | 3/1995 - 1/1996 |
| 5. | UNTAES | mise - polní nemocnice | Chorvatsko - Východní Slavonie | 100 | 1/1996 - 1/1998 |
| 6. | IFOR, SFOR, SFOR II | mírová operace | Bosna a Hercegovina, Chorvatsko | 6300 | 1996 - 12/2001 |
| 7. | AFOR | 6. polní nemocnice | Albánie + Turecko | 100 | 1999 |
| 8. | KFOR | mírová operace | Kosovo | 980 | 1999 - 2/2002 |
| 9. | ESSENTIAL HARVEST (TFH) | mírová operace | Makedonie | 120 | 8 - 10/2001 |
| 10. | KFOR | Česko-slovenský prapor | Kosovo | 550 | 2/2002 - 2011 |
| 11. | KFOR | brigáda a úkolové uskupení Střed | Kosovo | 1438 | 2005 |
| 12. | SFOR | velitelství + civilní spolupráce | Bosna a Hercegovina | 42 | 2002 - 12/2004 |
| 13. | operace Trvalá svoboda | protiteroristická operace | Kuvajt | 612 | 3/2002 - 6/2003 |
| 14. | ISAF | mírová operace - (6. a 11. polní nemocnice) | Afghánistán | 269 | 4/2002 - 1/2003 |
| 15. | ISAF | polní chirurgický tým | Afghánistán | 11 | 1/2003 - 4/2003 |
| 16. | IZ SFOR | kontingent 7. polní nemocnice | Irák, Basra | 526 | 4/2003 - 12/2003 |
| 17. | IZ SFOR (MNF - I) | kontingent Vojenské policie | Irák, Shaibah | 1273 | 12/2003 - 12/2006 |
| 18. | CONCORDIA | operace EU | Makedonie | 2 | 4/2003 - 12/2003 |
| 19. | ISAF EOD + meteo | Letiště Kábul | Afghánistán | 350 | od 3/2004 - 3/2007 |
| 20. | Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | 3 - 8/2004 |
| 21. | WINTER RACE | Humanitární operace NATO v Pákistánu | Pákistán | 29 | 8. 10. 2005 - 10. 1. 2006 |
| 22. | Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | |
| 23. | Althea | 601. skss | Bosna a Hercegovina | 400 | 2. 12. 2004 - 26. 6. 2008 |
| 24. | MNF I | Operace koalice mnohonárodních sil - Irák | Irák | 423 | 3/2003 - 12/2008 |
| 25. | KAIA - ISAF | Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA | Afghánistán | 110 | 4/2007 - 19. 12 2008 |
| 26. | NTM-I | Výcviková mise NATO v Iráku | Irák | 4 | 3/2003 - 28. 2. 2009 |
| 27. | Mise ISAF Uruzgán | Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian | Afghánistán | 200 | do 20. 3. 2009 |
| 27. | EUFOR - Čad | Čad | 2 | 25. 9. 2007 - 15. 3. 2009 | |
| 27. | Kontingent AČR - Air Policing 2009 | Vzdušné síly AČR | Litva | 2 · 75 | 1. 6. 2009 - 1. 9 2009 |
| 28. | Nouzový stav ve Slovenské republice ( krize zdravotnictví ) | vojenští lékaři | Slovensko | 29 | 3. 12. 2011 - 7. 12 2011 |
| 29. | UNSMIS | Sýrie | 3 | 16. 5. 2012 - 16. 6 2012 |
Uniformy [editovat]
Různé typy uniforem Armády České republiky:
-
Posádková hudba Olomouc
Vojenské hodnosti v platnosti od 1. ledna 2011 [editovat]
|
Hodnostní sbor mužstvo: Hodnostní sbor poddůstojníci: Hodnostní sbor praporčíci: |
Hodnostní sbor nižší důstojníci: Hodnostní sbor vyšší důstojníci: Hodnostní sbor generálové: |
Veřejné zakázky [editovat]
Nejasnosti u nákupu obrněných transportérů Pandur [editovat]
V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyer, uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.[8]
Saab JAS-39 Gripen [editovat]
V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[9] s tím, že peníze od konsorcia měli postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[10] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[11] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[9]
V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[12] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[13]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=51566
- ↑ http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/aktivni-zalohy-maji-v-ozbrojenych-silach-cr-sve-misto--ale-zmena-jejich-koncepce-je-nutna-60213/
- ↑ http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm
- ↑ http://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/resortni-rozpocet-5146/
- ↑ Jaroslav Roušar: Česká republika a její profesionální armáda, str. 75 (ve formátu .pdf na army.cz)
- ↑ www.army.cz Ministerstvo obrany - Armáda České republiky, citováno 30. srpna 2008
- ↑ http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/kosovo/kosovo-kfor-15559/
- ↑ Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal - iDNES.cz
- ↑ a b ČTK: Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu
- ↑ aktuálně.cz - Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci
- ↑ Aktuálně.cz - Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl
- ↑ ČT24 - Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby
- ↑ Týden - Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny