Armáda České republiky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Armáda České republiky |
|
|---|---|
Znak a znak letounů. |
|
| Velení | |
| Vrchní velitel | Václav Klaus |
| Ministr obrany | Martin Barták |
| Náčelník Generálního štábu | Vlastimil Picek |
| Stav | |
| Věk odvodu | 18 let |
| K dispozici pro službu |
2 414 728, věk 15–49 (2005) |
| Vhodných pro službu |
1 996 631, věk 15–49 (2005) |
| Roční počet branců | 66 583 (2005) |
| Aktivních vojáků | 25 177 vojenských a 13 628 civilních zaměstnanců[1] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 2,84 miliard $ (2008) |
| Podíl na HDP (%) | 1,43 %[2] |
Armáda České republiky tvoří hlavní část ozbrojených sil České republiky, do kterých se dále řadí Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.
Česká republika je od roku 1999 členem organizace NATO a tato skutečnost silně ovlivňuje úkoly Armády České republiky.
Hlavním úkolem ozbrojených sil České republiky je zabezpečování obrany území České republiky s využitím možnosti kolektivní obrany daných článkem 5. Washingtonské úmluvy.
Obsah |
[editovat] Historie
Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954-1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990-1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993-2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky). Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[3]
[editovat] Technika a zbraně
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1 367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letadel a 50 bojových vrtulníků.
[editovat] Struktura
Základní organizační struktura Armády České republiky[4]:
- Generální štáb Armády ČR (Praha)
- Společné síly - bojové jednotky a mobilní podpůrné jednotky (velitelství v Olomouci)
- Síly podpory a výcviku - stacionární jednotky a zařízení armády (velitelství ve Staré Boleslavi)
- Některé jednotky jsou přímo podřízené ministerstvu obrany. Některé z těchto jednotek patří k nejlépe vycvičeným a vybaveným v rámci Armády ČR. Součástí Vojenského zpravodajství je např. 601. skupina speciálních sil. Vojenská policie má zase ve struktuře Útvar speciálních operací (SOG – Special Operations Group).
[editovat] Společné síly
[editovat] Pozemní síly AČR
- 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
- 71. mechanizovaný prapor (Hranice)
- 72. mechanizovaný prapor (Přáslavice)
- 73. tankový prapor (Přáslavice)
- 74. lehký motorizovaný prapor (Bučovice)
[editovat] Vzdušné síly AČR
- 21. základna taktického letectva (Čáslav)
- 22. základna letectva (Náměšť nad Oslavou)
- 23. základna vrtulníkového letectva (Přerov)
- 24. základna dopravního letectva (Praha - Kbely)
- 25. protiletadlová raketová brigáda (Strakonice)
- 26. brigáda velení, řízení a průzkumu (Stará Boleslav)
- Správa letiště Pardubice
[editovat] Podpůrný komplet společných sil AČR
- 14. brigáda logistické podpory (Pardubice)
- 141. zásobovací prapor (Pardubice)
- 142. prapor oprav (Klatovy)
- 101. spojovací prapor (Lipník nad Bečvou)
- 103. středisko CIMIC/PSYOPS (Lipník nad Bečvou)
- 104. zabezpečovací prapor (Olomouc)
[editovat] Zahraniční mise
Povinnost zúčastnit se zahraničních misí vyplývá ze závazků vůči NATO a EU. Čeští vojáci rovněž pracují jako pozorovatelé OSN A OBSE v různých částech světa.
V současné době probihají mise:
- Mise KFOR v Kosovu
- Operace Althea pod vedením Evropské unie v Bosně a Hercegovině
- Výcviková mise NATO NTM-I v Iráku
- V rámci mise ISAF působí v Afghánistánu rekonstrukční tým, Polní nemocnice a speciální jednotka SOG
Nedaleko jihoirácké Basry slouží v rámci mise MNF-I stovka českých vojáků. Plní úkol ostrahy a ochrany mezinárodní základny.
[editovat] Historie misí
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.
| název | popis | kde | počet | kdy | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Pouštní bouře | osvobozovací operace | Kuvajt | 200 | 1990 - 1991 |
| 2. | UNGCI | humanitární operace | Irák | 320 | 1991 - 2003 |
| 3. | UNPROFOR | mírová mise | země bývalé Jugoslávie | 2250 | 1992 - 1995 |
| 4. | UNCRO | mírová mise | Chorvatsko - Krajina | 750 | 3/1995 - 1/1996 |
| 5. | UNTAES | mise - polní nemocnice | Chorvatsko - Východní Slavonie | 100 | 1/1996 - 1/1998 |
| 6. | IFOR, SFOR, SFOR II | mírová operace | Bosna a Hercegovina, Chorvatsko | 6300 | 1996 - 12/2001 |
| 7. | AFOR | 6. polní nemocnice | Albánie + Turecko | 100 | 1999 |
| 8. | KFOR | mírová operace | Kosovo | 980 | 1999 - 2/2002 |
| 9. | ESSENTIAL HARVEST (TFH) | mírová operace | Makedonie | 120 | 8 - 10/2001 |
| 10. | KFOR | Česko-slovenský prapor | Kosovo | 2400 | 2/2002 - 7/2005 |
| 11. | KFOR | brigáda a úkolové uskupení Střed | Kosovo | 1438 | od 2005 |
| 12. | SFOR | velitelství + civilní spolupráce | Bosna a Hercegovina | 42 | 2002 - 12/2004 |
| 13. | operace Trvalá svoboda | protiteroristická operace | Kuvajt | 612 | 3/2002 - 6/2003 |
| 14. | ISAF | mírová operace - (6. a 11. polní nemocnice) | Afghánistán | 269 | 4/2002 - 1/2003 |
| 15. | ISAF | polní chirurgický tým | Afghánistán | 11 | 1/2003 - 4/2003 |
| 16. | IZ SFOR | kontingent 7. polní nemocnice | Irák, Basra | 526 | 4/2003 - 12/2003 |
| 17. | IZ SFOR (MNF - I) | kontingent Vojenské policie | Irák, Shaibah | 1273 | 12/2003 - 12/2006 |
| 18. | CONCORDIA | operace EU | Makedonie | 2 | 4/2003 - 12/2003 |
| 19. | ISAF EOD + meteo | Letiště Kábul | Afghánistán | 350 | od 3/2004 - 3/2007 |
| 20. | operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | 3 - 8/2004 |
[editovat] Uniformy
Různé typy uniforem Armády České republiky:
|
Posádková hudba Olomouc |
[editovat] Vojenské hodnosti
|
poddůstojnické hodnosti: |
důstojnické hodnosti: generálské hodnosti: |
[editovat] Reference
- ↑ http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5770
- ↑ http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5760
- ↑ Jaroslav Roušar: Česká republika a její profesionální armáda, str. 75 (ve formátu .pdf na army.cz)
- ↑ http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5135 www.army.cz Ministerstvo obrany - Armáda České republiky, citováno 30. srpna 2008

