Rumunská armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Voják rumunské armády v ušance

Rumunská armáda (Armata Română) je jméno ozbrojených sil Rumunska. Rumunsko je od roku 2004 v NATO. Od roku 2007 je plně profesionální.

Rumunská armáda se dělí na:

Historie rumunské armády[editovat | editovat zdroj]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Rumunská armáda se účastnila první světové války na straně Dohody, vstoupila do války v roce 1916. V té době byl náčelníkem generálního štábu Constantin Prezan. Rumuni měli docela početnou armádu, ale její výcvik nebyl dostatečný a materiální vybavení bylo zastaralé. Po vyhlášení války se Rumuni pokusili obsadit Sedmihradsko, ale byli odraženi, protože Spojenci neotevřeli balkánský front tak, jak se zavázali spojeneckou smlouvou, a jih země (Valašsko) byl okupován vojsky ústředních mocností. Král a vláda se přemístili do Jassy (Moldávie). Po únorové revoluci v Rusku rumunská armáda zůstala jediným bojujícím spojencem Dohody na východní frontě a po reorganizaci během zimy 1916-1917 odrazila ofenzivu vojsk Centrálních mocností a porazila německá a rakousko-uherská vojska vedena maršálem Mackenzenem v srpnu 1917. Na konci války v roce 1918 Rumunsko provedlo mobilizaci a účastnilo se po boku spojenců posledních bojů.

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Rumunsko mělo uzavřenou obrannou alianci s Polskem proti SSSR. Rumuni byli součástí Malé dohody spolu s Československem a Jugoslávií namířené proti Maďarsku. V rámci unifikace armád Malé dohody odebíralo Rumunsko zbraně z Československa. To se netýkalo letadel, Rumuni odmítli čs. typ a nakoupili letadla z jiných zemí. Ve třicátých letech se Rumunsko stalo členem Balkánské dohody.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Rumunsko bojovalo spolu s nacistickým Německem proti Sovětskému Svazu, po boku Němců bojovaly na východní frontě dvě rumunské armády. V roce 1944 bylo území Rumunska obsazeno Rudou armádou. Po změně režimu se Rumuni přidali na stranu Spojenců a bojovali po zbytek války na straně Rudé armády. Po jejím boku se probili přes Maďarsko a následně se podíleli na osvobození Slovenska a Moravy.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1955 bylo Rumunsko součástí varšavského paktu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rumunská armáda má v současnosti 90 000 profesionálně vycvičených vojáků, z nichž 75 000 je vojenský personál a 15 000 jsou civilisté. Z 90 000 vojáků je 60 000 aktivních, zatímco zbytek vojáků patří do armádních záloh. Rozpočet armády je asi 1,8 miliard eur (tj. asi 1,33% rumunského HDP).

Od roku 2004 se Rumunsko účastní mise NATO v Afganistánu.