Balkánská dohoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa zúčastněných států

Balkanská dohoda nebo také Balkánský pakt byla dohoda podepsaná Řeckem, Tureckem, Rumunskem a Jugoslávií 9. února 1934, zaměřená na udržení geopolitického statu quo v regionu po první světové válce.[1] Signatáři souhlasili s odložením veškerých svých vzájemných sporných teritoriálních nároků. Ostatním národům v regionu, Itálii, Albánii[1], Bulharsku, Maďarsku a Sovětskému svazu, jež byly zapojeny v související diplomacii, dokument nebylo dovoleno podepsat. Nesignatáři byly většinou ty státy, jejichž vlády zamýšlely obsadit území některých členských států. Tento dokument přivítala především Francie[1], jejíž političtí představitelé v něm viděli záruku své politiky v této části Evropy.

Balkánská dohoda pomohla zajistit mír mezi Tureckem a nezávislými zeměmi v jihovýchodní Evropě, které vznikly z částí Osmanská říše, nejdůležitěji s Řeckem. Během druhé světové války však zkrachovala na regionálních intrikách podporovaných vojenskými intervencemi mocností – především Německa, Británie a Sovětského svazu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balkan Pact na anglické Wikipedii.

  1. a b c PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Diktatura krále Alexandra, s. 91. (čeština)