T-72M4CZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
T-72M4 CZ
Typ vozidla Hlavní bojový tank
Země původu Česko Česká republika
Historie výroby
Výrobce Vojenský Opravárenský Závod 025
Návrh 1994 - 2000
Období výroby 2003 - 2006
Vyrobeno kusů 33
Ve službě 2003 - dosud
Základní charakteristika
Posádka 3 (řidič, střelec, velitel)
Délka 9800 mm (s kanónem dopředu)
Šířka 3755 mm
Výška 2180 mm (po věž)
2720 mm (po zaměřovač)
Hmotnost 48 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování složený pancíř, které jsou na exponovaných místech doplněny vrstveným pancéřováním a reaktivním pancéřováním typu DYNA
Hlavní zbraň 2A46M (125mm, hladký vývrt , kadence 8 ran/min)
Sekundární zbraně spřažený kulomet PKT (7,62x54mmR)
protiletadlový kulomet NSVT (12.7×108mm)
Pohon a pohyb
Pohon vznětový 12-tiválcový kapalinou chlazený motor Condor CV 12 1000 TCA
746 kW (1000 hp)
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 61 km/h (na komunikaci)
44 km/h (v terénu)
Poměr výkon/hmotnost
15,5 kW/t
Dojezd 700 km (na komunikaci)
cca 430 km (v terénu)

Hlavní bojový tank T-72M4 CZ je českou komplexní modernizací sovětského tanku T-72 na úroveň srovnatelnou s tanky 3. a 4. generace. Tank je vybaven zařízením chránícím tříčlennou osádku, kterou tvoří velitel, střelec a řidič (nabíjení je zajištěno pomocí nabíjecího automatu), a vnitřní výstroj vozidla proti tlakové vlně, radiaci a chemickým látkám. Tank má zařízení pro překonávání vodních toků jízdou pod vodou, zadýmovací zařízení k vytvoření dýmových clon pro maskování a hasící zařízení pro hašení požáru uvnitř vozidla. Touto modernizací je dosaženo zlepšení palebné síly, ochrany, pohyblivosti a veškeré elektroniky.

Tank je určen k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, popř. i živé síly protivníka a proti nízkoletícím cílům. Balancuje na hranici mezi 3. a 4. generací tanků a některé jeho parametry překonávají i stávající stroje jako jsou americký M1A2 Abrams a německý Leopard 2. S plným využitím svých možností se jeví jako nepřekonatelný protivník vůči západoevropským tankům s kanony ráže 120mm a náboji SABOT či HEAT, přičemž 125mm kanon 2A46M tanku T-72M4 CZ s vysoce průbojným projektilem APFSDS-T je schopen bez problému prorazit 500 mm pancíř na vzdálenost přesahující 2000 m některé zdroje uvádí až 880 mm silný kompozitní pancíř na vzdálenost 3000 m. T-72M4 CZ tímto může konkurovat ruským T-90S. Podle hodnocení odborníků jde o nejlepší modernizaci tanku T-72.

V současné době je vybudováno komplexní týlové, ženijní a technické zabezpečení a tento projekt byl ukončen v roce 2008. Všechny modernizované tanky jsou ve výzbroji 73. tankového praporu v Přáslavicích ze 7. mechanizované brigády armády České republiky.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

O modernizaci rozhodla vláda v roce 1994 a původně mělo být modernizováno až 353 tanků. V roce 1995 došlo k vypsání tendru a jako hlavní dodavatel českého programu nových tanků byl zvolen podnik VOP 025 (Vojenský opravárenský podnik 025). Základem modernizace tanku T-72M4 CZ se staly podvozky v provedení T-72M1 a věže z T-72M. Při konverzi na standard M4 byl tank nejprve rozebrán, přičemž na věži a korbě došlo k zásadním úpravám (výměna zadního čela korby, výměna dna korby pod řidičem, úprava motorpřevodového prostoru pro montáž powerpacku atd.). Přes 90% dílů, skupin a podskupin je v konstrukci modernizovaného tanku buď nových, nebo upravených.

Dokončeny byly dva prototypy – tanky T-72M3 a T-72M4. Jediným skutečným rozdílem mezi těmito dvěma vozidly byl pohon. Tank M4 obsahoval nový motor CV 12 TCA Condor. Jedná se o stejný britský motor Perkins, který se používá v tanku Challenger 2, pouze mají výkon 1 000 koní, místo 1 200 koní jako v tanku Challenger 2. Bezpečnostní situace se po vstupu ČR do NATO změnila a plánovaný počet modernizovaných tanků postupně klesal nejdřív na 140 a pak až na 33 kusů.

Původně měly být náklady 19 miliard při 140 kusech, po redukci byly náklady 4.5 miliardy[1]. Cena 27 tanků T-72M4 CZ v základním provedení činila tedy 4,463 miliardy Kč. Spolu s nimi byly nakoupeny 3 návěsná buldozerová zařízení NBZ-90, 3 minové vyorávače KMT-72M4, 3 výbušné odminovače VO-72M4 a další vybavení, které cenu zvýšilo na 4,953 miliardy Kč. V letech 2003-2005 bylo ve státním podniku VOP025 v Novém Jičíně celkem vyrobeno 30 kusů, z toho 3 velitelské se zdvojenou radiostanicí, aktivním pancířem, notebookem atd. Na rozdíl od polské modernizace PT-91M se české T-72M4 CZ žádného exportního úspěchu nedočkaly, ale na rozdíl od slovenského T-72M2 se T-72M4 CZ alespoň dostal do výroby.

Cíl projektu[editovat | editovat zdroj]

  • dosáhnout podstatně nižší ekonomické náročnosti oproti nákupu nových tanků 3. - 4. generace a dosáhnout bojových parametrů a užitných vlastnosti na úrovni tanků 3. - 4. generace, kvůli zvýšení bojového potenciálu tanku T-72 (který je tankem 2. generace)
  • maximální využití stávající UVZ a logistické podpory pro tank T-72 a zachování jeho předností ve strategické pohyblivosti, 3-členné obsluze a v malých rozměrech 
  • dosažení interoperability v rámci NATO, v systému spojení a provozním zabezpečení a přezbrojení hlavních obranných sil AČR v souladu se změnami způsobů vedení bojové činnosti pozemního vojska

Komplexní modernizace zvýšila palebnou sílu vedením účinné palby z místa i za pohybu zajištěný novým systém řízení palby a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli zcela novým podkaliberním nábojem pro tankový kanón a možnosti pozorování ve dne i v noci. Díky nové pohonné jednotce v jednom bloku a úpravou podvozku výrazně přispěla k zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a k zlepšení vybraných provozně-technických vlastností. Byla také zvýšena pasivní a aktivní ochrana tanku v boji přidáním návěsné dynamické ochrany korby a věže, zesílení pancéřování a úpravy korby, systém detekce a indikace laserového ozáření, vystřelovací zadýmovací zařízení a nový ochranný dýmový granát, ochranný maskovací systém (proti vizuálnímu, infra a radiolokačnímu průzkumu).

A pro zvýšení bezpečí a pohodlí posádky bylo namontováno nové vnitřní hovorové zařízení (VHZ), nové prostředky vnějšího spojení (VKVradiostanice), systém pozemní navigace (inerciální + družicová), elektrická instalace Raychem, antiexplozní protipožární zařízení a nové ohřívače a topení v tanku spolu s přídavným zdrojem elektrické energie (3 kW).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základní konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základem tanku je podvozek s 2×6 pojezdovými koly, jedním napínacím kolem vpředu a jedním hnacím kolem vzadu. Na podvozku je umístěna plně otočná věž. Vpředu na korbě se nacházejí 2 světlomety, vzadu pak 2 koncová světla. Průlez řidiče s průzory je umístěn těsně pod věží, dále jsou pak umístěny 2 průlezy na věži tanku, jeden pro velitele, druhý pro střelce. Věž je vpředu vybavena reaktivním pancéřováním typu DYNA. Po stranách střechy věže jsou umístěny výmetnice kouřových granátů.

Pohyblivost[editovat | editovat zdroj]

Tank obdržel úplně nový pohon od izraelské firmy Nimda, který se skládá z britského motoru Condor CV12 1000 TCA od firmy Perkins (Caterpillar). Použita je převodovka Allison Transmission XTG-411-6 vyvinutá v USA. Je plně automatická a nabízí čtyři převody pro jízdu vpřed a dva pro jízdu vzad a má shodné diagnostické vnitřní vybavení. Motor dosahuje výkonu 746 kW (1000 koní) a je kontrolován systémem elektronického řízení a vnitřním monitorovacím, ochranným a diagnostickým systémem. Nový pohon si vyžádal změnu zadní části vozidla, kde stávající byla odříznuta a nahrazena jinou s dostačujícím místem pro novou pohonnou jednotku. O chlazení se stará systém od britské společnosti Airscrew Howden. Stroj obdržel také nové pásy s pryžovými patkami.

Nový motor se postaral o zvýšení základních výkonů, například zrychlení z 0 na 32 km/h se snížilo z 15 s na pouhých 8,5 s. Vozidlo se pohybuje rychlostí 61 km/h (T-72M1 jede 60 km/h), ale průměrná rychlost v terénu je o 25km/h vyšší než u T-72M1. Rychlost na zpátečku je vyšší od původní verze o 10 km/h a průchodivost je shodná. Tank je schopen po přípravě překonat vodní překážku o hloubce až 5 metrů. Řidič dostal místo řídících pák řídítka (jako BVP) a záleží na něm zda využije plně automatické funkce převodovky nebo řazení stupňů ovládá předvoličem. Při závadě elektroniky stroj jede dál, neboť řidič řadí rychlostní stupně ručně pomocí zařízení s hydraulickými posilovači. Systém kontroly stavu motoru, předává do sluchátek řidiči i ostatním členům osádky případné poruchy. Generální oprava motoru se provádí po ujetí 14 000 km a polní dílny jsou schopny vyměnit pohonnou jednotku za 1 hodinu.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Korba tanku se skládá z ocelových plátů a na exponovaných místech (např. čelo korby) je doplněna vrstveným pancéřováním (plast se skelnými vlákny) a čelo věže (keramická vrstva). Základní pancéřování obnáší tuto ochrannou charakteristiku : čelo korby asi 400 mm proti střelám APFSDS a téměř 500 mm proti střelám HEAT, shodně také u čela věže. Boky korby mají tloušťku pancíře (bez ochranných krytů) 20 - 80 mm, boky věže mají proměnou sílu 60 až 80 mm. Strop korby a věže chrání pancíř o síle 40 až 50 mm. Tank je osazen reaktivním pancéřováním DYNA navrženým v Polsku. DYNA nabízí vysoký stupeň ochrany proti střelám s vysokou kinetickou energií, například APFSDS (průbojné střely se stabilizací křidélek a oddělitelnými vodicími prvky) a střelám s chemickou energií (například HESH – tříštivo-trhavé střely).tank je osazen tímto počtem: čelo korby 43 -44 bloků, čelo věže 12, strop věže 15 kusů a 2 na každém boku. Efektivní zvýšení ochrany je asi na 220% proti kumulativním střelám v oblasti čela korby a 300% na čele věže. Tyto údaje platí pro korbu a věž do úhlu 20° resp. 35° od podélné osy tanku. V oblasti stropu věže je ochrana proti kumulativní munici zvýšena asi o 360%. Boky korby navíc chrání gumové kryty pásů o síle asi 10 až 20 mm, které zvyšují odolnost boků korby proti kumulativním střelám asi o 200%. Bloky dynamické ochrany DYNA chrání i proti munici s tandemovými hlavicemi, i když asi ochranné parametry jsou o něco nižší a zvyšují i odolnost proti munici APFSDS a to na 520 mm v čelní oblasti tanku.

K likvidaci magnetických min slouží elektromagnetický trall od společnosti Metra Blansko, který vytváří náhradní magnetické pole a způsobuje spuštění magnetických min před tankem a po jeho bocích. V součinnosti mechanickým odminovávacím systémem NBZ-90 zajišťuje přiměřeně vysokou rychlost přesunu i v zaminovaném terénu. Proti minám bylo upraveno dno korby a řidičova sedačka má úchyt na stropě korby. Vozidlo využívá systém aktivní ochrany typu "soft kill" SDIO a obsahuje polský laserový výstražný systém PCO SSC-1. Ten dokáže detekovat, zda bylo vozidlo zaměřeno laserovými zařízeními. Dokáže také určit směr hrozby., který je v součinnosti se systém řízení palby a zajišťuje automatické nebo ruční odpálení maskovacích dýmových granátů DGO-1 tlumících infračervené vyzařování do směru ozáření. Kouř granátu má nové složení, které pohlcuje nejen laserové paprsky, ale i tepelné záření. Tank zacloněný dýmem zmizí z protivníkových termovizních pozorovacích a pátracích soustav.

Tank má ve výbavě zadýmovací generátor a automatický protipožární systém (protipožární zařízení BUA s optickými hlásiči a láhvemi s ekologickým hasivem DeuGen). Protipožární systém při ohrožení vznícením vnitřních prostor bojového vozidla, uvede ve zlomku tisíciny sekundy do činnosti hasicí zařízení. Na pasivní ochraně se přičiní také nový maskovací nátěr U 2500 se zvýšenými maskovacími schopnostmi, absorbér mikrovlnného záření a maskovací rohož pro tepelné maskování. Systém ochrany proti zbraním hromadného ničení zůstal původní sovětský.

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Tank byl vyvíjen hlavně pro tankový boj, aby v případě nasazení byl schopen likvidovat těžce obrněné vozidla nepřítele. Zůstal původní kanon 2A46M s hladkým vývrtem hlavně ráže 125 mm. Jmenovaný kanon obnáší stabilizátor 2E28M, tepelnou ochranu a ejektor. Nabíječe zde zastupuje nabíjecí automat s instalovaným systémem automatické provozní rektifikace. V automatu je poskládáno 22 nábojů, přičemž zbytek se nachází ve věži. Střelec má možnost mimo standard (kumulativní a tříštivo-trhavé) použít nově vyvinuté šípové střely APFSDS-T od firmy Synthesia. Ty jsou z tvrdých slitin wolframu a jsou schopny probít pancíř o tloušťce 500 mm, a to na vzdálenost přesahující 2000 m, ale některé zdroje uvádí až 880 mm silný kompozitní pancíř na vzdálenost 3000 m. Tank veze celkově 37 kusů různého střeliva. Kanon je spřažen s kulometem PKT ráže 7,62 mm a na věži je upevněn protiletadlový kulomet NSVT ráže 12,7 mm.

Palubní systémy[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na velikost ráže moderní tanky převáží relativně malý počet munice, proto je nutné, aby posádka tanku zničila zaměřený cíl první ranou. V porovnání s tankem T-72M1 byl kvalitativně navýšen (až 5x), díky nové munici a novému systému řízení palby TURMS-T (který vychází z typu OG14L3 TURMS z tanku C1 Ariete). Systém TURMS-T zahrnuje zaměřovače střelce a velitele, balistický počítač se zálohami a senzory polohy věže, teploty nábojek a meteorologických podmínek (teplota vzduchu, tlak, síla a směr větru) systém je italský a snižuje dobu nutnou pro zaměřování. Také zvyšuje pravděpodobnost prvního zásahu. Srdcem systému je zařízení TMC (balistický počítač pro řízení věže). Zaměřovač velitele je plně stabilizován a je vybaven denním (zvětšení 4x a 12x) a denním/nočním termovizním (zvětšení 5x a 13x) kanálem. Doplňuje se laserovým dálkoměrem typu Nd-Yag. Střelecký zaměřovač shodně stabilizován a vybaven, jinak používá denní kanál o zvětšení 2,5x a 10x. a laserový dálkoměr typu Nd-Yag o dosahu 250 až 9995 metrů. Zaměřovače jsou schopny rozeznat cíl ve dne na vzdálenost do 5000 metrů a v noci 4000 metrů. Systém také podporuje funkci Hunter-Killer a stejně jako i u jiných moderních tanků je schopen vést střelbu na cíl i velitel tanku (pokud najde cíl s vyšší prioritou). Další systémy tanku tvoří vnitřní diagnostický systém, navigační systém NBV-97 GPS (kombinuje přijímač družicové navigace GPS a inerciální navigační komplet), který vyvinuly Letecké Přístroje Praha s. r. o., systémy vnitřního spojení (intercom BCC 600) a systémy vnější komunikace (stanice RF1350, radiokomplet RF-13 a zesilovač ZV-13) shodný se standardy NATO. Stanoviště řidiče je osazeno pasivním noktovizorem 2. generace NV-3P

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miliardy utracené bez rozmyslu [online]. Lidové noviny, 23-7-2009, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (Česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]