T-72M4CZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
T-72M4 CZ
Typ vozidlaHlavní bojový tank
Země původuČeskoČesko Česko
Historie
VýrobceVojenský Opravárenský Závod 025 Nový Jičín[1]
Návrh1994–2000
Období výroby2003–2006
Vyrobeno kusů30
Ve službě2003–dosud
Základní charakteristika
Posádka3 (řidič, střelec, velitel)
Délka9 800 mm (s kanónem dopředu)
Šířka3 755 mm
Výška2 180 mm (po věž)
2 720 mm (po zaměřovač)
Hmotnost48 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánísložený pancíř
vrstvený pancíř
reaktivní pancéřování DYNA
Hlavní zbraň2A46M (125mm, hladký vývrt, kadence 8 ran/min)
Sekundární zbraněspřažený kulomet PKT (7,62×54 mm)
protiletadlový kulomet NSVT (12,7×108 mm)
Pohon a pohyb
Motorvznětový 12válcový kapalinou chlazený motor Condor CV 12 1000 TCA
Síla motoru746 kW (1 000 hp)
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost61 km/h (na komunikaci)
44 km/h (v terénu)
Poměr výkon/hmotnost
15,5 kW/t
Dojezd700 km (na komunikaci)
cca 430 km (v terénu)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní bojový tank T-72M4 CZ je českou komplexní modernizací sovětského tanku T-72 na úroveň srovnatelnou s tanky 3. generace. Tank je vybaven zařízením chránícím tříčlennou posádku, kterou tvoří velitel, střelec a řidič (nabíjení je zajištěno pomocí nabíjecího automatu), a vnitřní výstroj vozidla proti tlakové vlně, radiaci a chemickým látkám. Tank má zařízení pro překonávání vodních toků jízdou pod vodou, zadýmovací zařízení k vytvoření dýmových clon pro maskování a hasicí zařízení pro hašení požáru uvnitř vozidla. Touto modernizací je dosaženo zlepšení palebné síly, ochrany, pohyblivosti a veškeré elektroniky.

Tank je určen k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, popř. i živé síly protivníka a proti nízko letícím cílům. 125mm kanón 2A46M tanku T-72M4 CZ s vysoce průbojným projektilem APFSDS-T je schopen bez problému prorazit 500 mm pancíř na vzdálenost přesahující 2 000 m. T-72M4 CZ tímto může konkurovat ruským T-90S. Podle hodnocení odborníků šlo v té době o nejlepší modernizaci tanku T-72.

V současné době je vybudováno komplexní týlové, ženijní a technické zabezpečení a tento projekt byl ukončen v roce 2008. Všechny modernizované tanky jsou spolu s modernizovanými VT-72M4 CZ ve výzbroji 73. tankového praporu v Přáslavicích ze 7. mechanizované brigády Armády České republiky.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Modernizaci schválila vláda České republiky v roce 1994, kdy se rozhodlo o modernizaci 353 tanků. V roce 1995 poté došlo k vypsání tendru a jako hlavní dodavatel českého programu nových tanků byl zvolen Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín (Dnešní název VOP CZ). Základem modernizace tanku T-72M4 CZ se staly podvozky z tanku T-72M1 a věže z T-72M. Při hloubkové modernizaci na standard M4 byl tank nejprve rozebrán a poté došlo k zásadním úpravám, jakými byla výměna zadního čela korby, výměna dna korby pod řidičem, úprava motorpřevodového prostoru pro montáž powerpacku. Modernizace se dotkla více než 90 % dílů, kdy byly díly buďto vyměněny za nové nebo upravené.

Pro zkoušky se postavily dva prototypy – tanky T-72M3 (P1) a T-72M4 (P2) [2], kdy si verze M3CZ ponechala původní motor V-46-6 avšak bez mechanického kompresoru, ale se dvěma turbodmychadly, zatím co verze M4CZ disponovala zcela novým britským motorem CV 12 TCA Condor, který se používá i v tanku Challenger 2. Od britského se liší pouze výkonností, zatím co T-72M4 CZ má 1 000 koní, tak tank Challenger 2 má 1 200 koní.

Bezpečnostní situace se po vstupu ČR do NATO změnila a plánovaný počet modernizovaných tanků postupně klesal, nejdřív na 140 a pak až na pouhých 33 kusů.[3] Původně měly být náklady 19 miliard při 140 kusech, po redukci byly náklady 4.5 miliardy.[4] Průměrná cena modernizace jednoho kusu vyšla na 150 milionů korun.[5] Cena 27 tanků T-72M4 CZ v základním provedení činila 4,463 miliardy Kč. Spolu s nimi byly nakoupeny 3 minové vyorávače KMT-72M4, 3 návěsná buldozerová zařízení NBZ-90, 3 výbušné odminovače VO-72M4 a další vybavení, které celkovou cenu modernizace zvýšilo na 4,953 miliardy Kč. Od roku 2003 do 2005 bylo ve státním podniku VOP025 vyrobeno celkem 30 tanků, z toho 3 velitelské T-72M4 CZ-W se zdvojenou radiostanicí a rozšířenými funkcemi BVIS (CDU-BVIS = Commander Display Unit for BVIS) nutné pro plnění funkcí velitelského tanku roty. Cena tří velitelských tanků byla 471 milionů Kč.[6]

Na rozdíl od polské modernizace PT-91M se české T-72M4 CZ žádného exportního úspěchu nedočkaly, ale na rozdíl od slovenského T-72M2 (původně projekt československé federativní armády před rozpadem Československa a po rozpadu zůstal projekt na Slovensku) se T-72M4 CZ alespoň dostal do výroby. [7]

Body modernizace

  • dosáhnout podstatně nižší ekonomické náročnosti oproti nákupu nových tanků 3. - 4. generace a dosáhnout bojových parametrů a užitných vlastnosti na úrovni tanků 3. - 4. generace, kvůli zvýšení bojového potenciálu tanku T-72 (který je tankem 2. generace)
  • maximální využití stávající UVZ a logistické podpory pro tank T-72 a zachování jeho předností ve strategické pohyblivosti, tříčlenné obsluze a v malých rozměrech
  • dosažení interoperability v rámci NATO, v systému spojení a provozním zabezpečení a přezbrojení hlavních obranných sil AČR v souladu se změnami způsobů vedení bojové činnosti pozemního vojska

Komplexní modernizace zvýšila palebnou sílu vedením účinné palby z místa i za pohybu zajištěný novým systém řízení palby a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli zcela novým podkaliberním nábojem pro tankový kanón a možnosti pozorování ve dne i v noci. Díky nové pohonné jednotce v jednom bloku a úpravou podvozku výrazně přispěla k zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a k zlepšení vybraných provozně-technických vlastností. Byla také zvýšena pasivní a aktivní ochrana tanku v boji přidáním návěsné dynamické ochrany korby a věže, zesílení pancéřování a úpravy korby, systém detekce a indikace laserového ozáření, vystřelovací zadýmovací zařízení a nový ochranný dýmový granát, ochranný maskovací systém (proti vizuálnímu, infra a radiolokačnímu průzkumu). A pro zvýšení bezpečí a pohodlí posádky bylo namontováno nové vnitřní hovorové zařízení (VHZ), nové prostředky vnějšího spojení (VKVradiostanice), systém pozemní navigace (inerciální + družicová), elektrická instalace Raychem, antiexplozní protipožární zařízení a nové ohřívače a topení v tanku spolu s přídavným zdrojem elektrické energie (3 kW).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základní konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Základem tanku je podvozek s 2×6 pojezdovými koly, jedním napínacím kolem vpředu a jedním hnacím kolem vzadu. Na podvozku je umístěna plně otočná věž. Vpředu na korbě se nacházejí 2 světlomety, vzadu pak 2 koncová světla. Průlez řidiče s průzory je umístěn těsně pod věží, dále jsou pak umístěny 2 průlezy na věži tanku, jeden pro velitele, druhý pro střelce. Věž je vpředu vybavena reaktivním pancéřováním typu DYNA. Po stranách střechy věže jsou umístěny výmetnice kouřových granátů.

Pohyblivost[editovat | editovat zdroj]

Tank obdržel zcela novou pohonnou jednotku NPP 2000-1 vyvinutou izraelskou firmou Nimda, která se skládá z motoru Condor CV12 1000 TCA od firmy Perkins (Caterpillar) a elektronicky řízené automatické převodovky Allison Transmission XTG-411-6, vyrobené a servisované v České republice. Převodovka je plně automatická a nabízí čtyři převody pro jízdu vpřed a dva pro jízdu vzad. Motor dosahuje výkonu 746 kW (1000 koní) a je kontrolován systémem elektronického řízení a diagnostickým, monitorovacím a ochranným systémem. Nový pohon si vyžádal změnu zadní části vozidla, kdy se musela původní část z tanku T-72M1 odříznout a nahradila se novou s dostatečným místem pro novou pohonnou jednotku. Nedílnou součástí pohonné jednotky je systém chlazení vyvinutý společností Nimda a vyrobený britskou firmou Airscrew Howden. Stroj obdržel také nové pásy s pryžovými patkami. Spotřeba v terénu až 800 l/100 km, na polních cestách až 400 l/100 km, na silnici až 350 l/100 km, okamžitá v těžkém terénu až 2200 l/100 km. Vezená zásoba paliva 1450 l + 195 l přídavný sud.

Díky nové pohonné jednotce se dosáhlo zvýšení základních výkonů: zrychlení z 0 na 32 km/h se snížilo z 25 s na pouhých 7,1 s. Vozidlo se po silnici pohybuje rychlostí 45 km/h, ale max. rychlost je o 1 km/h vyšší než u T-72M1, tedy 61 km/h a průměrná rychlost v terénu je o 25 km/h vyšší, tedy 42 km/h. Max. rychlost vzad je zvýšena o 10 km/h na 16 km/h a průchodivost terénem je totožná (nájezdový úhel vpředu je 36° a vzadu 23°). Tank je schopen po přípravě překonat vodní překážku o hloubce až 5 metrů, délce až 500 metrů a rychlosti proudu 1,5 m/s. Řidič dostal místo řídících pák řídítka (jako BVP) a záleží na něm zda bude řazení stupňů ovládat předvoličem a nebo využije plně automatické funkce převodovky. Při závadě elektroniky stroj jede dál, protože řidič řadí rychlostní stupně manuálně pomocí zařízení s hydraulickými posilovači. Systém kontroly stavu motoru, předává do sluchátek řidiči i ostatním členům osádky případné poruchy. Generální oprava motoru se provádí po ujetí 14 000 km a polní dílny jsou schopny vyměnit pohonnou jednotku za 1 hodinu.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Korba tanku se skládá z ocelových plátů a je na exponovaných místech (např. čelo korby) doplněna vrstveným pancéřováním (plast se skelnými vlákny) a na čelu věže je použita keramická vrstva. Základní pancéřování obnáší tuto ochrannou charakteristiku : boky korby mají tloušťku pancíře (bez ochranných krytů) 20 - 80 mm, boky věže mají proměnou sílu 60 až 80 mm, čelo korby 520 mm proti střelám APFSDS a 1100 mm proti střelám HEAT, čelo věže 520 mm proti střelám APFSDS a 1200 mm proti střelám HEAT, strop korby a věže chrání pancíř o síle 40 až 50 mm. Tank je osazen reaktivním pancéřováním DYNA navrženým v Polsku. DYNA nabízí vysoký stupeň ochrany proti střelám s vysokou kinetickou energií (například střely APFSDS), tyto střely probíjí pancíř kombinací vysoké kinetické energie (rychlosti, váhy) působící na malou plochu (proto podkaliberní) a střelám s chemickou energií (například HESH – tříštivo-trhavé střely). Tank je osazen 43 až 44 bloky na čele korby, na čele věže 12 bloky, strop věže 15 bloků a 2 bloky na každém boku. Efektivní zvýšení ochrany je asi na 300% proti kumulativním střelám na čele věže a na 220% v oblasti čela korby. Tyto údaje platí pro korbu a věž do úhlu 20° resp. 35° od podélné osy tanku. Boky korby navíc chrání gumové kryty pásů o síle až 20 mm, které zvyšují odolnost boků korby proti kumulativním střelám asi o 200%. V oblasti stropu věže je ochrana proti kumulativní munici zvýšena asi o 360. %. Bloky dynamické ochrany DYNA chrání i proti munici s tandemovými hlavicemi.

K likvidaci magnetických min slouží elektromagnetický trall od společnosti Metra Blansko, který vytváří náhradní magnetické pole a způsobuje spuštění magnetických min před tankem a po jeho bocích. Mechanickým odminovávacím systémem KMT-72M4, tento systém vyorává miny před kolejovýmy pásy, a s výbušným odminovávacím systémem VO-72M4, který výbuchem táhlých náloží plastické trhaviny vytváří průchod minovém poli. Tyto systémy zajišťují vysokou rychlost přesunu v zaminovaném terénu. Proti minám bylo upraveno dno korby a řidičova sedačka má úchyt na stropě korby, pro vyšší bezpečnost při případném zásahu nebo explozi miny. Vozidlo využívá systém aktivní ochrany typu "soft kill" SDIO a obsahuje polský laserový výstražný systém PCO SSC-1. Ten dokáže detekovat zaměření vozidla laserovými zařízeními a také určit směr hrozby. Tento systém spolupracuje se systém řízení palby a zajišťuje automatické nebo ruční odpálení maskovacích dýmových granátů DGO-1 (4 salvy po 3 ks), které tlumí infračervené vyzařování tanku do směru ozáření. Kouř granátu má nové složení, které pohlcuje nejen laserové paprsky, ale i tepelné záření. Tank zacloněný dýmem zmizí z protivníkových termovizních pozorovacích a pátracích soustav. Na pasivní ochraně se přičiní také nový maskovací nátěr U 2500 se zvýšenými maskovacími schopnostmi, na ochranu v oblasti radiolokačního spektra byl použit absorbér mikrovlnného záření a pro tepelné maskování termorohož na motoropřevodový prostor. K aktivnímu maskování slouží zadýmovací zařízení motoru a dýmové granáty. Systém ochrany proti zbraním hromadného ničení zůstal původní sovětský (GO-27 + filtroventilační zařízení).

Tank má ve výbavě automatický protipožární systém Kidde Deugra (dva nezávislé systémy pro korbu a věž), který se skládá z protipožárního zařízení BUA s optickými hlásiči a láhvemi s ekologickým hasivem DeuGen). Protipožární systém při ohrožení vznícení vnitřních prostor, uvede ve zlomku tisíciny sekundy do činnosti hasicí zařízení. Doba zjištění požáru na ploše o průměru 125 mm - max. 35ms, celková doba pro potlačení exploze - max. 150 ms, celková doba pro uhašení požáru na ploše o průměru 500 mm - max. 500 ms, celková doba uhašení požáru v motoropřevodovém prostoru - max. 20 s

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Tank byl vyvíjen hlavně pro tankový boj, aby v případě nasazení byl schopen likvidovat těžce obrněné vozidla nepřítele. Kanon zůstal původní 2A46M s hladkým vývrtem hlavně ráže 125 mm se stabilizátorem 2E28M, tepelnou ochranu a ejektorem. Nabíječe zastupuje nabíjecí automat se stálým úhlem nabíjení. V automatu je poskládáno 22 nábojů, přičemž zbytek se nachází ve věži. Střelec má možnost mimo standard (kumulativní a tříštivo-trhavé) použít nově vyvinuté šípové střely APFSDS-T od firmy Synthesia. Ty jsou z tvrdých slitin wolframu a jsou schopny probít pancíř o tloušťce 500 mm, a to na vzdálenost přesahující 2000 m. Tank veze celkově 37 kusů různého střeliva. Kanon je spřažen s kulometem PKT ráže 7,62 mm a na věži je upevněn protiletadlový kulomet NSVT ráže 12,7 mm.

S ohledem na velikost ráže moderní tanky převáží relativně malý počet munice, proto je nutné, aby posádka tanku zničila zaměřený cíl první ranou. Díky nové munici a novému systému řízení palby TURMS-T (který vychází z typu OG14L3 TURMS z tanku C1 Ariete) byla, v porovnání s tankem T-72M1, zlepšen poměr zásah/zničen. Systém TURMS-T zahrnuje zaměřovače střelce a velitele, balistický počítač se zálohami a senzory polohy věže, teploty nábojek a meteorologických podmínek (teplota vzduchu, tlak, síla a směr větru) systém je italský a snižuje dobu nutnou pro zaměřování. Také zvyšuje pravděpodobnost prvního zásahu. Srdcem systému je zařízení TMC (balistický počítač pro řízení věže). Zaměřovač velitele je plně stabilizován a je vybaven denním (zvětšení 4x a 12x) a denním/nočním termovizním (zvětšení 5x a 13x) kanálem. Doplňuje se laserovým dálkoměrem typu Nd-Yag. Střelecký zaměřovač shodně stabilizován a vybaven, jinak používá denní kanál o zvětšení 2,5x a 10x. a laserový dálkoměr typu Nd-Yag o dosahu 250 až 9995 metrů. Zaměřovače jsou schopny rozeznat cíl ve dne na vzdálenost do 5000 metrů a v noci 4000 metrů. Systém také podporuje funkci Hunter-Killer a stejně jako i u jiných moderních tanků je schopen vést střelbu na cíl i velitel tanku (pokud najde cíl s vyšší prioritou). Další systémy tanku tvoří vnitřní diagnostický systém, navigační systém NBV-97 GPS (kombinuje přijímač družicové navigace GPS a inerciální navigační komplet), který vyvinuly Letecké Přístroje Praha s. r. o., systémy vnitřního spojení (intercom BCC 600) a systémy vnější komunikace (stanice RF1350, radiokomplet RF-13 a zesilovač ZV-13) shodný se standardy NATO. Stanoviště řidiče je osazeno pasivním noktovizorem 2. generace NV-3P.

Budoucnost T-72M4 CZ[editovat | editovat zdroj]

Další modernizace tanku T-72M4 CZ byla zahrnuta v modernizačním plánu AČR představeném v červnu 2018, což znamenalo, že Armáda České republiky s tankovým vojskem nadále počítá. K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 uskladněných tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ, kterými ale byla počátkem roku 2018 kvůli omezené provozuschopnosti plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými byla v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.[1] Hodnota modernizační zakázky byla 908 milionů korun bez DPH. Smlouva byla kvůli pandemii covidu-19 uzavřena až v září 2020 náměstkem ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Luborem Koudelkou a za VOP CZ ředitelem firmy Radovanem Putnou a obchodním ředitelem Martinem Krupou, s plněním v letech 2020 až 2025. Modernizace se týkala výměny systémů a komponentů, které byly zastaralé, neopravitelné nebo se již nevyráběly. Hlavním prvkem modernizace byly komunikační prostředky a systém řízení palby, využívající zastaralé senzorové vybavení, které kvůli svému stáří a ukončené produkci nemohly být při poruše nahrazeny. V plánu modernizace byla zahrnuta i modernizace motorů a požárních systémů, z důvodů ceny se však ministerstvo obrany rozhodlo pohonné jednotky nemodernizovat. V ceně zakázky bylo také dodání náhradních dílů nebo školení zbrojířů a dílenských specialistů. Díky této dílčí modernizaci byla podle ministerstva armáda schopna plnit spojenecké závazky, spočívající ve vybudování brigády těžkého typu a udržet si tak tankové schopnosti do roku 2030.

V souvislosti s náhradou tanků T-72M4 CZ se zvažoval nákup až dvou praporů nových tanků. Od počátku se jako nejvhodnější náhradou počítalo s tanky Leopard 2. Zvažován byl projekt německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) a Evropské obranné agentury (European Defence Agency, EDA), v rámci kterého byla vytvořena flotila tanků Leopard 2A7EU, které jsou formou leasingu poskytovány dalším zemím EU (podobně systém jako u VzS AČR u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb na začátku projektu byla 1 milion až 1,3 milionů euro ročně (25,8 milionů Kč). Zástupci Ministerstva obrany a AČR, se ale kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po roce 2014, rozhodli pro nákup tanků nových a tak v červenci 2016 navštívili španělskou vojenskou základnu u Zaragozy, kde se zajímali o uskladněné tanky Leopard 2A4, které chtěla španělská armáda prodat. Z nákupu sešlo, jelikož španělské leopardy byly ve velmi špatném technickém stavu. V roce 2022 však došlo k zahájení jednání s Německem, ohledně německé nabídky poskytnout kompenzace státům, které dodávají své zbraně ukrajinské armádě ve válce na Ukrajině. V případě ČR se jednalo o darování 14 starších Leopardů 2A4 a jednoho nového vyprošťovacího tanku BPz 3 Büffel, který před dodáním zastupoval jeden starší vyprošťovací tank patřící Bundeswehru. Dodávka 14 starších tanků byla předzvěst nákupu 50 tanků Leopard 2A7+, na kterou budou v budoucnu modernizovány i ony dodané starší verze 2A4.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Historie [online]. VOP CZ, s.p.. Dostupné online. 
  2. ↑ Tank T-72CZ je již hotov [online]. iDnes, 19-7-2000 [cit. 2000-07-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vojáci dostanou poslední modernizované tanky [online]. iDnes, 3-11-2005 [cit. 2005-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vojáci předvedli a pokřtili modernizované tanky [online]. Novinky.cz, 23-1-2004 [cit. 2004-01-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vojáci předvedli a pokřtili modernizované tanky. Novinky.cz [online]. Borgis, 23-1-2004 [cit. 23-1-2004]. Dostupné online. 
  6. ↑ Armáda ukončila modernizaci tanků [online]. iDnes, 7-12-2005 [cit. 2005-12-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Armáda ztrácí tankové vojsko. Poprvé od první republiky [online]. iDnes, 10-7-2009 [cit. 2009-07-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T-72M4CZ&oldid=23726963“