Meopta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvouoká zrcadlovka 6x6 Flexaret Standart; rok výroby 1963

Meopta je česko-americká nadnárodní společnost působící v oblasti výroby optiky pro zobrazovací a osvětlovací systémy. Firma poskytuje komplexní řešení od návrhu, vývoje, konstrukce, výroby až po montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. Společnost se specializuje na spotřební, průmyslové a vojenské trhy. Společnost Meopta - optika, s.r.o. má sídlo v Přerově v České republice, americká pobočka Meopta U.S.A., Inc. sídlí ve Spojených státech v New Yorku.[1]

V roce 2010 pracovalo v obou společnostech okolo 2500 zaměstnanců.

Společnost se v minulosti proslavila hlavně výrobou optické, fotografické a filmové techniky pro profesionální i amatérské užití - dalekohledy, fotoaparáty, zvětšovací přístroje, filmové kamery, filmové projektory, diaprojektory, snímací i projekční objektivy atd.

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

První republika[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Meopty byla společnost Optikotechna, založená v roce 1933 z podnětu doc. Aloise Mazurka.

Doc. Mazurek byl profesorem na místní Průmyslové škole a byla to velmi výrazná a houževnatá osobnosti. Intenzivně se zajímal o optiku, věnoval se samostudiu a usiloval o zavedení výuky optického oboru na Průmyslové škole. Jeho úsilí došlo naplnění a v roce 1933 se jeho přání a sny realizovaly v nově vzniklé firmě. Počáteční kapitál vložil Ing. Alois Beneš, stavitel v Přerově.

Firma zpočátku vyráběla jen optické komponenty, kondenzory, zvětšovací skla apod. V roce 1933 však Doc. Mazurek vyvinul první československý zvětšovací objektiv Benar a tím určil další zaměření firmy.

Firma v průběhu dvou následujících let zakoupila od pana Kalusche licenci na výrobu zvětšovacích přístrojů, později se civilní výroba rozšířila i na fotoaparáty a projektory pro formáty 8 mm, 9,5 mm a 16 mm.

V roce 1935 pod tíhou politických událostí Československá armáda hledala možnosti vyzbrojení vojsk kvalitní optikou a proto Ing. Beneš prodal firmu Zbrojovce Brno. Zbrojovka do rozvoje firmy výrazně investovala, postavila za městem nové výrobní budovy a vznikl základ dnešní Meopty.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V této době podléhala zcela vedení německé armády a vyráběla optické přístroje pro potřeby německého zbrojního průmyslu. Civilní výroba se realizovala jen okrajově.

V průběhu války bylo popraveno nebo umučeno celkem 17 zaměstnanců firmy, jimž je věnován památník Matka vlast sochaře Bajáka před hlavní budovou.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Projektor Meo 5X-B - filmová dráha

Hned v roce 1945 byla firma znárodněna a v roce 1946 přejmenována na Meoptu (MEchanická a OPTická výrobA).

Firma výrazně rozšířila produkci civilní výroby a nastává "Zlatý věk Meopty": pokračovala a značně se rozšířila jak výroba zvětšovacích přístrojů (Axomat, Opemus, Magnifax) včetně příslušenství a objektivů (Meogon, Belar), tak i fotoaparátů (Flexaret, Mikroma), filmových snímacích kamer (Admira) a také filmových projektorů, kde se kromě dosavadních přenosných projektorů pro 8 mm a 16 mm (Meoclub) začaly intenzivně vyvíjet i stabilní profesionální kinoprojektory pro formáty 16 mm, 35 mm i 70 mm (Meopton) včetně příslušenství a objektivů (Anagon, Dalnar, Meostigmat). Tyto projektory výrazně pomohly při zřizování nových kinosálů po celém Československu.

Samozřejmě kromě toho byly vyvíjeny a vyráběny i méně viditelné skupiny výrobků - refraktometry, důlní refraktometry, dalekohledy, puškohledy, teodolity apod. Pro výrobní přetížení přerovského areálu byly postupem času některé výrobkové skupiny znovu opouštěny nebo přesouvány do pobočných závodů (Meopta Hynčice, Brno, Praha).

V době československé normalizace v 70. a 80. letech pak ovládla vojenská výroba více než 75% produkce v hlavním závodě v Přerově, kde z civilní výroby zůstala jen sofistikovaná výroba zvětšovacích přístrojů a projektorů. Snímací filmová a fotografická technika byla zcela opuštěna ve prospěch produkce z NDR (Praktica, Pentacon) a Sovětského svazu (Zenit). Ve druhé půli 80. let se začíná projevovat úbytek vojenských zakázek a část výrobních kapacit se postupně uvolňuje pro civilní a sportovní výrobky (například v roce 1988 byla obnovena výroba puškohledů).

Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Minimalizovaná civilní výroba se stala firmě osudnou v letech devadesátých, zvláště v období zvýrazněné vojenské konverze, a úbytek zakázek se projevil i v úbytku zaměstnanců. Díky osobnosti RNDr. Vladimíra Chlupa prodělala společnost celkem úspěšnou restrukturalizaci, došlo k zakládání dceřiných společností a hledání nových výrob a odbytišť, včetně dodavatelských služeb pro světové výrobce optiky.

V rámci kuponové privatizace pak roku 1992 odkoupil plný podíl v tehdejší dceřiné společnosti Meopta – optika, a.s. americký podnikatel židovského původu, jablonecký rodák Paul Rausnitz. Téhož roku byla navázána spolupráce s newyorskou společností Tyrolit Company, Inc., která měla obdobné zaměření jako Meopta (byla založena roku 1960 coby distributor brusných kotoučů, později se věnovala i průmyslovému zpracování skla a oblasti mechaniky, optiky a vrstvení. V roce 1996 přesídlila do průmyslové zóny Hauppauge a vzápětí rozšířila výrobu na základní díly sférické i rovinné optiky pro letecký průmysl a sportovní potřeby).

Restrukturalizace mateřské Meopty, se stabilizovaným počtem cca 900 zaměstnanců, však byla zdlouhavá a koncem 90. let reálně hrozil úpadek. Paul Rausnitz proto v roce 2000 tyto investiční a provozní dluhy společnosti umořil svou stomilionovou investicí a v roce 2004 všechny dosud spřízněné společnosti zfúzovaly pod Meopta – optika a.s.. V roce 2005 změnila Meopta svou právní formu z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným a společnost TCI New York se stala její dceřinou společností pod názvem Meopta U.S.A., Inc.. V roce 2006 se Paul Rausnitz stal jediným vlastníkem celé Meopty.

V prosinci 2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o poskytnutí dotace z OPPI na projekt Modernizace výzkumu a vývoje Meopta, takže hned v následujícím roce mohla být rekonstruována budova vývoje a došlo k výraznému rozšíření výzkumných a vývojových kapacit.[2]. Dnešní Meopta tak patří ke špičkovým výrobcům optických přístrojů v oblasti pozorovací a sportovní optiky, optoelektronických systémů, laserových aplikací i vojenských přístrojů.

V roce 2013 měla společnost 2200 zaměstnanců v Přerově a 150 v USA. Tento úspěch majitele (spolu s historickým podílem jeho rodiny na osvobozování Československa na konci II. světové války) vedl také k tomu, že pan Rausnitz převzal 28. října z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.[3]

Fotoaparáty[editovat | editovat zdroj]

Dvouoké zrcadlovky[editovat | editovat zdroj]

Flexaret VII
  • Optiflex (1938): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektiv tříčočkový triplet Mirar T3 (2,9/75 mm), frontální zaostřování od 1 m. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s, se samospouští). Posuv filmu přetáčecím knoflíkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů.
  • Autoflex (1939): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Trinar (2,9/75 mm ), frontální zaostřování. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s). Posuv filmu točítkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů.
  • Flexaret (1939): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Mirar (4,5/80 mm) nebo Meyer (2,8/75 mm), frontální zaostřování. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s). Posuv filmu točítkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů, který byl krátce předtím vyvinut pod obchodním označením Flexette.
  • Flexaret II (1940 - 1965): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv tříčočkový Mirar (4,5/80 mm), později čtyřčočkový Belar (3,5/80 mm), zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s), později Compur nebo Metax (typ Flexaret IIa). Posuv filmu točítkem.
  • Flexaret III (1941 - 1955): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Mirar (3,8/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s). Posuv filmu pákou.
  • Flexaret IV (1955 - 1957): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků), případně i na kinofilm 35 mm (typ Flexaret IVa). Zjednodušený světlík, hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s), přídavná spoušť. Posuv filmu točítkem, automatické počitadlo pro 12 snímků.
  • Flexaret V (1958 - 1966): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Metax (1 až 1/400 s), nová tlačítková spoušť. Posuv filmu točítkem se současným natažením závěrky, automatické počitadlo pro 12 snímků. Přídavná tlačítka pro snazší zpětné převíjení filmu a pro snadné uvolnění cívky s filmem.
  • Flexaret VI (1961 - 1967): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků) nebo kinofilm 35 mm (35 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Belar (3,5/80 mm) s bajonety pro přídavné filtry, předsádky a clony, centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka se současným natažením závěrky Prontor nebo Metax (1 až 1/400 s + "B"). Posuv filmu točítkem se současným natažením závěrky, automatické počitadlo pro 12 snímků.
  • Flexaret VII (1963 - 1971): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků), svitkový film 6×4,5 cm (16 snímků) nebo kinofilm 35 mm (35 snímků). Matnice s Fresnelovou čočkou, hledáčkový i snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prestor (1 až 1/500 s + "B") nebo Prontor (typ Flexaret VIIa). Posuv filmu točítkem se současným natažením závěrky, automatické počitadlo pro 12 snímků, spoušť blokovaná převíjením.
  • Flexaret Standard (1965 - 1971): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků) nebo 6×4,5 cm (16 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Metax (1 až 1/400 s). Posuv filmu točítkem. Model konstrukčně vychází z typu Flexaret VI, ale je jednodušší.

Hledáčkové fotoaparáty[editovat | editovat zdroj]

  • Cola (1939): jednooký amatérský fotoaparát pro kinofilm (snímky 24×32 mm). Hledáček průhledový, ostření metrickou stupnicí, snímací objektiv Meyer (3,5/50 mm). Centrální závěrka Compur (1 – 1/300 s).
  • Milona (1945 - 1950): sklopný fotoaparát pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků) nebo 6×4,5 cm (16 snímků). Hledáček průhledový, ostření metrickou stupnicí, snímací objektiv Mirar (3,5/80 mm). Centrální závěrka Prontor S (1 - 1/300 s. Posuv filmu točítkem.
  • Etareta (1947 - 1948): jednooký fotoaparát pro kinofilm (snímky 24×36 mm). Hledáček průhledový, výsuvný snímací objektiv Etar III (3,5/50 mm), frontální zaostřování 1 m až nekonečno. Centrální závěrka Etaxa. Automatické počitadlo snímků.
  • Opema (1954 - 1959): jednooký fotoaparát pro kinofilm (snímky 24×32 mm). Hledáček průhledový, vyměnitelné snímací objektivy – v základu Belar (3,5/45 mm). Závěrka štěrbinová. Posuv filmu točítkem.
  • Optineta (1959): jednooký fotoaparát pro kinofilm (snímky 24×36 mm). Hledáček průhledový, snímací objektiv Belar (3,0/45 mm), frontální zaostřování 1 m až nekonečno. Centrální závěrka Metax. Automatické počitadlo snímků.
  • Axoma (1996): amatérský plně automatický fotoaparát pro snímky formátu 24x36 mm na kinofilm. Hledáček průhledový, snímací objektiv tříčlenný autofokus (3,5 nebo 4,5/35 mm), centrální závěrka. Motorový posuv, vestavěný blesk. Neúspěšný pokus Meopty o návrat na trh s fotoaparáty.

Fotoaparáty na film 16 mm[editovat | editovat zdroj]

  • Mikroma (1957): jednooký automat pro jednostranně perforovaný film 16 mm se snímky formátu 11×14 mm (50 snímků na svitek). Hledáček průhledový, snímací objektiv tříčočkový Anastigmat (3,5/20 mm), centrální zaostřování objímkou s aretací. Závěrka 1/5-1/400 s. Hmotnost pouze 230 g. Typ Mikroma II obdržel zlatou medaili na světové výstavě Expo 58.[4]
  • Mikronette (1958): jednooký automat pro jednostranně perforovaný film 16 mm se snímky formátu 11×14 mm (240 snímků na svitek v kazetách). Hledáček průhledový, snímací objektiv Mirar (3,5/20 mm), centrální zaostřování objímkou s aretací. Závěrka 1/5 - 1/400 s. Pérový posuv filmu.

Speciální fotoaparáty[editovat | editovat zdroj]

  • Magnola (1949 - 1953): profesionální sklopný fotoaparát pro velké negativy 13×18 cm. Bez hledáčku, snímací objektiv Belar (4,5/210 mm), zaostřování na všestranně naklonitelný a odsuvný matnicový rám. Pneumatická centrální závěrka Compound (1 - 1/100 s + časové snímky). Sklápěcí podlážka pro náročné fotografické práce, tři libely k přesnému nastavení polohy.
  • Spektareta (1950): speciální jednooký fotoaparát pro polygrafické účely - tříbarevná výtažková fotografe na svitkový film 6×6 cm nebo kinofilm 35 mm. Hledáček průhledový, snímací objektiv Spektar (3,0/70 mm),
  • Stereomikroma (1960 - 1972)[5]: speciální jednooký poloautomat pro stereoskopické fotografování na jednostranně perforovaný film 16 mm se snímky o výšce 10,5 až 11,5 mm (až 14 dvojic na svitek délky 70 cm, až 18 dvojic na svitek délky 90 cm). Hledáček průhledový, snímací objektivy 2× speciální Mirar (3,5/25 mm). Speciální závěrka 1/5 - 1/100 s + "B". Automatické počitadlo, komorová tlačítková spoušť.
  • Stereo 35 (1970)[5]: speciální fotoaparát pro stereoskopické fotografování na kinofilm 35 mm (až 80 dvojic na svitek 160 cm). Hledáček průhledový, snímací objektivy 2× speciální Mirar (3,5/25 mm). Speciální závěrka 1/60 s + "B". Automatické počitadlo, komorová tlačítková spoušť.
  • Pankopta (1965): speciální jednooký fotoaparát pro širokoúhlé fotografie na svitkový film. Bez hledáčku, snímací objektiv Belar (4,5/105 mm).

Zvětšovací přístroje[editovat | editovat zdroj]

  • Agrand 10x12,5 - zvětšovací přístroj z negativů do formátu 10 x 12,5 cm, žárovka 220 V/200 - 500 W(patice E27), výměnné objektivy Meopar 4,5/180, 4,5/210 a 4,5/300 mm, naklápěcí průmětna.
  • Agrand 9x12 - zvětšovací přístroj z negativů do formátu 9x12 cm, žárovka 220 V/500 W (patice P28) chlazena vzduchem přes ventilátor, reprozařízení 9x12, přesuvné objektivy Correctar 4,5/105 a 4,5/165 mm, elektromototorický posun hlavy.
  • Axomat - zvětšovací přístroj do formátu 24x36 mm
  • Opemus - zvětšovací přístroj do formátu 6x6 cm
  • Magnifax - zvětšovací přístroj do formátu 6x9 cm
  • Magnolar- zvětšovací přístroj do formátu 10x15 cm
  • Magnitarus - zvětšovací přístroj do formátu 13x18 cm
  • Meogrand - svislý zvětšovací přístroj pro negativy 35mm nebo 6,5 x 9 cm s automatickým ostřením, žárovka 220 V/300 W (patice P28), automaticky přesouvaný přídavný kondenzor v pozici pro kinofilm , objektivy Openar 4/50 mm a Correctar 4,5/105 mm, kopie DURST

Filmové kamery[editovat | editovat zdroj]

Admira 8F

Kamery pro formát 8 mm[editovat | editovat zdroj]

  • OP 8 (1939): amatérská kamera pro film 2×8 mm. Pérový pohon, frekvence 16 obr/s, mechanické počitadlo. Optický hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, reverzní nosič objektivů
  • Somet 8 (1956): amatérská kamera pro film 2×8 mm. Pérový pohon, frekvence 16 obr/s, mechanické počitadlo. Optický hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, reverzní nosič objektivů
  • Admira 8 D (1946 - 1951): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, frekvence 10, 16, 24, 48, 64 obr/s, mechanické počitadlo. Průhledový sklopný hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm.
  • Admira 8 E (1952 - 1957): amatérská kamera pro film 2x8 mm, která koncepčně navazuje na typy C a D. Pérový pohon, plynule řiditelná obrazové frekvence 10 až 64 obr./s s pevně vyznačenými hodnotami 10, 16, 24, 48 a 64 obr./s, jimž odpovídají expoziční doby 1/30, 1/50, 1/75, 1/150, a 1/200 s, mechanické kotoučové počitadlo, dvoupolohová spoušť pro plynulý chod a expozici po jednotlivých políčkách. Optický hledáček s vyrovnáním paralaxy částečným vyklopením tubusu, výměnný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm pevně zaostřený na hyperfokální vzdálenost, možnost záměny za objektiv Tele-Mirar 3,5/35 mm. Rozměry 130 x 130 x 40 mm, hmotnost 1,3 kg. Prodejní cena v době výroby 600 Kčs.
  • Admira 8 II (1955 - 1958): amatérská kamera pro film 2x8 mm.
  • Admira 8 IIa (1958-1961): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, plynule měnitelná frekvence 10 až 64 obr./s s vyznačenými hodnotami 10, 18, 24, 48 a 64 obr./s, mechanické třísegmentové počitadlo celkové délky exponovaného filmu i jednotlivých políček, dvoupolohová spoušť pro trvalý chod a jednotlivé obrázky. Sklopný optický hledáček s vyrovnáním paralaxy, výměnným okulárem a vyznačeným pole pro teleobjektiv, otočný karusel pro dva ručně zaostřované objektivy, konkrétně Mirar 2,8/12,5 mm (clona 2,8-16) a teleobjektiv Tele-Mirar 3,5/35 mm (clona 3,5-16) U obou je rozsah zaostření 0,6 m až nekonečno, přičemž jejich zaostřování je - na rozdíl od modelu II - vzájemně spřaženo.. Rozměry 207 x 145 x 50 mm, hmotnost 1,45 kg. Prodejní cena v době výroby 1 200 Kčs.
  • Admira 8 IIb (1958-1962): amatérská kamera pro film 2x8 mm.
  • Admira 8 F (1960 - 1964): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, frekvence 18 obr./s (expoziční doba 1/50 s), mechanické počitadlo s akustickou kontrolou, dvoupolohová spoušť pro trvalý chod a expozici po jednotlivých políčkách. Optický hledáček s vyrovnáním paralaxy vyklopení tubusu a výměnným okulárem, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost (clona 2,8-16). Jako prvá byla vybavena expozimetrem se selenovým čidlem a poloautomatickým řízením clony, možnost nastavení pro filmy citlivosti 12, 15, 18 a 21 DIN. Rozměry 170 x 150 x 50 cm, hmotnost 1,3 kg. Prodejní cena v době výroby 900 Kčs. Zhotovena byla v počtu 66 120 kusů, čímž se stala druhou nejvyráběnější kamerou pro film 2x8 mm u nás.
  • Admira EL 8 (1962-1964): špičková amatérská kamera pro film 2x8 mm zcela nové konstrukce. Skříň z hliníkové slitiny s barevným nátěrem, elektrický pohon, obrazové frekvence 12, 16, 24, 32 a 48 obr./s, třípolohová spoušť pro trvalý chod a jednotlivé snímky, mechanické počitadlo. Reflexní prizmatický hledáček s přímým průhledem přes objektiv, desetičočkový transfokátor Openar Vario 1,9/10-40 mm s ručně přestavitelným ohniskem a manuálním zaostřováním od 0,6 m do nekonečna, poloautomatické řízení clony, expozimetr se selenovým čidlem, možnost nastavení citlivosti od 9 do 24 DIN. Je prvou tuzemskou 8mm kamerou s transfokátorem, optickým reflexním hledáčkem a motorickým pohonem. Pro potíže s výrobou optiky byla zhotovena jen ve velmi malé sérii. Prodejní cena v době výroby 4000 Kčs.
  • A(dmira) 8 G0 (1966 - 1967): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, frekvence 16 obr/s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, ruční řízení clony. Prodejní cena v době výroby 680 Kčs.
  • A(dmira) 8 G1 (1964 - 1968): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, frekvence 16 obr/s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, expozimetr se selenovým článkem, poloautomatické řízení clony. Vyrobena byla v počtu 70 580 kusů, což ji zajistilo první místo mezi tuzemskými kamerami pro formát 2x 8 mm. Celkem bylo v Meoptě Brno zhotoveno v letech 1948-1968 cca 280 000 kamer pro film 2x 8 mm. Prodejní cena v době výroby 900 Kčs.
  • A(dmira) 8 G2 (1966-1968): amatérská kamera pro film 2x8 mm. Pérový pohon, frekvence 16 obr/s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, expozimetr s CdS čidlem, automatické řízení clony. Hmotnost 1,32 kg. Prodejní cena v době výroby 1400 Kčs.
  • A(dmira) 8 G0 Supra (1968 - 1973): amatérská kamera pro film 2x super 8 mm (DS). Pérový pohon, frekvence 16 obr./s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, pevně zabudovaný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost, ruční řízení clony. Hmotnost 1,2 kg.Prodejní cena v době výroby 820 Kčs.
  • A(dmira) 8 G1 Supra[p 1] (1968 - 1971): amatérská kamera pro film 2x Super 8 mm (DS 8). Pérový pohon, frekvence 18 obr./s, dotykové počitadlo, dvoupolohová spoušť pro trvalý chod a jednotlivé obrázky. Optický Newtonův hledáček, pevně zabudovaný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost, expozimetr se selenovým čidlem, poloautomatické řízení clony, možnost nastavení citlivosti filmu na 12, 15, 18, 21 a 24 DIN. Rozměry 60 x 130 x 280 mm, hmotnost 1,28 kg. Prodejní cena v době výroby 1100 Kčs.
  • A(dmira) 8 G2 Supra[p 1] (1968 - 1971): amatérská kamera pro film 2x Super 8 mm (DS 8). Pérový pohon, frekvence 18 obr./s (expoziční čas 1/54 s), dotykové počitadlo, dvoupolohová spoušť pro trvalý chod a jednotlivé obrázky. Optický Newtonův hledáček, pevně zabudovaný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost, expozimetr s CdS čidlem, automatické řízení clony, nastavení citlivosti filmu v rozsahu 12-27 DIN. Prodejní cena v době výroby 1600 Kčs.
  • A(dmira) 8 L1 Supra[p 1] (1971): amatérská kamera pro film 2x Super 8 mm (DS 8). Elektrický pohon, frekvence 12, 18 a 24 obr./s, dotykové počitadlo. optický Newtonův hledáček, pevně zabudovaný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost, expozimetr se selénovým čidlem, poloautomatické řízení clony. Napájení ze čtyř tužkových baterií. Prodejní cena v době výroby 1410 Kčs.
  • A(dmira) 8 L2 Supra (1971): amatérská kamera pro film 2x Super 8 mm (DS 8). Elektrický pohon, frekvence 12, 18 a 24 obr./s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, pevně zabudovaný objektiv Mirar 2,8/12,5 mm zaostřený na hyperfokální vzdálenost, expozimetr s CdS čidlem, automatické řízení clony. Napájení ze čtyř tužkových baterií a akumulátoru NiCD 225 (expoziční systém). Prodejní cena v době výroby 1940 Kčs.
  • A(dmira) 8 L225 Supra (1972, nerealizovaný prototyp): amatérská kamera pro film 2x Super 8 mm (DS 8). Elektrický pohon, frekvence 12, 18 a 24 obr./s, dotykové počitadlo. Optický Newtonův hledáček, transfokátor Mirar 2,8/12 - 30 mm, expozimetr s CdS čidlem, automatické řízení clony.

Kamery pro formát 9,5 mm[editovat | editovat zdroj]

  • Admira Ledvinka (1934) - 2 typy amatérských kamer, jedna pro film 8, druhá pro 9,5 mm. Pérový pohon, frekvence 8, 16, 24, 64 obr/s, mechanické počitadlo. Optický hledáček, objektiv Cassar 2,8/25 mm.

NEPATŘÍ vůbec k heslu Meopta, ač ji sem autor zařadil. Byla vyvinuta panem Jindřichem Suchánkem a vyrobena v jeho továrně, ve které vznikly ještě kamery Akro 16 mm, Admira 8B, OP8, Admira C. Poté, co komunisté továrnu v roce 1948 uloupili (znárodnění opravdu není přesný výraz pro bezúplatné zcizení majetku pod pohrůžkou násilí), vystačili si s páně Suchánkovými vynálezy ještě dvacet let. Meopta později už nedohnala s kamerami technický vývoj ve světě (ač měla skvělé jiné výrobky) , a tak se u nás nakonec prodávaly sovětské přístroje Qurtz a Lomo, a to i v době, kdy ve světě už byly videokamery.

Kamery pro formát 16 mm[editovat | editovat zdroj]

  • Admira 16 (1937) – poloprofesionální kamera 16mm pro film. Pérový pohon, frekvence 8, 16, 24, 48 obr/s, dotykové počitadlo. Optický hledáček s vyrovnáním paralaxy, objektivy Schneider f10 a f20 na revolverové hlavici.
  • Admira 16 A1 Electric (1963 - 1968) – poloprofesionální kamera pro 16mm film. Elektrický pohon, napájení ze šesti monočlánků, frekvence 8, 16, 24, 32 obr./s, dotykové počitadlo. Newtonův hledáček, dva výměnné objektivy na otočné revolverové hlavici, mj. Largor 1,8/12,5 mm, Openar 1,8/40 mm či Openar 2,8/80 mm.
  • Admira 16 B (1965, nerealizovaný prototyp) - poloprofesionální kamera pro 16mm film. Elektrický pohon, plynule řiditelná frekvence 8 - 32 obr./s, dotykové počitadlo, otočný karusel pro tři objektivy, mj. Meopta Telex 2,8/80 mm, je doplněn výměnnými hledáčkovými předsádkami. Přístroj je uložen v Národním technickém muzeu.

Projektory[editovat | editovat zdroj]

Univerzální stabilní promítací stroj Meopton UM 70/35 (rok výroby 1969)

Projektory pro 8mm film[editovat | editovat zdroj]

  • Meopta OP 8: Tělo projektoru odlito z lehkých sltin, transfoportní kufřík zhotoven z vulkánového fíbru. Žárovka 12 V/100 W (patice Ba 15s), umístěná mezi odrazné parabolické zrcátko a dvoučočkový kondenzor, objektiv Polar 1,6/18 mm, zaměnitelný za typ s ohniskovou vzdáleností 25 mm. Ruční zakládání filmového pásu do vodicí dráhy se dvěma ozubenými válečky a odklopným vodítkem, plynule řiditelná obrazová frekvence, možnost zpětného chodu. Rozměry 230 x 135 x 260 mm, hmotnost 6,7 kg. Vyráběn v Meoptě Přerov.
  • Somet 8: Robustní 8mm projektor s tělem odlitým z lehkých slitin a cívkami pro max. 60 m filmu umístěnými netradičně vedle sebe na společné hřídeli. Žárovka 12 V/35 W (patice Ba 15s), dvě odrazná zrcátka, objektiv Polar 1,6/18 mm, ruční zakládání filmu do dráhy se dvěma ozubenými transportními válečky. Rozměry 220 x 160 x 160 mm, hmotnost 4 kg. Vyráběn v Meoptě Teplice.
  • Atom 8 (1948-1953): Kompaktní model se skříní kombinující plast a kovové prvky. Žárovka 110 V/200 W (patice Ba 15s), objektiv Polar 1,6/25 mm, ruční zavádění filmu do vodicí dráhy s jedním centrálním ozubeným válečkem, unášecí trny dimenzovány pro cívky s kapacitou max. 60 m filmu. Rozměry 160 x 110 x 230 cm, hmotnost 2,7 kg. Vyráběn v Meoptě Brno, celkem bylo zhotoveno 5 546 kusů.
  • Optilux 8 (1952-1960): 8mm projektor s tělem odlitým z lehkých slitin, žárovka 120 V/40 W (patice P28), objektiv Polar 1,4/25 mm, světelný tok 40 lm, ruční zakládání filmu, plynule řiditelné obrazové frekvence, obousměrný chod. Rozměry 272 x 316 x 170 mm, hmotnost 7 kg. Vyráběn v Meoptě Přerov, vyrobeno bylo 13 935 kusů.
  • Meo 8 (1956-1962): 8mm projektor kufříkového typu s klasickým světelným systémem s kulovým odrazným zrcadlem, žárovkou 110 V/200 W (patice P28) a čočkovým kondenzorem, objektivem Polar 1,6/18 mm, ručním zakládáním filmu do netradičně řešené dráhy, zalomené "za roh", tj. obdobně jako u modelu Atom 8, plynule řiditelná obrazová frekvence. Vyráběn v Meoptě Brno, celkem bylo zhotoveno 11 649 kusů.
  • Am 8 (1960-1969): 8mm projektor s nízkovoltovou žárovkou 8 V/50 W, objektivem Polar 1,3/20 mm, světelný tok 60 lm, automatickým zakládáním filmu a dvěma obrazovými frekvencemi 16 a 24 obr./s. Projektor mohl být doplněn jednoduchým synchronizátorem Meopta SM 8 pro spřažený provoz s cívkovým magnetofonem a vyvinut byl pro něj i adaptér RM 8 pro záznam a reprodukci zvuku přímo z magnetické stopy nanesené na okraj filmu. Zprvu byl montován v Meoptě Přerov, později byl výroba převedena do Meopty Hynčice. Zhotoveno bylo celkem 90 673 kusů.
  • Meocord (1966-1968): kufříkový 8mm projektor s nízkovoltovou žárovkou 8 V/50 W, objektivem P.O. 1,5/20 mm, světelným tokem 60 lm, automatickým i ručním zakládáním filmů, obrazovými frekvencemi 16 a 24 obr./s a možností statické a zpětné reprodukce. Podobně jako model Am 8 uzpůsoben pro připojení externích zařízení pro dvoupásové i jednopásové ozvučení filmů. Rozměry 280 x 211 x 168 mm, hmotnost 7 kg. Jako jediný z 8mm filmových projektorů byl vyráběn Meoptou Bratislava.
  • Am 8 Super (1968-1970): upravená verze modelu Am 8 pro film super 8 se shodnou základní výbavou, ale už bez možnosti připojení externích zvukových zařízení. Vyráběn Meoptou Hynčice v počtu 14 265 kusů.
  • Meolux I (1969-1972): projektor pro filmy standard 8 i super 8, změna formátu se provádí výměnnou celého vodítka a čepu odvíjecí cívky. Nízkovoltová žárovka 8 V/50 W, objektiv Corrigon 1,3/25 mm, samočinné zavádění filmu, obrazové frekvence 18 a 24 obr./s. Vyráběn v Meoptě Hynčice v počtu 94 128 kusů. V době výroby stál 1300 kčs.
  • Meolux II (1972-1977): projektor pro filmy standard i super 8, při výměně formátu stačí jen posunout páčku na vodítku. Nízkovoltová žárovka 8 V/50 W, výměnné objektivy Corrrigon 1,2/15 mm nebo 1,3/20 mm, samočinné zavádění filmu, obrazová frekvence 18 obr./s (po přesunu řemeničky 25 obr./s), nově též statická reprodukce a obousměrný rychloposuv přes vodicí dráhu.
  • Meos duo (1977-): projektor pro filmy standard i super 8, při výměně formátu stačí jen posunout páčku na boku vodicí dráhy. Halogenová žárovka 12 V/75 W s dichroickým zrcadlem, výměnné objektivy Corrigon 1,2/15 mm, 1,3/20 mm a transfokátor Vario Corrigon 1,4/15-25 mm, samočinné zavádění filmu, obrazové frekvence plynule řiditelné od 4 do 6 a 18 do 24 obr./s, statická reprodukce i zpětný chod. Projektor lze spojit se synchronizátorem Meopta Duo synchron pro spřažený chod s cívkovým magnetofonem.
  • Meos (1978-): mírně zjednodušená verze modelu Meos duo, vybavená pouze pevnými frekvencemi 4,5, 6, 18 a 24 obr./s a bez možnosti elektronické synchronizace s magnetofonem. V ostatních parametrech už zcela identická. Oba typy vyráběla Meopta Hynčice.
  • Meopta KP8 super: kufříkový projektor pro předvádění filmů super 8 slepených do nekonečné smyčky v délce max. 15 m a trvale uzavřených do speciální kazety, určený především pro výukové, předváděcí a propagační systémy. Výhodou je jednoduchá manipulace s filmy a možnost jejich opakované i okamžité reprodukce. Obrazová frekvence 24 obr./s. Rozměry 120 x 200 x 225 mm, hmotnost 6,2 kg.
  • Meopta KP8 super 2: konstrukčně i tvarově zdokonalená verze předchozího modelu. Halogenová žárovka 12 V/100 W umístěna v ose kulového zrcadla, jejíž světlo je směrováno přes speciální dvoučočkový kondenzor a zrcátko do obrazové okeničky, výměnné objektivy Corrigon 1,4/12,5 mm a Vario Corrrigon 1,3/18-32 mm, obrazová frekvence 18 obr./s, statická reprodukce. Rozměry 110 x 200 x 350 cm, hmotnost 6,15 kg.

Předváděcí a střihové pulty pro 8mm film[editovat | editovat zdroj]

  • Meopta MS8: Plechový pult s horizontálním uložením cívek až pro 120 m 8mm filmu, ruční převíjení filmu oběma směry otáčením kliček na unášecích trnech cívek, světelný a projekční systém tvoří žárovka 12 V/30 W, odrazné zrcátko, dvoučočkový kondenzor a tříčočkový objektiv 2,8/12,5 mm, který promítá obraz zpředu na malou výsuvnou plochu velikosti 120 x 90 mm. Pult je vybaven počitadlem pro odměřování délky filmu i jednotlivých scén, perforátorem pro označení míst střihu a samostatně přibalovanou lepičkou filmů pro mokrý spoj.
  • Meonet 8: Stolní celokovový model s výklopnými raménky s unášecími trny pro svisle umístěné cívky až s 120 m 8 mm filmu a s kličkami pro obousměrné ruční přetáčení. Světelný a projekční systém tvoří nízkovoltová žárovka 12 V/15 W (patice Ba 15d), dvoučočkový kondenzor, tříčočkový objektiv Mirar 2,8/12,5 mm, rotující optický hranol a dvě povrchově stříbřená zrcátka, která odrážejí obraz zezadu na částečně zastíněnou matnici o ploše 105 x 70 mm. Prohlížečka je opatřena značkovačem míst střihu. Rozměry 220 x 220 x 210 mm, hmotnost 2,5 kg.
  • Meonet 8 Super: Konstrukčně i funkčně shodný s modelem Meonet 8, pouze s vodicími a transportními prvky uzpůsobenými pro film super 8.
  • Meonet 8 dual: Konstrukčně i funkčně shodný s modely Meonet 8/Meonet 8 Super, umožňuje však uzpůsobit vodící a transportní prvky pro filmy 8mm i super 8 (stranovým otočením transportního válečku).
  • Meonet Compact S: Velice kompaktní model pro filmy super 8 v plně uzavíratelné skřínce zhotovené z plastů, jenž přišel s některými ve své době unikátními konstrukčními prvky. Byl jím především přímý ruční pohon transportního válečku převíjecí kličkou s transportními převody na unášecí trny pro horizontálně umístěné cívky pro až 120 m filmu, který zajistil rovnoměrný tah filmu bez ohledu na velikost průměru navinutého pásu, a tím i jeho nižší opotřebení, ale i účinnější světelný systém, u něhož je odrazná plocha přímo součástí nízkovoltové žárovky 6 V/10 W (patice NA 15s). Projekční systém doplňuje kondenzor, rotující hranol, objektiv Mirar a čtyři postříbřená zrcadla, která usměrňují obraz zezadu na výklopnou, částečně zastíněnou Fresnelovu matnici rozměrů 96 x 72 mm. Nechybí ani značkovač míst střihu. Rozměry 105 x 150 x 290 mm. Prohlížečka, kterou stejně jako předchozí typy Meonet, vyráběla Meopta Brno, si díky své progresivní konstrukci a neotřelému atraktivními designu získala značnou oblibu i na západoevropských trzích, kam byla vyvážena v poměrně velkých objemech. Byla tak důstojnou tečkou za 8mm filmovým programem Meopty Brno, která na přelomu sedmdesátých a osmdesátých letech přešla od výroby amatérské filmové techniky na výrobu mikrofilmové techniky.

Přenosné projektory pro 16mm film[editovat | editovat zdroj]

Meoclub 16 electronic 2
  • Almo 16
  • Opefon
  • Meopta OP 16
  • Club 16, 16 B, 16C
  • Meoclub 16
  • Meoclub 16 automatic
  • Meoclub 16 automatic H
  • Meoclub 16 automatic Standard
  • Meoclub 16 electronic
  • Meoclub 16 electronic 2
  • Meoclub 16 AS2
  • Meoclub 16 AS3
  • Meoclub 16 slot (nerealizovaný prototyp)

Předváděcí a střihové pulty pro 16mm film[editovat | editovat zdroj]

  • Meonet 16

Stabilní projektory[editovat | editovat zdroj]

  • Meopton I - pro film 16 mm, 1000 W projekční žárovka
  • Meopton II - pro film 16 mm, uhlíková lampa
  • Meopton III - pro film 35 mm, uhlíková lampa
  • Meopton IV - pro film 35 mm, uhlíková nebo xenonová lampa
  • Meo IVa - pro film 35 mm, uhlíková nebo xenonová lampa, možnost instalace magnetického budiče zvuku
  • UM 70/35 (1961 - 1971) - univerzální stroj pro film 35 a 70 mm, uhlíková nebo xenonová lampa, zvuk optický mono a magnetický čtyř-, nebo šestistopý prostorový, automatizace promítání kontaktními značkami
  • Meo 5X (od r. 1977) - pro film 35 mm, xenonová lampa, možnost opticky snímaného stereozvuku (včetně digitálního) a automatizace promítání indukčními snímači. Posledním a nejvyšším modelem projektorů byl na konci 90. let vyvinutý Meo 5X-B3 s plně automatizovanou projekcí (včetně ovládání osvětlení a opon v sále) pro cívky s až 2400 m filmu, s možností připojení tallerů pro nepřetržitou projekci a se zvukem DolbyDigital. Tyto projektory byly dodávány do většiny nově vznikajících multikin v ČR, ale to již byla jejich „labutí píseň“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c "Supra" označuje filmový formát Super 8.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.meopta.com/index.php?id=227&lang=cz
  2. Novinky Meopta 14. 10. 2010: Modernizace výzkumu a vývoje
  3. Novinky Meopta 30. 10. 2013:Medaile Za zásluhy pro pana Paula Rausnitze
  4. Národní technické muzeum v Praze (str. 165), ISBN 80-7037-056-4
  5. a b stereofotoaparáty Meopta na stránce Kotoučky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]