Fresnelova čočka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fresnelova čočka [frenelova], pojmenovaná podle svého vynálezce, francouzského fyzika Augustina-Jeana Fresnela, má při podobných parametrech a stejném použitém materiálu (sklo, plast) podstatně nižší hmotnost než běžná čočka, protože jsou z ní odstraněny ty části, které se nepodílejí přímo na lomu paprsků. Pro svou menší tloušťku a tedy i hmotnost je vhodná pro zobrazování (kde se však projeví její vady), ale zejména pro aplikaci v osvětlovací a signalizační technice a využití sluneční energie.
Obsah |
[editovat] Historie
Fresnelova čočka byla původně vyvinuta pro námořní majáky. Až do 18. století byl "maják" prostě olejová lampa s velmi nízkou účinností, protože jen pár procent světla se dostalo k pozorovateli. Koncem 18. století účinnost zlepšilo kovové parabolické zrcadlo, umístěné za plamenem lampy. Fresnelův vynález zvýšil účinnost až k 80 % a viditelnost dosáhla desítek kilometrů. Otáčivé soustavy Fresnelových čoček a zrcadel navíc vysílají charakteristickou frekvenci záblesků různých barev, podle nichž lze maják – na základě námořní mapy – identifikovat. V moderních provedeních může mít čočka průměr až 2,5 m a účinek Fresnelovy čočky se ještě kombinuje s okrajovými prstenci, které světlo nelámou, nýbrž odrážejí žádoucím směrem.[1]
[editovat] Využití
(Musée de la marine, Paříž)
Skleněných nebo často i plastikových Fresnelových čoček užívají:
- majáky (poprvé osazena roku 1823 na majáku Cordouan při ústí řeky Girondy)
- divadelní, filmové i vojenské světlomety
- světla ("reflektory") motorových vozidel
- majáčky policejních a jiných pohotovostních vozidel
- semafory, návěstidla a signalizační světla
- kondenzory zvětšovacích a promítacích zařízení
- zpětný projektor
- velmi plochá lupa
- sběrače slunečních kolektorů
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- (en)
- T. Pepper, The incredible Fresnel lens
- The Fresnel lens (s obrázky z majáků)
- O vypalování a tavení velkou Fresnelovou čočkou
