Zvětšovací přístroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zvětšovací přístroj
Alphonse de Lamartine, zvětšenina pořízená na přístroji Solar cca r. 1865
Objektiv zvětšovacího přístroje Janpol Color 1:5,6 / 80

Zvětšovací přístroj nebo stručně zvětšovák je optická soustava pro promítání obrazu negativu na citlivý pozitivní materiál. Používá se v klasické fotografii pro zhotovování pozitivních zvětšenin z negativního filmutemné komoře.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Typický zvětšovací přístroj se skládá ze základní desky a sloupku, po němž se posouvá optická soustava: posunutím se řídí poměr zvětšení. Vlastní optická soustava se skládá:

  • z krytu, který nesmí propouštět mnoho světla, ale musí umožnit chlazení zdroje;
  • ze zdroje světla, obvykle žárovky nebo výbojky;
  • z kondenzoru, spojné čočky, která soustřeďuje světlo zdroje do rovnoběžného svazku;
  • z rámečku pro umístění negativu;
  • z výtahu („měchu“), jímž se promítnutý obraz zaostřuje;
  • z objektivu se clonou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historicky první zvětšovací přístroj byl vyroben firmou Solar kolem roku 1865. Starší zvětšovací přístroje používaly denní světlo a fungovaly podobně jako diaprojektor, osvit se dal kontrolovat boční klapkou a trval často několik hodin i dní.[1]

Restituce[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Restituce (fotografie).

U snímků pořízených běžnými fotografickými přístroji, které neumožňují korigovat perpektivu, lze upravit sbíhající linie do jisté míry při zpracování. Restituce klasických fotografií se v temné komoře provádí dvěma způsoby:

  • nepravou restitucí natočením zvětšovacího přístroje nebo podložením maskovacího rámu spolu se zaostřením na střed snímku a následným silnějším zacloněním tak, aby byly požadované linie rovnoběžné a obraz ostrý po celé ploše,
  • pravou restitucí u zvětšovacích přístrojů vybavených restitučním kroužkem, kdy se spolu s natočením přístroje nebo podložením maskovacího rámu sklopí objektiv zvětšovacího přístroje tak, aby byly požadované linie rovnoběžné a obraz byl zaostřen po celé ploše.[2][3][4]

Výrobci[editovat | editovat zdroj]

Díky digitalizaci fotografie mnoho výrobců z výroby zvětšovacích přístrojů ustoupilo nebo vyrábějí pouze pro profesionální fotografy. Například firma Durst ukončila výrobu v roce 2005.

Výrobci současní i minulí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Willfried Baatz, Malá encyklopedie fotografie, Computer Press, Brno, 2004 str. 31
  2. TOMÁŠE, Zdeněk. Fotografujeme na černobílý film. 2. vyd. Praha : Merkur, 1981. S. 101.  
  3. SÝKORA, Milan. Nestandardní zvětšovací techniky [online]. PALADIX foto-on-line, 2000-01-28, [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.  
  4. HRUBÝ, Jan. Restituce sbíhavých linií [online]. 2008-04-20, [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]