Kábul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hlavním městě Afghánistánu. O řece v Afghánistánu a Pákistánu pojednává článek Kábul (řeka).
O městu v Izraeli pojednává článek Kabul (Izrael).
Kábul
پایتخت کابل
د کابل پلازمېنه
Kabul TV Hill view.jpg
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 1 790 m n. m.
Časové pásmo: 4:30
stát: Afghánistán Afghánistán
Provincie�: Kábul
Kábul
Red pog.png
Kábul
Kábul, Afghánistán
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 425 km²
počet obyvatel: 2 850 000 (2006)
etnické složení: Paštúnové, Tadžikové, Hazárové
náboženské složení: Sunnité
správa
status: Hlavní město

Kábul (paštunsky کابل Kábul‎‎) je hlavním městem Afghánistánu. Jeho název pochází ze jména stejnojmenné řeky, žije zde přibližně 3 miliony obyvatel.[1]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Kábul leží v údolí řeky Kábul uprostřed pohoří Asmai a Šír-Daváza. Město leží v nadmořské výšce okolo 1760 m, nejnižší bod je ve výšce 1720 m n. m., nejvyšší ve výšce 1850 m n. m. V červenci se průměrná teplota pohybuje okolo 25 °C, v lednu klesá těsně pod bod mrazu. Nejvíc srážek spadne v dubnu, v tomto měsíci činí úhrn 100 mm. Naproti tomu v červenci spadne průměrně pouze 5 mm srážek.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Kábul byl založen v 1. tisíciletí př. n. l. na důležité obchodní cestě do Indie. První zmínky o městě lze nalézt ve védách, svatých knihách indických Árjů, které vznikaly v období od roku 1500 př. n. l. do roku 400 př. n. l. Nazývají ho Kubhá Kóphén. Geograf Strabón ho na počátku našeho letopočtu označil jako Kóphés, v polovině 2. století ho Ptolemaios nazývá Kóa. V roce 1221 byl Kábul vypleněn Čingischánem, v roce 1504 ho ovládl Bábur, potomek Tamerlána a učinil ho hlavním městem své říše Velkých Mughalů. Mughalové se zde u moci udrželi až do roku 1738, kdy je vyhnal perský vládce šáh Nádir. V roce 1747 se Kábul dostal pod nadvládu afghánského státu založeného Ahmadšáhem. V roce 1773 Timuršáh, syn Ahmadšáha, učinil z Kábulu hlavní město říše (na úkor Kandaháru). Později se říše rozpadla na čtyři knížectví, jedno z nich bylo Kábulské. V letech 1839-41, 1842 a 1880 bylo město obsazeno britskými vojsky. Po 3. afghánské válce v roce 1919 získal Afghánistán jako království plnou nezávislost a Kábul se stal jeho hlavním městem.

V 70. a 80. letech 20. století byl Kábul centrem komunistické afghánské vlády. Během celé sovětské války v Afghánistánu město úspěšně vzdorovalo dobytí. Teprve po stažení sovětských vojsk byl Kábul na počátku občanské války byl v roce 1992 obležen a následně dobyt mudžahedíny. Těsně před dobytím bylo město z bezpečnostního i sociologického hlediska tvořeno dvěma odlišnými sektory. Na jednu část města hojně dopadaly rakety mudžahedínů, a rychle se z něho proto stala poničená chudinská čtvrť.[2] Na druhou část města rakety dopadaly spíše výjimečně, takže se do něj přesunula vrstva nejbohatších Kábulanů a některá zahraniční zastoupení. Poslední pracovníci zastupitelského úřadu tehdejšího Československa byli evakuováni na jaře 1992.

Poslední komunistický prezident Muhammad Nadžíbulláh uprchl po dobytí města mudžahedíny do rezidence OSN, kde poměrně v bezpečí zůstal až do roku 1996.[2] Mezitím se dramaticky změnila politická situace v Afghánistánu. V roce 1996 dobyli Kábul bojovníci Tálibánu. Dr. Nadžíbulláh byl prakticky okamžitě zatčen a veřejně popraven. Město se spolu s většinovým územím celého Afghánistánu dostalo do rukou Tálibánu. Zpět byl Kábul dobyt až 13. listopadu 2001 vojsky Severní aliance, která se později dělila o kontrolu nad městem s americkými jednotkami.[2]

Dnešní město[editovat | editovat zdroj]

Město Kábul se dělí na dvě části: na starý Kábul a nové město. Starý Kábul se nachází na pravém břehu řeky, nové město na levém. Nejstarší část celého města leží na úpatí horského hřbetu Šir-Davaza. Uchovaly se zde i ruiny starobylých hradeb s pevností Bala Hišar. Nedaleko této pevnosti stojí sloup osvobození. Čím dál leží městské části od této oblasti, tím vypadají moderněji. Ve městě můžeme najít bývalý Královský palác a rezidence velvyslanectví, dále je zachováno několik pomníků na památku boje afghánských obyvatel za nezávislost. Historické muzeum založené v roce 1918 má velkou a bohatou sbírku mincí z období před příchodem islámu. Většina památek však byla v průběhu historie (už od období první anglické okupace) zničena.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://esa.un.org/unup/index.asp?panel=2
  2. a b c Milan Chládek: Země bílých holubic. Afghánistán na vlastní kůži. Praha, NZB 2009.