Mirákl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirákl (latinsky miraculum - zázrak) byl středověký divadelní žánr rozšířený v 11. až 14. století, v českém prostředí se objevuje až v barokním divadle jezuitském a lidovém[1]. V miráklu je scénicky vyprávěno o životech křesťanských svatých (zejména Panny Marie), či jsou v něm vyjevovány obrazy z Bible. Některé mirákly inscenovali „žáci“ či bratrstva. Mirákly postupně nahradila mysteria, morality a pašije.
Některé mirákly[editovat]
- Jean Bodel - Jeu de Saint Nicolas
- Rutebeuf - Miracle de Théophile (Mirákl o Theofilovi)
- Gautier de Coincy - Les Miracles de Notre-Dame (Mirákly Matky Boží)
Reference[editovat]
Patrice Pavis - Divadelní slovník, heslo Mirákl, Divadelní ústav Praha 2003