Wang Wej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wang Wej
Wang Wejův portrét učence Fu Šenga.

Wang Wej (čínsky pchin-jinem Wáng Wéi, znaky zjednodušené 王维, tradiční 王維, psal také pod pseudonymem Mo-ťie (čínsky pchin-jinem Mójié, znaky 摩詰; 699?759?) byl čínský básník, malíř a politik z období dynastie Tchang. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem své doby.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z provincie Šan-si, při úřednických zkouškách v roce 721 získal nejlepší ohodnocení vůbec, což mu zajistilo rychlou úřední kariéru. Když bylo při An Lu-šanově povstání obsazeno hlavní město, předstíral prý hluchotu (podle jiných zdrojů si způsobil kožní onemocnění), aby nemusel spolupracovat se vzbouřenci. Po smrti své manželky se stáhl do ústraní a věnoval se hlavně studiu a poesii. Byl přesvědčeným buddhistou, pseudonym Mo-ťie si vybral podle postavy z buddhistické sútry Vimalakīrti. Z dnešního hlediska je nejvýznamnější součástí jeho díla jeho poesie, Wang Wej je řazen k největším čínským básníkům vůbec. Většinu jeho díla tvoří popisné básně zachycující přírodu a reflektující buddhistickou životní filosofii.

Jako malíř patří Wang Wej k zakladatelům čínského krajinářství, ale jeho malířské dílo je známo jen z pozdějších kopií.[2] Věnoval se i nástěnné výzdobě buddhistických chrámů.

Ukázka z poezie[editovat | editovat zdroj]

Báseň Pavilón mezi bambusy je uvedena v překladu Josefa Hiršala:

V příšeří houštiny bambusů sedávám sám.
Hraji na loutnu, chvílemi dlouze halekám.
Tu v hloubi háje nikdo z lidí o mně neví.
Jasná luna jen přichází a září na mne tam.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Kromě jednotlivých básní v antologiích (např. Zpěvy staré Číny Bohumila Mathesia nebo Nefritová flétna Františka Hrubína vyšly dva výbory z jeho díla:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Olga Lomová, Poselství krajiny. Obraz přírody v díle básníka Wang Weje. Praha: DharmaGaia, 1999. ISBN 80-85905-56-6. 240 s.
  • Olga Lomová. Když se básníkovi “rozběhne štětec”: Wang Weiovy básně složené žertem. Studia orientalia Slovaca V, 2006, s. 139–160. ISSN 1336-3786.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 2., Odeon, Praha 1967, str. 379-380
  2. http://darkenedskye.blog.cz/0901/kultura-ciny-hl-starovek
  3. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1021