Bohumil Mathesius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
bratranec Vilém Mathesius

Bohumil Mathesius (14. července 1888 Praha2. června 1952) byl český básník, překladatel, editor, publicista a literární vědec (rusista), bratranec jazykovědce Viléma Mathesia.

V letech 1898–1906 navštěvoval gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, v letech 1906–1912 studoval na Univerzitě Karlově obory čeština a francouzština. V roce 1909 debutoval v almanachu Kniha mladých povídkou Hans Plum v divadle. Po jednoleté vojenské službě (1912–1913) učil na gymnáziu v Praze-Smíchově. Roku 1914 byl mobilizován a na srbské a italské frontě, kde byl celou I. světovou válku byl dvakrát raněn. 1919 odešel jako vojenský dobrovolník na Slovensko, kde po demobilizaci působil jako úředník. Do Prahy se vrátil v roce 1921. V roce 1925 byl členem výboru Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s Novým Ruskem. V letech 1926–1927 redigoval spolu s Františkem Xaverem Šaldou a Juliem Fučíkem časopis Tvorba. V roce 1927 spoluzakládal Literární noviny a v letech 1934–36 byl jejich šéfredaktorem. Od roku 1945 byl profesorem Univerzity Karlovy pro ruskou a sovětskou literaturu. Zemřel na rakovinu a je pohřben v Praze-Strašnicích.

Jako literární vědec se specializoval na ruskou literaturu, ze které přeložil řadu děl. Překládal však též z němčiny, francouzštiny, norštiny a latiny. Velmi uznávanými se staly jeho parafráze a volné překlady staré čínské poezie (Zpěvy staré Číny, Nové zpěvy staré Číny, Třetí zpěvy staré Číny, později i časopisecky publikované Zpěvy nové Číny, zaměřené na moderní čínskou poesii, parafráze byly vytvořeny ve spolupráci se sinologem Jaroslavem Průškem), které velmi ovlivnily celou následující básnickou generaci (velmi silně např. Jana Skácela). Později publikoval i antologii japonských básní tanka pod názvem Verše psané na vodu (ve spolupráci s Vlastou Hilskou). Také přispěl do Ottova slovníku naučného statěmi z ruské literatury.

Ukázka z díla[editovat | editovat zdroj]

MĚSÍC NAD NOVÝMI ŘEKAMI

Měsíc se nabod na hrot orobince,
ohromný narzivělý lampión,
pár kachen táhne ku dědince,
puškvorec voní nad vodou;
ondatra krouhá křehce v rákosině
a vítr zaleh do ostřic -
sám sedím, stín ztracený v dubů stíně,
a hledím na měsíc.

Ze sbírky Babí léto.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Verše o mamince, lásce a smrti (1918, básnická sbírka)
  • Brána pekel (1922, drama)
  • Černá věž a zelený džbán (parafráze čínské poezie, 1925)
  • Zpěvy staré Číny (parafráze čínské poezie, 1939)
  • Nové zpěvy staré Číny (parafráze čínské poezie, 1940)
  • Lyrické intermezzo (1940)
  • Kdo to řekl? (Slovník citátů, 1940, společně s Jaroslavem Zaorálkem)
  • Verše psané na vodu (1943, společně s V. Hilskou, parafráze japonských básní tanka)
  • Třetí zpěvy staré Číny (parafráze čínské poezie, 1948)
  • Zpěvy Dálného východu (parafráze čínské a japonské poezie z pozůstalosti, 1958)
  • Babí léto (1958)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 45, 79, 85, 127, 364, 376, 411
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 142–3, 147, 195

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]