Averroes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ibn Rušd

Ibn Rušd, Abú-l-Valíd Muhammad ibn Ahmad ibn Muhammad, latinsky Averroes (1126 Córdoba12. prosince 1198 Marrákeš) byl arabský filosof žijící v Andalusii, představitel aristotelismu.

Byl významným představitelem arabské filosofie, snažil se spojit Aristotelovu filosofii s novoplatónskými myšlenkami a s islámským náboženstvím. V mládí ho vzdělával otec v právu, Ibn Tufajl matematice a filozofii, lékař Avenzoar medicíně. V letech 11691171 byl soudcem v Seville a později v Córdobě. V roce 1182 se stal osobním lékařem chalífa Maroka.

Svět je podle něj nepomíjivý, stejně tak i rozum vcelku, nikoli však jednotlivá lidská duše, která má pouze účast na jediném rozumu (monopsychismus). Toto pojetí popírala scholastika. Naopak vysoce oceňované byly ve středověku jeho četné komentáře k Aristotelovi. Jeho teorie o trojím lidu (filosofové, teologové a náboženští učenci a prostý lid) pobouřila křesťanské obyvatelstvo a byl uvržen do klatby. Přesto se jej i v křesťanské středověké filosofii dovolával averroismus, který měl své stoupence navzdory zákazu až do renesance (Siger z Brabantu).

Nečiň, co odsuzuje tvé svědomí, a neříkej, co není v souladu s pravdou.
— Averroes

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OTISK, Marek, Richard Psík Metafyzika jako věda: Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi. Praha : Filosofia, 2006. 184 s. ISBN 80-7007-242-3. (čeština, latina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]