Siger z Brabantu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Siger z Brabantu (asi 1235–1240, Brabantské vévodství – asi 1280–1284, Orvieto) byl středověký filosof působící v Paříži na artistické fakultě, čelný tehdejší stoupenec aristotelismu v Averroově interpretaci.[1] Zastával názor, že existuje jediný nesmrtelný nadindividuální rozum, který se projevuje ve všech lidech, zatímco duše je smrtelná, že svět je věčný a nikoli stvořený a že nadpřirozené zázraky jsou nemožné. Přes tyto nauky odporující křesťanské ortodoxii, za něž byl kritizován soudobými církevními autoritami, Dante Sigera ve své Božské komedii umístil do ráje (Ráj 10,133–138). Z dochovaných pramenů se zdá, že Siger zemřel násilnou smrtí rukou svého zešílevšího sekretáře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Frederick Copleston, A History of Philosophy, sv. 2, Continuum International Publishing Group, 1999, s. 435–440