Ernest Renan

Ernest Renan
Ernest Renan
Narození	27. února 1823 Tréguier, Côtes-d'Armor, Francie Francie
Úmrtí	2. října 1892 (ve věku 69 let) Paříž, Francie Francie

Ernest Renan (27. únor 1823, Tréguier, Côtes-d'Armor, Bretaň - 2. říjen 1892, Paříž) byl francouzský filosof, spisovatel, religionista, historik a jazykovědec, člen Francouzské akademie.

Život

Renan se narodil v poměrně zámožné rybářské rodině, studoval na církevních školách a na základě brilantních výsledků byl přijat na elitní církevní kolej v Paříži, kde se připravoval na kněžství. Nadchl se nejprve pro scholastiku, ale pak se setkal s německým idealismem a četl s nadšením Kanta, Herdera a hlavně Hegela. Začal studovat hebrejštinu a všiml si nesrovnalostí v textu Bible: viděl, že jazyk Tóry neodpovídá době Mojžíšově, že v knize Izajáš jsou zastoupena různá období a že kniha Daniel musela být napsána daleko později než příběh, který vypráví. Roku 1845 opustil seminář a stal se učitelem. Mezi jeho žáky byl i později slavný chemik Marcellin Berthelot, který mu otevřel oči pro vědu a zůstal pak jeho trvalým přítelem.

Rodný dům E. Renana v Tréguier

Roku 1847 získal Renan prestižní cenu za rukopis svých „Obecných dějin semitských jazyků“ a roku 1855 vydal „Srovnávací dějiny semitských jazyků“. Roku 1863 vyšla jeho nejslavnější kniha, „Život Ježíšův“, která sice způsobila skandál, ale stala se také bestsellerem. Renan v ní svým skvělým stylem vylíčil Ježíše jako laskavého člověka „jako kdyby se s ním sám setkal uprostřed krásné galilejské přírody“, z něhož jeho následovníci udělali boha. Byla okamžitě přeložena do řady jazyků, Renan byl rychle rehabilitován a roku 1878 zvolen do Francouzské akademie.

Renan se živě zajímal i o sociální otázky a roku 1869 dokonce kandidoval za liberální stranu do bretaňského parlamentu. O rok později však přišla drtivá porážka ve válce s Německem a Pařížská komuna, což Renanem nesmírně otřáslo. Německo, které tak obdivoval, bylo najednou nepřátelské a Renan propadl těžkým obavám o budoucnost Francie. Vydal několik knih o potřebě reforem, kde hájil nutnost pevné společenské autority a hierarchie, a zároveň vyjadřoval svůj pesimismus vůči moderní rovnostářské době. Tuto celkovou skepsi promítl i do svých rozsáhlých historických prací o počátcích křesťanství, kde za vrchol pokládá dobu Marka Aurelia.

Roku 1882 upoutala jeho přednáška „Co je národ?“, kde se Renan postavil proti představám o věčné povaze národů, založených na rase a krvi a naopak tvrdil, že národ je skupina lidí, které drží pohromadě vůle žít společně, kteří „spolu dokázali velké věci a chtějí v tom pokračovat“ a s narážkou na plebiscit v Alsasku-Lotrinsku vyslovil slavnou větu, že „národ je cosi jako každodenní plebiscit“. Podstatným prvkem národa je, že jeho příslušníci „mají mnoho společného, ale musí také společně mnoho věcí zapomenout: každý Francouz musí zapomenout na Bartolomějskou noc a na masakry albigenských“. V roce 1883 vydal další velmi úspěšnou knihu, „Vzpomínky z dětství a mládí“ a začal pracovat na pětidílných „Dějinách Izraele“, které vycházely už zčásti posmrtně. V posledních letech se dočkal mnoha poct, byl administrátorem Collège de France a byl jmenován Grand Officier Řádu čestné legie.

Dílo

Renan byl člověk s mimořádným nadáním i pílí. Jako mnoho jiných v té době byl i on přesvědčený evolucionista a liberál se silnou vírou v pokrok lidstva, kterou otřásla až válka 1870-1871. V tomto otřesu se projevilo i jeho bytostně elitářské životní přesvědčení o zvláštním poslání vzdělanců, o nezbytnosti koloniálního panství a silný antisemitismus. V odpovědi Renanovi prostějovský rodák, knihovník a hebraista Moritz Steinschneider poprvé toto slovo použil. Renan byl přesvědčen o nadřazenosti Evropanů a o „duševní méněcennosti“ a společenské neschopnosti semitské rasy, kterou ovšem na rozdíl od skutečných rasistů nechápal biologicky, nýbrž kulturně jako etnikum. Od rasistů se lišil také tím, že za naději do budoucnosti pokládal míšení a splývání různých ras. Také evropské národy podle něho jednou nahradí jeden evropský národ.

Jeho historická, lingvistická i religionistická díla jsou dnes vědecky překonaná a jednoduchý evolucionismus opuštěn. Také Renanovu víru v samočinný pokrok lidstva dnes málokdo sdílí. Jeho význam pro vývoj historie a dalších společenských věd byl však mimořádný, stejně jako jeho vliv na současníky v celé Evropě.

„

Člověk může vykonat velké věci, i když nevěří v nesmrtelnost, ale jen pokud jiní v ni věří za něho a kolem něho.

“

Spisy

• O původu jazyka (De l'origine du langage) (1848)
• Averroes a averroismus (Averroës et l’averroïsme) (1852)
• Bretonská duše (L'âme bretonne) (1854)
• Obecné dějiny a srovnávací systém semitských jazyků (Histoire générale et systèmes comparés des langues sémitiques) (1855)
• Studie z dějin náboženství (Études d'histoire religieuse) (1857)
• Eseje o morálce a kritice (Essais de morale et de critique) (1859)
• Dějiny počátků křesťanství (Histoire des origines du christianisme) (7 dílů, 1863-1882):
  • Život Ježíšův (La Vie de Jésus) (1863) – česky 1864 ,
  • Apoštolové (Les Apôtres) (1866) – česky 1896
  • Svatý Pavel (Saint Paul) (1869)
  • Antikrist (L’Antéchrist) (1873) – česky 1897 [1]
  • Evangelia a druhá křesťanská generace (Les Evangiles et la seconde génération chrétienne) (1877)
  • Křesťanská církev (L’Eglise chrétienne) (1879)
  • Marcus Aurelius a konec antického světa (Marc Aurèle ou La fin du monde antique) (1882)
  • Index (1883)
• Intelektuální a morální obnova Francie (La Réforme intellectuelle et morale de la France) (1871)
• Filosofická dramata (Drames philosophiques) – česky 189?
  • Caliban (1878)
  • Elixír mládí (L’Eau de Jouvence) (1881)
  • Kněz z Nemi (Le Prêtre de Némi) (1885)
  • Abatyše z Jouarre (L’Abbesse de Jouarre) (1886)
• Co je národ? (Qu'est-ce qu'une nation?) (1882)
• Vzpomínky z dětství a mládí (Souvenirs d’enfance et de jeunesse) (1883) – česky 1925
• Dějiny Izraelského lidu (Histoire du peuple d’Israël) (1887-1893)
• Budoucnost vědy, myšlenky z roku 1848 (L’Avenir de la science, pensées de 1848) (1890)

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Odkazy

Literatura

• LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  
• Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870-1930), Praha, Academia, 1983, str. 38-42

Související články

• Biblická kritika
• Ježíš z Nazareta
• Liberální teologie
• Paulinismus

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Ernest Renan na serveru WebHumanita
• Heslo Ernest Renan v Ottově slovníku naučném
• (anglicky) Ernest Renan, díla a knihy o něm na Internet Archive
• (anglicky) What is a Nation? – Renanova slavná přednáška
• (anglicky) The history of the origins of Christianity Cornell University Library Historical Monographs Collection.

29. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Claude Bernard	1878–1893 Ernest Renan	Nástupce: Paul-Armand Challemel-Lacour